Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Angličtina je latinou dneška

Ikona informativni

Angličtina je latinou dneška

Autor: Alena Nová
Anotace: Prvního září tohoto roku vstoupil v platnost upravený Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, který zavedl povinnou výuku dvou cizích jazyků na druhém stupni ZŠ. O tom, jak se na školách učí cizí jazyky i jak se školy na tuto změnu připravily, jsme si povídali s Mgr. Janem Kordou, ředitelem ZŠ Lyčkovo náměstí v Praze-Karlíně, Mgr. et Bc. Radkem Dolenským, ředitelem 1. ZŠ v Plzni, a s jeho zástupkyní Mgr. Danou Jíchovou.
Klíčová slova: rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (rvp zv)

Znalost cizích jazyků je dobrá k tomu, abychom poznali kulturu ostatních zemí, aby se svět propojil a bylo méně konfliktů. Tak uvažuje Tereza z deváté třídy s rozšířenou výukou cizích jazyků na 1. ZŠ v Plzni. Jazyky ji baví, ve volném čase čte v angličtině a němčině a dívá se na filmy v originálním znění. Ráda by se naučila mluvit plynule a jazyky později využila i v zaměstnání. Podle jejích spolužáků se znalost cizích jazyků vyplatí hlavně při cestování do zahraničí – aby se člověk domluvil s místními a dokázal přežít, protože nelze čekat, že by se cizinci učili česky. Někteří žáci 9. C by si díky znalosti cizích jazyků chtěli najít v zahraničí kamarády.

Nebát se komunikovat

„Důležité je, aby se děti nebály mluvit, měly dostatek slovní zásoby a věděly, jak se používají základní časy,“ shrnuje cíle výuky cizích jazyků na základní škole Jan Korda, ředitel ZŠ Lyčkovo náměstí v Praze-Karlíně a předseda Asociace profese učitelství ČR. Nicméně právě komunikace v cizím jazyce dělá českým dětem problémy.

Podle výroční zprávy České školní inspekce za školní rok 2011/12 by se cizím jazykem, který se učí ve škole, dle jejich vlastního názoru v zahraničí bez problému domluvilo jen 8,7 % žáků základních škol, necelá desetina žáků prvních ročníků středních škol a pětina žáků v posledním ročníku střední školy. Češi si v cizích jazycích obecně nevěří. Podle údajů Eurobarometru si třetina Čechů myslí, že na učení cizích jazyků nejsou dobří, což je největší podíl ze všech zemí EU.

Na 1. ZŠ v Plzni pomáhá zlepšit komunikativní dovednosti žáků v angličtině rodilý mluvčí, kterého škola přijala díky podpoře z projektu EU peníze školám. Ve třídách s rozšířenou výukou jazyků vede hodiny založené vyloženě na konverzaci, žáci z ostatních tříd si mohou konverzaci v angličtině zapsat jako povinně volitelný předmět. Výuka probíhá v malých skupinkách okolo 15 žáků, jejím cílem je, aby se komunikace v cizím jazyce stala pro děti přirozenou.

Na konci školního roku podává rodilý mluvčí žákům zprávu o tom, jak s ním komunikují a jak se zapojují do diskuse. Pokud jsou ve skupině děti, které se příliš neprojevují, v hodnocení zdůrazní, že mají dostatečné znalosti na to, aby zvládly komunikaci, jen se přestat bát. Podle zástupkyně ředitele, angličtinářky Dany Jíchové, se i po několika měsících výuky s rodilým mluvčím stále najdou děti, které se stydí víc projevit a zapojit se do konverzace.

Aby si ujasnili, čeho už v cizích jazycích dosáhli a v čem by se ještě měli zlepšit, vedou si žáci 1. ZŠ v Plzni jazyková portfolia, sloužící k sebehodnocení znalostí a dovedností. Na prvním stupni si děti zakládají práce, které při angličtině vytvořily, na druhém stupni pracují jazykové třídy s Evropským jazykovým portfoliem, což je složka dokumentů, do níž si žáci zapisují své zkušenosti s učením cizích jazyků – jak dlouho se jazyk učí, co jim při učení pomáhá, čeho chtějí dosáhnout apod. K jednotlivým kompetencím – mluvení, psaní, čtení a poslech – zároveň přiřazují úrovně dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SERR).

Nakonec vlastní hodnocení probírají s učiteli, kteří jim radí, na co by se v cizích jazycích měli zaměřit, a potvrzují jejich jazykovou úroveň. Škola příležitostně využívá také metodu CLIL, která integruje cizí jazyky do výuky nejazykových předmětů. 

Metoda CLIL se ve formě přibližně patnáctiminutových „jazykových spršek“ (language showers) zapojuje nejčastěji do předmětů občanství a zdraví, výtvarná kultura a někdy i do českého jazyka. Škola by ráda využívala CLIL častěji, brání jí v tom ovšem velká náročnost příprav na takové hodiny. Žáci si podle zástupkyně ředitele zvykají na nový způsob výuky velmi brzy. „Často se zatváří překvapeně, ale okamžitě začnou spolupracovat. Je to pro ně zpestření,“ říká Dana Jíchová.

Orientace v dalším jazyce je nezbytná

Jak ukázalo šetření Eurobarometru, jazykové dovednosti Čechů mají sestupnou tendenci tendenci. Česká republika je ve znalosti jazyků na 19. místě z 27 zemí EU, podíl lidí schopných mluvit alespoň jedním cizím jazykem poklesl od roku 2005 o 12 %, což je druhý největší pokles po Slovensku (17 %). Jiným než mateřským jazykem se u nás domluví 49 % lidí, dvěma cizími jazyky 22 %, což je o 7 % méně než v roce 2005. Pokud jde o výuku cizích jazyků v Evropě, podle údajů Eurostatu se v roce 2011 na 2. stupni základních škol učilo dva cizí jazyky více než 70 % žáků ve 13 ze 24 zemí EU s dostupnými údaji. Patří k nim například Dánsko, Švédsko, Finsko, Nizozemsko a Lucembursko, ze zemí bývalého východního bloku pak Litva, Lotyšsko a Rumunsko. Na základě změny RVP pro základní vzdělávání se budou čeští žáci učit další cizí jazyk nejpozději od 8. ročníku v minimální celkové časové dotaci šest hodin týdně. To znamená, že školy mohou nabídnout výuku dalšího cizího jazyka například v 8. a 9. třídě po třech hodinách týdně nebo v 7., 8. a 9. třídě po dvou hodinách. V odůvodněných případech – u žáků-cizinců, u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a z organizačních důvodů – může škola místo vyučování dvou cizích jazyků prohloubit výuku prvního cizího jazyka. O odůvodněných případech rozhoduje ředitel školy.

Vedení 1. ZŠ v Plzni hodnotí zavedení povinné výuky druhého cizího jazyka na 2. stupni základních škol pozitivně. Nesouhlasí přitom s názory, podle nichž je lepší soustředit se na jeden cizí jazyk a nemást děti učením druhého. „Cílem dětí, které celkově nejsou studijní typy, není umět perfektně anglicky. Důležité je, aby se domluvily. Angličtinu vnímáme jako latinu dneška, ale i němčina je pro nás důležitá, protože je za humny. I děti, které se vyučí, budou potřebovat alespoň základní orientaci v dalším jazyce. Působí zde nadnárodní firmy a i pro dělnické profese bývá výhodou, když se orientují nejen v angličtině,“ vysvětluje ředitel školy Radek Dolenský.

Na 1. ZŠ v Plzni se žáci učí povinně další cizí jazyk od sedmé třídy již řadu let – od doby, kdy škola přešla od osnov k vlastnímu školnímu vzdělávacímu programu (ŠVP). Výuka druhého cizího jazyka je zaměřena hlavně na konverzaci, základní gramatiku a slovní zásobu, tak aby žáci získali jazykové dovednosti nezbytné pro cestování do zemí, kde se daným jazykem mluví.

Vybrat si mohou mezi němčinou a francouzštinou. Že by děti učivo nezvládaly, se podle zástupkyně ředitele Dany Jíchové nestává. Učitelé přizpůsobují výuku podmínkám ve skupině a snaží se najít rovnováhu, aby výuka nebyla pro děti příliš těžká, ale naopak ani jednoduchá. Výstupní úroveň druhého cizího jazyka je A1 dle SERR, což je základní znalost.

Druhý cizí jazyk nelze zavést ze dne na den

Podle ředitele ZŠ Lyčkovo náměstí v Praze-Karlíně Jana Kordy není výuka druhého cizího jazyka na základních školách špatná myšlenka, vyžaduje však řadu organizačních změn a je nutné si předem ujasnit, jak druhý cizí jazyk učit, aby ho děti dokázaly zvládnout.

Důraz by se podle něj měl dát na komunikativní znalost. Škola v současnosti nabízí od šesté třídy volitelnou němčinu, každým rokem se na ni hlásí třetina až polovina ročníku. Podle Jana Kordy se občas stává, že děti po části školního roku přecházejí z němčiny na cvičení z češtiny (to je alternativou), protože jim němčina nejde a hrozí jim špatné známky. „Je to dané složením žáků ve škole. Máme zde 15 až 20 % romských žáků, Karlín s sebou přináší i sociálně slabší rodiny. Ne každé dítě němčinu zvládá,“ popisuje Jan Korda.

ZŠ Lyčkovo náměstí od letošního září druhý cizí jazyk povinně nezavedla, namísto toho prohloubila výuku angličtiny. Podle Jana Kordy si opatření vyžádá změnu učebního plánu a vytvoření nové verze ŠVP pro žáky, kteří se doposud učili jen angličtinu. Výuku druhého cizího jazyka zatím nelze zajistit ani personálně. Škola nejprve zváží, který jazyk je vhodný pro určitý typ dětí, zmapuje návaznost nabídky jazyků na středních školách a za rok pravděpodobně nabídne výběr ze dvou dalších cizích jazyků. Podle ředitele Kordy musí učitelé také projít metodikou, jak učit žáky se specifickými poruchami učení.


Článek vyšel v příloze časopisu VZDĚLÁVÁNÍ, čtvrtletníku Národního ústavu pro vzdělávání, ročník 2, číslo 3/2013, ISSN 1805-3394. Ke stažení na http://nuv.cz/publikace/vzdelavani-3-2013.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 10. 12. 2013
Zobrazeno: 3170krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
NOVÁ, Alena. Angličtina je latinou dneška. Metodický portál: Články [online]. 10. 12. 2013, [cit. 2019-12-11]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/17929/ANGLICTINA-JE-LATINOU-DNESKA.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.