Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > ČŠI: Trendy ve výuce cizích jazyků

ČŠI: Trendy ve výuce cizích jazyků

Informativní příspěvek
Autor O. Andrys, Z. Janotová
Změny v koncepci jazykového vzdělávání souvisejí s potřebou rozvíjení jazykových a komunikativních dovedností žáků a zároveň reagují na výzvy Rady Evropy a Evropské komise k podpoře mnohojazyčnosti a výuky dalších cizích jazyků. Podpora mnohojazyčnosti je již zcela běžná ve většině zemí EU. Na základě výzkumu, který byl v roce 2010 proveden ministerstvem školství a jeho přímo řízenými organizacemi ve vybraných evropských zemích, lze konstatovat, že téměř ve všech zemích bývalého východního bloku kromě České republiky byl další cizí jazyk v minulých letech již do kurikula zařazen jako povinný, a to v průměru od 7. ročníku.

Situace v tuzemském vzdělávání v cizích jazycích je spolu s dalšími tématy průběžně sledována na všech typech škol Českou školní inspekcí. Ve školním roce 2011/2012 prováděla ČŠI v této oblasti kromě pravidelného sledování v průběhu inspekční činnosti na základních školách také dotazníkové šetření (zapojeno 3395 základních škol), které poskytlo podrobnější informace o hlavních problémech a trendech v oblasti jazykového vzdělávání.

Jedním z faktů, na které v tomto směru ČŠI poukázala, je skutečnost, že znalosti z angličtiny žákům často předávají učitelé, kteří sice mají potřebnou kvalifikaci z pohledu zákona, ale nemají angličtinu ve své oborové aprobaci. Angličtina je přitom na českých školách nejrozšířenějším vyučovaným cizím jazykem, podobně jako je tomu v ostatních evropských zemích. Druhým nejčastěji vyučovaným jazykem je německý jazyk, avšak zájem o něj ze strany žáků a rodičů na českých školách výrazně poklesl.

S výukou cizího jazyka děti stále častěji začínají již v předškolním vzdělávání. Mateřské školy nabízely převážně angličtinu, o němčinu nebo jiný cizí jazyk byl zájem poměrně malý. Ve více než polovině mateřských škol, které ve školním roce 2011/2012 ČŠI navštívila, zajišťovali výuku cizího jazyka externí lektoři (52,8 % MŠ), kmenoví učitelé vyučovali v 38,8 % MŠ. Nepříznivým zjištěním byl vysoký podíl učitelů (49,4 %), kteří neabsolvovali specializovanou přípravu v oblasti jazykové propedeutiky, tedy i když dostatečně ovládali cizí jazyk, nemuseli vždy plně ovládat metody a postupy vhodné pro vzdělávání dětí předškolního věku.

Předškolní vzdělávání cizích jazyků většinou nemá návaznost

Po nástupu do 1. ročníku ZŠ dochází ve výuce cizího jazyka zpravidla k dvouleté pauze, protože výuka prvního cizího jazyka probíhá na ZŠ nejčastěji až od 3. ročníku. Pozitivním zjištěním proběhlého šetření bylo, že přibývá základních škol, které vyučují angličtinu již od prvního ročníku, nebo že škola nabízí jazyk alespoň ve formě zájmového kroužku. Ve školním roce 2010/2011 se na základních školách učilo angličtinu 96,3 % žáků, ve školním roce 2011/2012 to bylo již 98,5 % žáků. Množství vyučovacích hodin věnovaných tomuto jazyku je relativně dostatečné. Naopak výuce druhého cizího jazyka nebyl v řadě škol vyčleněn adekvátní prostor a výuka mnohdy probíhala v odpoledních hodinách nebo v rámci kroužků. Na základních školách neměla dostatečnou kvalifikaci k výuce angličtiny téměř třetina učitelů. Lze však vysledovat pozitivní trend, protože stále větší počet učitelů se zapojuje do dalšího jazykového vzdělávání. Výsledky šetření ukázaly, že se do něj zapojilo 43,1 % učitelů cizího jazyka. V navštívených základních školách byl zjištěn rovněž pouze nízký podíl rodilých mluvčích vyučujících cizí jazyky, např. ve výuce angličtiny byl jejich podíl 3,1 %, ve výuce němčiny pak 5,4 %. Na okraj lze také poznamenat, že se mírně zvýšil počet základních škol, ve kterých učitelé k výuce využívali metodu CLIL, která spočívá v integrované výuce předmětu různého zaměření a cizího jazyka.

Ve sledovaném roce 2011/2012 tuto metodu využili učitelé cizího jazyka v 9,1 % základních škol. Nadále však přetrvává nedostatek pedagogických pracovníků podrobně seznámených s touto metodou.

Výsledky znalostí žáků v cizích jazycích

Podle zjištění ČŠI výrazně poklesl počet škol, které ve vlastním hodnocení žáků využívaly Společný evropský referenční rámec nebo Evropské jazykové portfolio, které kromě sledování úrovně zvládnutých dovedností v CJ žákům poskytují možnost přemýšlet o svém učení. ČŠI uskutečnila v uplynulém školním roce v rámci projektu NIQES druhou celoplošnou generální zkoušku ověřování výsledků žáků na úrovni 5. a. 9. ročníků základních škol, jejímž cílem bylo kromě jiného poskytnout zpětnovazebnou informaci o úrovni výsledků vzdělávání v cizích jazycích žákům, jejich rodičům, učitelům i ředitelům škol. Testy ověřovaly, do jaké míry žák zvládá požadavky obsažené v minimálních vzdělávacích standardech základního vzdělávání. 

Tabulka 1 ukazuje podíly žáků, kteří řešili ve druhé části testu z cizího jazyka úlohy základní úrovně (úroveň standardu) a úlohy vyšší úrovně. Hranicí pro postup k úlohám vyšší úrovně byla úspěšnost alespoň 67 % v úlohách základní úrovně. Porovnání výsledků žáků s požadavky vzdělávacích standardů poskytuje učitelům důležitou informaci k dalšímu efektivnímu rozvoji jazykových vědomostí a dovedností žáků a žákům zároveň naznačuje jejich slabá místa. Ve středním vzdělávání narostl počet škol, které mají zpracovanou samostatnou koncepci výuky jazyků. Zvýšil se podíl žáků, kteří se zúčastnili výuky angličtiny, avšak právě u vyučujících angličtiny byla zjištěna nejnižší kvalifikovanost.

 

Nejvyšší kvalifikovanost měli učitelé němčiny a ostatních cizích jazyků. Nejlépe zajištěna byla kvalifikace vyučujících na gymnáziích. Podíl vyučujících zapojených do různých forem dalšího vzdělávání se zvýšil (41,4 %). Počet rodilých mluvčích ve výuce na středních školách byl nejvyšší v Praze (13,4 %). Nepříznivým zjištěním byl pokles podílu škol, které zohledňovaly návaznost na výuku v předchozím stupni.

Pro dosažení určitých výstupních úrovní je přitom zajištění návaznosti mezi základní a střední školou nezbytné. Střední školy by měly systematicky využívat jazykové testy ke zjištění jazykových dovedností nově nastupujících žáků a následně je zařazovat do skupinové výuky na základě úrovně jejich výsledků.

Na závěr je třeba připomenout, že stále není systémově dořešeno zavedení jazykových zkoušek ve středních školách a rovněž nejsou propojeny systémy a postavení státních zkoušek v rámci ČR ani v rámci uznávání certifikátů v EU. Tento problém, kromě jiného, řeší připravená novela školského zákona, jež však s ohledem na politickou situaci nebyla zatím předložena.

V rámci podnětů ke zlepšení stavu výuky cizích jazyků pak Česká školní inspekce navrhuje vytvořit systém povinného dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti cizích jazyků, usiluje o implementaci Společného evropského referenčního rámce pro cizí jazyky do hodnocení vzdělávání v cizích jazycích apod. Problematika výuky cizích jazyků zůstává jednou z priorit ČŠI i ve školním roce 2013/2014.

Grafy ukazují podíly žáků dle průměrné úspěšnosti v úlohách základní úrovně z angličtiny
(porovnán se standardem) v pásmech 0–20 %, 21–40 %, 41–60 %, 61–80 % a 81–100 %.
Zahrnuty byl pouze výsledky žáků bez vyznačené speciální vzdělávací potřeby
(údaje v závorkách v legendě grafů uvádějí reálné počty zahrnutých žáků).

 


Článek vyšel v příloze časopisu VZDĚLÁVÁNÍ, čtvrtletníku Národního ústavu pro vzdělávání, ročník 2, číslo 3/2013, ISSN 1805-3394. Ke stažení na http://nuv.cz/publikace/vzdelavani-3-2013.

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám