Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Jak rozvíjet zrakové vnímání v přípravné třídě?
Odborný článek

Jak rozvíjet zrakové vnímání v přípravné třídě?

30. 4. 2012 Základní vzdělávání
Autor
Jiří Novotný
Spoluautor
Petra Novotná

Anotace

Zrakové vnímání je jednou z oblastí, které žák potřebuje dobře ovládat před nástupem do 1. třídy, aby se mohl úspěšně naučit číst a psát. Zrakem přijímáme nejvíce informací z našeho okolí. V předškolním věku rozvíjíme oblast vnímání barev a tvarů, zrakového rozlišování, zrakové analýzy a syntézy, figury a pozadí, očních pohybů a zrakové paměti.

Oblast zrakového vnímání můžeme rozdělit na jednotlivé kategorie, které žák potřebuje mít dobře osvojené:

  • vnímání barev a tvarů,
  • zrakové rozlišování,
  • zraková analýza a syntéza,
  • figura a pozadí,
  • oční pochyby,
  • zraková paměť. (Bednářová, 2010)

Všechny výše uvedené oblasti je třeba před nástupem do 1. třídy, v předškolním věku, s žákem posilovat. V každé oblasti jsou uvedeny příklady jednotlivých činností, je potřeba dodržet jejich souslednost. Činnosti jsou rozděleny podle obtížnosti, od nejsnazších po nejtěžší. Oblast zrakového vnímání posilujeme s žáky během celého školního roku.

Mnohá cvičení nevyžadují výrobu žádných pomůcek. Pro práci doporučuji využít některé z materiálů uvedených v doporučené literatuře a přílohách.

Vnímání barev a tvaru

* Žák přiřazuje a pojmenovává odstíny barev. Využijeme různých předmětů z každodenního života, částí ze stavebnic, později obrázků. Vybereme předmět jedné barvy a vyzveme žáka, aby vybral předmět stejné barvy – pokud je jiného odstínu, vysvětlíme a poukážeme na rozdíl. V této aktivitě pokračujeme a ztížíme jí tak, že žák vyhledává předmět jednoho tvaru, jedné barvy a dvou odstínů. Žákům předvedeme na vzoru dvojice (např. čtverce – řekneme: „Zde je světlemodrý čtverec a zde je tmavomodrý čtverec.“)

Zrakové rozlišování

Pro rozvoj zrakového rozlišování (zrakové diferenciace) využíváme nejrůznějších pracovních listů na toto téma. Doporučuji využít některé z materiálů uvedených v doporučené literatuře a přílohách. Použít  lze i pracovní listy od jiných autorů, ale je třeba dodržet posloupnost úkolů od nejjednodušších po nejtěžší takto:

a)vyhledávání dvou shodných obrázků;

b)vyhledávání jednoho odlišného obrázku v řadě prvků/obrázků (obrázky se liší nejdříve detailem, později horizontální a na závěr vertikální polohou);

c)vyhledávání rozdílů ve dvojici obrázků (nejprve rozdíl představuje detail, později se jedná o rozdíl v horizontální či vertikální poloze).

Pracovní listy, které používáme pro rozvíjení oblastí a), b), můžeme žákům zadávat frontálně tak, že předvedeme systém práce, který je vždy řádek po řádku, zleva doprava (tím žák taktéž trénuje oční pohyby), při práci se již nevracíme, nepřeskakujeme. Žák pracuje svým individuálním tempem. Po zadání a názorné ukázce, jak s pracovním listem pracovat, učitel vždy ještě zkontroluje každého žáka individuálně, zda pracuje správně.

 Práci s pracovními listy doplníme o další aktivity:

* Práce s písmeny – Sedíme v kruhu a doprostřed položíme vystřižená a zalaminovaná písmena, případně látková či plastiková. Každý žák si vybere z hromádky určitý počet písmen dle zadání učitele. Poté některé z písmen ukážeme, a kdo z žáků má také takové, tak přidá na naši hromádku. V tomto cvičení žáci nepoznávají písmena ve smyslu pojmenovat je, ale učí se rozlišovat, která k sobě patří. Tímto způsobem pokračujeme i s dalšími písmeny. Na závěr hromádky porovnáváme, kde je písmen více, méně, stejně. Tuto aktivity obměňujeme a použijeme např. abstraktní tvary, geometrické tvary, písmena psací, tiskací malá apod. 

Autor díla: Petra Pšeničková

* Co se změnilo? Sedíme s žáky v kruhu nebo sedí v lavicích a vybereme jedno z nich, kterého si ostatní mají dobře prohlédnout. Poté jej vyšleme za dveře, aby ostatní žáci neviděli a neslyšeli, a pomůžeme mu něco malého na sobě změnit (sundat brýle, vlasy dát za ucho, sundat náušnici, přijít bez bot, rozepnout knoflíček apod.), žák se poté vrátí do třídy a ostatní se snaží uhodnout, co se změnilo. Tuto aktivitu mohou žáci hrát i v menších skupinkách, případně ve dvojicích, aby byli více aktivní. Tato hra je velmi vhodná a zároveň oblíbená i v domácím prostředí.

Obměnou je varianta, kdy změníme něco ve třídě, a žáci poznávají, co se změnilo.

* Obrázkové loto – Vyrobíme si pruh, na kterém je nakreslený stejný obrázek, a to několikrát za sebou, avšak v různých směrech. Vyrobíme si tedy dva pruhy, zalaminujeme, přičemž jeden pruh necháme vcelku a druhý rozstříháme. Žák vždy přikládá jeden rozstříhaný obrázek na pás. Můžeme pracovat v kruhu nebo žáci v lavici ve dvojicích. Lze využít pracovních listů z doporučené literatury.

* Obrázek ze špejlí  – Učitel pracuje s malou skupinou žáků. Má připravené nalámané špejle (párátka, zápalky bez hlavičky) a sestavuje jednoduchý obrazec, žák úkon opakuje. Učitel postupuje krok po kroku, tzn. položí jeden kus špejle, žák to samé na svém obrazci. Postupně obrazce ztěžujeme. Nejvhodnější je pracovat „jeden na jednoho“. Můžeme doporučit na domácí procvičování.

Zraková analýza a syntéza

K posilování zrakové analýzy a syntézy využíváme puzzle a jejich obměny – např. rozstříhané pohlednice, fotografie, obrázky. Dodržujeme však zásadu – postup od vývojově nejsnazších úkolů po nejtěžší takto:

a) skládání obrázku ze dvou částí bez předlohy

b) skládání obrázku ze čtyř částí bez předlohy

c) skládání obrázku z několika/více částí bez předlohy

d) skládání tvaru/obrázku z několika částí na předlohu

e) skládání tvaru/obrázku z několika částí podle předlohy

f) doplnění chybějící části v obrázku

* Vybereme zajímavé pohlednice nebo fotky, některé mohou přinést žáci z domova a rozstříháme je na různé tvary. Žáci poté obrázek skládají individuálně nebo ve dvojici.

Tuto hru snadno obměníme vyříznutím otvorů přímo do pohlednice/fotky, přičemž se žáci snaží vyříznuté otvory správně „zasadit“ zpět do pohlednice/fotky. 

Autor díla: Petra Pšeničková

* Ve školním prostředí nemusíme využívat koupených puzzle, ale vyrobíme si s žáky vlastní. Využijeme téma, které je pro žáky zajímavé – např. pohádková postava k pohádce, kterou jsme s žáky již rozpracovali – zde lze využít velkého formátu, kde skládáme tvar dohromady. Vhodné je také využít jiných obrazců (např. geometrických tvarů) – vždy lze využít velkého formátu pro společnou práci či skupinovou nebo malého formátu, kde žáci pracují individuálně či ve dvojici.

Autor díla: Petra Pšeničková

Figura a pozadí

K procvičování této oblasti využíváme pracovních listů, kde žáci vyhledávají obrazce na pozadí – žák má ukázat např. slunce, kolo; v druhé variantě sám předměty rozpoznává, spojuje a pojmenuje.

Oční pohyby

Oční pohyby žáci procvičují tím, že vyplňují pracovní listy. Vždy dodržujeme zásadu řádek po řádku, zleva doprava. Vyvarujeme se přeskakování, chaotickému vyhledávání.

Zraková paměť

* V kruhu schováme pod šátek různé předměty, poté šátek odhrneme a necháme žáky předměty si prohlédnout. Žáci jdou do své lavice či si sednou na koberec a snaží se zakreslit vše co, viděli. Tuto aktivitu trénujeme pravidelně – obměňujeme schované předměty, zvyšujeme počet exponovaných předmětů a zkracujeme dobu expozice. Později aktivitu ztěžujeme tak, že využijeme pracovního listu s obrázky (nejedná se již o reálné předměty), další postup je stejný. 

* Pexeso – hrajeme v menších skupinách nebo ve dvojici ve zkrácené verzi (některé dvojice ze sady vyřadíme). Můžeme si taktéž vyrobit vlastní pexeso – k právě přečtenému příběhu/pohádce, na odstíny barev, geometrické tvary apod.

* Sedíme v kruhu a uprostřed jsou vyskládané různé předměty, které společně pojmenujeme. Žáci se otočí a učitel 1–3 předměty schová (začínáme s počtem 1, později přidáváme). Žáci se snaží poznat, který předmět chybí. Tuto aktivitu můžeme hrát i s obrázky předmětů nebo v lavici, kdy obrázky připevníme na magnetickou tabuli či nakreslíme a pak vždy nějaký smažeme. Žáci poté poznávají, co chybí, a obrázek, který chybí, namalují do pracovního listu.

Použité zdroje a literatura

BEDNÁŘOVÁ, J.; ŠMARDOVÁ, V.: Školní zralost. Brno : Computer press, 2010. ISBN 978-80-251-2569-4.

Doporučená literatura – vhodné pracovní listy

BEDNÁŘOVÁ, J.: Zrakové vnímání: Optická diferenciace. Praha : DYS-centrum Praha, 2010. ISBN 978-80-904494-2-8.
BEDNÁŘOVÁ, J.: Kreslení před psaním. Brno : Pedagogicko-psychologická poradna, 1998.
REZKOVÁ, V.; TUMPACHOVÁ, L.: Škola před školou. Praha : Pražská pedagogicko-psychologická poradna, 2004. ISBN 80-239-4082-1.
REZKOVÁ, V.; TUMPACHOVÁ, L.: Škola před školou II. Praha : Pražská pedagogicko-psychologická poradna, 2004. ISBN 80-239-4083-X.
BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDOVÁ, V.: Diagnostika dítěte předškolního věku. Brno : Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1829-0.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
30. 4. 2012
Příspěvek čtenářům nabízí zajímavé aktivity k dostatečné stimulaci a rozvoji dítěte/žáka v oblasti zrakového vnímání. Legislativa: Vzdělávání předškolních dětí v době před nástupem do povinného vzdělávání vymezuje podmínky Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, a to jak pro mateřskou školu, tak také pro přípravné třídy základních škol.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Organizace řízení učební činnosti:

Frontální

Organizace prostorová:

Učebna v přírodě, Školní třída

Nutné pomůcky:

metodické karty dle doporučené literatury

Téma článku:

Přípravné třídy