Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Učební osnovy - základ školní práce

Ikona teoreticky

Učební osnovy - základ školní práce

Ikona odbornost
Autor: Základní škola Käpylä, Helsinky, Finsko
Anotace: Popis základních hodnot, cílů a poslání školy ve školním vzdělávacím programu Základní školy Käpylä (Helsinky, Finsko) jako nejdůležitějších východisek práce školy. Příspěvek dále nabízí popis struktury a organizace výuky ve finském ŠVP.
Téma příspěvku:Ostatní
Klíčová slova: ŠVP, školní vzdělávací program, Finsko
Základ školní práce
Základ hodnot

Ve školách města Helsinky:

  • každý má právo na dobré učební výsledky a jako příjemce vzdělání se dobře rozvíjet, jako člověk potom růst a vzdělávat se;
  • postupuje se demokraticky tak, aby měl každý možnost vyrůstat jako zodpovědný člen kolektivu a podílet se na společném dění;
  • prosazuje se rovnoprávnost, ctí se lidské hodnoty a společně se dbá o přátelskou atmosféru, bezpečnost a dobrou pohodu;
  • je ctěna finská kultura a kulturní pozadí každého, je také podporováno vzájemné působení kultur;
  • není dovolena žádná forma násilí, diskriminace nebo rasismu;
  • důležitý je závazek trvale udržitelného rozvoje a výchova k přijetí zodpovědnosti za životní prostředí a budoucnost.

První stupeň Základní školy Käpylä zakládá svou výchovnou a výukovou činnost na následujících hodnotách:

  • kolektivnost:
    • ve škole jsou všichni přijímáni jako individua a zástupci vlastní kultury;
    • každý je důležitý, kolektivnost vzniká ze společné činnosti a z podílení se na společném dění (všichni žáci jsou spolu);
    • otevřenost, podpora druhých a respekt vytváří ducha školy;
  • zodpovědnost:
    • každý je zodpovědný sám za sebe, své bližní a životní prostředí, to se projevuje ve slovech, činech a postojích k druhým;
    • dobrá atmosféra vznikne starostlivostí o druhé, poskytováním podpory a dobrými činy;
    • atmosféra zodpovědnosti vybízí k učení;
  • radost z učení:
    • celý školní kolektiv se chce něčemu naučit a rozvíjet se, předpokladem toho je naučit se učit;
    • radost z učení vznikne při zkušenosti z úspěchu, což vybízí k dalšímu učení;
    • zvídavost je pozitivní aktivita pro získávání nových informací;
    • žák je schopen tvořivě aplikovat dříve získanou informaci na nové situace;
  • bezpečnost:
    • škola je pro studium bezpečným prostředím;
    • ve škole jsou jasná společná pravidla;
    • každý má práva a povinnosti;
    • se všemi je zacházeno spravedlivě;
    • každý má právo na fyzickou a psychickou nezranitelnost;
    • péče o dobrou pohodu žáka je věc každého dospělého pracovníka školy.
Poslání školy

Posláním školy Käpylä je posílení kořenů a křídel žáka. Škola podporuje růst žáka, aby se z něj stal z hlediska jeho sebevědomí zdravý mladý člověk, který bude v budoucnu umět podle svých schopností využít informace a dovednosti získané v učebním procesu.

Výchovné a studijní cíle školy

Cílem výchovy a studia školy Käpylä je, aby žák:

  • získal o sobě pozitivní dojem;
  • naučil se studovat a pracovat;
  • získal kompetence kontinuálně se učit;
  • rozvíjel své myšlení;
  • naučil se kriticky získávat informace;
  • naučil se hodnotit vlastní práci;
  • rozvíjel svoji tvořivost;
  • fungoval jako zodpovědný člen kolektivu;
  • choval se podle dobrých mravů;
  • přijímal rozdílnost.
Realizace výuky
Pojem učebního procesu

Výuka ve školách města Helsinky spočívá v pojetí učebního procesu, podle kterého je vzdělávací proces cíleným studiem pod vedením učitele s interakčním aspektem vzhledem k jiným příjemcům vzdělání, učitelům a prostředí. Učební proces je aktivním a na cíl orientovaným procesem, jehož součástí je řešení problému. Učit se novému předpokládá přidávání informací a dovedností k dříve naučenému. Samostatné a kritické získávání informací, členění a využívání naučeného, jakož i vytváření informace společně s ostatními jsou hlavními dílčími oblastmi učebního procesu. Prostřednictvím učebního procesu vzniká účast na kultuře.

Učební proces je komplexní a značně jej ovlivňují zážitky a city. Radost z učení, povzbudivá zpětná vazba, pozitivní zkušenosti a interaktivnost jsou důležité pro rozvoj žákova pojetí sebe sama. Rozvíjením učebních dovedností se vytváří základ pro trvalé učení během celého života.

Důležitým předpokladem dobrého učebního procesu je dobrá výuka.

Žák není pouze příjemcem informace, nýbrž informaci aktivně získává, je vědcem a zpracovatelem. Je mnoho způsobů učení. Předmětem učení jsou také učební a pracovní dovednosti. Žák přidává své nové informace a dovednosti k dříve naučenému a učí se hodnotit vlastní učení. Učitel žáka povzbuzuje a vede ke stanovení vlasních učebních cílů. Učení je interakcí mezi ostatními lidmi a prostředím.

Studijní prostředí a charakter činnosti

Na základních školách města Helsinek je studijní prostředí tvořeno fyzickými, psychickými, sociálními a pedagogickými strukturami. Charakter činnosti školy ovlivňuje struktury studijního prostředí, především pedagogickou praxi. Interakční vztahy mezi dospělými a žáky ve škole se významně podílí na charakteru činnosti školy. Je důležité, jak se dospělý k žákovi přibližuje a jak je žákovi nasloucháno.

Dobré studijní prostředí podporuje růst, učení žáka a jeho dovednosti sám se učit, stejně jako mu umožňuje hodnotit vlastní činnost. Zohledňuje různé příjemce výuky a způsoby učení, podněcuje a povzbuzuje k učení, jakož i dává výzvy k růstu a rozvoji. Zvláštní pozornost je věnována včasnému rozpoznání překážek v učení a problémů s učením a jejich řešení. Studijní prostředí musí být bezpečné a z hlediska atmosféry přátelské. Musí také podporovat zainteresovanost a dobrou pohodu žáka. Problémy ohrožující bezpečnost studijního prostředí se ihned řeší.

Při výuce se využívá studijní prostředí mimo školu, především různorodé možnosti v Helsinkách.

Zodpovědnost za rozvoj studijního prostředí má personál školy. Žáci se podílejí na plánování studijního prostředí podle předpokladů svého věku. Spolupráce s domovem je důležitou součástí bezpečného a dobrého studijního prostředí a jeho rozvoje.

Fyzické studijní prostředí

Škola podporuje aktivní činnost žáka ve studijním prostředí. O estetické hledisko prostředí je pečováno. Ve třídách a na chodbách se nacházejí pracovní prostory pro práci v malé skupině a individuální práci. Pro jazyky, výpočetní techniku, hudbu, výtvarné umění a ruční práce jsou určeny speciálně vybavené učebny. Škola má také malou učebnu s pódiem a dvě tělocvičny. Školní dvůr nabízí možnosti ke hrám a pohybu. Svéráznost zastavěné oblasti Käpylä, blízkost přírody a sportovní vybavenost v blízkosti jsou součástí studijního prostředí.

V každé třídě je malá třídní knihovna. Škola má vlastní knihovnu, o jejíž rozvoj se snaží. Škola využívá služeb knihovny Käpylä a Pasila.

Žáci mají možnosti používat bezpečně v rámci svého studia informační a komunikační techniku a služby mediálního centra. Při výuce různých předmětů jsou podle věku žáka využívány služby helsinských muzeí, divadel, domu Anna a dalších kulturních zařízení. Žáci se učí bezpečnosti v dopravě jak pěšky, tak veřejnými dopravními prostředky.

Žáci se prostřednictvím žákovského výboru podílejí na plánování, rozvoji a realizaci fyzického studijního prostředí.

Psychické a sociální studijní prostředí

Každý žák je jedinečnou osobností. Jeho individualita je ctěna a zdravé sebevědomí podporováno. S žáky je zacházeno spravedlivě. Každý je důležitou součástí kolektivu.

Všichni, kteří ve škole pracují, jsou vázáni výchovnými a učebními cíli školy. Ze školy vzniká prostředí pro růst, které mnohostranně podporuje rozvoj celkové osobnosti žáka. Důležité jsou informace, dovednosti a zážitky a fungující mezilidské vztahy. K dobré atmosféře patří ctění druhých a dodržování dobrých mravů. Každý musí znát svá práva a povinnosti. Všichni mají právo na fyzickou a psychickou nedotknutelnost. Škola se snaží o aktivní interakci mezi domovy.

Bezpečnost studijního prostředí

Věnování pozornosti bezpečnosti studijního prostředí je úkolem každého pracovníka školy. Bezpečnost je podporována pomocí následujících programů: schody šikany, krizový plán, program proti omamným látkám, organizační řád školy (práva a povinnosti žáků, práva a povinnosti učitelů), bezpečnostní plán a program dobré pohody při práci. Z nich se skládá společný bezpečnostní program školy.

Plány jsou aktualizovány a procházejí se každoročně. Celý personál se zabývá záležitostmi souvisejícími s bezpečností na svých schůzích a věci se ihned řeší. Bezpečnost se zlepšuje ve spolupráci se žáky, personálem, rodiči, policií, hasiči, úřadem pro ochranu práce a školskou správou. Realizace bezpečnosti se hodnotí každý školní rok.

Pedagogické studijní prostředí

Škola se snaží posílit vědění v různých oblastech a zabraňovat problémům s učením. Cíl má být dosažen diferenciací, podpůrným vyučováním, částečnou speciální výukou, stejně jako podporou poskytovanou pedagogickými pomocníky.

Protože jsou způsoby učení u žáků jiné, aplikují se při školní práci různé způsoby učení, práce a hodnocení. Sebehodnocení žáků se má rozvíjet tak, aby podporovalo učení.

Žáci - imigranti jsou povzbuzováni k účasti ve výuce vlastního rodného jazyka.

Zainteresovanost žáků je podporována posílením ducha třídy a zvýšením aktivity v žákovském výboru. Zainteresovanost žáků, učitelů a rodičů podporují společné slavnosti a akce: vydávání novin Käpysato, rozverné akce, třídní výbory, pohovory s rodiči, třídní schůzky a dny otevřených dveří.

Způsoby práce

Prostřednictvím způsobů školní práce jsou v Helsinkách uskutečňovány a posilovány hodnoty a základní úkoly školy. Důležité jsou dovednosti naučit se učit, jakož i dovednosti spolupráce a interakce. Učitel zvolí způsoby práce tak, aby mnohostranně podporovaly osvojení informací a dovedností, rozvoj žáka jako příjemce vzdělání, stejně tak aby poskytly možnosti k růstu žáka jako člena kolektivu. Při vyučování se používají mnohostranné způsoby práce vlastní různým učebním předmětům, důraz se klade na výzkumnou, aktivní a na problém orientovanou práci. Při výuce se využívá informační a komunikační technika.

Při volbě způsobů práce se zohledňují rozdíly mezi dívkami a chlapci, jakož i individuální rozdíly a různé způsoby učení žáků. Žákovi je umožněna tvořivá činnost a hra, které jsou bohaté na zážitky a jsou přizpůsobeny věku. Způsoby práce podporují účast každého žáka na zodpovědném budování vlastního života a životního prostředí.

Volba způsobu práce podporuje dosažení cílů stanovených pro práci. Tyto cíle jsou definovány v bodě o hodnocení žáka.

Východiskem volby způsobu práce je otázka: "Jak se naučíme?" Způsoby práce musejí mnohostranně rozvíjet žáka a obohacovat učební zkušenosti. Při počáteční výuce jsou pro pracovní způsoby typické názornost a akčnost.

Způsoby práce zaměřené na informaci a výzkumné způsoby práce:

  • třídění informací;
  • členění informací;
  • formování celků;
  • vzpomínání a návrat do paměti;
  • porozumění;
  • trénink schopnosti soustředění.

Způsoby práce týkající se sociální interakce:

  • způsoby práce pod vedením učitele;
  • samostatná práce;
  • práce ve dvojicích;
  • skupinová práce;
  • spolupráce mezi skupinami;
  • celoškolní projekt.

Způsoby práce podporující zážitkovost:

  • vyprávění;
  • výukový rozhovor;
  • čtení;
  • kreslení a ruční tvořivost;
  • píseň;
  • pedagogické hry;
  • studijní exkurze a výlety;
  • návštěvy ve třídě;
  • drama.
Účast žáků

Ve školách města Helsinky je posílení aktivní účasti předpokladem pro realizaci demokracie. V Helsinkách je především rozvíjena aktivní účast žáků a prostřednictvím účasti je podporováno dobré učení, růst v člověka a člena společnosti. Účastí žáka se má na mysli taková činnost, u které děti a mládež vytyčují cíle, hovoří a zamýšlejí se nad různými řešeními a činí rozhodnutí, jakož i nesou za svou činnost zodpovědnost. Činnost nabízí zkušenost účasti všem dětem a mládeži a dosahuje změny v jejich životním prostředí. Činnost žákovských výborů je důležitou součástí demokratického akčního prostředí. Fungování žákovských výborů rozvíjí dovednosti žáků fungovat jako zástupci vlastních skupin a trénovat společnou činnost zakládající se na jednání.

Žáci mají možnost účastnit se rozvoje školy prostřednictvím žákovského výboru. Žáci 1. - 6. tříd školy Käpylä volí do vedení žákovského výboru z každé třídy jednoho zástupce a jeho zástupce. Pro vedení činnosti jsou každoročně jmenováni dva učitelé. Cílem vedení je podporovat společnou činnost žáků a zainteresovanost na školním kolektivu.

Žákovský výbor žákům poskytuje možnost ovlivňovat plánování a rozvoj činnosti školy (Mladý hlas Helsinek) prostřednictvím různých tematických dnů, projektů a odpočinkové činnosti.

Principy činnosti žákovského výboru:

  • žákovský výbor má předsedu, sekretáře a jednoho zástupce z každé třídy, jakož i dva členy z řad učitelského sboru;
  • žákovský výbor zasedá pravidelně, na schůzích se píše protokol a o činnosti se informuje na oznamovací desce žákovského výboru;
  • učitel vede žáky při organizování pravidelných třídních schůzí;
  • člen - žák má povinnost pravidelně informovat vlastní třídu o návrzích a rozhodnutích žákovského výboru, jakož i zprostředkovat návrhy třídy žákovskému výboru;
  • členové - učitelé předkládají učitelskému výboru a vedení návrhy a rozhodnutí žákovského výboru;
  • žákovský výbor funguje podle možností ve spolupráci s rodičovským sdružením a vedením školy;
  • na poslední schůzi žákovského výboru v pololetí se hodnotí činnost uplynulého pololetí;
  • učitelé hodnotí činnost žákovského výboru v souvislosti s vyhotovením zprávy o činnosti.

Tutorská činnost:

  • žáci 3. - 6. tříd fungují jako tutoři pro prvňáčky;
  • třídní učitelé školí tutory pro jejich úkol během předcházejícího jara;
  • tutoři přijímají žáky prvních tříd na podzim, ukazují jim prostory školy a pomáhají jim v různých situacích po celý školní rok;
  • učitelé dohlížejí na tutorskou činnost a řídí ji;
  • v Kumpule fungují jako tutoři žáci druhé třídy.
Struktura a organizace výuky
Rozdělení hodin

V Helsinkách se dodržuje jednotné rozdělení hodin, které má základ v nařízení vlády (1435/2001) a ve směrnicích obce. Vláda rozhodla v rámci základního vzdělávání o minimálním počtu hodin u každého učebního předmětu. V Helsinkách jsou navíc určeny minimální počty hodin po druhé a šesté třídě.

V příloze je tabulka rozdělení hodin směrodatná pro Helsinky. O rozdělení hodin pro každý ročník se rozhoduje ve školních osnovách na základě nařízení vlády a směrnic obce.

Počty hodinových bloků (počet hodin za týden během jednoho roku) na základních školách (výuka ve finském jazyce) v Helsinkách jsou u 1. - 6. tříd následující:

  • 1. - 2. třída 20 - 21 hodin;
  • 3. - 4. třída 24 - 25 hodin;
  • 5. - 6. třída 25 - 26 hodin.

Z celkového počtu integrovaných hodin dovednostních a uměleckých předmětů (12 hodinových bloků) je jeden hodinový blok umístěn do 7. - 9. tříd. Kurz musí být aplikován v rámci spolupráce mezi učebními předměty při realizaci tematických celků, která je definována v základech učebních osnov, především při realizaci komunikační a vyjadřovací výchovy.

Rozdělení hodin prvního stupně základní školy v Käpylä:

TŘÍDY123456
Rodný jazyk a literatura 7 7 5 5 4 5
Jazyk A 2 2 2 2
Matematika 4 4 4 4 4 4
Ekologická a přírodní výchova 2 2 3 3
Biologie a zeměpis 2 1
Fyzika a chemie 1 1
Náboženství/Výchova životních postojů 1 1 1 1 2 2
Dějepis a věda o společnosti 2 2
Hudební výchova 1 1 2 2 2 2
Výtvarná výchova 2 1 2 2 2 2
Ruční práce 1 2 2 2 2 2
Tělocvik 2 2 2 2 2 2
Integrované hodiny dovednostních a uměleckých předmětů 1
Volitelné předměty 1
Počet hodin žáka 20 20 23 23 26 26
Dobrovolný jazyk A 2 2 2
Jazykový program

Na helsinských základních školách se začíná s výukou jazyka A od třetí třídy. S dobrovolnou výukou jazyka A se začíná od čtvrté třídy. Při výuce dobrovolného jazyka A je nutné dosáhnout do konce šesté třídy stejné úrovně jako u jazyka A, započatého od třetí třídy.

Každý žák základní školy začne se studiem angličtiny jako jazyka A nebo jako dobrovolného jazyka A. To znamená, že žáci, kteří si od třetí třídy zvolí za jazyk A nějaký jiný jazyk než angličtinu, musí zahrnout do svého studijního programu od čtvrté třídy jako jazyk A angličtinu.

Ve třídách poskytujících vyučování v cizím jazyce a prostřednictvím jazykové koupele jsou minimální počty hodin rodného jazyka a literatury, podle vyučovacího jazyka školy, podle tříd následující:

  • 1 - 2, celkem alespoň 4 hodinové bloky;
  • 3 - 6, celkem alespoň 16 hodinových bloků;
  • 7 - 9, celkem alespoň 9 hodinových bloků.

Počáteční velikost jazykové skupiny je 10 - 15 žáků (sekce studijního výboru pro výukový jazyk finštinu 17.12. 2002). Pokud je první stupeň jediná škola, která poskytuje výuku určitého jazyka, je počáteční velikost 15 žáků. Pokud je jazyk poskytován na více prvních stupních obvodu, může jazyková skupina začít s menším počtem žáků, ne však méně než 10. Počáteční velikost je určována každoročně ve spolupráci mezi školami v obvodu. Do akčního plánu je každoročně zaznamenána počáteční velikost jazykových skupin.

Škola poskytuje od třetí třídy jako jazyk A1 angličtinu a od čtvrté třídy jako jazyky A2 švédštinu a němčinu.

Všichni žáci se na prvním stupni učí jako jazyk A1 nebo A2 angličtinu.

Počet hodin za týden v různých třídách:

3. třída 4. třída 5. třída 6. třída
Jazyk A1 2 2 2 2
Jazyk A2 2 2 2
Přijetí žáka
Primární obecné principy pro přijetí žáka

Žák má v první řadě právo navštěvovat tu školu, v jejímž přijímacím okrsku, který byl odsouhlasen výborem, bydlí.

Všichni žáci z jiné obce, kteří bydlí v Helsinkách, mají právo být přijati k základnímu vzdělávání organizovaném městem Helsinky.

Stejné právo na školu vlastního přijímacího okrsku má také dítě, které začíná školu rok před dovršením věku pro započetí povinné školní docházky a které právo na školní docházku získalo na základě § 27 Základního školského zákona podle výzkumů v něm zmíněných.

Žák má primární právo být přijat na jinou nejbližší, vhodnou školu, pokud:

  • žák nemůže ve škole pokračovat v dříve započatém studiu cizího jazyka nebo ve studiu druhého domácího jazyka;
  • škola není kvůli zdravotnímu stavu žáka pro něj vhodná.

Žáci z jiné obce, která uzavřela smlouvu s městem Helsinky o primární školní docházce, mají právo být přijati k základní výuce organizované městem Helsinky.

Sekundární obecné principy pro přijetí žáka

Pokud je ve škole místo po primárním přijímacím kole, lze zbývající místa naplnit na základě sekundárního přijímacího řízení při použití rovnoprávných kritérií.

V rámci sekundárního přijímacího řízení podle § 28 odst. 2 Základního školského zákona jsou dodržovány níže vyjmenované principy:

  • k základní výuce organizované ve vlastních školách města Helsinky jsou přijímány v prvé řadě děti bydlící v Helsinkách, princip je dodržován při všech sekundárních přijímacích řízeních;
  • v řídkých případech, kdy žák od třetí třídy začal s výukou jazyků A a angličtiny B, má na základě výše zmíněného uchazeč právo být přijat na nejbližší vhodnou školu.
Společná sekundární přijímací kritéria základních škol s výukou ve finštině

Pokud je ve škole prostor po primárním a sekundárním přijímacím řízení, aplikují se na školách města Helsinky s výukou ve finštině společné sekundární přijímací principy v následujícím pořadí:

  • sourozenecký princip - žák má na prvním stupni Käpylä sourozence;
  • faktory související s cestováním do školy.
Principy týkající se žákovy školní docházky na základních školách města Helsinek s výukou ve finštině

Žák, který změní bydliště v rámci města Helsinek, má právo absolvovat všechny třídy ve škole, do které patřil před změnou bydliště.

Žáci z jiné obce, kteří navštěvovali základní školy města Helsinek před školním rokem 1998 - 1999, mají právo absolvovat základní školní docházku na základních školách města Helsinek. Žákovo právo navštěvovat jednu ze základních škol města Helsinky zůstane zachováno, ačkoliv by se jeho domovskou školou stala jiná základní škola města Helsinky.

Pokud se ve školním roce 1998 - 1999 nebo později žák přijatý na základní školu patřící městu Helsinky přestěhuje mimo město Helsinky, skončí právo žáka navštěvovat základní školu patřící městu Helsinky nejpozději na konci toho školního roku, kdy se žák z Helsinek odstěhoval.

Žáci, kteří mají rozhodnutí o speciální výuce

Žáci, kteří mají rozhodnutí o speciální výuce, mají prvořadé právo navštěvovat tu školu, v jejímž přijímacím okrsku podle potvrzení výboru bydlí. Pokud blízká škola není schopna zajistit pro dítě nutná podpůrná opatření, je žákovi doporučena taková škola, která tyto služby poskytuje. Přijetí do speciální třídy proběhne na základě žádosti zákonného zástupce a na základě odborných posudků.

Přípravná výuka

Přijetí k přípravné výuce je dočasné, jeden rok. Po přípravné výuce je žák přijat na tu školu, na kterou se přesune, nebo na tu školu, na které pokračuje druhým rokem především v rámci přípravné výuky. Žák je k přípravné výuce přijat následovně:

  • přípravná třída vlastního obvodu - pokud pro žáka není místo v přípravné třídě vlastního obvodu, je umístěn do nejbližší přípravné třídy, kde je místo;
  • startovní třída - přijetí do startovní třídy je dočasné, jeden rok, žák je přijat do startovní třídy na základě žádosti zákonného zástupce a na základě odborných posudků, žák je do startovní třídy přijat následovně:
    • v první řadě je žák přijat do startovní třídy vlastního obvodu;
    • pokud pro žáka není místo ve startovní třídě vlastního obvodu, je umístěn do nejbližší startovní třídy, kde je místo.
Jiná rozhodnutí týkající se organizace výuky

Takzvané měkké počáteční období první třídy trvá tři první školní týdny (nejvýše patnáct dní). V té době je denní počet hodin žáka tři hodiny.

Volitelná výuka žáka (1h/týden) probíhá v páté třídě. Volitelná výuka prohlubuje náplň předmětu rodný jazyk. Učitelé ročníku naplánují nabídku kurzů souvisejících s náplněmi rodného jazyka (např. literatura, dovednosti vyjadřování, psaní, mediální výchova). Nabídka je žákům prezentována ve čtvrté třídě na jaře, poté si žáci vyberou, kterého kurzu se chtějí účastnit. Uskuteční se kurzy s nejvyšší poptávkou. Žák studuje zvolený kurz po celou 5. třídu. Přesněji je náplň volitelných kurzů definována v ročním akčním plánu školy.

Integrační kurz dovednostních a uměleckých předmětů (1h/týden) probíhá v 6. třídě. Během integračního kurzu jsou prohloubeny náplně učebních osnov dovednostních a uměleckých předmětů. Hodinu lze také integrovat do jiných předmětů a tematických celků. Třídní učitel naplánuje společně se žáky, v jakém předmětu nebo v jakých předmětech se hodina použije. Přesněji jsou náplň a časové rozvržení hodiny definovány v ročním akčním plánu.

Škola poskytuje speciální výuku ve formě tříd (dvě třídy pro vývojově postižené, třída MM a přechodová třída). Potřeba a zdroje speciální výuky v obvodu jsou určovány regionálně jednou za rok.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 10. 07. 2007
Zobrazeno: 9449krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
Základní škola Käpylä, Helsinky, Finsko . Učební osnovy - základ školní práce. Metodický portál: Články [online]. 10. 07. 2007, [cit. 2019-06-20]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/1500/UCEBNI-OSNOVY---ZAKLAD-SKOLNI-PRACE.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.