Odborný článek

Jak učit

3. 10. 2007 Základní vzdělávání
Autor
Hana Košťálová

Anotace

Příspěvek popisuje začlenění českého jazyka a rozvoje komunikace vůbec do ostatních vyučovacích předmětů.

Příspěvek byl převzat z publikace nakladatelství Verlag Dashöfer „Školní vzdělávací program krok za krokem“ (Kapitola 4/5.7, s. 1 - 10. Aktualizace srpen 2006.)
http://www.dashofer.cz/svp/?wa=25N07E7RV


Práce na školních programech nás vede k tomu, abychom se zamýšleli nad integrací oborů v (nové) předměty, v nichž by učivo bylo propojeno smysluplnými vazbami. Školy si mohou zvolit, pokud umějí dobře počítat a zvládnou správně vytvořit učební plán, které obory spojí s kterými v nové předměty tak, aby v nich žáci získávali celistvější představu o některém kousku světa. Obyčejně uvažujeme v rovině obsahu nebo oborových dovedností, jak integrovat například dějepis se zeměpisem tam, kde se oba obory navzájem dotýkají blízkými tématy.

Zatím jsme ale neviděli (a to neznamená, že v českém prostředí neexistuje) propojování „češtiny“ nebo prostě jazyka a komunikace s obory tak, aby se učitel-češtinář spolehl na to, že ten, kdo vyučuje některý obor (tedy přesněji předmět vystavěný na některém naučném oboru typu dějepis, zeměpis, biologie, fyzika…), dává žákům příležitosti k rozvíjení čtenářské gramotnosti a písemné i ústní komunikace.

Přitom bychom ušetřili spoustu času, kdybychom propojili výuku naučných předmětů se systematickým, plánovitým rozvíjením čtenářství, „písmáctví“ a diskuse. Ostatně, pokud bychom se dívali na komunikaci ne jen z hlediska oboru, v němž má největší šanci být rozvíjena (jazyk a jazyková komunikace), ale i skrze klíčové kompetence, uvědomili bychom si, že čtení, psaní a diskusi bychom měli věnovat pozornost (a tedy i čas) i v předmětech naučných.

Případné propojení výcviku v komunikaci a vyjadřování s naučnými obory má dva vzájemně propojené aspekty. Musíme si být vědomi toho, že čtením a psaním (a diskusí) v naučných předmětech dáváme žákům příležitost k tomu, aby:

  • se čtením a psaním (a diskusí) učili obsahu oborů;
  • se učili číst a psát (a diskutovat) s využitím obsahu oborů.

Tuto celkem jasnou souvislost zdůrazňujeme proto, aby bylo od začátku zřejmé, že využitím (a rozvíjením) čtení a psaní a diskuse v naučných předmětech neztrácíme čas určený ke studiu naučného obsahu předmětu.

Psaní, v němž žáci musí budovat porozumění obsahu naučných předmětů, je účinným nástrojem učení v předmětech napříč školním vzdělávacím programem. V každém předmětu může psaní hrát tři významné role:

  • pomáhá žákům s přípravou na novou látku (psaní ve fázi evokace);
  • žáci psaním mohou shrnout hlavní myšlenky o tom, čemu se učili, a to svými slovy (což je velmi účinný nástroj učení);
  • žáci se učí myslet kreativně a kriticky.

Kromě významu pro rozvíjení komunikačních dovedností se zastavme u faktu, že učící se lidé informační éry se musí umět dostat k informacím, získat je, přetvářet je a přenášet je stále rostoucí rychlostí.

Mít přístup k informacím znamená, že člověk je schopen rozlišit a najít potřebný zdroj, a to v tištěné, mluvené i v grafické podobě; získat informace vyžaduje porozumět zdroji, analyzovat, syntetizovat a vyhodnocovat informace; přetvářet informace vyžaduje způsobilost o informacích psát, mluvit o nich svými slovy a vyjadřovat je v různých grafických uspořádáních; a přenášet informace znamená publikovat nebo jinak šířit nově pojatou znalost.“

Příklad z dějepisu

Žáci se seznámí s nějakým výzkumným úkolem, který pro ně připravila učitelka. Takový výzkumný úkol má svůj výstup, jemuž žáci rozumějí, který má materializovanou podobu a pro jehož vznik musejí žáci nastudovat řadu věcí a zvládnout řadu dovedností.

Tak získává práce charakter vzdělávacího projektu. Projekt je způsob výuky, při které žáci vytvářejí nějaký skutečný produkt, například sborník, model, videonahrávku, něco vypěstují, podají zdůvodněný a rozpracovaný návrh na zlepšení něčeho ve škole nebo v obci, včetně akčního plánu apod.

V našem příkladu dostanou žáci tyto úkoly:

  • Postavte model hradu z určitého historického období. Hrad bude vystavěn tak, aby odpovídal historickým zjištěním odborníků. Potřebné informace získáte z textů, obrázků, z videa a z internetu. (Výstup = model hradu)
  • Popište nejdůležitější části hradu a jejich funkci. (Výstup = doprovodný naučný text)
  • Napište krátkou beletrii (povídku nebo epickou báseň) o životě na hradě z pohledu panstva a z pohledu sloužících. Nebo z pohledu dětí a dospělých. (Výstup = beletristický text)
Co se žáci naučí z oblasti jazyka a jazykové komunikace?

Při rozboru se můžeme se opírat o definici informační gramotnosti, která je uvedena výše.

I. Mít přístup k informacím

Mít přístup k informacím znamená v tomto případě, že se žáci naučí, kam jít, po čem sáhnout, jak zadat heslo do vyhledávače, koho se zeptat, aby nalezli potřebné zdroje informací. S nejmenšími žáky začneme tak, že jim sami přineseme knihy nebo texty z internetu (takové, které jsou pro žáky srozumitelné). Je-li to možné, knihy by měly být jak monotematické, tedy k danému problému (středověké hrady), tak takové, v nichž se musejí partie (kapitoly, odstavce) k danému tématu vyhledávat. Texty by měly pokrývat také různé žánry (naučné texty vědecké i populární, původní zdroje, beletrie – próza i verše).

Metodický postup nácviku toho, jak si zpřístupnit informace

Čím jsou děti starší, tím více samostatnosti mají dostávat při vyhledávání zdrojů. Jak zde metodicky postupovat od jednoduchého ke složitému?

  • Žáci pracují s texty, které vybrala učitelka.
  • Žáci samostatně vyhledávají texty ve zdrojích nabídnutých učitelkou (v knihách, časopisech, encyklopediích, na označených www stránkách).
  • Žáci samostatně vyhledávají ne pouze texty z nabídnutých zdrojů, ale i zdroje samé.
II. Získat informace

Získat informace znamená, že žáci budou s texty pracovat tak, aby jim porozuměli – tedy aby vyhledali takové informace, které využijí ke splnění úkolu, aby dokázali porovnat informace z různých zdrojů, posoudit jejich hodnotu, hledat souvislosti mezi nimi, aby zjistili, které informace jim ještě chybí.

Jednou z důležitých dovedností je umět v textu odhalit hlavní myšlenku a informace, které nejsou tak důležité, ale nalezenou hlavní myšlenku nějak podporují.

Jak s žáky postupovat, aby zvládli dovednost vybírat hlavní myšlenku a podpůrné informace nebo detaily?

Nácvik „získávání informací“ začne ve chvíli, když učitelka žákům zdroje informací sama připravila (viz výše). Znamená to, že se žáci cvičí v několika dovednostech naráz.

Učitelka připraví různé typy textů, které se týkají středověkého osídlení u nás, ale i v jiných zemích. Budou to texty naučné – historické, beletrie, průvodce po hradech, středověké nebo i mladší pověsti o hradech. Texty budou na různé úrovni obtížnosti, aby učitelka mohla zaměstnat jak žáky vyspělé, tak žáky, kterým se zatím tolik nedaří.

Žáci začnou pracovat s naučným textem. Budou v něm hledat:

  • hlavní myšlenky;
  • podpůrné informace.

To jsou dvě důležité dovednosti pro práci s naučným textem, které jsou pro žáky nové a na jejichž zvládnutí učitelka zaměřuje práci s texty v tomto projektu.

Metodický postup nácviku získávání informací

Učitelka bude provázet své žáky několika fázemi zvládání daných dovedností.

  • fáze zvládání: Učitelka modeluje dovednost „vyhledat hlavní myšlenku a podpůrné informace“ a přemýšlí nahlas;
  • fáze zvládání: Žáci se snaží napodobit učitelku, pracují společně a navzájem se poslouchají;
  • fáze zvládání: Práce v malých skupinách, které jsou řízené učitelkou (samozřejmě podle časových možností učitelky – paralelně pracují vždy některé skupiny samostatně, zatímco v jedné na práci laskavě a neinvazivně dohlíží učitelka);
  • fáze zvládání: Děti pracují ve skupinách samostatně, případně každý ze žáků plní svůj odlišný úkol individuálně.

1. fáze

Učitelka nejprve pracuje s celou třídou společně. Zvolený text promítá na zeď, zároveň mají všichni žáci před sebou v lavici svou kopii. Učitelka opakovaně předvádí (modeluje) celé třídě, co to je a jak se hledá hlavní myšlenka odstavce nebo delší pasáže. Zrovna tak modeluje, jak uvažuje o podpůrných detailech – co to je a jak se to pozná v textu.

  • Zápisky – grafický organizátor

    Další dovednost, k níž míří učitelka ve čtení, je zapisování poznámek do sešitů. V tomto případě se žáci učí pracovat s jednoduchým grafickým organizátorem. Je jím tabulka o dvou sloupcích. Do sloupce vlevo zapisují žáci hlavní myšlenku, do pravého tzv. podpůrné informace (detailní informace, které blíže objasňují danou myšlenku nebo ji konkretizují). Učitelka v rámci modelování ukazuje žákům i to, jak myšlenky, které v (promítaném) textu našla, zapisuje do levého sloupce a jak ke každé myšlence zapisuje i podpůrné detaily (informace). Nakonec se v grafickém organizátoru (tabulce) ocitne shrnutí celého textu. Toto shrnutí (tedy poslední část tabulky) nemusejí učitelky zavádět u mladších žáků, mohou s ním začít až ke konci prvního stupně ZŠ nebo v šesté třídě.

    Text z publikace o hradech by mohl být zpracován například takto:

    Hlavní myšlenka Podpůrné informace (detaily)
    v hradech je stálejší teplota než v panelácích, připomíná to jeskyně ve věži hradu Střípek je v létě nejvýš 15 stupňů a v zimě -5 stupňů, i když venku mrzne
    hrady stojí vysoko ne proto, aby je bylo vidět, ale aby z nich bylo vidět hrady sloužily k obraně nějaké cesty nebo území, a tak obránci potřebovali mít výhled do okolí, aby viděli, jestli se někdo blíží, hlavně větší skupiny lidí
    Shrnutí celého úseku textu, který jsem zpracovával:
    Hrady nebyly hlavně obydlí, jak jsem si myslela. Byla to hlavně místa určená pro obranu buď území nějakého pána (nebo ochranu jeho vesnic), nebo pro ochranu obchodních tras. Stavěly se nahoře nad cestou nebo vesnicí. V některých se žilo, ale většinou zprvu byly jen obsazovány službou. Život na hradě byl hodně nepohodlný, pohodlí měli lidé až v zámcích.
  • Hlasité přemýšlení

    Žáci mohli sledovat autentický proces, protože učitelka jim nepromítla hotové, předem připravené zápisky, ale zapisovala je přímo před jejich očima (na blánu ve zpětném projektoru) a hlasitě komentovala, co a proč dělá. Této výukové strategii se říká hlasité přemýšlení a učitelé ji mají volit v různých situacích, kdy se žáci seznamují s nějakou novou mentální dovedností – s takovou dovedností, jejíž průběh mohou jinak těžko sledovat, protože na myslícím člověku není patrné, co právě dělá jeho mysl. Je třeba ji „otevřít“ a dát žákům nahlédnout do procesů (jak konkrétně probíhají procesy myšlení), nejen do výsledků (hotové zápisky).

    Hlasité přemýšlení není totéž jako uvedení příkladu. Příklad obyčejně ilustruje to, jak vypadá výsledek, respektive jeden z možností výsledku. Hlasité přemýšlení naopak ukazuje proces, kterým se k výsledku můžeme dobrat.

    Učitelky se někdy ostýchají před žáky předvádět nehotové, neumělé, nepřipravené věci. Věří v to, že učitel je vzorem a že žáci se nejvíc naučí, když jim předvede něco dokonalého. Ale tak tomu není! Žáci musejí vidět, že normální proces myšlení není takový, že člověka napadne hned hotová myšlenka, která je ještě navíc geniální. Taková představa žákyi brzdí v jejich práci, protože přirozeně tápou, dlouho hledají a formulují náležitou myšlenku. Potřebují vidět, že tak to chodí i u dospělých – a jak se to dělá, že se i navzdory nejistotě nakonec podaří nějakou myšlenku uchopit.

  • Příklad

    Přesto by učitelka měla usilovat, aby během modelování vznikl jak příklad hledání a nedokonalého zpracování úkolu, tak i příklad hodný následování. Všichni se do určité míry učíme nápodobou, pozorováním (Bandura, 1986). Proto je dobré předložit žákům jak příklad cesty, tak produktu – a to produktu, kterému se chceme vyhnout, ale i produktu, kterého bychom chtěli dosáhnout.

2. fáze

  • Práce žáků s oporou v učitelce nebo spolužácích

    V rámci práce s celou třídou si pak žáci vyzkoušejí vvyhledávat sami hlavní myšlenky a podpůrné informace. Budou napodobovat učitelku a sami hlasitě přemýšlet. Tím se budou učit jeden od druhého nejen obsahu (něčemu o hradech a historii), ale především procesu myšlení. Společně budou dělat zápis do tabulky na tabuli nebo flipchartu. Když je zřejmé, že žáci zvládli tyto dovednosti s oporou v učitelce nebo ostatních žácích, přejdou žáci k práci ve skupině.

  • „Scaffolding“

    Pro učení s oporou v učitelce nebo spolužácích používá anglosaská pedagogická literatura termín scaffolding, který je do češtiny těžko přeložitelný. Vyjadřuje se jím, že žáci si budují svoje kognitivní dovednosti tak, že to, co ještě nezvládnou samostatně, zvládnou tím, že krok za krokem stoupají po jakémsi imaginárním „lešení“ – jím je právě učitelčina nebo vrstevnická pomoc ve formě modelování, hlasitého přemýšlení a reflexe. (Připomínáme poznatky z vývojové psychologie Lva Vygotského o oblasti nejbližšího vývoje jedince.)

3. a 4. fáze

Každá skupina zpracuje jedno podtéma – budou pracovat s typickými zástupci různých hradů. Žáci budou mít k dispozici rozmanité zdroje. Nejprve sepíšou seznam zdrojů na samostatnou stránku v sešitě (portfoliu). Každá kniha dostane svůj jednoduchý kód, na kterém se shodne celá třída (to umožní orientaci v pramenech).

Žáci budou mít k dispozici učitelčiny (pomocné) otázky, na které budou hledat v textech odpovědi tak, aby vždy zachytili „hlavní myšlenku“ a k ní podpůrné informace – detaily. Každou otázku budou zapisovat na zvláštní stránku. Opět využijí grafický organizér, tentokrát již složitější.

Pramen/ strana Otázka: Jaké stavební části má tvůj hrad?
důležitý pojem podpůrné detailní informace
A/ 28 hradby náš hrad má troje hradby a nebyl díky nim nikdy dobyt
B/ 15 střílny jsou úzké, dlouhé a zužují se směrem ven, takže není snadné se do nich strefit, ale ven to jde
A/ 35 studna hrad je vysoko a na skále, a tak se voda musela do studny nosit, studna byla spíš zásobárnou vody než pramenem
C/ 40 studna obránci trpěli za husitských válek žízní, když skoro došla voda
C/ 16 topení v hradě se topilo v krbech, a to jen tam, kde bydleli páni, byla tam tedy dost zima, topilo se dřevem

Při tomto druhu výpisků je důležité, aby žáci zapisovali podpůrné informace svými slovy – v tu chvíli informace jak získávají, tak přetvářejí – vzniká u nich porozumění tomu, co čtou.

Kromě otázky na stavební části hradu připraví učitelka ještě další pomocné otázky. Vedle toho, že se žáci dozvědí řadu věcí o hradech, učí se také pokládat otázky k naučnému textu. Další otázky (učitelka je bude volit tak obtížené, aby žáci zvládli práci s nimi, ale aby se museli namáhat):

  • Kde se nalézá tvůj hrad? (Uveď co nejvíce odpovědí na tuto otázku.)
  • Co se s hradem dělo od jeho založení dodnes? Jak to souvisí s událostmi v zemi?
  • Jaké pověsti se vyprávějí o tvém hradu?

Učitelka má otázky připravené, ale nejprve nechá žáky, aby si zkusili položit otázky sami. Ptá se: „Na co byste se chtěli zeptat knihy, aby vám pomohla splnit úkol? Co byste se od ní potřebovali dozvědět?“ Vede žáky tak, aby se učili, jaké otázky si pokládat nad textem, z něhož mají získat informace potřebné pro splnění úkolu. Starším žákům už učitelka otázky nemusí připravovat, žáci díky této zkušenosti umí ze zadání formulovat, na které otázky je třeba se zeptat.

III. Přetváření informací

Když žáci pokračují projektem dál, dostanou se do chvíle, kdy dojde na přetváření informací. Zde se rozšiřují „písmácké“ dovednosti. Až dosud žáci z textu jen vypisovali, nyní mají připravit technický popis svého hradu. Využijí dosud získaných informací, porovnají je mezi sebou, vyberou ty nejdůležitější, uspořádají je logickým způsobem a sepíší. Technický popis hradu mohou doplnit náčrtky, grafy, tabulkami. Neměli by opomenout zmínit se o těch informacích, o kterých různé texty vypovídaly rozporně. Výstupem z této činnosti bude text vycházející z toho, co žáci nastudovali.

Pokud žáci ještě nemají mnoho zkušeností s psaním, nastává chvíle, aby učitelka objasnila žákům, jak se takový technický popis vytváří. Nejprve se ptá žáků, co si myslí, že by měl technický popis hradu obsahovat. Žáci mají z čeho čerpat nápady, protože si v předešlé části hodiny prošli řadu textů, když hledali odpověď na otázku: „Jaké stavební části má tvůj hrad?“. Když žáci určují, co všechno by mělo být v popisu hradu, opakují si důležité pojmy, které se k hradu vztahují. Pojmy mohou žáci strukturovat do myšlenkové mapy (nebo spíše klastru) – ta jim pomůže pojmy kategorizovat a uvědomit si jasněji vztahy mezi nimi. S pomocí myšlenkové mapy žáci napíší první verzi popisu, s níž pak dále pracují podobně jako v dílně psaní, o které bude ještě zmínka dále. Technický popis může vznikat také jako skupinová práce, kdy každý žák přispěje svou částí textu ke společnému dílu.

IV. Přenášení informací

Všechny skupiny mohou prezentovat své tabulky s výpisky z textů a samozřejmě své technické popisy.

Nácvik záznamu z poslechu

Žáci, kteří naslouchají prezentacím jiných skupin, zaznamenávají poznatky z prezentace do srovnávací tabulky.

Kde je hrad A hrad B hrad C hrad D hrad E hrad F
stavební prvky
stáří hradu a kým byl založen
byl dobyt?
kde brali vodu
dnešní stav

Vennovy diagramy

Jednodušší a pro žáky zároveň velmi zábavná je práce s Vennovými diagramy. V tomto případě se sejdou dvě (troufne-li si učitelka, tak i tři) skupiny, které zpracovávaly různé hrady. Nakreslí si na velký papír dva překrývající se kruhy. Do části, která je oběma kruhům společná, se zapisuje to, co mají srovnávané hrady společného. A do nepřekrývajících se částí se zapisují takové charakteristiky, kterými se hrady od sebe liší.

Práce s hrady pokračuje stavbou modelů hradů. O této fázi se nebudeme rozepisovat, ačkoli je také velmi zajímavá. Podobné činnosti by měly být zařazovány do výuky v oborech proto, aby je žáci mohli buď uplatnit, nebo rozvíjet. Také jsou výbornou příležitostí k rozvoji kompetencí pro řešení problémů, kompetencí pracovních, sociálních a komunikačních.

Z hlediska informační gramotnosti patří takové činnosti do fáze přetváření a přenášení informací.

K přetváření i přenášení patří také dílna psaní, v níž mají žáci sestavit deníkové zápisky dvou osob, které se z různého místa společenského žebříčku dívají na život na hradě. Může to být pán a služebník, paní a služebná, chudé dítě a bohatý dospělý nebo naopak atd. Možností je celá řada. Záleží také na tom, jaká literatura je k dispozici. Je výhodné, když zejména mladší žáci mohu pro své psaní čerpat inspiraci v beletrii a nemusejí beletrizovat věcné informace získané z naučných textů. Výhodné může být i využití zvukové nahrávky nebo filmu.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Hana Košťálová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Český jazyk a literatura 1. stupeň