Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Komunikace v běžných situacích - pocity ...

Ikona prakticky

Komunikace v běžných situacích - pocity lidí

Ikona inspiraceIkona blok
Autor: Iveta Celarová
Anotace: Příspěvek je zaměřen na komunikaci žáků, na vyjadřování pocitů, na rozpoznávání pocitů druhých podle mimiky a na porozumění literárnímu textu z hlediska pocitů jednajících postav.
Podpora výuky jazyka: Čeština
Klíčové kompetence:
  1. Základní vzdělávání » Kompetence sociální a personální » účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce
  2. Základní vzdělávání » Kompetence komunikativní » formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu
Očekávaný výstup:
  1. základní vzdělávání » Jazyk a jazyková komunikace » 1. stupeň » Český jazyk a literatura » Komunikační a slohová výchova » 1. období » volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních situacích
  2. základní vzdělávání » Jazyk a jazyková komunikace » 1. stupeň » Český jazyk a literatura » Komunikační a slohová výchova » 2. období » rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává
Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata:
  1. Základní vzdělávání » Osobnostní a sociální výchova » Komunikace
  2. Základní vzdělávání » Osobnostní a sociální výchova » Seberegulace a sebeorganizace
Organizace řízení učební činnosti: Skupinová
Organizace prostorová: Školní třída
Nutné pomůcky: Vystříhané obrázky z časopisů, ukázky z dětských knih, kartičky pocitů
Klíčová slova: komunikace, vyjádření pocitů, mimika

Přípravy poskytlo občanské sdružení Projekt Odyssea. Další přípravy a metodické materiály osobnostní a sociální výchovy naleznete volně ke stažení na www.odyssea.cz. Metodiky byly vytvořeny v rámci projektu "Zavádění osobnostní a sociální výchovy do školních vzdělávacích programů základních škol a nižších stupňů víceletých gymnázií v Praze". Projekt je financován z rozpočtu Evropského sociálního fondu, hlavního města Prahy a České republiky.


Průběh vyučování a časový odhad jednotlivých aktivit:

  • první vyučovací hodina - zahájení, oznámení tématu a cílů vyučování - včetně cílů OSV (2 minuty):

    "V dnešní hodině si budeme povídat o tom, jak lidé mezi sebou mluví, jak se při tom tváří, jaké zažívají pocity v nejrůznějších situacích, a některé běžné situace si i zahrajeme. Na začátku si připomeneme nejdůležitější komunikační pravidlo - Mluví pouze jeden."

  • komunitní kruh (13 minut):
    • žáci sedí v kruhu na koberci a vyprávějí, jak strávili předešlý den (víkend) a jak se přitom cítili, učitel může některé výpovědi žáků zapsat na tabuli:
      musel jsem se učit - nuda
      přijela babička - radost
      dostal jsem hračku - překvapení
      spadl jsem na kole - bolest;
    • žáci si mají uvědomit rozdíl mezi popisem činností a vyjádřením pocitu, mají si také uvědomit z hlediska jazyka použití sloves při vyjádření činnosti a užití podstatných jmen při vyjadřování pocitů;

    "Jsem moc ráda, že se nám dařilo dodržovat základní pravidlo - Mluví pouze jeden. Velmi mě potěšilo, že jste zcela samostatně pojmenovávali jednotlivé pocity. Který pojem byl pro nás méně známý? (ostych, odpor). V jakých situacích jste zažili ostych (styděli jste se)? K čemu nebo ke komu může člověk cítit odpor?"

  • práce s kartičkami na magnetické tabuli (15 minut):
    • učitel má předem připravené kartičky s pojmy jednotlivých pocitů;
    • prvním úkolem je, aby žáci mimikou daný pocit vyjádřili;
    • učitel poté vybere dobré mimy a vyzve je k tabuli na předvedení;
    • druhým úkolem je, aby žáci u daných slov určili slovní druh a rozšířili tak již známou definici podstatných jmen (podstatná jména jsou nejen názvy osob, zvířat a věcí, ale i pocitů);
    • třetím úkolem je vymyslet běžné situace ze života k daným pojmům;

    "Představme si, že jsme porota a vybíráme uchazeče na místo mimů. Koho byste z daných žáků vybrali a proč? Jaký z daných pocitů se vám nejsnáze předváděl a proč, který naopak byl pro vás nejtěžší a proč? Nyní vymyslete situace, ve kterých dané pocity prožíváte."

  • práce s obrázky z časopisů - skupinová práce (15 minut):
    • každá skupina obdrží arch A4, kde jsou nalepeny obrázky s osobami, které mají různý výraz;
    • úkolem je, aby žáci pod každý obrázek napsali pocit, který daná osoba zřejmě prožívá, a jaká situace mohla předcházet;

    "Dohodněte se ve skupině a vyberte možný pojem z kartiček na tabuli. U některých obrázků můžete uvést i více možností. Co jste si uvědomili touto činností? Jakých lidí byste chtěli mít kolem sebe nejvíce - usměvavých, smutných, vzteklých? V jakých zaměstnáních je důležité, jak se člověk tváří, jak komunikuje s druhou osobou a proč?"

  • druhá vyučovací hodina - práce s literárním textem (15 minut):
    • žáci si tahají z klobouku různé rozhovory - úryvky literárních textů;
    • jejich prvním úkolem je pokusit se poznat název knihy a určit autora;
    • druhým úkolem je popsat chování jednajících osob, vyjádřit jejich možné pocity;

    "Kdo vystupoval v dané ukázce? Jak se cítili jednající postavy v jednotlivých rolích?"

  • příklad ukázek:

    "Tak co vám je?" povídám. "Pane doktore," sípal ten chlapík, "já jsem, prosím pěkně, ňáko ochraptěl." "To vidím," já řku, "a kterýpak vy jste?"
    Pacient se drobet ošíval a pak vyhrkl. "Já jsem, prosím, ten jistý Hejkal z hory Krákorky."
    "Aha," povídám, "tak vy jste ten kujón, ten sakrament jeden, co straší v lese lidi? A holenku, to vám patří, že jste ztratil hlas! Bodejť, já vám budu léčit láry a fáryngitidu neboli hatar krtanu, chci říci katar hrtanu, abyste zase mohl po lese hejkat a nahánět lidem psotník! Ne, ne, jen si spánembohem chraptěte a sípejte, aspoň bude od vás pokoj!"

    (Karel Čapek: Devatero pohádek)


    "Ach, ach, Broučku, vždyť já jsem se toho pořád bála, a ty ne, ne - že budeš poslouchat. Pamatuješ se? Vidíš, jaks už zas byl neposlušný. Kterýpak poslušný brouček opustí své místo a letí, kam nemá letět? A pak, Broučku, Broučku, kdopak to jaktěživ slyšel, aby si brouček dělal známost s Verunkou a aby si snad dokonce na ni myslel. Ne, to není poslušnost. Tak to Pán Bůh nechce."

    (Jan Karafiát: Broučci)


    "Haló, tady je lesník Březina! Dobrý den přeji, pane Špejlíku. Jak se máte? Dobře, že ano? To ani není jinak možné, když je člověk pořád u takových dobrot. Ale my máme také zase chuť na nějakou uzeninu, tak nám pošlete jednu celou šunku."

    (Josef Lada: O chytré kmotře lišce)


    "A umíte také spravovat rádio?" skočil mu do řeči cvrček.
    "Jak by ne!" zajásal Ferda.
    "My měli v mraveništi v každém patře jedno."
    "Tak pojďte sem!" vyzval ho cvrček.
    "Včera tudy táhla nějaká komedie, jakési famfárum se tu dávalo vozit od hlemýždě, a rozbil, myslím, anténu."

    (Ondřej Sekora: Ferda Mravenec)

  • dramatizace - reálné situace (20 minut):
    • žáci si ve dvojicích nacvičí rozhovor na dané téma, které si vylosují:
      předveďte scénku "u lékaře";
      předveďte scénku "v rodině", kdy syn nebo dcera neposlechli rodiče;
      předveďte scénku "v obchodě", kam zákazník přišel reklamovat zboží;
      předveďte scénku "ve škole", kdy žák zaspal a přijde pozdě do školy;
      předveďte scénku "v domě", kde si soused stěžuje na sousedova psa;

    "Jak jste se cítili v dané roli? Co musíme ještě společně natrénovat? (prosby, žádost, omluvy). Jak v těchto rolích často vystupují dospělí? S kým se vám pracovalo dobře a proč?"

  • závěrečná evaluace (10 minut):
    • Co jsem se dnes naučil?
    • Jak mohu nových dovedností využít v běžných situacích?
    • Jaká aktivita se mi nejvíce dařila a proč?
    • Co bych příště udělal jinak a proč?
    • Co bych si chtěl určitě znovu zopakovat, vyzkoušet či natrénovat?

    "Byla bych moc ráda, kdyby každý z vás odpověděl alespoň na jednu z otázek na tabuli. Pokud už někdo před ním vysloví podobný názor, může se jakkoliv vyjádřit o dnešních hodinách, co ho napadne. Velmi mě potěšilo, jak jste dnes pracovali, a už se těším na podobné hodiny."

Doplňující informace k příspěvku
Metody vyučování:
  • stručný chronologický přehled použitých metod (technik, aktivit)
  • nejvýše 3 řádky na metodu
  1. Oznámení tématu a cílů vyučování
  2. Komunikativní kruh
  3. Práce s kartičkami pocitů - vyvození na magn. tabuli
  4. Vyjadřování pocitů mimikou a gestikulací
  5. Skupinová práce - pojmenovat pocity podle obrázků
  6. Práce s literárním textem
  7. Dramatizace - běžné situace ze života žáků
  8. Závěrečná evaluace
Přílohy v elektronické podobě Naskenované obrázky
Základní reflektující otázky vztahující se k OSV cílům, které bych rád/a položil/a:
  • číslováno podle hlavních cílů OSV popsaných výše
  1. Jaké pojmy byly pro vás nové? (ostych, odpor)
  2. O jakých pocitech běžně mluvíme a znáte je již z raného dětství? (radost, překvapení, smutek)
  3. Jakých lidí byste chtěli mít kolem sebe nejvíce?
  4. Jaký z daných pocitů se vám nejsnáze předváděl a proč? Který naopak byl pro vás nejtěžší a proč?
  5. V jakých rolích jste se dobře cítili a proč?
  6. U kterých povolání je důležité, jak daná osoba působí?
Jak budu zjišťovat (měřit) dosahování OSV cíle (metody evaluace)
  • žák roztřídí pocity - ujasní si jejich význam
  • žák předvede mimikou daný pocit
  • žák uvede konkrétní situace, ve kterých daný pocit prožívá
  • žák zahraje scénku a vyjádří, jak se při ní cítí
Závěrečná reflexe a evaluace uskutečněného vyučování
(vyplní pouze účastníci kurzu)
Co se mi osvědčilo během vyučování (co fungovalo, mělo úspěch, z čeho jsem měl/a radost)
  1. Žáci k novým pojmům dospěli samostatně
  2. Sami dokázali přiřadit běžné situace a sami je zahráli
  3. Žáci se při jednotlivých aktivitách nestyděli
  4. Po celou dobu dodržovali pravidlo - "Mluví pouze jeden"
S jakými problémy (obtížemi) jsem se během vyučování setkal/a
  1. časová náročnost
Co bych příště udělal/a jinak (jak bych upravil/a tuto přípravu) Zařadila bych méně námětů k dramatizaci a zahrané bych důkladněji se žáky nacvičila a rozebrala.
Evaluace - podklady, které dokumentují naplnění stanovených OSV cílů (např. vypracované pracovní listy, záznamy výroků žáků, dotazníky, další texty, výtvory žáků, fotografie, zpětná vazba od žáků, videozáznam, další metody evaluace) Žáci na závěr odpovídali na dané otázky:
  • Co jsem se dnes naučil?
  • Při jakých příležitostech toho mohu využít?
  • Jaké aktivity se mi nejvíce líbily a proč?
  • Jaké činnosti bych si chtěl zopakovat a proč?
ZŠ Nepomucká, Praha 5

Citace a použitá literatura:
[1] - VALENTA, Josef . Učit se být.  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 30. 07. 2007
Zobrazeno: 8895krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
CELAROVÁ, Iveta. Komunikace v běžných situacích - pocity lidí. Metodický portál: Články [online]. 30. 07. 2007, [cit. 2019-11-17]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/1540/KOMUNIKACE-V-BEZNYCH-SITUACICH---POCITY-LIDI.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.