Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > CLIL aneb přirozené použití cizího jazyka...

Ikona informativni

CLIL aneb přirozené použití cizího jazyka pro reálnou komunikaci

Autor: Jan Klufa
Anotace: Content Language Integrated Learning neboli CLIL je moderní vyučovací metoda, která se v poslední době dostává i k českým žákům. O CLILu a jeho využití ve školách jsme hovořili s Terezou Šmídovou, autorkou a editorkou příspěvků a publikací k této problematice.
Klíčová slova: cizí jazyk, CLIL, CLIL (Content and Language Integrated Learning)

1. Co je to CLIL?

Jedná se o obsahově a jazykově integrované vyučování, které má za cíl integrovat cizí jazyky v nejazykových předmětech. CLIL reaguje na kurikulární reformu zejména tím, že podporuje integraci vzdělávacích oborů a průřezových témat spojených s gramotností a dovednostmi potřebnými k osvojení si cizího jazyka. Klíčovým přínosem CLILu je rozvoj kognitivních dovedností žáků a fakt, že nutí žáky přemýšlet v cizím jazyce.

2. Kdy se objevuje CLIL jako nová vyučovací metoda?

Počátky obsahově a jazykově integrované výuky spadají do 70. let minulého století a jsou spojovány se vznikem komunikativních metod. S rozvojem výuky předmětů v cizích jazycích se postupně objevilo mnoho termínů (LAC – Language Across Curriculum, TBLL – Task-based Language Learning, CBI – Content-based Instructions, CBT – Content-based Teaching), které prakticky označovaly obdobný způsob výuky. Se zkratkou CLIL poprvé přišel David Marsh v roce 1994 a dva roky poté byla použita na univerzitě ve finském Jyväskylä a v rámci Evropského programu pro vzdělávání v Nizozemsku.

3. Jak se liší CLIL od výuky předmětů v cizím jazyce v rámci bilingvních programů cizojazyčných škol?

CLIL výuka sleduje dva cíle, obsahový a jazykový, a počítá s omezenou jazykovou vybaveností žáka. Mateřský jazyk je tedy přirozenou součástí výuky. Na rozdíl od bilingvních programů nabízejících výuku odborných předmětů v cizím jazyce (odpovídají RVP pro bilingvní gymnázia), které nesledují dualitu cílů, ale pouze odborný obsah (není zde jazykový cíl).

4. Žákům může dělat CLIL výuka zpočátku určité potíže. Jak jim může učitel pomoci?

Učitel musí uzpůsobit svůj styl výuky i výběr učiva vhodného pro CLIL, správně zformulovat zadání úkolu. Měl by zvolit adekvátní metody a postupy, které se v mnohém od tradiční výuky odlišují. Jako jazykovou pomoc může nabídnout například jazykové rámce (modelové začátky vět, ustálenou strukturu gramatického jevu, který žák obměňuje). V CLIL je hodně důležitý tzv. scaffolding, tj. různé prostředky učitele používané k tomu, aby žákovi usnadnil učení. Tím máme na mysli různé verbální i neverbální formy reprezentace, jako jsou vizuální pomůcky, plakáty se slovíčky, grafické organizátory aj.

5. Je pro výuku zeměpisu v angličtině lepší zeměpisář ovládající částečně angličtinu, nebo spíše učitel jazyka se základními znalostmi oboru?

Určitě ten první případ. Kompetentní učitel pro CLIL je spíše učitel odborného předmětu, který prošel jazykovou průpravou. V ideálním případě je to samozřejmě didaktik příslušného cizího jazyka, jenž má zároveň kvalifikaci v oboru.

6. Jakým způsobem by měl učitel hodnotit dovednosti žáka získané během hodin vyučovaných CLILem?

Učitel by se měl zaměřit zejména na hodnocení odborných dovedností a znalostí. Více než jazyková správnost je důležitá přirozenost žákova projevu (jeho srozumitelnost) a způsob osvojení učiva. Žák musí být podporován v tom, že žádoucí je i projev s chybami.

7. Kdo rozhoduje o zařazení CLIL do vyučování a je tento typ výuky zachycen v ŠVP?

Rozhodnutí o zapojení CLILu do výuky je plně v kompetenci ředitele školy. Způsob realizace CLILu na dané škole vychází z možností učitelů a jejich kompetencí pro CLIL. Škola by měla CLIL výuku zanést do ŠVP. Buď uvede CLIL samostatně jako integrovaný předmět, který se realizuje v cizojazyčné hodině (tzv. soft CLIL), nebo v hodině daného předmětu (tzv. hard CLIL). Můžou existovat další varianty a modely, např. projektový CLIL nebo občasné vstupy cizího jazyka do odborného předmětu (tzv. language showers, instrukce v cizím jazyce aj.), pak se informace o CLIL může objevit pouze v charakteristice daného předmětu ŠVP.

8. Ve kterých předmětech se CLIL objevuje nejčastěji a ve kterých naopak málo?

Z výzkumů a zahraničních zkušeností vyplývá, že spíše nízké riziko s sebou nese aplikace CLIL na předměty, které mají nižší kognitivně-lingvistickou hodnotu, jako je např. tělesná výchova, umělecké předměty a volitelné předměty. Rizikovější předměty mohou být ty, které jsou považovány za nezbytné nebo kulturně žádoucí, např. občanská výchova. Volba konkrétních předmětů tak úzce souvisí s tím, jaké obecné cíle si škola v rámci výuky CLIL klade. Je-li cílem školního programu zvýšení komunikativních dovedností žáků v cizím jazyce, může být výbornou volbou zeměpis či dějepis vzhledem k jejich rozsahu a tematické povaze. Přírodní vědy, tedy biologie, chemie a fyzika, jsou často vnímány jako prestižní a náročné, ovšem na úrovni základní školy lze u nich na rozdíl od předmětů hodně vázaných na text stavět na experimentálním vyučování a symbolickém zápisu, čímž se jejich „rizikovost“ snižuje.

9. Používá se CLIL také při výuce ICT a matematiky?

Předmět informační a komunikační technologie je obecně vnímán jako málo rizikový, protože i bez oficiálního zavedení CLIL je často přirozeně vyučován alespoň částečně v anglickém jazyce díky internacionálním termínům a výrazivu. Naopak o výhodách vyučovacího předmětu matematika v souvislosti s CLILem se polemizuje. V matematice se příliš nepoužívá tradiční text, může proto přinést problémy s pochopením dané látky. Je také otázkou, jestli zavedení CLIL pouze v matematice může přispět ke zlepšení celkové úrovně angličtiny na škole ve stejné míře jako v jiných předmětech.
Článek vyšel v časopise VZDĚLÁVÁNÍ, čtvrtletníku Národního ústavu pro vzdělávání, ročník 1, číslo 3/2012, ISSN 1805-3394. Ke stažení na http://nuv.cz/publikace-a-periodika/vzdelavani-2-2012-1.
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 11. 10. 2012
Zobrazeno: 4169krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
1 uživatel Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
KLUFA, Jan. CLIL aneb přirozené použití cizího jazyka pro reálnou komunikaci. Metodický portál: Články [online]. 11. 10. 2012, [cit. 2019-12-15]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/16553/CLIL-ANEB-PRIROZENE-POUZITI-CIZIHO-JAZYKA-PRO-REALNOU-KOMUNIKACI.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
1.Autor: E KocourekVloženo: 11. 10. 2012 21:44

Velice zajímavé téma! Chválím autora i vyslýchanou expertku za nastolení správných otázek (která kvalifikace učitele je potřebnější, CLIL v ICT a matematice, jak hodnotit přínos) a zejména, že na ty závažné otázky neváhají dát jednoznačné, vysoce kontroverzní odpovědi ("žádoucí je i projev s chybami").

Drobný formální dotaz na autora - byly by vaše autorské estetické představy narušeny, kdyby ty otázky v článku byly očíslované 1 až 9 ? Třeba by se k nim pak lépe diskutovalo ...

2.Autor: Pavlína HublováVloženo: 12. 10. 2012 20:21

Pane Kocourku, děkujeme za doporučení. Článek upraven, autoři připraveni na doplňující otázky :-)

3.Autor: E KocourekVloženo: 13. 10. 2012 00:40

Autoři připraveni? To vypadá jako pozvánka, ba přímo výzva k diskuzi! Děkuji.

Článek nabízí nesmírně zajímavou výukovou metodu, jejíž kvalifikované použití by bylo pro studenty velice prospěšné. Zádrhel vidím v tom, že nasazení této metody asi bude velice pracné (už jenom proto, že je to nová věc a - předpokládám - nikdo nemá nic připravené). Takže to asi nebude moci dělat učitel, který se musí zabývat ještě navíc čímkoli jiným - třeba předmětem, který letos učí poprvé. Odhadujete tu pracnost stejně jako já?

ad 2) Finský příklad je univerzitní, holandský typ školy neuvádí. Mně tato metoda ale připadá vhodnější pro SŠ úroveň. Na VŠ úrovni předpokládám samostatnější přístup studentů, zatímco CLIL si představuji spíše ve středoškolské učební skupině, kdy studenti mají činnost provádět podle detailních pokynů učitele, a tato jejich činnost je učitelem stále sledována. (Obecně, vše kolem jazyků musí být stále sledováno, má-li to být efektivní.) Chápu to správně?

ad 3) "CLIL výuka (...) počítá s omezenou jazykovou vybaveností žáka." -- Výborně! Existuje soupis té omezené vybavenosti, k nahlédnutí? Nebo se to různí předmět od předmětu, škola od školy? Mohlo by to být užitečné i pro "běžnou", mimo-CLIL výuku jazyků. 

ad 4) jazykové rámce, scaffolding -- poznamenávám si a snad na tom nezapomenu kutit. Opět - užitečné i pro výuku mimo CLIL. Obrovský potenciál pro výměnu nápadů.

ad 5) Toto byla ta kritická otázka a na ni odvážná odpověď. Bohužel, následující zmínka o "didaktikovi příslušného cizího jazyka, jenž má zároveň kvalifikaci v oboru" to celé trochu znevažuje (uhybá před otázkou) a potápí - přece didaktik jazyka je ještě o dost víc než učitel jazyka (zmiňovaný v otázce). Takže jak je to doopravdy - je pro CLIL nezbytný didaktik? Očekával bych, že postupy CLIL bude vymýšlet (ať už zručně nebo nezkušeně) ten, kdo kurz učí. Má-li je vymýšlet ("externí") didaktik, bude to úplně jiná pohádka. A vůbec, jaká je hustota didaktiků jazyka na českých školách?

4.Autor: Pavlína HublováVloženo: 17. 10. 2012 09:53

Dobrý den pane Kocourku,

odpovědi nalezenete v publikacích Seznamte se s CLILem a CLIL ve výuce? V přípravě je další publikace: Cizí jazyky napříč předměty 2. st. ZŠ, která by měla být k dispozici do konce školního roku v souhrnném pohledu modulu Digifolio Integrace obsahu a jazyka.

Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.