Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Metodika práce s žáky-cizinci v základní...

Ikona teoreticky

Metodika práce s žáky-cizinci v základní škole - závěr

Ikona odbornost
Autor: J. Šindelářová, S. Škodová
Anotace: Naším cílem bylo předložit pedagogům v praxi metodický návod k začleňování žáků-cizinců do ZŠ a vyložit interkulturní komunikaci jako nový fenomén dnešní moderní evropské společnosti, který výrazně zasahuje do oblasti základního vzdělávání a přináší do vzdělávacího procesu nové podmínky, výzvy, úlohy a perspektivy nejen jako jazyka mateřského (rodného, východiskového), ale také jako jazyka cílového jazyka z pohledu žáků jiné státní příslušnosti).

Článek byl vytvořen na základě příručky Metodika práce s žáky-cizinci v základní škole, která vznikla v roce 2012 pod patronací MŠMT. Všechny kapitoly z příručky budou součástí uceleného seriálu článků. Příručka je jako příloha ke stažení přiložena k úvodnímu článku celého seriálu.

Některé části kapitol vycházejí ze zkušeností pedagogů, kteří se účastnili e-learningového kurzu v rámci projektu z ESF s názvem Sociokulturní kompetence pro pracovníky škol a školských zařízení (CZ.1.07/1.2.00/08.0104 ). Informace týkající se využití národního korpusu a žákovského korpusu CzeSL pro výuku cizinců vycházejí z projektu Inovace vzdělávání v oboru čeština jako druhý jazyk (CZ.1.07/2.2.00/07.0259).
Téma příspěvku:Inkluzivní vzdělávání / menšiny
Klíčová slova: integrace, žák-cizinec, interkulturní komunikace, žáci-cizinci

Naším cílem bylo předložit pedagogům v praxi metodický návod k začleňování žáků-cizinců do ZŠ a vyložit interkulturní komunikaci jako nový fenomén dnešní moderní evropské společnosti, který výrazně zasahuje do oblasti základního vzdělávání a přináší do vzdělávacího procesu nové podmínky, výzvy, úlohy a perspektivy nejen jako jazyka mateřského (rodného, východiskového), ale také jako jazyka cílového jazyka z pohledu žáků jiné státní příslušnosti).

Vzhledem k šíři zkoumaného tématu nelze do textu zahrnout komplexně všechny aspekty zkoumané problematiky, a proto jsme v našich výkladech a úvahách probrali jen ty, které považujeme pro práci pedagoga s žákem-cizincem v základní škole za nejvýznamnější.

Zvolené náměty k aktuální problematice pak mají vést k zamyšlení, otevřeným diskusím a dalším způsobům práce pedagoga v multikulturní třídě, neboť oblast jevů vztahujících se ke školní interkulturní komunikaci má natolik komplexní povahu, že ji v současné situaci není možné v rámci jednoho koncepčního či teoretického přístupu globálně zachytit v celé šíři. Proto je nutné konkrétní a dílčí specifické jevy navzájem usouvztažňovat, porovnávat, spojovat, rozpracovávat a dále prozkoumávat, jednotlivé teoretické i praktické poznatky pak komplexně využívat, neustále aktualizovat a obohacovat o další vědecky podložené výsledky podle obecně platného obecného principu, že lidské poznání je jevem pouze relativním. Zároveň je zapotřebí hledat společná místa a průniky shodných či odlišných jazykových jevů, vyzdvihnout společné vlastnosti jednotlivých jazyků, a to nejen v evropském, ale i světovém kontextu, které by bylo možné účinně využít nejen při výuce mateřských, ale i dalších jazyků.

Rozmanité národnostní složení žáků mladšího a staršího školního věku v multikulturní třídě vytváří zcela specifické školní prostředí, a to nejen z pohledu žáka-cizince a jeho spolužáků, ale i z pozice pedagoga. Závěry bádání v oblasti didaktiky, teoretické lingvistiky a lingvodidaktiky, ale i v disciplínách v širším smyslu sociolingvistických nás utvrdily v tom, že aktuálnímu tématu a problematice výuky v multikulturním školním prostředí je zapotřebí věnovat zvýšenou pozornost zejména v základním vzdělávání. Právě v tomto období se začínají u žáků stimulovat základy vzdělanosti a předpoklady pro jejich další osobnostní vývoj včetně jejich kognitivních funkcí, buduje a rozvíjí se i jejich komunikační kompetence, což je především pro žáky-cizince pro osvojování nemateřského jazyka v odlišném školním sociokulturním prostředí velmi důležité.

Proto jsme se pokusili naznačit nejaktuálnější a nejvýznamnější rysy této problematiky, vyjasnit vztahy a vzájemné souvislosti mezi jazykem a kulturou, mezi různými jazyky navzájem, způsoby verbálního (a zčásti i neverbálního) chování žáků odlišných kultur v edukačním procesu, z obecného hlediska tedy i způsoby vnímání a chápání světa u různých etnických skupin.

Školní komunikace, tedy způsob vedení interkulturního dialogu mezi žákem-cizincem a jeho pedagogem, stejně jako mezi žáky navzájem, musí být vedena přirozeným způsobem a s ohledem na příslušnost k odlišným etnikům, národům a kulturám s jednoznačným cílem: vzájemně si porozumět, vcítit se do role komunikačního partnera pocházejícího z odlišného sociokulturního prostředí a na jeho projev vhodnou formou reagovat prostřednictvím odpovídajícího chování a jednání.

Základní orientace v teoretických a metodologických východiscích k dané problematice je předpokladem k úspěšné práci pedagoga v multikulturní třídě, a proto jsme do první části textu zařadili některé teoretické přístupy včetně výkladů základních pojmů, shrnuli důležité vědecké poznatky a jejich historické zdroje s cílem zmapovat vývoj a současný stav interkulturního vzdělávání žáků-cizinců, a to na základě rozboru situace.

Nechtěli jsme se však zaměřit pouze na teoretické poznatky, nýbrž jsme se pokusili aplikovat veškeré získané poznatky do požadavků pro vyučovací praxi v základní škole, v níž je zapotřebí volit systematický přístup odborných a pedagogických pracovníků při řešení základních lingvodidaktických otázek.

Proto jsme se v samostatné kapitole pokusili popsat specifičnost školní interkulturní komunikace a postupy učitele vedoucí k začleňování žáků-cizinců do odlišného komunikačního prostředí, a to např. pozorováním vlivu jazykové příbuznosti na osvojování cílového jazyka a jeho vztahu k typu jazyka mateřského, které přispívají ke komunikačnímu začleňování žáků-cizinců a k odstraňování jazykových bariér.

Nešlo nám o detailní odborné zpracování odlišných gramatických jazykových systémů, ale o zdůraznění nejvýznamnějších charakteristických specifik cizích jazyků z pohledu žáka-cizince v jednotlivých jazykových rovinách (foneticko-fonologické, ortografické, morfologické, lexikální a syntaktické) vůči cílovému nemateřskému jazyku. Na osvojování si cílového jazyka má vliv charakter jazyka prvního (zpravidla mateřského), a proto některé jevy v mateřských jazycích žáků-cizinců, na které upozorňujeme, by se mohly stát metodologicky východiskem pro přípravnou (motivační, aktivizační či aktualizační) fázi studia cílového jazyka. Povědomí o gramatickém systému rodného jazyka žáka-cizince by mělo tvořit součást komplexní profesionální kompetence pedagoga pro začleňování žáků-cizinců do základní školy, neboť se podílí na celkově vyšší efektivitě tohoto procesu.

Ukázali jsme, že osvojování blízkého jazyka má i svá lingvodidaktická specifika a překážky, především ve vyšším stadiu zhoršuje osvojování interference. Zatímco se porozumění psanému či mluvenému projevu např. u západních Slovanů většinou obejde bez potíží; těžkosti působí např. interlingvální (mezijazyková) homonyma, tzv. falešní přátelé.

Tvorba psaných či mluvených komunikátů může být ztížena vlivem interferenčních jevů zasahujících nejen lexikální, morfologickou, syntaktickou, foneticko-fonologickou, ale i grafickou rovinu cílového jazyka. Oporou v osvojení deklinačního a konjugačního systému je uplatňování principu analogie při pravidelnosti jazykových struktur, jež se však v jednotlivých rovinách může projevovat i nerovnoměrně. Stejný počet pádů, shoda či podobnost gramatických kategorií, tvarů, principů skloňování některých ohebných slovních druhů, shodné postupy komparace adjektiv a adverbií a totožná soustava slovesných časů vedou k snadnějšímu osvojení dalšího slovanského jazyka. Potíže působí např. odlišné pádové koncovky, rozdílné uplatňování principu životnosti, jež se např. v jihoslovanských jazycích neuplatňuje vůbec, nebo jiným způsobem (srov. např. češtinu, slovenštinu, polštinu a ruštinu), odlišný systém předložek včetně jejich využití, rozdíly v tvoření a uplatňování vidových dvojic apod.

Schopnost žáka-cizince produkovat gramaticky správné věty však ještě nevede k dosažení úspěšné komunikace v cizím / druhém jazyce, neboť komunikační akt v multikulturním školním prostředí je závislý na mnoha důležitých komunikačních faktorech. Jazykový projev žáka-cizince je přímo ovlivňován dalšími skutečnostmi, které spoluvytvářejí tzv. sociolingvální kompetenci (podle Rámce šířeji chápanou kompetenci sociokulturní), která se odráží ve všech jazykových rovinách a v chování jejích příslušníků při interkulturní komunikaci. To může vést k závažným komunikačním bariérám, k nedorozumění a vzájemnému nepochopení, a proto se jí v publikaci věnujeme podrobněji.

Odlišné sociokulturní zázemí cizinců se projevuje i v edukačním klimatu v ZŠ, a proto jsme do poslední podkapitoly textu ukázkově zařadili nejvýznamnější interkulturní rozdíly a některé projevy chování žáků jiných (a to jak příbuzných, tak i zcela odlišných) kultur, s kterými se pedagog ve své praxi může dnes nejčastěji setkat. Tím jsme dokázali, že sociokulturní a interkulturní aspekty ve výuce cílového jazyka se podílejí na budování a rozvoji komunikační kompetence v určitém jazykovém kódu nikoliv jako izolované fenomény, ale jako významné komponenty celkového osobnostního rozvoje žáků-cizinců.

Při zpracování tématu jsme vycházeli z aktuálních principů evropské jazykové politiky a v obecné rovině z evropského modelu výuky cizích jazyků a jeho aplikace do školské praxe základního vzdělávání. Společný evropský referenční rámec můžeme považovat za významný prostředek pro výuku cizích jazyků (sloužící jako obecná platforma k vypracování jazykových sylabů, směrnic pro vývoj kurikulí, zkoušek, učebnic, k popisu kompetencí, které je zapotřebí rozvíjet k úspěšné komunikaci v cizím jazyce a k definování úrovní ovládání jazyka včetně možností měřit pokroky v jazyce apod.). Nemá vést k uniformitě ve výuce a učení se cizím jazykům, nýbrž jen představuje různé pohledy na problematiku. Jsme přesvědčeni o tom, že vyhovuje dospělé populaci a není ho snadné aplikovat do vzdělávacího procesu žáků mladšího a staršího školního věku z hlediska jejich potřeb a biologických předpokladů.

Důraz by měl být kladen na rozvoj komunikačních kompetencí žáků-cizinců v klasické třídě i mimo ni (např. za účasti proškoleného pedagoga, asistenta pedagoga, ve spolupráci s pedagogicko-psychologickou poradnou apod.), na specifickou roli pedagoga (jako učitele jazyka a ostatních vyučovacích předmětů) v multikulturní třídě i role dalších zúčastněných (ředitele, koordinátora, rodiče, neziskové organizace aj.), na lingvodidaktický přístup a specifické metody, formy a postupy ve výuce cílového jazyka včetně rozvoje sociokulturní kompetence pedagoga (osvojení tzv. sociokulturního minima). Ve výuce žáků-cizinců lze využívat co nejvíce Evropské jazykové portfolio, dnes dostupné např. v České republice v tištěné nebo elektronické podobě, které může do určité míry simulovat i učebnici. 


Článek je zpracován na základě metodické příručky METODIKA PRÁCE S ŽÁKY-CIZINCI V ZÁKLADNÍ ŠKOLE, Šindelářová, J., Škodová, S., Praha: MŠMT, 2012. ISBN 978-80-7414-559-9.

Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Metodika práce s žáky-cizinci v základní škole.

Ostatní články seriálu:

Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
Odstranitpdf146 kBLiteratura a on-line zdroje
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 24. 06. 2013
Zobrazeno: 4454krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

2 uživatelé Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
S., Šindelářová,. Metodika práce s žáky-cizinci v základní škole - závěr. Metodický portál: Články [online]. 24. 06. 2013, [cit. 2019-11-21]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/17483/METODIKA-PRACE-S-ZAKY-CIZINCI-V-ZAKLADNI-SKOLE---ZAVER.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.