Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Netradiční sportovní hry: Vybíjená
Odborný článek

Netradiční sportovní hry: Vybíjená

21. 10. 2013 Základní vzdělávání
Autor
Ivan Růžička a kol.

Anotace

Cílem publikace Netradiční sportovní hry je poskytnout informace o vybraných sportovních hrách a především o jejich pravidlech. Vybraná ukázka je o vybíjené, která v ČR patří mezi nejznámější hry, takže by se mohlo zdát, že do kategorie netradiční sportovní hry nepatří, ale zde se seznámíte se širokým spektrem herních modifikací a netradičních variant.

Historie

Mezinárodní Dodge ball federace (IDBF) byla založena v USA kolem roku 1996 s cílem povýšit dodgeball (obdoba naší vybíjené) na úroveň oficiální sportovní disciplíny (nejen školní aktivity). V roce 1998 byla vytvořena oficiální americká pravidla na základě komparace mnoha forem hry.
V roce 2003 začala IDBF působit jako profesionální organizace s výkonným ředitelem, který byl pověřen rozvojem pravidelných soutěží. IDBF sdružuje národní svazy přibližně ve třetině států USA a v současnosti
garantuje projekt rozšíření této míčové hry jako ofi ciálního sportu do všech 50 států USA (do konce roku 2013).
V ČR patří vybíjená po mnoho desetiletí k nejznámějším sportovním hrám mezi dětmi a mládeží. Hraje se pravidelně zejména v rámci výuky tělesné výchovy na základních školách, a to i v soutěžním pojetí meziškolních utkání a městských turnajů. Na území ČR se pravidelně koná také celostátní soutěž základních škol, postupně se hra dostává zpět do širšího povědomí veřejnosti (zejména vysokoškolské turnaje).

Charakteristika

Vybíjená je míčová hra družstev s dynamickým průběhem a výraznou mírou zapojení všech hráčů do hry založená na základních pohybových dovednostech – házení a chytání míče. Hra rozvíjí především obratnost,
rychlost, koncentraci, prostorovou orientaci a smysl pro týmovou práci.

Hřiště a materiální vybavení

V týmové formě hra využívá volejbalové hřiště bez sítě s prostornějším zámezím (hlavně za koncovými, ale v některých herních modifikacích i postranními čarami).
V modifi kaci „všichni proti všem“ je hřištěm přiměřeně velká plocha bez limitujících čar, avšak pro optimální realizaci a svižný průběh hry doporučujeme využití menších tělocvičen (ohraničení plochy stěnami, od kterých se míč odráží zpět do hry). Hraje se zpravidla volejbalovým míčem (podle formy jedním, dvěma, případně několika).

Hráči a hrací doba

V týmovém pojetí hry proti sobě nastupují dvě družstva, jež se dále dělí na hráče v poli a kapitána (popř. nahrávače), který se pohybuje za koncovou čarou protilehlé strany hřiště.
Varianta „všichni proti všem“ využívá individuální herní výkony bez určení jakýchkoli rolí (každý hraje sám za sebe).


ZÁKLADNÍ HERNÍ PRAVIDLA

  • V praxi se objevuje široké spektrum herních modifikací a jejich variant. Můžeme je rozčlenit do dvou základních dělení: týmové a individuální formy.

1. Týmové formy vybíjené

  • Jedná se o celou škálu modifikací, které využívají organizační pojetí hry vzájemného soupeření dvou (výjimečně i více) družstev proti sobě,a to zpravidla na hřišti přesně vymezeném čarami (či jiným adekvátním způsobem).

KLASICKÁ VYBÍJENÁ

Vybíjená je vhodnou verzí pro seznámení se s hrou a k rozvoji základní herní techniky házení a chytání míče v méně dynamickém pojetí. Hra začíná losováním, po kterém musí družstvo s míčem nejprve provést třikrát úvodní přehoz soupeřova pole (nepřerušené přihrávky mezi polem a kapitánem) a teprve poté může přistoupit k vybíjení hráčů soupeře v poli. Míč je tzv. nabitý po každém úspěšně chyceném přehození soupeřova pole,
vybití hráči odcházejí přes středový kříž na stranu vlastního kapitána a pomáhají mu chytat přihrávky z pole i vybíjet soupeře na jeho polovině. Míč, kterým zasáhl soupeře, obdrží pro další rozehru soupeř. Takzvané
kroky nejsou povoleny – kromě kapitána (v závěrečné fázi utkání) nemá nikdo právo pohybovat se po hřišti s míčem pod kontrolou. Při porušení hranice hřiště (přešlap čáry) družstvo ztrácí míč. Pokud se tímto přestupkem hráč vyhnul zasažení nabitým míčem, je automaticky vybit. Pokud nezbyde ve hřišti už žádný nevybitý hráč, nastupuje kapitán a má tři životy (po třetím vybití hra končí). Tato verze patří k běžné modifkaci hry s relativně nízkou úrovní zapojení širokého hráčského kolektivu do aktivní hry. Větší spád hře (i časové zkrácení aktivity) může poskytnout modifikace pravidla „stále nabitý míč“ – bez nutnosti nabíjet před vybitím soupeře.

SOUTĚŽNÍ VYBÍJENÁ

Tato forma hry, jež se často využívá při školních a městských turnajích, je efektivnější variantou hranou na čas – zpravidla se hraje dvakrát sedm minut, kdy v druhém poločase na hřiště nastupují opět všichni hráči do
pole. Každý poločas je zahájen bez úvodního přehazování, nabíjení je možné nejen přehozením soupeřova pole, ale též přihrávkou mezi dvěma spoluhráči v poli a na konci hry má kapitán dva životy. Hodnocení se
provádí podle bilance počtu zbylých hráčů v poli na konci obou poločasů – součtem získáme celkové skóre hry.

AMERICKÁ VYBÍJENÁ

Americká vybíjená je dynamická forma hry s potřebným prostorem v zámezí – nejen za koncovou čarou, ale i po stranách. Nastupují proti sobě dvě družstva, každé ve svém hracím poli (polovina volejbalového hřiště). Kapitán družstva stojící za polem poloviny soupeře má k dispozici „nahrávače“, jenž s prvním vybitým přechází zpět do pole. Pro úvodní nabití je třeba pouze jednoho zdařilého přehozu soupeřova pole. Následné nabíjení je možné už jen přihrávkou mezi spoluhráči (v zámezí či přímo v poli). Vybitý hráč odchází mimo vlastní pole, smí se postavit na libovolné místo vně pole soupeře (i na stranu vně soupeřovy části hřiště). Po vybití všech hráčů v poli nastupuje do vlastního pole kapitán a má dva životy. Dynamika hry postupně vzrůstá díky obsazování
postů na všech čtyřech stranách pole soupeře (přihrávky kolem dokola). Hráči se nesmějí s míčem pohybovat, při zásahu dvou osob se jako vybitý počítá první v pořadí, nechytí-li následný hráč míč do rukou (záchrana).
Utkání je ukončeno vybitím kapitána nebo po uplynutí předem vytyčeného času (bilance vybitých hráčů). Zde vám přinášíme odkaz na Českou asociaci dodgeballu.

VYBÍJENÁ NA BODY

Cílem této formy je během stanovené doby získat co nejvíce zásahů soupeře – po celou dobu hry není nikdo vyřazen ze hry v poli, kapitán zůstává v zámezí po celou hrací dobu sám (příp. lze využít formy s nahrávačem). Po uplynutí předem určené doby je sečten počet zásahů – vítězí družstvo s menším počtem.

OBRÁCENÁ VYBÍJENÁ (VYBÍJENÁ NARUBY)

Při této nápadité modifikaci hrají dvě stejně početná družstva vybíjenou tak, že se každé rozestaví ze tří stran kolem pole soupeře, ve kterém stojí jeho kapitán. Během hry se hráči stojící mimo hřiště pokoušejí zasáhnout
míčem kteréhokoli protihráče uvnitř hřiště – ti postupem hry stále přibývají. Míč je nabitý po úspěšné přihrávce od spoluhráče nebo po zachycení míče od soupeře. Hráč, který se hry účastní jako hráč vně hřiště, zasáhl
soupeře (zasažený hráč zůstává v hřišti), přechází do své poloviny hřiště (hracího pole) a stává se cílem pro další vybíjení (nemá právo vybíjet). Vítězí družstvo, jehož hráči se dříve přemístí z vnější části hřiště dovnitř
své poloviny hřiště.

NĚMECKÁ VYBÍJENÁ

Tato forma využívá některou z výše uvedených modifikací vybíjené a je na obou stranách hřiště doplněna brankou (např. rozměrů pro házenou či florbal), která je umístěna rovnoběžně ve vzdálenosti tří metrů od zadní čáry v prostoru kapitána čelem k soupeři. Ten se může kromě standardních herních činností čas od času pokusit střeleckým hodem dosáhnout branky (kapitán a později jeho spoluhráči působí jako přirození brankáři). Při každém úspěšném skórování se do jejich vlastního pole smí vrátit jeden už vybitý spoluhráč.

DRUŽSTVO PROTI DRUŽSTVŮM

Hra probíhá na volné ploše bez limitujících čar (optimální menší tělocvična se stěnami kolem, o které se míč neustále vrací do hry) a využívá pravidel některé vhodné formy vybíjené „všichni proti všem“ (viz níže) –
například do vítěze či na body. Po rozdělení a barevném odlišení několika družstev hra probíhá tak, že v rámci družstva spolu mohou hráči jednoho družstva na ploše spolupracovat. Vítězí tým, jenž nasbírá nejvíce bodů
(zásahů) nebo kterému zbude na hřišti alespoň jeden člen družstva.

VYBÍJENÁ VE VODĚ

Tuto modifikaci lze hrát v přírodní vodní lokalitě či bazénu tak, že se po mocí bójek vytyčí herní prostor (náročnost hry se dá nastavit tím, že vy mezíme hřiště v menší či větší mělčině nebo i v hluboké vodě). V daném prostoru se volně pohybují dvě od sebe vzájemně odlišená družstva (čepičky, šátky, čelenky apod.). Hra je zahájena vyhozením míče do vzduchu a družstvo, které se ho zmocní, začíná vybíjet soupeře. Hráči mohou před letícím míčem uhýbat i potápět se pod hladinu. Získat míč lze bez kontaktu se soupeřem zachycením střelby, přihrávky mezi soupeři nebo vyzvednutím volně ležícího míče z vodní hladiny. Hráč, který je míčem zasažen, zvedá svou ruku a neprodleně odchází na břeh. Vítězí družstvo, jemuž se prvnímu podaří vyřadit všechny hráče soupeře.

VYBÍJENÁ DVOU DRUŽSTEV V KRUHU

Na zemi vytyčíme kruh o poloměru zhruba šest metrů. Jedno družstvo se pohybuje na jeho obvodu, druhé je rozmístěno uvnitř plochy. Družstvo vně kruhu si přihrává míč s cílem získat výhodné postavení oproti soupeři
uvnitř a nabitým míčem vybít hráče druhého družstva – zasažený soupeř ihned opouští kruh. V případě, že se míč odrazí od jednoho hráče a zasáhne druhého, je i ten počítán jako vybitý. V utkání se měří přesný čas, během nějž se jednomu družstvu podaří vybít všechny hráče soupeřícího týmu. Herní role se poté obracejí a vítězí družstvo, které bylo v činnosti úspěšnější než jeho soupeř (kratší čas). Utkání se dá hrát také na předem určenou dobu hry s konečným vyhodnocením počtu vybitých hráčů.


V publikaci se dále dočtete o dodgeballu - vybíjené s oficiálními pravidly a seznámíte se s individuálními formami vybíjené.

Kniha osloví pedagogy všech stupňů škol (ZŠ, SŠ, VŠ) a pedagogy volného času, kteří v ní najdou veškeré informace o více jak třiceti známých i méně známých sportovních hrách.


Materiál byl poskytnut zdarma nakladatelstvím Portál z publikace Netradiční sportovní hry.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Ivan Růžička a kol.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Tělesná výchova 2. stupeň