Povinná školní docházka v Nizozemí začíná v pátém roce dítěte, avšak mnoho škol přijímá děti již od čtyř let. Základní škola (basisschool) má osm ročníků a končí ve 12 letech dítěte. První dva ročníky jsou označovány výrazem kleuterschool, tedy obdoba naší mateřské školy. Nejde tedy o výuku v pravém smyslu základní školy, ale spíše o kombinaci her a předškolní výchovy. Základní škole předcházejí jesle a školka, které jsou určeny dětem od tří měsíců do čtyř let. Mateřská dovolená je v Nizozemí v poměru se situací u nás velmi krátká, trvá v průměru asi šestnáct týdnů, proto jesle přijímají děti již od tří měsíců. Po ní následuje rodičovská dovolená, kterou si buď rodič může vzít vcelku, nebo kombinovat s částečným úvazkem v práci.
Jak již bylo řečeno, nejpozději v pěti letech dítě začne navštěvovat základní školu. V posledním ročníku (tzv. skupina 8) většina dětí skládá tzv. CITO test vytvářený Národním ústavem pro tvorbu testů (CITO), který slouží pro doporučení ohledně výběru střední školy. Od 16. roku platí tzv. částečná vzdělávací povinnost, což znamená, že žák musí absolvovat docházku v rozmezí minimálně dvou dnů týdně. Povinná školní docházka končí 18. rokem života.
Základní školy se dělí na státní a soukromé, oba typy mohou být navíc nábožensky orientované. Státní školy jsou financované vládou a ve většině případů se neplatí školné, ačkoliv často se setkáváme s tím, že školy vyžadují tzv. rodičovský příspěvek. Soukromé školy nedostávají příspěvek od vlády. Kromě nábožensky orientovaných škol (protestantské, katolické, židovské, muslimské atd.) existuje velmi rozsáhlá síť škol pro děti se zvláštními vzdělávacími potřebami a také tzv. alternativní školy (montessoriovské, Daltonský plán, Jenský plán), které jsou většinou zřizovány státem. V podstatě se dá říci, že mezi školami nábožensky zaměřenými a ostatními školami je malý rozdíl, tedy kromě škol ve velmi nábožensky založených oblastech, jako je např. Zeeland a Veluwe.
Hodnocení a testování žáků se děje většinou písemně, pojem ústního zkoušení je v Nizozemí takřka neznámý. Na základní škole je hodnocení většinou slovní, s tím, že závěrečné hodnocení probíhá v týmu učitelů, kteří vydají doporučení, zda je žák způsobilý postoupit do vyššího ročníku. Mimořádně nadaným dětem je výjimečně umožněno přeskočit ročník, avšak toto se děje většinou až na střední škole.
Nizozemí je známo svou multikulturní povahou, a většina škol tak disponuje prostředky a znalostmi pro bezproblémové začlenění žáků cizích národností. V případě nového žáka, který ještě neovládá jazyk, je žákovi přidělen tutor, který ho praktickou výukou učí jazyk, aby byl schopen se postupně začlenit do výuky v nizozemském jazyce. Ve větších městech fungují i mezinárodní školy, které poskytují výuku dětem cizinců od základní až po střední školu.
Vzdělávací systém v Nizozemí má tři základní cíle: přispívat k osobnímu rozvoji dítěte, rozvoji občanského povědomí a osvojení hodnotového systému. Nejdůležitější oblasti, které si každé dítě musí osvojit, tvoří klíčové učivo s přesně vymezenými cíly (tzv. kerndoelen). Oproti našemu pojetí, kde rozlišujeme učivo a klíčové kompetence, v Nizozemí tyto termíny splývají. V podstatě se hovoří jen o tzv. kerndoelen, což bychom mohli nejlépe přeložit jako cíle klíčového učiva. Překlad výrazu klíčové kompetence je kerncompetenties, ale o tomto pojmu se vzdělávací instituce ani ministerstvo školství prakticky nezmiňují.
Klíčové učivo pro základní školy je od roku 2006 nově rozděleno do následujících oblastí: nizozemský jazyk, fríština (jazyk, kterým se hovoří v severní části Nizozemí - Frísku), anglický jazyk, matematika/počty, orientace na sebe a okolní svět, umění a kultura, pohybová výchova. Nejdetailněji jsou rozpracovány cíle pro nizozemštinu a matematiku oproti kulturní a pohybové výchově, které jsou pojaty velmi globálně. Cíle těchto oblastí platí ve školním roce především pro nové ročníky 1 a 2, což znamená pro děti, které teprve nastupují na základní školu. Do roku 2009 musí ale tyto cíle platit pro všechny ročníky základní školy. Školy samy mají volnost v přetváření a upravování obsahu jednotlivých cílů.
Všechny oblasti na sebe musí logicky navazovat a mít vztah k praktickému uplatnění. Při výuce klíčového učiva je kladem důraz na tvořivost dítěte, schopnost samostatně pracovat a spolupracovat s ostatními, zpracovávat informace a umět je aplikovat, schopnost reflexe a kritického naslouchání, rozvoj sebevědomí a respekt k ostatním.
Koncept klíčového učiva a jeho pojetí vypracované v roce 2006 je již třetí generací v této oblasti. První generace cílů klíčového učiva pro základní školy vznikla v roce 1993, tehdy bylo vytvořeno 122 cílů. V roce 1998 došlo k novému přeformulování těchto cílů, kdy základním rysem byl zřetel ve vztahu ke vzdělávání jako takovému. Hlavním rysem byl důraz na rozvoj sebepojetí, sociální chování, umění se učit a styly učení, vztah k práci a používání nových technologií. Klíčové učivo bylo seskupeno do 6 oblastí a počet cílů klesl na 103 - z toho 6 cílů pro jednotlivé oblasti se zřetelem k vzdělávání obecně a 97 cílů vázaných na specifickou oblast. V roce 2006 došlo k redukci cílů klíčového učiva na 58, přičemž vymizely cíle vztahující se k obecnému obsahu vzdělávání.
Národní institut pro tvorbu kurikula (SLO) vypracoval ve spolupráci s Ministerstvem školství příklady obsahů jednotlivých oblastí, které mají sloužit jako inspirace školám. Pro každou oblast klíčového učiva dále SLO vytvořilo tzv. mezicíle, které mají vlastně pomoci školám vytvářet vzdělávací program tak, aby klíčové cíle byly splněny. Narozdíl od klíčových cílů, které určují, čeho mají děti po osmi letech školní docházky dosáhnout, jsou mezicíle více specifické a jsou seskupeny do čtyř skupin, vždy po dvou ročnících, tzn. společné mezicíle pro ročníky 1 a 2, 3 a 4, 5 a 6, 7 a 8. Některé mezicíle, např. pro matematiku či angličtinu, jsou stanoveny pochopitelně jen pro vyšší ročníky.
Jazyková kompetence v rodném jazyce je nezbytná k vytváření učebních dovedností a osvojení si učiva ve všech předmětech. Dále má jazyk významnou sociální funkci, neboť je podmínkou sociální interakce. Výuka nizozemštiny je koncipována s ohledem na tyto výukové aspekty:
1a. Mluvený jazyk:
1b. Psaný jazyk:
1c: Strategie:
Ovládání anglického jazyka je velmi důležité zejména při práci s digitálními médii, v kontextu internacionalizace vzdělávání a mobility žáků. Výchozím bodem je idea, že optimální osvojení a používání cizího jazyka je možné, jen pokud se s ním dítě začne seznamovat co nejdříve. V kontextu základního vzdělávání jde zejména o schopnost naučit se komunikovat a číst, přičemž psaní stojí až na druhém místě. Velký důraz je dále kladen na práci se slovníkem.
Anglický jazyk:
Podle zákona o základním školství jsou školy ve Frísku povinny zahrnout výuku fríštiny do vzdělávacího obsahu. Tak jako vzdělávání v nizozemském jazyce má výuka fríštiny významnou společenskou a kulturní funkci, neboť pomocí jazyka se žáci seznamují se svými historickými kořeny a tradicemi. Důraz je kladen zejména na mluvený jazyk a schopnost porozumět čtenému textu.
3a. Mluvený jazyk:
3b. Psaný jazyk:
3c. Strategie:
V průběhu základní školy se žáci obeznámí se základními matematickými pojmy, jako jsou čísla, míry, početní operace a jejich vzájemné vztahy. Při výběru témat se klade důraz na souvislost a vazbu k tomu, co děti již umí, na jejich zájmy a schopnosti a na vztah k praxi, aby děti přistupovaly k řešení problémů s radostí, zvídavostí a měly dostatek příležitostí pro samostatný úsudek.
4a. Vhled do matematiky:
4b. Čísla a vztahy:
4c. Míry a váhy:
Cílem této oblasti je orientace žáka na sebe sama, na jeho vztah k okolí a lidem, smyslu života apod. Děti jsou přirozeně zvědavé, což je jeden z důvodů pro zařazení tohoto tématu do klíčového učiva. Okolní svět nás nutí k přejímání různých typů rolí, zvládání sociálních situací, obeznámení se s normami a hodnotami společnosti a jejich respektováním. Žáci se naučí principům fungování ve společnosti, struktuře a zákonitostem okolního prostředí a jejich vzájemným vztahům. Pochopení historického a geografického kontextu utváření okolního prostředí napomáhá i k hledání strategií pro zachování životního prostředí a ohrožených druhů.
5a. Člověk a společnost:
5b. Příroda a technika:
5c. Prostor:
5d. Čas:
Tato oblast má za úkol seznámit žáky s kulturními aspekty jejich okolí a kulturním dědictvím, dále získat vztah k umění. Žáci se rovněž učí vyjadřovat pomocí různých uměleckých forem, což napomáhá rozvoji jejich osobnosti a kulturního cítění.
Umění a kultura:
Hlavním cílem této oblasti je výchova k aktivnímu a zdravému životnímu stylu. V rámci pohybové výchovy se žáci seznamují s nejrůznějšími pohybovými technikami, které rozvíjí jak motorické schopnosti, tak i sociální dovednosti. Většina pohybových aktivit je kolektivní, čímž se žáci zároveň učí pravidlům jejich dodržování a ohledu na ostatní spoluhráče. Proto má tato oblast výrazný sociální prvek. Nezanedbatelným požadavkem na pohybovou výchovu je také to, aby žáci měli z pohybu radost a cvičili rádi.
Pohybová výchova:
Jak již vyplývá z uvedených cílů, jejich základním rysem je, že vycházejí z potřeb žáka, jeho osobnostního rozvoje a kontextu společnosti. Jedním ze základních kamenů nizozemského školství je důraz na aktivní přístup k učení, samostatnost a tvořivost žáka. Žák, který se učí dobrovolně a je podporován v tom, aby sám aktivně hledal možné způsoby řešení, se naučí daleko více než žák, který je pasivní obětí rigidního školského systému. Dalším důležitým bodem je učení ve skupině, v kontextu okolí a důraz na spolupráci mezi žáky. To rozvíjí mimo jiné sociální a komunikativní dovednosti. Učební proces musí probíhat v kontextu, žák má být veden k rozpoznávání vztahů mezi jednotlivými předměty a pochopení historických souvislostí. Žáci se dále učí vyhledávat různé postupy řešení úloh a vybírat ty, která nejlépe odpovídají jejich učebnímu stylu (tzv. orientation-based learning). V neposlední řadě je kladen velký důraz na stimulující učební prostředí, čímž se myslí jak využití moderních informačních a didaktických technologií, tak především přístup a respekt pedagoga k žáku jako osobnosti.
Prameny:
SLO: TULE - Tussendoelen en leerlijnen 2006
www.tule.slo.nl
www.slo.nl
Ministerie van Onderwijs, Cultuur en Wetenschap: Kerndoelenboekje
www.minocw.nl/kerndoelen/publicaties/
Education in the Netherlands
en.wikipedia.org/wiki/Education_in_the_Netherlands
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.