Příspěvek byl převzat z publikace nakladatelství Verlag Dashöfer "Školní vzdělávací program krok za krokem."(Kapitola 4/5.9.3, s. 1 - 2, Kapitola 4/5.9.4, s. 1 - 4. Aktualizace listopad 2006.)
www.dashofer.cz
Přírodovědné portfolio je od letošního školního roku základním prostředkem pro sběr a archivaci produktů žáků a také bude sloužit jako prostředek průběžného vyhodnocování jejich práce. Pracovat s portfoliem začali i někteří učitelé na prvním stupni hlavně proto, že v přírodopisu a dalších přírodovědných předmětech na druhém stupni budou učitelé zohledňovat materiál žáků, který do portfolia uložili již na prvním stupni - každý žák bude navazovat na své zápisky a pozorování z prvního stupně (vytáhne si příslušný list a na něm bude stavět své další poznávání).
V průběhu vlastní pedagogické praxe jsem významnou měrou přešla od hodnocení vědomostí k evaluaci procesu učení a nemám pocit, že by se to negativně odráželo na vědomostech žáků. Stále se vyskytují žáci, kteří chtějí pracovat na úkolech biologické olympiády a v okresním měřítku jsou úspěšní. Většina ostatních žáků pracuje s větším zájmem. Zpočátku jsem však cítila nedůvěru rodičů a někdy i žáků v nové způsoby hodnocení - veřejnost stále ještě oceňuje objem "nabiflovaného" učiva a změna bude ještě vyžadovat dost času.
Tak, jak se žáci postupně seznamovali s aktivními metodami práce ve vyučování, vyvstala otázka: "Proč je potřeba se učit jinak?" Dostali jsme se se žáky až k diskusi o tom, co jim přinášejí jiné metody práce, a nakonec jsme se dobrali i k tomu, že potřebují znát pojem klíčové kompetence a vědět, které dovednosti se pod nimi skrývají a které konkrétně si při jednotlivých hodinách procvičujeme.
Na konci dvouhodiny přírodopisu pak hodnotíme nejen vědomosti, ale i jednotlivé složky klíčových kompetencí - komu co šlo snadno a kde se potřebuje ještě cvičit.
V loňském školním roce jsem měla se žáky dohodnutý následující způsob hodnocení v přírodopisu (dohoda vzniká při první vyučovací hodině):
Proto, aby se o účincích aktivních metod výuky přesvědčili na vlastní kůži i rodiče mých žáků, sloužila modelová hodina přírodopisu pro rodiče. Zjistili tak, že i tímto způsobem práce získávají žáci dostatek poznatků a navíc mají šanci si věci prodiskutovat, dohledat a zasadit do vlastních myšlenkových struktur. Rodiče ocenili i to, že taková výuka rozvíjí u žáků také klíčové kompetence pro život, a pochopili, co se pod nimi skrývá.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.