Odborný článek

Malý princ v nás

6. 4. 2012 Základní vzdělávání
Autor
Mathias Jung

Anotace

Kniha Malý princ v nás německého psychologa Mathiase Junga nás v drobných kapitolách přivádí k dalšímu zamyšlení nad knihou Antoina Saint-Exupéry ať už pro vlastní osobní rozvoj nebo rozvoj sebe jako rodiče či pedagoga.

Dítě ve mně
Každé dítě je do jisté míry génius
a každý génius je do jisté míry dítě.

Arthur Schopenhauer

Letec trosečník se setkává se svým alter ego, se svým druhým já. S jakým? Inu s dítětem v sobě, se zasutým dětským já. S tím malým chlapcem nebo děvčátkem, kteří jsou ukryti hluboko v srdci každého z nás, mužů i žen. Podle hlubinně psychologického výkladu pohádek je to naše královské já. Hrdinové a hrdinky pohádek bývají – obvykle po tom, co obstáli v těžkých zkouškách – jmenováni králi a královnami v tomtéž okamžiku, kdy dosáhli královské svrchovanosti, rozvinuli svou osobnost a překonali překážky svého dětství. Každý z nás se může stát králem, když silou a přímostí královského dítěte uskuteční ono bohatství bytostných možností, které je do něj vloženo. To je zaslíbení této pohádky, její optimistické životní odvahy. Vnitřní dítě ve mně je živoucím jádrem mé bytosti. Není dosud poškozeno prvotním hříchem, na rozdíl od dospělého.

Není ještě poničeno fasádami a uniformami člověka jako společenského tvora. Vnitřní dítě ve mně je zvědavý, anarchistický rýpal, naprosto rezistentní vůči nakažlivé tuposti hloupé logiky dospělých.

A právě krize mi dovoluje znovu nalézt vnitřní dítě v sobě jako šanci a zaslíbení. Náhle hledím na svět opět svýma dětskýma očima, vidím bezpráví, které se děje, vidím svůj vlastní podíl na své ubohosti, a především ohromující potenciál toho, co všechno je mi dáno. S nezkažeností dětské mysli kladu otázku svého štěstí mimo oblast povolání, domu či bankovního konta. Nově luštím smysl svého života. Ptám se, za co chci být milován a pro co má opravdu smysl žít. V krizi poodstupuji od nutností svého života a z tohoto odstupu si tvořím novou pozici, zamýšlím se nad alternativními možnostmi pohledu na život, nově utvářím krajinu svého života. Prostou logikou srdce se s dítětem v sobě ptám, co je v mém životě dobro a zlo, co je v něm krásné a co špatné. Prolévám dětské slzy. Vylézám ze své bodlinaté ježčí kůže, kterou jsem si navlékl jako pancíř proti tvrdosti světa. Svlékám se až na vlastní kůži. Křičím bolestí. Nově se rodím právě tehdy, kdy se odděluji od starého života, který už není k žití. Právě to se děje s letcem, který se tak bolestně zřítil z nebe svých iluzí. Zastavuje se a provádí sedmidenní exercicie vnější i vnitřní pustiny. Přistupuje ke kritické inventuře svého osudu. Ruku v ruce se svým vnitřním dítětem pátrá po prameni vody živé a nakonec se vydává na nový životní cyklus, omlazen a v zamyšlení.

Letec se tedy v géniovi Malého prince setkává se sebou samým. My žasneme spolu s ním, jaké bohatství objevuje v tomto dítěti, v dítěti uvnitř sebe samého. Prosím pěkně... nakresli mi beránka... (str. 10), prosí dítě. Letec odhaluje svou tvůrčí fantazii, kterou jsme my dospělí dávno ztratili. Po několika nezdařených pokusech totiž načmáral pouhou dřevěnou bedýnku s otvory na vzduch, k níž si má Malý princ domyslet beránka: „To je bedýnka. Beránek, kterého chceš, je uvnitř.“ Ale byl jsem velice překvapen, když se obličej mého malého soudce rozzářil. „Právě tak jsem to chtěl!“ (Str. 14.)

Saint-Exupéry nám dává na srozuměnou, že mystérium dětství je zázrak. My velcí nesmíme ten zázrak pohřbít pod sutinami. To, čemu říkáme „výchova“, znamená ve skutečnosti často jen vlečení dětí naším směrem a bránění jim v rozhledu, místo abychom je nechali projít nádherným obloukem jejich životního a slunečního cyklu.


 

Materiál byl poskytnut zdarma nakladatelstvím Portál z publikace Malý princ v nás.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mathias Jung

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.