Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Jak rozvíjet motoriku v přípravné třídě?...

Ikona teoreticky

Jak rozvíjet motoriku v přípravné třídě? – 1. díl

Ikona odbornost
Autor: Petra Pšeničková
Anotace: Motorika je jednou z oblastí, které dítě potřebuje dobře ovládat před nástupem do 1. třídy, aby se mohlo úspěšně naučit psát. V přípravné třídě se zaměřujeme především na rozvoj motoriky hrubé (celková pohyblivost, koordinace), motoriky jemné (pohyby prstů, sebeobslužné dovednosti) a grafomotoriky (motorika psaní a kreslení).
Téma příspěvku:Jiné vzdělávací obory obecně
Klíčová slova: grafomotorika, školní zralost, jemná motorika, motorika, přípravná třída, hrubá motorika, nástup do 1. třídy

Text článku:

Na motorické schopnosti a dovednosti nahlížíme v několika rovinách:

  • hrubá motorika (celková pohyblivost, koordinace pohybů, držení rovnováhy),
  • jemná motorika (sebeobslužné dovednosti, pohyby prstů, obratnost prstů),
  • grafomotorika (kresba, psaní),
  • motorika mluvidel (souvisí se správným rozvojem řeči),
  • motorika očních pohybů (souvisí se správným rozvojem zrakového vnímání). (Bednářová, J.: Diagnostika dítěte předškolního věku. Brno: Computer Press, 2008)

V přípravné třídě se zaměřujeme především na rozvoj hrubé motoriky, jemné motoriky a grafomotoriky. V každé oblasti jsou uvedeny příklady jednotlivých činností, je potřeba dodržet jejich souslednost. Činnosti jsou rozděleny podle obtížnosti, od nejsnazších po nejtěžší. Oblast motorických schopností a dovedností posilujeme s žáky během celého školního roku.

Mnohá cvičení nevyžadují výrobu žádných pomůcek. Pro práci doporučuji využít některé z materiálů uvedených v doporučené literatuře.

Hrubá motorika

Základní pohyby při psaní a kreslení vychází z hrubé motoriky, z pohybu velkých kloubů. Proto pokud se žákovi kreslení nedaří, je potřeba se zaměřit nejdříve na hrubou motoriku a následně na jemnou motoriku. Z rozvoje hrubé motoriky vychází rozvoj jemné motoriky, z té pak rozvoj grafomotoriky. (Bednářová, J.: Rozvoj grafomotoriky – Jak rozvíjet kreslení a psaní. Brno: Computer Press, 2006)

V předškolním věku tělesné aktivity a obratnost významnou měrou pomáhají dítěti zapojovat se do společných činností s ostatními dětmi. Pohyblivost a přesnost pohybů ovlivňuje rychlost při běhání, skákání, prolézání, hrách s míčem. Případná menší pohyblivost a zručnost má vliv na preferenci činností. Pokud je dítě v některé činnosti (z oblasti hrubé motoriky či jemné motoriky, grafomotoriky) neobratné, bojácné, nejisté, zpravidla ji po určité době přestane vyhledávat. (Bednářová, J.: Diagnostika dítěte předškolního věku. Brno: Computer Press, 2008)

Hrubá motorika zahrnuje pohyblivost celého těla. Zdokonalování hrubé motoriky provádíme při chůzi, běhu, poskocích, při hrách s míčem atd.

O rozvoji hrubé motoriky taktéž pojednává Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání ve vzdělávací oblasti Dítě a jeho tělo.

Dílčí vzdělávací cíle dle RVP PV (co pedagog u dítěte podporuje):

  • rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky (koordinace a rozsah pohybu, dýchání, koordinace ruky a oka apod.),
  • ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí.

Pedagog dítěti nabízí:

  • lokomoční pohybové činnosti (chůze, běh, skoky a poskoky, lezení),
  • nelokomoční pohybové činnosti (změny poloh a pohybů těla na místě),
  • a jiné činnosti (základní gymnastika, turistika, sezónní činnosti, míčové hry apod.).

Očekávané výstupy:

  • zachovávat správné držení těla,
  • zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí (zvládat překážky, házet a chytat míč, užívat různé náčiní, pohybovat se ve skupině dětí, pohybovat se na sněhu, ledu, ve vodě, v písku),
  • koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla, sladit pohyb s rytmem a hudbou,
  • vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu.

Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. 1. vydání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2006. 48 s. ISBN 80-87000-00-5.

Hrubou motoriku s žáky procvičujeme v rámci tělovýchovných chvilek, hudebně-pohybových aktivit, procházek v přírodě... Taktéž doporučujeme rodičům, aby svým dětem umožnily dostatek pohybových aktivit – jízda na kole, bruslích, turistika, plavání, průlezky apod.

V rámci vyučovací hodiny zařazujeme pohybové aktivity na protažení a zlepšení celkové koordinace. Využíváme taktéž práce s pravou a levou stranou těla – žáci pokládají pravou ruku na levé koleno, levou nohu na pravou nohu apod.

V rámci tělesné výchovy doporučuji zaměřit se na přesné provádění cviků při tzv. rozcvičce. Někteří žáci mají opravdu slabou koordinaci a potřebují cvik nejen předvést a procvičit, ale potřebují jej několikrát předvést a někdy i dopomoci s jejich nácvikem. Dopomáháme individuálně každému potřebnému žákovi, dokud cvik neprovede sám a správně. Jednotlivé cviky tedy procvičujeme dlouhodobě, z tohoto hlediska můžeme zařadit raději méně cviků, ale se správným provedením. Dále se zaměřujeme na chůzi po čáře, kladině, stoj na špičkách, skok a přeskok na levé noze, na pravé noze, sounož.

Závod aut

Tuto aktivitu můžeme zahrát ve třídě, v tělocvičně nebo venku. Žáci si z většího formátu papíru natrhají různé pruhy a proužky, které poté s pomocí učitele poskládají po třídě a vytvoří pomyslnou silnici, která je v jednotlivých úsecích různě náročná, točitá. (Trháním procvičují i jemnou motoriku.) Vyznačí si start a cíl. A už se auta mohou připravit na startovní dráhu. Auto vyjíždí na pokyn učitele – auto = žák má projet silnicí co nejrychleji (žák běží) a přitom nevykolejit z cesty. Další žák vybíhá vždy, až když předešlé auto dojelo do cíle. Po této aktivitě můžeme s žáky u tématu zůstat a zeptat se, zda jezdí v autě – rádi, neradi, jestli někdy viděli auto vyjet ze silnice a co se stalo nebo oni sami na kole někdy sjely z cesty apod.

Použité zdroje a literatura

  • BEDNÁŘOVÁ, J.; ŠMARDOVÁ, V.: Diagnostika dítěte předškolního věku. Brno: Computer Press, 2008. ISBN 978-80-251-1829-0.
  • BEDNÁŘOVÁ, J.; ŠMARDOVÁ, J.: Rozvoj grafomotoriky – Jak rozvíjet kreslení a psaní. Brno: Computer Press, 2006. ISBN 80-251-0977-1.
  • Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. 1. vydání. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2006. 48 s. [cit. 2012-05-22]. ISBN 80-87000-00-5. Dostupné z: www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVP_PV-2004.pdf

Doporučená literatura – vhodné pracovní listy

  • BEDNÁŘOVÁ, J.; ŠMARDOVÁ, V.: Školní zralost. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2569-4.
  • STASSMEIR, W.: 260 Cvičení pro děti raného věku. Praha: Portál 1996. ISBN 80-85282-87-9.
  • GARDINOVÁ, N.: Krátké hry pro dlouhé chvíle. Praha: Portál 1996. ISBN 80-7178-104-5.
 
INFO
Publikován: 31. 07. 2012
Zobrazeno: 18999krát
Článek inspiromat
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 3

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

2 uživatelé Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
PŠENIČKOVÁ, Petra. Jak rozvíjet motoriku v přípravné třídě? – 1. díl. Metodický portál: Články [online]. 31. 07. 2012, [cit. 2017-11-21]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/15947/JAK-ROZVIJET-MOTORIKU-V-PRIPRAVNE-TRIDE---1-DIL.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
1.Autor: Recenzent1Vloženo: 31. 07. 2012 08:54
Přehledně zpracované téma vhodné nejen pro učitelky MŠ. Příspěvek čtenářům nabízí zajímavé aktivity k dostatečné stimulaci a rozvoji dítěte/žáka v oblasti jemné motoriky.