Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Úmluva práv dítěte
Odborný článek

Úmluva práv dítěte

18. 10. 2007 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Hana Zábojníková

Anotace

Lidská práva, jejich respektování a ochrana patří k základním hodnotám lidského bytí. Předávání informací v této oblasti je naprosto nezbytné pro to, aby se zabránilo návratu k barbarství.

Všichni si jistě uvědomujeme, že v dnešním globalizujícím se světě je nutné dbát především na dodržování lidských práv, aby se svět a zejména lidská společenství mohla rozvíjet. Jsme učitelé, tudíž nositelé vzdělání, a pokud nenaučíme své žáky základním právům a především povinnostem z těchto práv vyplývajících, nemohou je v budoucnu ani používat, ani si neuvědomí, z čeho veškeré povinnosti a zodpovědnosti vycházejí.

Předkládám učitelům i žákům základních škol projekt – soubor metodických listů, které jsou zpracovány jednak jako pomůcka pro učitele, jednak jako pracovní listy pro žáky. Učitelé zde najdou obecné informace o vzniku Úmluvy o právech dítěte a jednotlivé výukové lekce rozpracované podle metod kritického myšlení. Výuka o právech dítěte je postavena na samostatné práci žáků rozdělených do pracovních skupin. Cílem není jen osvojení si jednotlivých práv dětí, ale hlavně rozvoj klíčových kompetencí žáků - sociálních, komunikativních, občanských a kompetencí k učení i k řešení problémů. Proto lze probrat tato práva informativně, frontálně a některá pak zpracovat podle metodických listů a postavit práci na činnosti skupin. Záleží na podmínkách škol, počtu žáků a tříd. Učitelé i žáci v metodických listech najdou i informační zdroje, ze kterých lze čerpat.

Žákům pracujícím ve skupinách může učitel vytvořit pracovní desky, do kterých lze základní pokyny pro práci skupin dodat, žáci v nich najdou i přílohu k příslušnému právu a pracují zcela samostatně. Každé právo by měli rozpracovat podle schématu:

  • základní informace o právu
  • jak a kým je právo porušováno
  • kde se dané právo nejvíc porušuje
  • jaké povinnosti se váží k právu, aby mohlo být pro všechny platné
  • návrh řešení situace

Pokud si skupiny ujasní problém, mohou vytvořit doprovodnou prezentaci pro objasnění práva ostatním spolužákům v podobě panelu, dramatizace příběhu, ukázky z literatury, tisku apod. Ve spolupráci s učitelem informatiky mohou skupiny zpracovat vlastní prezentaci v PowerPointu. V závěrečné hodině prezentují jednotlivé skupiny svoji práci, seznámí ostatní spolužáky s daným právem. Je to velice hodnotná část celého projektu, neboť žák si vyzkouší své komunikativní schopnosti, učí se mluvit před posluchači, zhodnotí svůj podíl práce a přínos pro skupinu. Učitel si zároveň může vytvořit hodnotící kritéria, se kterými žáky seznámí předem.

ÚVOD K METODICKÝM LISTŮM

Uvědomujeme si, a život nám to stále více připomíná, že člověk nemá jen práva, že je vázán i mnoha povinnostmi. Někdy je možná chceme obejít, protože každá povinnost zavazuje, vyžaduje určitou míru kázně a pokory. Je však faktem, že jenom chtít a nedávat, moci, smět a nemuset, to v životě nestačí.

Svoboda, právo, spravedlnost mají být chráněny a bráněny kdekoli na světě,
ne-li, jsou nakonec všude na světě ohroženy.

Josef Čapek

Pravda a právo mohou dočasně podléhati křivdě. Ničemnost a bezpráví měly by však vždycky podléhat trestu.

Josef Čapek

TÉMA

Evropská unie, lidská práva, práva dětí

Termíny jako právní stát, demokracie, vytváření míru a obrana lidských práv představují soubor hodnot, které jsou všemi evropskými státy uznávány jako zásadní. Přes veškeré kulturní, náboženské, historické či politické odlišnosti se evropské státy zavázaly k ochraně a respektování těchto základních hodnot. Tyto hodnoty představují součást společného evropského dědictví, pouto mezi všemi Evropany. Jejich předávání je naprosto nezbytné proto, aby se zabránilo návratu k barbarství. Příklady z různých kontinentů světa dokládají svědectví o tom, že je nutné věnovat velkou pozornost rozvíjení povědomí o společném původu při budování evropské jednoty.

Nezcizitelná práva lidí

Po celé dějiny usiloval člověk o vyzdvižení univerzální a neměnné povahy lidství. Bez ohledu na původ, sociální podmínky a prostředí mají lidé práva, která nelze přehlížet, aniž by zároveň nedošlo k znevážení samotné lidské podstaty. Lidská práva jsou nadřazena veškerým právním normám (legislativě). Nicméně vytváří i meze, které podle myslitelů, morálních autorit a proroků spadají do oblasti zákonodárné činnosti státu a jsou také morálním požadavkem na každého jedince, garanta práv druhých. S právem každého jedince přichází i dodržování povinností.

Deklarace práv – historické soubory spisů

4. července 1776 – Prohlášení nezávislosti Spojených států amerických
26. srpna 1789 – Deklarace práv člověka a občana, Francie

Tyto dokumenty představují důležitý obrat v myšlení lidí a zavádějí pojem lidská práva a jsou zdrojem práva a uspořádání státu.

Sociální práva

Od konce 19. století se postupně objevovala nová definice práv. Průmyslová revoluce a její důsledky ukázaly, že pro reálné uskutečnění lidských práv je nezbytně nutný určitý počet ekonomických a sociálních podmínek. Tato nová práva byla označena jako sociální práva. Člověk tedy nemá pouze přirozená práva odvozená z nehmotné lidské přirozenosti, ale i práva, která mu plynou ze zapojení do řady sociálních vztahů a i tato oprávnění mu musí být přiznána. Lidská práva tak přestávají být pouze morálním požadavkem na každého jedince, garanta práv druhých, ale stávají se i požadavkem jedince na stát (jako vyjádření vůle společnosti), neboť jejich naplnění je často nemožné bez zásahu státních orgánů.

  • Rok 1948 – Valné shromáždění OSN přijalo Všeobecnou deklaraci lidských práv, která obsahuje některá sociální práva v článku 22 a 27.
  • Rok 1950 – Rada Evropy přijala dokument Evropská úmluva o lidských právech – nejvíce úplný a jednotný celek věnovaný vývoji evropského sociálního vědomí.
  • Rok 1996 – Rada Evropy přijala dokument Revidovaná Evropská sociální charta.
  • 7. prosince 2000 – byla vyhlášená Charta základních práv Evropské unie – ta slučuje základní prvky dvou předešlých smluv Rady Evropy a zahrnuje je do jediného stručného souhrnu pro 15 původních (a následně i pro 12 nových) členských států EU s cílem najít své místo v uspořádání Evropské unie. Charta základních práv by se poté mohla dostat na vrchol hierarchie právních norem všech členských států. Žádný národní zákon by nemohl zahrnovat články porušující její principy a všechny národní legislativy by musely být uvedeny do souladu s Chartou.
PRÁVA DĚTÍ

Myšlenka, že práva těch nejzranitelnějších vyžadují zvláštní ochranu, se objevovala pomalu. Mezinárodní společenství se začalo v této oblasti opatrně angažovat až ve 20. století. V oblasti ochrany práv dítěte byla přijata následující opatření:

  • 1924 – Ženevská deklarace práv dítěte – přijalo Společenství národů (předchůdce OSN)
  • 1948 – Všeobecná deklarace lidských práv – projevila vůli uznat a chránit práva dětí. Klade totiž důraz na skutečnost, že mateřství a dětství mají nárok na zvláštní péči a pomoc a rodinu hodnotí jako přirozenou a základní jednotku společnosti.
  • 20. listopadu 1959 – přijalo Valné shromáždění OSN první Deklaraci práv dítěte, která navazuje na Deklaraci z roku 1924. V podobě krátkého textu shrnutého do deseti zásad ...vyzývá všechny muže a ženy všech zemí, aby uznali, že lidstvo je povinno dát dětem to nejlepší, co jim může dát, a aby se všichni snažili dosáhnout dodržování práv dětí ve všech ohledech.
  • 1989 – teprve nyní jednomyslně přijalo Valné shromáždění OSN Úmluvu o právech dítěte, která nabyla právní moci 2. září 1990. Jejím cílem je definovat dětská práva na celosvětové úrovni. Z 54 článků, které Úmluva obsahuje, se jich 45 věnuje právům dítěte. Úmluva o právech dítěte převzala část práv ze Všeobecné deklarace lidských práv, některé z nich posílila a jiná přidala. Úmluva o právech dítěte zahrnuje občanská, sociální, kulturní a politická práva, která odpovídají třem kritériím – ochraně dětí, zajištění dětí a účasti dětí na řešení všeho, co se jich týká. Úmluvu do současnosti ratifikovalo (podepsalo a přijalo) celkem 191 států (187 členských států OSN, 3 nečlenové a Svatá stolice).
  • 6. února 1991 – Úmluvu o právech dítěte přijalo Federální shromáždění ČSFR a ratifikoval ji prezident republiky. Od té doby platí i v ČR.
  • 1997 –v  Evropě byla založena Evropská síť ombudsmanů pro děti (European Network of Ombudsman for Children – ENOC). Jedná se o síť nezávislou na mezinárodních institucích a jejím cílem je podporovat aplikaci Úmluvy o právech dítěte.
Definice dítěte

Podle článku 1 Úmluvy o právech dítěte z roku 1989 se dítětem rozumí: Každá lidská bytost mladší osmnácti let, pokud podle právního řádu, jenž se na dítě vztahuje, není zletilosti dosaženo dříve. Tato definice odráží současné diskuse o právní ochraně a konceptu pojmu dítěte. Vzhledem ke kulturnímu relativismu se jedná o citlivé otázky, které ještě zdaleka nejsou vyřešeny. Je důležité zdůraznit, že bez ohledu na domnělou zralost „dětského vojáka“, „dětského uprchlíka“, zneužívaného, týraného nebo deportovaného dítěte, bez ohledu na kontinent nebo jeho kulturního prostředí požívá dítě podle mezinárodní Úmluvy o právech dítěte zvláštní ochrany až do svých 18 let.

Trocha historie, náměty k diskusi a kooperativnímu učení

V minulých staletích děti skoro žádná práva neměly. Děti z chudých rodin byly nuceny k těžké fyzické práci mnoho hodin denně v továrnách nebo doma v dílnách a na polích. Nemohly si hrát, musely zajišťovat živobytí. Někteří znáte příběhy, které napsal anglický spisovatel Charles Dickens, třeba o Oliveru Twistovi. To byl ten chlapec, který si v  chudobinci odvážně řekl o trochu více jídla… A jak smutně to s ním dopadlo!

Jan Amos Komenský, učitel a pedagog, už v 17. století psal knihy o tom, jak by se děti měly vyvíjet, vzdělávat a vychovávat. Mnohé z jeho myšlenek jsou aktuální i dnes.

Abraham Herold Maslow, americký psycholog, se zabýval otázkami motivace a je autorem hierarchické teorie potřeb. Potřeby uspořádal vzestupně od tzv. nedostatkových, tj. nutných k přežití (fyziologické, bezpečí, lásky a náležení, uznání) až po vyšší, tj. zbytné, jejichž uspokojování není dlouhodobě nutné k přežití (potřeby poznání, krásy, harmonie, osobního růstu a naplnění).

Dítě potřebuje:

  • bezpečí
  • podporu
  • místo
  • limity

Nejvíce uspokojeny jsou všechny potřeby dítěte během těhotenství.

Výběr základních práv dítěte pro výuku na ZŠ
  • právo na život
  • právo na jméno
  • právo na státní příslušnost
  • právo na rodinu
  • právo na ochranu zdraví
  • právo na přiměřenou životní úroveň
  • právo na vzdělání
  • právo vyjadřovat svůj názor
  • právo na soukromí
  • právo na ochranu před týráním

Pracovat budeme ve dvou třídách osmého ročníku. Vznikne 10 skupin, každá z nich bude zpracovávat jedno právo. Prezentace budou probíhat společně před hodnotící komisí složenou z žáků jiného ročníku a učitelů (3 + 3).

Literatura a použité zdroje

[1] – Ottova encyklopedie A – Ž. 2004.
[2] – HANZOVÁ, M. et al. Práva a povinnosti našich dětí. Viktoria Publishing, 1995.
[3] – et al. Co je Úmluva o právech dítěte. Praha, 1996.
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
114.26 kB
PDF
Příloha č. 7 – Právo na vzdělání – čl. 28
pdf
132.81 kB
PDF
1. lekce – Lidé mají svá práva
pdf
97.66 kB
PDF
11. – 12. lekce – Vlastní prezentace aneb Jak na to?
pdf
97.66 kB
PDF
13. lekce – Hodnotíme projekt
pdf
128.91 kB
PDF
2. lekce – Porušování lidských práv
pdf
125 kB
PDF
3. lekce – Děti – historie – práva dětí
pdf
134.77 kB
PDF
4. lekce – Úmluva práv dítěte
pdf
124.02 kB
PDF
5. lekce – Základní práva každého dítěte
pdf
120.12 kB
PDF
6. lekce – Plánování – úkol pro vedoucí skupiny
pdf
102.54 kB
PDF
7. – 8. lekce – Samostatná práce skupin
pdf
124.02 kB
PDF
9. – 10 lekce – Připravujeme prezentační panel
pdf
108.4 kB
PDF
Příloha č. 1 – Každé dítě má právo na život – čl. 6, 7
pdf
119.14 kB
PDF
Příloha č. 10 – Právo dítěte na ochranu před týráním a zanedbáváním – čl. 19, 20, 31 – 40
pdf
63.48 kB
PDF
Příloha č. 11 – Stručný slovníček pojmů
pdf
53.71 kB
PDF
Příloha č. 12 – Seznam středisek v Liberci, která vám pomohou v nesnázích
pdf
99.61 kB
PDF
Příloha č. 2 – Každé dítě má právo na jméno – čl. 7, 8
pdf
89.84 kB
PDF
Příloha č. 3 – Právo na státní příslušnost – čl. 7, 22, 23
pdf
116.21 kB
PDF
Příloha č. 4 – Právo dětí na rodinu – čl. 9, 10, 18, 20, 21
pdf
90.82 kB
PDF
Příloha č. 6 – Právo dítěte na přiměřenou životní úroveň – čl. 26, 27
pdf
94.73 kB
PDF
Příloha č. 8 – Právo vyjadřovat svůj názor čl. 12, 13, 14
pdf
86.91 kB
PDF
Příloha č. 9 – Právo na soukromí – čl. 16
pdf
89.84 kB
PDF
říloha č. 5 – Právo dítěte na ochranu zdraví – čl. 23, 24

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Hana Zábojníková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence občanské
  • chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Rozvoj schopností poznávání
  • Základní vzdělávání
  • Výchova demokratického občana
  • Občan, občanská společnost a stát
  • Základní vzdělávání
  • Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
  • Jsme Evropané

Mezioborove presahy:

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

Pracovní listy, získané z pracovního sešitu Úmluva práv dítěte, nůžky, lepidla, barevné papíry, flipcharty, fixy, lepenkové desky.