Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Vztahy v žákovském kolektivu
Odborný článek

Vztahy v žákovském kolektivu

1. 10. 2007 Základní vzdělávání
Autor
Ilona Čiháková

Anotace

Popis realizace dotazníku, který zjišťuje vztahy v kolektivu třídy 4. ročníku základní školy, ukazuje možnost, jak může učitel snadno posoudit vztahy mezi žáky ve své třídě.

Problematiku vztahů v menší sociální skupině (školní třídě) může učitel posoudit pomocí jednoduchého dotazníku. Použité otázky jsou obvykle využívané v rámci sociometrie. Vycházejí z celkového počtu pozitivních a negativních voleb. Více by se měly objevovat otázky po pozitivních volbách a žáci by v odpovědích neměli být omezováni počtem voleb. Dotazník jsme realizovali ve 4. ročníku základní školy, ve třídě, kde je celkem 23 žáků (v době zadání 3 žáci chyběli). Žáci ho vyplňovali na konci školního roku, ve dnech před vysvědčením. Místo jmen žáků jsou uváděna čísla.

Dotazník se skládal z osmi otázek – čtyři zjišťovaly pozitivní volby (č. 1, 3, 5, 7) a dvě negativní volby (č. 4, 6). Otázky č. 2 a 8 jsou pouze informativní – zjišťují, co si žák myslí o svém postavení v kolektivu třídy, a neurčují žádné pozitivní či negativní volby. Proto nejsou zařazeny do celkového vyhodnocení dotazníku. Při vyhodnocování výsledků je vhodné si připravit tabulku, do které se jednotlivé volby zaznamenávají. Ze zpracování dotazníku nevyplývá, který žák volil kterého, ale pouze kolik má daný žák negativních a pozitivních voleb u jednotlivých otázek a jak je na tom v celkovém zhodnocení, což je pro záměr, který tento dotazník sleduje, podstatné.

Souhrnná tabulka výsledků

Jméno č. 1 č. 3 č. 5 č. 7 Celkem pozitivních voleb č. 4 č. 6 Celkem negativních voleb Celkový výsledek
Žák 1 2 0 1 4 7 0 0 0 + 7
Žák 2 0 0 1 1 2 0 0 0 + 2
Žák 3 2 0 1 1 4 0 3 3 + 1
Žák 4 1 9 0 1 11 0 1 1 + 10
Žák 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0
Žák 6 4 0 1 4 8 12 0 12 - 4
Žák 7 3 3 6 2 14 0 0 0 + 14
Žák 8 1 0 1 1 3 5 2 7 - 4
Žák 9 1 0 1 2 4 0 4 4 0
Žák 10 1 0 0 2 3 4 7 11 - 8
Žák 11 1 0 1 2 4 0 0 0 + 4
Žákyně 12 2 1 2 2 7 0 0 0 + 7
Žákyně 13 1 4 0 1 6 0 0 0 + 6
Žákyně 14 0 0 0 0 0 0 5 5 - 5
Žákyně 15 1 0 0 1 2 0 0 0 + 2
Žákyně 16 2 1 2 1 6 0 0 0 + 6
Žákyně 17 1 0 0 1 2 0 0 0 + 2
Žákyně 18 0 0 0 0 0 1 0 1 - 1
Žákyně 19 1 0 2 1 4 0 1 1 + 3
Žákyně 20 1 0 0 1 2 0 0 0 + 2
Nepřítomni
Žák 21 3 0 1 3 7 0 0 0 + 7
Žákyně 22 0 1 3 0 4 0 0 0 + 4
Žákyně 23 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Pozitivní volby:

1. žák 7 14
2. žák 4 10
3. žák 1, žák 21, žákyně 12 7

Negativní volby:

1. žák 10 8
2. žákyně 14 5
3. žák 6, žák 8 4

Nulové volby:

Žák 5, žákyně 23

Žádné pozitivní volby:

Žák 5, žákyně 14, žákyně 18, žákyně 23

Zpracování jednotlivých otázek

1. otázka: S kým bys chtěl sedět v lavici?

V odpovědích žáků se objevovalo většinou jedno jméno, někdy dvě až tři (pouze u chlapců). Jedna žákyně odpověděla – „s mou nejlepší kamarádkou“. Žáci ve většině případů uváděli své nejlepší kamarády. U děvčat bylo vidět, že v přátelství vytvářejí více dvojice, u chlapců to jsou i vícečlenné skupiny. Ze vzájemných voleb je patrné, že některé dvojice (trojice) jsou pevnější a ustálené, protože se žáci volili navzájem, ale převažovaly ostatní volby, kdy se vzájemně žáci ve výběru neshodli. Dívky volily výhradně dívky, chlapci volili chlapce.

Šest žáků nebylo vůbec zvoleno, čtyři z nich mají určité obtíže v kolektivu třídy – jsou uzavřenější, konfliktní, urážliví apod. U jedné žákyně to bylo překvapující, ale je možné, že to bylo způsobeno tím, že ve škole delší dobu nebyla, také nebyla ve škole v přírodě (kde třída byla nedlouho před zadáním dotazníku), ani nebyla přítomna v době realizace dotazníku. Má kamarádky, ale nachází se spíše v pozici třetí ke dvěma dvojicím. Poslední žák má kamaráda, ale ten zvolil někoho jiného. Žák, který získal nejvíce hlasů, je členem určité skupiny, kterou tvoří šest chlapců, kteří jsou tak trochu mimo kolektiv třídy, něčím vybočují a nejsou zde vyhraněná přátelství. Všichni z této skupiny se více zajímají o počítače.

2. otázka: Kdo myslíš, že by chtěl sedět s tebou?

U šesti dvojic se objevily vzájemné volby. Ostatní se ve volbách neshodli. Více než polovina žáků se volila navzájem a shodli se, takže zde existují pevnější svazky či přátelství. Dívky volí výhradně dívky, chlapci chlapce.

3. otázka: Kdo myslíš, že je z celé třídy nejchytřejší?

Žáci odpovídali objektivně, protože ti s nejvyšším počtem voleb mají výborné výsledky. Volby se víceméně neshodují s volbou z otázek číslo 1 nebo 5 (neodpovídají podle kamarádství), také zde není patrné, že by chlapci volili výhradně chlapce a dívky dívku. Žák 4, který získal nejvíce pozitivních voleb, uvedl v odpovědi na otázku, že neví. Je možné, že si sám o sobě myslí, že on je nejchytřejší, ale nechce to v odpovědi uvést, možná, aby to nepůsobilo namyšleně.

4. otázka: Komu myslíš, že učení moc nejde?

I zde žáci odpovídali víceméně objektivně, protože tři z nich nemají příliš dobré výsledky a pouze žákyně 18 nemá špatné známky – má obvykle jedničky, dvojky. Uvedla ji dívka, která nedovede situaci objektivně posoudit a bere to podle toho, zda se spolu zrovna kamarádí nebo ne. Žák 6, který získal nejvíce voleb, ovšem nemá nejhorší výsledky, ale je hodně pomalý, často chybí. Žák 10, který má skutečně nejhorší výsledky, není hloupý, je to cizinec (žije v ČR tři roky), který nemá cit pro jazyk, je dost paličatý, učení ho příliš nezajímá. Ostatní žáci ve třídě to asi také podle toho vnímají. Žáci 6 a 10 navíc uvádějí v odpovědi sami sebe, takže jsou si vědomi toho, že jim učení asi moc nejde. Žák 4 odpovídá, že učení moc nejde žáku 10, ale že je chytrý (jsou to dobří kamarádi).

5. otázka: Kdo je nejvíc kamarádský z celé třídy?

Žáci odpovídali objektivně, dovedli odlišit, komu jde učení a kdo je kamarádský. Žák, který získal většinu hlasů, že je nejchytřejší, zde nezískal žádný hlas. Dívky volily pouze dívky a chlapci chlapce, z čehož je patrné, že většina kamarádství se odehrává v rámci stejného pohlaví. Žák, který získal nejvíce hlasů, je nekonfliktní, rozumný, vyjde s každým. Snaží se situace rozumně řešit. Když si žáci losují, s kým budou sedět, tak když si ho kdokoli vylosuje, tak je rád. Kdyby to byl někdo jiný, byli by naštvaní. Překvapením byla pouze dívka, která týden před realizací dotazníku byla zvolena za žáka z této třídy, který má být oceněn knížkou celkově za svou práci a chování ve škole – nezískala žádný hlas.

Když jsem porovnala odpovědi na otázky číslo 1 a 5, zjistila jsem, že polovina žáků uvádí v odpovědích stejná jména a druhá polovina odlišná. U těch, kteří uvedli jiné jméno v otázce číslo 5, získala některá jména od jednotlivých dětí více hlasů. Dalo by se tedy říci, že tito žáci budou skutečně velmi kamarádští, a to pravděpodobně ke všem ostatním žákům z celé třídy (nejen ke svému nejbližšímu kamarádovi), kteří to tak dovedou i vnímat.

6. otázka: Kdo není příliš kamarádský?

I zde je zřejmé, že žáci odlišili učení či prospěchové výsledky a hodnotili oblast kamarádství. Žák 4, který měl nejvíce voleb u otázky číslo 3, zde dokonce získal i jednu negativní volbu. Chlapci volili výhradně chlapce, 3 dívky volili chlapce, ostatní dívky. Žák 10, který získal nejvíce voleb, je jiný, než jsou „naše“ děti zvyklé (jak již bylo uvedeno, je to cizinec), je neukázněný a paličatý. Pozornost si vynucuje pro ostatní až nepříjemným způsobem, nejedná vždy na rovinu. Něco se mu řekne a on to neudělá. Žákyně 14 je hádavá. U žáka 9 je hodně hlasů překvapujících, ale díky tomu si učitelka uvědomuje, že je občas pokrytecký a vychytralý – někdy někoho využije a pak ho odstrčí. Kdo s ním má tuhle zkušenost, mohl ho volit. Žáka 3 pravděpodobně volili chlapci z uzavřené skupiny jmenované u otázky číslo jedna – napsali prostě někoho mimo svou skupinu. Žákyně 19 je tichá, uzavřená.

Situace okolo žáků, kteří mají v kolektivu třídy často konflikty, se obvykle řeší v hodinách dramatické výchovy povídáním – co může dotyčný změnit, ale i co mohou udělat druzí. Co se týká žáka 10, ostatní žáci uznávají, že jsou na něj také občas oškliví, že je chyba i u nich, ale vždy dodávají, že on si začíná. On říká, že kamarády nepotřebuje, tím jejich snahu zmaří. To, co říká, může být jen jeho obrana.

7. otázka: Koho by sis vybral s sebou, kdybys měl/a strávit rok na pustém ostrově?

11 voleb se shoduje s otázkou číslo 1, což lze předpokládat. Jedna žákyně uvedla, že by si vzala své nejlepší kamarádky. Sedm dvojic se volilo vzájemně. I zde je patrné, stejně jako u otázky číslo 1, že volby jsou více rozmělněny mezi jednotlivé žáky podle kamarádství. Tato otázka potvrdila určitou pevnost některých dvojic a jejich vzájemné volby. Lze ovšem konstatovat, že dvojice u chlapců nejsou tak pevné, protože často volili někoho, s kým se zdánlivě ani tolik nekamarádí. Ve třídě se odehrávají přátelství spíše ve dvou větších skupinách chlapců. U některých dívek jsou dvojice skutečně pevné, což vyplývá i z dotazníku, kde se dívky vzájemně volily ve všech otázkách, kde to bylo vhodné.

8. otázka: Kdo by si vybral tebe?

V 10 případech se žáci volili vzájemně a většina odpovědí se shoduje s odpověďmi na otázku číslo 2. Žák 1 (také cizinec, velmi inteligentní, ale zbrklý, často vykřikuje, má pocit, že vše se týká jeho) napsal u otázek číslo 2 a 8, že by si ho nikdo nevybral, uvědomuje si, že má obtíže se začlenit do pevnějšího svazku nebo se mu o tom nechtělo tolik přemýšlet.

Další postřehy

Při porovnání odpovědí na otázky číslo 1, 3, 5, 7 by bylo možné zjistit, zda někteří žáci neuváděli všude stejnou osobu, což by např. mohlo znamenat, že všude volili svého nejlepšího kamaráda. Stejné jméno se objevilo u třech žáků, u dvou se jednalo o žáka 7, který byl ovšem volen i ostatními žáky, takže tyto odpovědi byly objektivní. Pouze jedna žákyně uvedla všude jméno jiné dívky – důvodem bylo asi to, že když nemá s kým, tak se s ní kamarádí. Některá přátelství se podle odpovědí v dotazníku jeví jako nevyvážená, např. žák 5 volí všude žáka 7 a ten ho nevolil nikde, stejně tak je to ještě u jedné dvojice chlapců a dívek. Důvodem je, že někteří žáci touží, aby se s nimi ten druhý přátelil, a nebo nejsou s někým v pevném svazku, tak si prostě někoho vybrali a napsali. Podle výsledů dotazníku není kamarádství závislé na prospěchu žáka. Dvojice nebo trojice přátel, které jsou pevnější, tvoří žáci s různými školními výsledky a mají i různé hodnocení chování od ostatních žáků třídy.

Doplňující úkoly

V dotazníku se objevily ještě dva doplňující úkoly, ve kterých měli žáci možnost se více rozepsat celkově o své třídě.

1. Zkus se zamyslet nad třídou, do které chodíš, a něco o ní napsat, například co si myslíš o kolektivu dětí ve třídě, jaké jsou vztahy mezi dětmi (pomáhají si, často se hádají, žalují, jsou kamarádští apod.), co bys ve třídě změnil/a?

Velká část chlapců zakroužkovala možnosti uvedené v závorce, a buď odpověď stručně doplnili, nebo už nic nenapsali. Názory jsou většinou negativní – že se děti ve třídě perou, hádají se, jsou zlí nebo protivní. Zlepšili by kolektiv, aby si více vzájemně pomáhali, nebo se změnilo učení. Dívky se naopak více rozepsaly a jejich náhled je spíše pozitivní. Některé by nic neměnily, pouze si stěžují na žáka 10, který by se měl změnit. Chválí paní učitelku, konstatují, že se občas ve třídě žaluje a že by zlepšily kolektiv.

2. Co si myslíš o sobě, jaký ty jsi kamarád pro ostatní spolužáky, myslíš, že jsi v kolektivu oblíbený, pomáháš ostatním?

Chlapci často odpovídají, že jak kdy, ano i ne nebo že nevědí. Žák 10: “Ne moc dobrý pro někoho.“. Dívky obvykle odpovídají, že jsou středně oblíbené a že se snaží pomáhat ostatním, jejich odpovědi jsou opět rozsáhlejší než chlapců. Dívka 14: “To nemůžu říct.“ Dívka 18: “Nejsem oblíbená, ale nemůžu je nutit, aby se mnou kámošili.“ Je přirozené, že dívky se více rozepisují u takovýchto témat, chlapcům se buď nechce, nebo je nic nenapadá a možná je pro ně i celá situace takto stručně popsatelná. Nenapadá mě, proč chlapci posuzují celkovou atmosféru ve třídě více negativně než dívky.

Ve druhé části otázek se potvrdily výsledky dotazníku – žák 10 (celkově nejvíce negativních voleb) si je vědom svého postavení ve třídě, ale zároveň ví, že ne všichni jsou proti němu, že tu má i kamarády. Žákyně 14 (druhé místo v největším počtu negativních voleb) nijak konkrétně svou situaci nehodnotí, ale už z toho, že neví, je možné posoudit, že určitě tuší, že něco není v pořádku. Má malé sebevědomí, je nepozorná; je třeba hledat to, za co ji chválit, což lze nejvíce ve výtvarné výchově, protože je celkem zručná, jinak je to obtížnější.

Závěr

Myslím si, že na takovém dotazníku je dobré to, že žáci jsou alespoň na chvíli nuceni zamyslet se nad svými kamarády, porovnat, co je to být kamarád a co je to být dobrý nebo chytrý žák. Také ale zamyslet se i nad negativními věcmi. I to, že na chvilku zapřemýšlí nad celou třídou a tím, jak to v ní chodí, je dobré. I když je to velmi stručné, může to být výstižné a poučné pro ty, kteří s dětmi pracují. Pro učitele je takový dotazník také velmi přínosný – často jsou jeho pohled nebo názory ustrnulé v určitých kolejích nebo má o žácích vytvořené své představy, které jsou subjektivně zabarveny. V dotazníku odhalí, že některé jeho postoje kolektiv třídy nesdílí, že žáci mají jiný pohled, a to je pro práci s kolektivem třídy velmi přínosné. Pak může i svůj přístup, postoje a práci přizpůsobit. Učitel si například nemusí uvědomovat, že někteří žáci se ocitli zcela na okraji kolektivu, že nemají žádné přátele. S tím pak může dál pracovat.

Podle výsledků dotazníků je patrné, že přátelství a vazby v tomto věku nejsou ještě u většiny dětí (zejména u chlapců) pevně utvořeny a teprve se budují. Žáci stále ještě hledají a mění svá přátelství podle aktuální situace. Přesto ale dovedou objektivně posoudit, kdo je např. nejchytřejší bez ohledu na jeho ostatní chování a naopak, kdo je nejvíce kamarádský bez ohledu na jeho prospěch. Celkově lze říci, že by bylo třeba se zaměřit zejména na žáky, kteří měli nejvíce negativních voleb, ale také na žáky, kteří neměli žádné volby nebo pouze negativní, protože i to o něčem vypovídá.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Ilona Čiháková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Téma článku:

Autoevaluace školy