Odborný článek

Prahou kráčí lev

25. 3. 2013 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Hana Svobodová

Anotace

„Prožijete poetický příběh z magické Prahy, ve kterém kluk David a jeden neobyčejný pražský holub hledají ztraceného Žlutého lva. Čeká je při tom spousta dobrodružství a zvláštních setkání – s rytířem Bruncvíkem, zákeřným kocourem, kamennou Mořskou panenkou, denním strašidlem či rabínem Lövem ...“ Při práci s knihou se děti zároveň nenápadným způsobem seznamují s pražskými památkami. Poslouží i k obohacení slovní zásoby dětí. Pro mnohé čtenáře budou některá slova nová či neobvyklá (chrliče, katedrála, rabín, mramor, pergamen atd.) Kniha je určena spíše předškolním a mladším školním dětem. Milý poetický sloh autorky a drobné zápletky v každé kapitole ale zaujmou i starší dětské čtenáře. Obsahem lekce jsou první dvě kapitoly knihy. Každá kapitola je zpracována jako samostatný celek, tuto lekci lze připravit i pro dvě samostatná setkání. Při dalších setkáních by se pracovalo už vždy jen s jednou kapitolou. V první kapitole jde hlavně o seznámení se s hlavními hrdiny a vstoupení do děje. Ve druhé kapitole jde o první společné dobrodružství hlavních hrdinů.

Cíl  lekce:

Během  aktivity  před  čtením  děti  předvídají  z  obrázku,  propojují  prožitek  hlavního  hrdiny  s  vlastní  zkušeností.  První aktivita  před  čtením  se  váže  k  první  kapitole  knihy.

Ve  druhé  části  práce  si  mají  děti  zapamatovat  některé  informace  z  textu  a  být  schopny  na  základě  zapamatovaného  děje  a  pomocí  klíčových  slov  –  obrázků -  reprodukovat  část  děje  z  druhé  kapitoly.

Děti  pracují  samostatně.

Průběh  lekce:

I.  Aktivita  před  četbou  1.  kapitoly

Předvídání  ze  vstupního  obrázku (viz kniha)  a  názvu  knihy.

Díky  této  knížce  dnes  poznáte  nového  kamaráda.  Jeho  jméno  se  dozvíte  hned  v  první  kapitole.  Zatím  se  podíváme  alespoň  na  obrázek. 

Modelový  rozhovor

  • Jaké  byste  dali  jméno  klukovi  na  obrázku?  (Odpovědi  zapisujeme  na  tabuli)
  • Jak  se  kluk  tváří?  (Odpovědi  zapisujeme  na  tabuli  –  smutně,  nešťastně,  ...)
  • Co  asi  prožívá?  Proč  se  tváří  zrovna  takto?  (Odpovědi  zapisujeme  na  tabuli  –  zabloudil  se,  dostal  špatnou  známku,  popral  se  s  kamarády,  ...

II. Aktivity  v  průběhu  četby  1.  kapitoly

Poslouchejte  čtení.  Kdo  uslyší,  jak  se  kluk  jmenuje,  zvedne  potichu  ruku.

Podruhé  zvedni  ruku,  když  se  dozvíš,  proč  se  kluk  takto  tváří.

Začátek  kapitoly  stručně  převyprávíme 

V  hotelu  uprostřed  velkého  města  Praha  se  ubytovali  chlapcovi  rodiče  spolu  se  svým  synem.  Chlapec  musí  zůstat  jeden  den  v  hotelovém  pokoji  sám.  Jeho  rodiče  mu  darovali plyšového  lva.  S  ním  je  každé  čekání  na  rodiče  veselejší  a  kratší. 

Jenže  ... druhý  den  ráno  se  kluk  probudil  a  Žlutý  lev  nikde  není.  Ani  pod  peřinou,  ani  pod  postelí,  ani  ve  skříni... Kde  je  Žlutý  lev?

Dočteme  první  kapitolu  –  stranu  8  –  9. 

Ve  chvíli,  kdy  vstupuje  do  děje  holub,  můžeme  k  četbě  přizvat  druhého  manažera klubu.  Ten  bude  číst  i  v  dalších  kapitolách  to,  co  říká  holub.  Pro  lepší  přehlednost  si  můžeme  text  okopírovat  a  barevně  označit  přímou  řeč.  Máme-li  možnost  četby  dalším  lektorem,  můžeme  barevně  odlišit  i  zvlášť  texty  vypravěče  a  později  postav  z  následujících  kapitol.

III. Aktivity  po  četbě  1.  kapitoly

Vrátíme  se  k  úvodnímu  obrázku.

Modelový  rozhovor:

  • Už  víme  jméno  kluka?
  • Proč  je  kluk  smutný?  (Porovnáme  odpověď  s  úvodním  odhadováním)
  • Už  jste  byli  někdy  na  neznámém  místě  úplně  sami?  Jak  jste  se  cítili? 
  • Koho  jste  si  přáli  vidět  nebo  potkat?
  • Máš  nějakou  oblíbenou  hračku,  věc,  kterou  bys  nikomu  nedal  a  nechtěl  ztratit,  kterou  si  třeba  i  bereš  s  sebou  na  cesty? Čím  je  pro  tebe  důležitá? atd.

Děti  zdůvodňují  své  odpovědi,  vycházejí  ze  své  vlastní  zkušenosti.

  • Představ si,  že  jsi  v  podobné  situaci  jako  David.  Zkus  se  tvářit  podle  toho,  co  v  té  chvíli  prožíváš.

Socializační  prvek: z  tváře  člověka  můžeme  mnohdy  vyčíst  jeho  pocity,  trápení  (jindy  jeho  radosti).

David  s  Modropírkem  se  vydávají  na  dobrodružný  let.  Zde  můžeme  lekci  ukončit  a  další  aktivity  nechat  na  příští  setkání  nebo  pokračujeme  v  následujících  aktivitách.

IV. Aktivity  před  četbou  2.  kapitoly

Na  tabuli  umístíme  flip  se  jmény:  DAVID  –  MODROPÍRKO  –  ŽLUTÝ  LEV,  připomeneme  si  tak  hlavní  „postavy“  knihy a  obrázek  –  ilustraci  z  knihy  (str.  12  –  13  –  David  má na  zádech  letícího  holuba)

Z  ilustrace  odhadujeme,  co  se  mohlo  při  první  cestě  Davida  s  Modropírkem  stát. Návrhy  dětí  zapisujeme  ta  tabuli.

Na  závěr  napíšeme  otázku:  Našel  David  Žlutého  lva?

V. Aktivity  v  průběhu  četby  2.  kapitoly

Sedíme  s  dětmi  společně  v  kruhu  a  čteme  druhou  kapitolu  „Písnička“.

Kapitolu  čtou  opět  2  –  3  manažeři klubů či jiní dospělí,  text  máme  označený  podle  jednotlivých  postav.  Čtení  je  výrazné  s  ohledem  na  děj  a  charakter  postav.

Některá  slova  z  textu  mohou  být  pro  děti  méně  srozumitelná  (katedrála,  chrliče). Vyzveme  děti,  aby  zvedly  ruku  vždy,  když  nebudou  něčemu  rozumět.  Pokud  se  děti  u  méně  známých  slov  samy  nepřihlásí,  zeptáme  se  dětí  na  význam  takových  slov.  Slova  si  sami  předem  vytipujeme  podle  úrovně  čtenářů,  kterým  text  předčítáme. 

VI. Aktivity  po  četbě

Po  dočtení  kapitoly  dostanou  děti  prac.  list  s  několika  obrázky.

Vyzveme  děti,  aby  zakroužkovaly  ty  obrázky,  na  kterých  jsou  osoby,  zvířata  či  věci,  které  viděl  David  na  svém  dobrodružném  letu.  Zdatnější  mohou  obrázky  i  očíslovat  podle  toho,  jak  šly  události  za  sebou.
Hotové  obrázky  děti  položí  před  sebe  do  kruhu  a  porovnáme  odpovědi. 

Čtyři  zakroužkované  obrázky  (balón,  katedrála,  zvon,  chrlič)  jsou  čtyři  klíčová  slova,  která  nám  pomohou  převyprávět  část  příběhu  –  let  nad  Prahou.  Ke  každému  slovu  se  váže  kratičká  zastávka  při  letu...

Děti  se  při  vyprávění  střídají.  Ten,  kdo  mluví,  drží  v  ruce  mluvící  předmět  (třeba  žlutého  plyšového  lva  nebo  vystřižený  obrázek,  na  kterém  je  předmět,  o  němž  dítě  hovoří).
Pokud  se  nedaří  některý  obrázek  správně  propojit  s  dějem  příběhu,  přečteme  znovu  příslušnou  krátkou  část  příběhu.  Děti  ji  zkusí  znovu  převyprávět.

 

Na  závěr  si  děti  vyzkouší,  jak  se  mohl  David  tvářit  po  prvním  dobrodružství  s  Modropírkem.  Přemýšlíme,  zda  se  změnil  výraz  v  jeho  obličeji  oproti  úvodnímu  obrázku  a  proč.

Každý  se  pokusí  zahrát  na  metalofon  (či  zvonkohru) nějakou  (i  vymyšlenou)  krátkou  tichou  melodii,  případně  si  ke  své  písničce  vymyslet  vlastní  text  (podobně  jako  v  příběhu  –  písnička  jen  pro  klučičí  -  holčičí  a  holubí  uši).

Texty  přidáme  na  tabuli  společně  s  pracovními  listy.

Setkání  může  končit  v  kruhu  tichým  zpěvem  některé  dětem  známé  písničky,  případně  jedné  z  vymyšlených  dětských  písní  (jen  pro  klučičí,  holčičí  a  holubí  uši).


O projektu

Brána ke vzdělávání: školní čtenářské kluby posilující rovné příležitosti dětí a žáků se SVP - projekt pracuje s předškolními a prvostupňovými dětmi, jimž představuje knížky a četbu jako příjemný a zároveň poučný způsob trávení volného času.

Do 21 klubů při 13 základních školách po celé ČR dochází v současnosti přibližně 270 dětí, které mají specifické vzdělávací potřeby, protože pocházejí z odlišného kulturního či sociálně slabého prostředí nebo mají specifickou poruchu učení. Většinu klubů vedou společně pedagog školy a knihovník místní veřejné knihovny.

Tříletý projekt hradíme z prostředků Evropského sociálního fondu v rámci OPVK a státního rozpočtu ČR. Podrobné informace o aktivitách, řadu fotografií i pracovních výstupů můžete nalézt na www.ctenarskekluby.cz nebo na facebook.com/skolnictenarskekluby.

Literatura a použité zdroje

[1] – JEŽKOVÁ, Alena; KUKOVIČOVÁ, Michaela. Prahou kráčí lev. 1.. vydání. PRÁH, 2008. 59 s. ISBN 978-80-7252-213-2.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Hana Svobodová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Zařazení do seriálu:

Tento článek je zařazen do seriálu Brána ke vzdělávání: školní čtenářské kluby.
Ostatní články seriálu:

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje

Organizace řízení učební činnosti:

Individuální

Organizace prostorová:

Školní třída, Specializovaná učebna