Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku

Ikona informativni

Film a výuka

Autor: Dalimil Koutek
Anotace: Příspěvek je součástí diskusního fóra k problematice filmové výchovy a jejího zařazení do systému všeobecného vzdělávání.
Klíčová slova: filmová výchova

Obecně vzato, šíření filmové gramotnosti na základních a středních školách by mělo být postaveno na přirozené schopnosti žáků vyjadřovat své vidění a cítění tvůrčím způsobem, v našem případě se bude jednat o filmovou řeč. Jednotlivé žánry (animovaný film, hraný film, dokumentární film a reportáž) mají jedno společné: vyjadřování pomocí obrazu a zvuku na přenosném médiu, mimo reálný čas. Je potřeba uvědomit si specifické možnosti filmové tvorby - především využití detailu. Žáci při své práci často napodobují televizní pořady. Tato práce je však velmi vzdálená od tvorby filmové. Tady je důležité podat vysvětlení pedagogy - v čem spočívá originalita filmu.

Televize - její řeč je postavena na potřebě zaplnit velký časový úsek. Dlouhé záběry převážně v celku doprovázené neustálým komentováním.

Film - vyjadřovací schopnosti jsou postaveny na citlivé montáži jednotlivých vyjadřovacích prostředků - obraz a jeho zpracování (využívání detailu jako přímé řeči) a zvuk sloužící k podpoře obrazu.

Myslím, že právě ujasnění si rozdílu mezi televizí a filmem, by mělo být úvodem k samotné výuce filmu.

Je důležité, aby se žáci aktivně zúčastňovali každé části filmové výchovy, zpočátku jako ukázkové figuríny. Je důležité vyzívat je k dialogu, jakési besedě. Právě citlivá součinnost mezi pedagogem a žáky je základní podmínkou úspěšné tvorby, i když není vždy jednoduché připustit, že hlavním tvůrcem je žák. Úspěšnost filmové výchovy je založena na citlivém přístupu učitele, na jeho toleranci a uznání mladého názoru, neboť právě tato dětská myšlenka je základním kamenem uměleckého díla. Vyučující pak zastává funkci poradce především v otázkách technických. Právě technické znalosti jsou nezbytné u filmové tvorby a tady se nabízí přistoupit k filmové historii - vysvětlení černé komory (kamera obskura), způsob zachytávání pohybu - kamera nahrazuje lidské oko pomocí rotační závěrky. Vysvětlit, proč při projekci filmu (videa) nevidíme pouze rozmazané šmouhy.

Od technické historie se pedagog dostane k filmovým dějinám. Určitě není vhodné zabíhat do detailů formou historických dat, ale spíše upřednostnit ty tvůrce a filmy, které přinesly revoluční poznání v oblasti filmové řeči. Např. Příjezd vlaku do stanice (bratři Lumiérů) je jeden z prvních filmů, který vlastně bezděky ukázal všechny základní velikosti záběrů - od celku až po detail! Jiný vhodný příklad je film Křižník Poťomkin jednoho z prvních filmových režisérů S. Ejzenštejna, který ukazuje obrovský význam detailu! Tady je vhodné přirovnání filmu k divadlu:

  1. divadelní představení probíhá v reálném čase;
  2. divadlo nemá takový prostředek, jakým je detail, má pouze celek;
  1. film pracuje s časem podle potřeby a je zaznamenáván na médium
  2. film používá různých pohledů a velikostí záběrů jako vyjadřovacích prostředků

Možná se stálé přirovnávání filmu k jiným formám vizuálních umění bude zdát zbytečné, ale právě ujasnění si, co je film a jeho řeč, pomůže žákům od začátku se správně orientovat při tvorbě. Ještě si dovolím poznámku: teorie je velmi důležitá, ale sama o sobě bez praktických ukázek vyprchá! Je na vyučujícím, aby dokázal teorii s praxí propojit. Reagovat na reflexi žáků - využít ji k dokonalejšímu seznámení s danou tematikou. Stálá spolupráce mezi pedagogem a žákem přináší úžasné výsledky. Samozřejmě, že je důležitý počet žáků, který by neměl překročit 12 posluchačů.

Zatím jsme se zabývali filmovou řečí, která platí pro všechny žánry a je jakýmsi úvodem do samotné filmové tvorby. Další krok je soustředit se postupně na jednotlivé žánry a vyučovat je samostatně, protože každý má své specifické možnosti.

Animovaný film

Výtvarná složka je u animovaného filmu základní. Vytváří charakter prostředí, jeho atmosféru - předurčení celého filmu. Aktéři (kreslení nebo loutky) se vyjadřují především pohybem - jeho dynamikou a mírou stylizace. Animovaný film je založen právě na stylizaci! A jako jediný ze všech žánrů nezachytává pohyb, ale časosběrným snímáním pohyb vytváří - oživuje neživé!

Pro praktické ukázky je vhodné využít žáky jako loutky. Žák-loutka musí být "mrtvý" a teprve po zákroku animátora "drží" jednotlivé pohybové fáze. Toto předvádění umožní ukázat rozdíly mezi rychlostmi pohybu, názorně předvede využití fyzikálních zákonů (akce-reakce, setrvačnost, těžiště atd.). V roli loutky i animátora se žáci postupně vystřídají na různých akcích (lomení rukama, chycení se za hlavu, úklona, vyznání lásky - velmi oblíbené a mnoho dalších).

Hraný film

Mimika a motorika herců je jedním z hlavních vyjadřovacích prostředků. Samozřejmě je důležitá i výtvarná složka, není však dominantní. Hraný film se snímá v reálném čase na médium, které je po zpracování možno používat na různých místech a v různých časech. U hraného filmu je výraznou složkou světlo, které dotváří charakter prostředí i herců. Zvuková složka, pokud se jedná opravdu o hraný film, je pouze doplňková. Tím nechci říci, že podřadná! Naopak - jako vhodný doplněk obrazu vše ještě podtrhne. Filmová hudba je samostatná tvůrčí disciplína a musí být "poslušná" obrazu.

Vzhledem k tomu, že žáci budou své filmy ozvučovat, je i problematika hudby důležitá. Jde především o správné návyky, které by žáci měli získat už na základních školách.

I zde si mohou žáci vyzkoušet různé dějové situace - např. přečtení si smutné, nebo i tragické zprávy a následně adekvátní reakce. Rozhodnout, jak sekvenci rozdělit do jednotlivých záběrů. (Místo kamery poslouží i rámeček z černého papíru o poměru stran 4:3.)

Stále je důležité připomínat význam příběhu - námětu - myšlenky. Jít za podstatou a vyhýbat se "omáčce", která je bohužel v televizních seriálech základní.

Dokumentární film

Mládeží často opomíjený žánr. I zde platí význam námětu - pokud bude svým tématem zajímavý pro dětského diváka, bude i zájmem dětského tvůrce. Dokumentární film se věnuje konkrétní osobě, konkrétnímu případu či události. Tady je komentář důležitý a tvoří rovnocennou složku díla. I žáci určitě mezi sebou najdou zajímavého spolužáka, třeba sportovce, a vyzkoušejí si sled záběrů a jejich velikosti (pomocí rámečku), ale také rozhovor a komentář. Opět je důležité zapojit do akce celou skupinu - výměna rolí i témat.

Je důležité také vysvětlit rozdíl mezi dokumentem a reportáží.

Reportáž

Zachycuje určitou událost bez zásahu do děje - prostě jen monitoruje a přidává komentář. Tento žánr je předurčen televizní tvorbě, ale i žáci si jej mohou vyzkoušet, například reportáž o školním přeboru v čemkoliv. Tento žánr dává možnost se projevit dětským komentátorům, hlavně těm, kteří se rádi předvádějí, ale v tomto případě to není na škodu.

I tuto činnost lze zkoušet ve třídě bez techniky.

Jednotlivé žánry jsme si představili jaksi "nasucho", ale pro první krůčky filmovou tvorbou je to finančně nenáročné a nezpůsobí to žádné škody a přitom názorně, a doufám i zábavně vysvětlí filmové zákonitosti.

Výuka animace

Určitě nejbližší tvorbou pro děti je oživování - animování. Vzpomínám si na svá dětská léta, kdy jsme v rámci "výtvarky" kreslili podle modelů třeba jablka. Domnívám se, že dnes je to podobné, ale podobný už nemusí být konec takové hodiny. Může nastoupit oživený příběh - z jablka vykoukne červík a něco zlomyslného provede. To, co provede, je otázkou fantazie každého žáka - pokud nebude opisovat.

Vše se provede následovně:

Každý žák bude mít k dispozici prosvětlovací pult z matného plexiskla s fixačními kolíky.

Obrázek
1. Obrázek
Obrázek
2. Obrázek

Kolíky slouží k zafixování jednotlivých fází zakreslených na pauzovacím papíře, jak je patrno z obrázků. K děrování jednotlivých listů poslouží běžná kancelářská děrovačka. (Náklady na toto zařízení nepřesáhnou 800 Kč (včetně prosvětlovací lampy). Za vhodnou považuji montážní lampu se zářivkou - je to bezpečné a studené světlo, takže se lampa může položit i na hořlavou podložku - na lavici).

Prosvětlovací pult se používá i při profesionální tvorbě kreslených filmů. Jako první vrstva se dává pauzák s nakresleným formátem (4:3), na něj se položí obrázek jablka - ten poslouží jako základní fáze (mutrfáze). Další vrstvy jsou již pohybové fáze. Díky prosvětlení je vidět průběh zdánlivého pohybu. (Kresby se přenesou do počítače pomocí skeneru).

Tento způsob práce vyhoví při výrobě kresleného filmu. Je také možné kreslit-fázovat na běžný kancelářský papír pastelkami, pak už odpadá následná činnost kolorování v počítači. Pro animaci existuje řada programů, které však nejsou příliš levné, ale pro potřeby školy poslouží i jakýkoliv střihový program, do nějž se "naskládají" jednotlivé fáze jako obrázky JPG, kde se načasují (vytvoří se výdrže) a také se film v programu dá ozvučit - tedy dokončit.

Kromě kresleného filmu si žáci mohou vyzkoušet animaci loutkovou. Zde však již je zapotřebí digitálního fotoaparátu, na který se budou fáze zachytávat zase jako obrázky JPG. Loutky mohou být plastelínové, případně s drátěnou kostrou, oblečené dle fantazie. Těch možností je spousta, jen si je třeba uvědomit, že pro snímání potřebujeme více prostoru a také alespoň základní osvětlovací park. Existují také loutky papírové (film ploškový), které se snímají vertikálně na trikovém stole, viz obrázek.

Obrázek
3. Obrázek

Důležité kroky při výrobě animovaného filmu:

  • námět (základní kámen filmu)
  • scénář (rozepsány jednotlivé záběry)
  • výtvarné návrhy
  • fázování - primární animace
  • časování - sekundární animace
  • střih
  • ozvučení
  • přenos na médium

Poznámka: Časování (sekundární animace) je hlavní složkou týkající se samotného oživení. Zde se citem nastaví rytmus (prodlužování a zkracování výdrží). Prostě autor i divák musí mít pocit přirozenosti v pohybu.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 17. 10. 2007
Zobrazeno: 10160krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
KOUTEK, . Film a výuka. Metodický portál: Články [online]. 17. 10. 2007, [cit. 2020-02-29]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/1657/FILM-A-VYUKA.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.