Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Lekce Půda - hodina prvouky ve 3. ročníku...

Lekce Půda - hodina prvouky ve 3. ročníku ZŠ

Praktický příspěvek
příklad
blok hodin
Příspěvek seznamuje s tématem Půda, především jak vzniká, co v ní žije, k čemu slouží apod. V ukázce jsou představeny a blíže popsány netradiční metody a formy práce - kmeny a kořeny, pošta a metoda INSERT.

Cíl výuky

a

Příspěvek byl převzat z publikace nakladatelství Verlag Dashöfer "Školní vzdělávací program krok za krokem" (Kapitola 7/2.7.2, s. 1-8. Aktualizace srpen 2006)
www.dashofer.cz/svp/?wa=25N07E7RV


Dobře známe své téma a víme, jak je půda důležitá pro život i pro poznání přírody. Musíme ovšem najít důvody, pro které by o půdě chtěly vědět více i devítileté děti. Máme pěkný odborně znějící text upravený podle učebnice Alteru, který o půdě říká významné informace. Avšak co by na půdě mohlo zajímat tak malé děti a k čemu by znalosti nebo dovednosti a postoje, které jim hodina nabídne, mohly potřebovat?
Z jakých požadavků RVP ZV hodina o půdě vychází?

Víme, že půda je dobrý námět k pozorování, odhalování a zkoumání, že nabízí pro děti překvapivé detaily života, který je obvykle skrytý v temnotě. Na půdě můžeme dětem předvést, že život je nejenom na povrchu světa, ale i hlouběji, že náš život je závislý na tom, co ani nevidíme. Proto považujeme práci s ní za důležitou a chceme ji s dětmi probírat, ačkoliv RVP ZV o půdě a její roli v přírodě na 1. stupni mluví poměrně málo. Ale to nás nemusí limitovat, protože na úrovni ŠVP si výuku můžeme nastavit tak, jaké jsou naše záměry a cíle. K některým požadavkům RVP ZV se však téma Půda bude jistě hodit.

Očekávaný výstup vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět (tematický okruh Rozmanitost přírody) v prvním období:

  • roztřídí některé přírodniny podle nápadných určujících znaků, uvede příklady výskytu organismů ve známé lokalitě

Více nabízejí očekávané výstupy vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět (tematický okruh Rozmanitost přírody) ve druhém období - ale děti ve třetí třídě, když je dobře vedeme k bádání o přírodě, už mohou zkoumat i složitější vztahy:

  • objevuje a zjišťuje propojenost prvků živé a neživé přírody, princip rovnováhy přírody a nachází souvislosti mezi konečným vzhledem přírody a činností člověka
  • založí jednoduchý pokus, naplánuje a zdůvodní postup, vyhodnotí a vysvětlí výsledky

Učivo doporučované ve vzdělávacím oboru Člověk a jeho svět (tematický okruh Rozmanitost přírody) - 1. a 2. období:

  • nerosty a horniny, půda - některé hospodářsky významné horniny a nerosty, zvětrávání, vznik půdy a její význam

Do třetího ročníku si můžeme zařadit něco z průřezového tématu Environmentální výchova, kde v tematickém okruhu Základní podmínky života jsou příkladově uváděna mj. témata - půda (propojenost složek prostředí, zdroj výživy, ohrožení půdy...). Očekávaný výstup tematického okruhu Pěstitelské práce požaduje ve druhém období ve vzdělávacím oboru Člověk a svět práce:

  • provádí jednoduché pěstitelské činnosti, samostatně vede pěstitelské pokusy a pozorování
  • ošetřuje a pěstuje podle daných zásad pokojové i jiné rostliny

Na co bude hodina o půdě navazovat?

Děti se určitě rády "rýpají" v zemi, pozorují mravence, žížaly a červíky a chodbičky, dívají se, jak se voda vsakuje po dešti, vytrhnou rostlinu a pozorují, jak je svými kořeny zapuštěná v zemi atp. Už ve třetím ročníku toho vědí hodně, a bylo by zbytečné jim vykládat, co už znají. Ale co asi nevědí, je to, jak půda vzniká, kde se bere, případně co všechno poskytuje rostlinám a živočichům.

Předmětové cíle v hodině:

  • žák se dozví, že půda vzniká rozpadem hornin i živých organismů,
  • bude znát, že horniny narušuje vítr, voda a led, kořeny,
  • porozumí, že půda je zvláštním prostředím, do kterého mizejí mrtvá těla a ze kterého se různě živí nový život.

Kompetence k učení v hodině:

  • žák bude na základě vlastní zkušenosti formulovat odpověď na položenou otázku,
  • žák se naučí, jak rozpoznávat to, co v naučném textu je pro něj nového a co už znal, co je podstatné,
  • bude identifikovat údaje nebo místa v textu, kterým nerozumí,
  • naučí se hledat své vlastní otázky k informacím, které dostává zvenčí,
  • pocvičí si paměť při vyslechnutí, zapamatování a reprodukování krátké informace,
  • přesvědčí se, že může pochopit i složitější naučný text,
  • nově získané informace utřídí a použije.

Kompetence sociální a personální v hodině:

  • žák se ujistí, že zná některé důležité informace ještě před začátkem učení,
  • naučí se, že ocenit druhého za jeho znalost je prospěšné,
  • zakusí, že trpělivým shromážděním informací od více lidí se poznání zlepšuje,
  • ověří si, jak důležité je při práci ve skupině mít ohled na druhé.

POPIS HODINY

Předmět: Prvouka
Ročník: 3.
Délka lekce: 2 vyučovací hodiny (90 minut)
Téma hodiny s novou látkou: Půda
Název textu: Půda (Učebnice Prvouka pro 3. ročník, Alter 1997)

Vstupní část hodiny - evokace dosavadních žákových zkušeností, znalostí atd.

Učitel uvede hodinu tím, že se dnes pokusíme dozvědět co nejvíce o půdě - tedy o té, po které šlapeme, když jdeme po zahradě nebo po poli (ne o té, co je pod střechou a kde se suší prádlo nebo ukládá seno).

Budeme ve skupinách pracovat metodou "kmeny a kořeny". Třída se rozdělí do 4 - 6 skupin zhruba po pěti jedincích. Jeden žák za skupinu bude kmen, ostatní budou kořeny. Možná děti samy přijdou na to, co bude úlohou kmene a co úlohou kořenů. Kořeny přinášejí kmeni živiny z okolní půdy. Živinami při učení budou informace, a to odpovědi na otázky o půdě. Učitel má připravenu pro každou skupinu jednu zásadní otázku. Než ji skupina dostane, podle vlastního rozhodnutí si zvolí jednoho - svůj "kmen", a ostatní členové skupiny se stanou "kořeny".

Úkolem kmene bude dělat zapisovatele - bude přijímat informace čili odpovědi na přidělenou otázku, které mu kořeny donesou. Zapíše je srozumitelně na velký list papíru. Pomůže kořenům jejich odpověď na zadanou otázku zformulovat stručně, ale věrně. V tom ho kořen vždy kontroluje. Pokud se odpovědi opakují, stačí k zápisu přidělat další čárku. Zpočátku může být kmenem žák, který píše relativně rychle, ale informujeme třídu, že při příštích použitích této metody se vystřídají.

Úkolem každého kořene bude přečíst si pozorně otázku zadanou jeho skupině, zapamatovat si její znění a pohybovat se mezi všemi ostatními, aby našel jiný volný kořen - přednostně z jiné skupiny. Jemu svou otázku zpaměti položí v doslovném původním znění, vyžádá si odpověď, nezapisuje si ji, ale pamatuje. Spěchá ji přesně reprodukovat kmeni ve své domovské skupině. Potom opět vyrazí do terénu, aby získal odpověď na tutéž otázku od dalšího kořene.

Otázky pro jednotlivé kmeny připraví pro třetí ročník učitel, a to podle zvolených předmětových cílů hodiny. Každou otázku má napsanou na listu A4, který předá jej kmeni.

  • Kde se podle tebe na Zemi vzala půda?
  • Kteří živočichové podle tebe žijí v půdě?
  • K čemu si myslíš, že půda v přírodě slouží?
  • Kde všude ses s půdou setkal, kde ji můžeme najít?
  • Co uvidíš, když půdu rozhrábneš?
  • Jak by to asi na Zemi chodilo, kdyby půda nebyla?

Každý kořen má za úkol položit svou otázku co nejvíce kořenům z ostatních skupin. Podle velikosti třídy učitel určí počet dotázaných, například polovinu z velké třídy o 30 dětech nebo všecky spolužáky ve třídě o 14 dětech apod. Také vymezí čas na práci kořenů, například 12 minut (záleží na zkušenosti třídy se skupinovou prací nebo jak rychle umějí kmeny zapisovat sdělené odpovědi).

Po uplynutí času se kmen s kořeny sejdou a vyberou (podtrhnou) na soupisu odpovědí všechny ty, které považují za výstižné, nejlepší, důležité. Zároveň zapíší důležité pochybnosti nebo další otázky, které jim mezitím vyvstaly. Na to mají cca 5 minut. Jsou-li hotovi dříve, mohou vybrané odpovědi i nové otázky krasopisně napsat nebo doprovodit kresbou. Skupina vybere mluvčího, který v dalším kroku sdělí ostatním skupinám, na které důležité odpovědi skupina přišla a které otázky by chtěla položit. Skupiny pak velmi stručně sdělí důležité odpovědi na svou otázku i své dotazy. Učitel může vzniklé otázky psát na tabuli. Pokud učitel rozdal skupinám dost velký papír, například flipový, může třída rozvěsit flipy jako v galerii a žáci si obejdou a přečtou ty, na kterých sami nepracovali. Učitel pak vypíše nové otázky z flipů na tabuli). Třída se pokusí společně najít odpovědi na nové otázky a učitel podtrhne na tabuli ty, které zůstávají nejasné.

Práce s naučným textem

Učitel vysvětlí a ukáže žákům postup čtení se značkami INSERT*. Každý žák sám čte text a označuje to, co považuje za důležité. Ve dvojicích si pak žáci ukáží své značky u textu a vysvětlí si, proč kterou použili. Nakonec dostanou pracovní list s tabulkou Věděl jsem - Nevěděl jsem - Chci se ještě zeptat. Do něj každý sám za sebe zapíše alespoň tři věci v každém sloupci, které považuje za významné.

Společně pro celou třídu pak 2-3 dobrovolníci přečtou vždy celý sloupeček:
Co všecko sis, Vlastíku, zapsal do sloupce Věděl/a jsem? A co ty, Jiřko?
Co všecko sis, Martičko, zapsala do sloupce Nevěděla jsem? A co ty, Petře?
Co všecko sis, Vasile, zapsal jako otázky? A co ty, Nguyen?

Pracovní list si každý vlepí do školního sešitu nebo portfolia.

Použitý text - Půda

Půda je další nutnou podmínkou života na Zemi. Na horniny působí rada přírodních činitelů a způsobuje jejich rozpad - zvětrávání.

Rozpadání hornin způsobuje:
a) Voda, která je omílá svým prouděním.
b) Vítr (proudící vzduch), který horniny obrušuje.
c) Změny teplot způsobují pukání hornin. Do puklin se dostane voda a zachycují se zde semena rostlin.
d) Kořeny rostlin horninu dále rozrušují, jak se derou za živinami a vodou.
e) Když voda v puklinách zmrzne, zvětší svůj objem a způsobí další rozpukání horniny.

Zvětralé horniny tvoří základ půdy. První rostliny, které se zde uchytily, časem uhynou a obohatí zvětralé horniny živinami. Na úrodnějším podkladu vyroste více rostlin a ty sem přilákají i živočichy. Uhynulé rostliny a živočichové dále obohacují zvětralé horniny živinami. Tak trvá dlouhou řadu let, než vznikne alespoň tenká vrstva půdy - humus. Je kyprý, a tak zachycuje vláhu, důležitou pro rostliny.

Závěrečná část - reflexe

Metodou "pošta" si děti navzájem položí a zodpoví své otázky ze třetího sloupce. Učitel má připraveno několik otázek pro ty, kteří tak rychle neuměly svou otázku najít a zformulovat, ale nejprve nechá všem dost času, aby se snažili přece jenom napsat své vlastní.

Na koberec nebo židli uprostřed místnosti dáme poštovní schránku, tj. krabičku, ve které jsou různě barevné listy A4. Každý žák si vezme jeden list. Na jeho vršek napíše jednu otázku z těch, které má ve třetím sloupci tabulky. List odnese do schránky. Až všichni žáci vloží svůj list s otázkou do schránky, zazpívají si veršík Jede, jede poštovský panáček a každý si vezme list jiné barvy, než na jakou psal otázku. Přečte si otázku, napíše svou odpověď, list přeloží a vloží zpět do schránky. Opět počkáme na všechny, zazpíváme o poštovském panáčkovi a každý si vezme list, který ještě neměl - jinou barvu, otázku, odpověď. Přečte si otázku a odpověď a napíše k nim svou novou repliku. Pak odnese list do schránky. Potřetí zazpíváme Panáčka a každý si vezme znovu - tentokrát však si jenom přečte vše, co je v listu napsáno. Na závěr si otázky i odpovědi z alespoň pěti listů přečteme - vždy všecky odpovědi na témž listu, žák může přidat svůj názor a podiskutujeme o správnosti odpovědí. (Možné učitelovy nabídky otázek: Jak silná je asi vrstva humusu? Kam odnese vítr nebo voda horninu, kterou omele nebo obrousí? Jak spotřebovává rostlina to, co zbylo z uhynulého brouka? Puká hornina jenom v zimě za mrazu?)

Jestliže vyučující chce, aby se každé z dětí obíralo představou toho, že půda je zdrojem i pohřebištěm živých těl, může po poště zařadit ještě úlohu Kde se podle článku v přírodě vzaly látky, ze kterých se staví tělo rostlin? Každé dítě by mělo zapsat svůj poznatek. Odpověď "ze vzduchu" je sice také dobrá, ale nestačí - v článku se mluví ještě o jednom zdroji - o zbytcích mrtvých těl v půdě.
Podobná závěrečná úloha může znít i jako otázka Proč sedláci na podzim zaorávají do pole hnůj?

Co může žáky při práci v této hodině zaujmout?

Děti při učení metodou Kmeny a kořeny rády pobíhají od kamaráda ke kamarádovi - není to nekázeň, ale dávná forma spolupráce. Třída se ovšem musí postupně naučit opravdu pracovat a nepovídat si o jiných věcech. Děti také rády vidí společné dílo kmene vystavené na flipu pro celou třídu. Prezentace před třídou učitel využívá k tomu, aby děti získaly sebedůvěru, ale i k tomu, aby se naučily mluvit hlasitě a zřetelně, psát čitelně a brát ohled na ty, kdo se dívají zdálky (velikost a čitelnost písma). Při metodě INSERT se rády ujišťují u spolužáka, zda rozuměly správně, zda on také nerozumí určitému slovu nebo údaji.

Při "poště" jsou děti zvědavé na to, co odpověděli spolužáci na jejich otázku, a proto se naučí přečíst pro ostatní i cizí list s otázkou a odpověďmi, v naději, že zase někdo jiný přečte jejich otázku nebo odpověď. Rády si o přestávce čtou, když učitel poštu na závěr hodiny vyvěsí na dveřích.

Co může činit žákům potíž?

Některé děti hned nepochopí, že mají při kmenech a kořenech hbitě získat odpověď a přinést ji kmeni. Jiné se zapovídají a nestihnou potkat více spolužáků. Pokud se tak nechová celá třída, není to velká závada, ale učitel pomáhá dětem, aby pochopily, že mají snést dohromady co nejvíce odpovědí. Pomalé psaní brzdí práci, ale zároveň jsou "kmeny a kořeny" motivací k tomu, aby se děti chtěly naučit psát plynule. Děti mívají při zápisu do tabulky INSERTu dojem, že věděly všechno - teprve když vidí, že mají i dost položek do sloupce nevěděl/a jsem, poznají rozsah své vědomosti a opraví se.
V poště se některé děti nesnaží vymyslet svou vlastní odpověď a jen se přidávají k mínění předchozího pisatele. Tomu se časem odpomůže, když dítě vidí, že se ve třídě cení to, že dostaneme co nejvíce odpovědí a různých názorů. Také zlepšení otázek (od nudné "jak vznikla půda?" - na niž je odpověď přímo v textu, k "jak je půda stará?" nebo "ryje krtek taky horninu?") povzbuzuje k odpovědím, protože dítě může uvést svůj názor. Učitel svými nabídkovými otázkami takové "chytré" otázky dětem modeluje.

Reflexe, například pošta, na konci hodiny děti odrazuje, pokud jim příliš připomíná závěrečné zopakování probrané látky. Reflexe není ani opakováním, ani shrnutím, je to stále ještě proces učení, kdy si dítě poznatky usazuje do předchozí struktury vědomostí.

Jak a co se bude hodnotit?

Vzhledem k cílům této hodiny by se děti mohly vyjadřovat k tomu:

  • jak se jim dařilo vydobýt od druhých odpověď při "kmenech a kořenech",
  • zda si dokázaly pamatovat otázku,
  • zda jim ostatní ochotně už po několikáté odpovídaly.

Mohou si každý sám říct, jak se jim dařilo formulovat své odpovědi. Kmen si řekne, jak se mu dařilo zapsat to, co mu kořeny diktují a zda mu to diktovaly ohleduplně. Také by si každý mohl vyměnit s druhým názor na to, jak pro něj bylo obtížné nastudovat text a co mu pomáhalo nebo vadilo.

Pokud by učitelka potřebovala děti hodnotit v tom, jak dalece si osvojily vědomosti o půdě, podívá se do tabulek na sloupce s otázkami a s novými poznatky. Jestliže zadala jako závěrečnou úlohu otázku Kde se podle článku v přírodě vzaly látky, ze kterých se staví tělo rostlin?, pak může hodnotit, zda děti odpověď uvedly nebo ne. Pokud někdo uvedl dobrou odpověď, která však není v textu, dostane bod, kdo uvede něco jako "z rostlin/živočichů/organismů, které shnily v půdě", anebo "z hornin", dostane dva body, uvede-li "ze shnilých rostlin/ živočichů/organismů a taky z hornin", dostane tři body.

Pracovní list s tabulkou Věděl jsem - Nevěděl jsem - Chci se ještě zeptat

Věděl/a jsemNevěděl/a jsemChci se ještě zeptat
     
     
     
     

Za podnět k přípravě této hodiny děkuji paní učitelce Miladě Uhlíkové ze ZŠ J. K. Tyla v Písku. Postup a výchozí text její cvičné lekce v kursu RWCT jsem přepracoval a doplnil jsem vstupní pasáže, popisy metod, pasáž o hodnocení a některá zadání.


Metoda I.N.S.E.R.T.

Zkratka INSERT je z angličtiny a znamená "interaktivní systém značek pro efektivní čtení a myšlení". Metoda se využívá při četbě souvislého neznámého textu k tomu, aby čtenář hned při první četbě zpracovával informace, které text obsahuje. Využívá k tomu systém čtyř značek. Jedna slouží pro označení informace známé z dřívějška, kterou text potvrzuje (obvykle se využívá "fajfka"). Druhá značka slouží pro označení informací nových, jimž věříme, které přijímáme (označují se obvykle křížkem, jako je znaménko "plus"). Třetí značka znamená "informace, kterým ne úplně důvěřuji, které jsou v rozporu s tím, co jsem si dříve myslel (znaménko "mínus"). Čtvrtá značka - otazník - slouží pro takových informací, u kterých potřebuji dovysvětlení, o kterých se chceme dozvědět víc, abychom k nim mohli zaujmout nějaký postoj. Čtenář neoznačuje všechny informace v textu, ale jen ty, které z nějakého důvodu považuje za důležité. Starší žáci bývají vedeni k tomu, aby označili dvě až tři informace v běžném odstavci. Značky se dělají na okraj textu, ne mezi řádky, příslušná informace v textu se může podtrhnout. Podstatné je, aby žáci rozpoznali a značkami odlišovali jednotlivé konkrétní informace, ne třeba celý myšlenkový úsek obsahující celou řadu dílčích informací. Jako reflexe se využívá pro tuto metodu tzv. tabulky INSERTU, kam žáci do sloupců k jednotlivým značkám vpisují určitý počet informací - obyčejně tři až pět. Podstatné je, že informace musejí být konkrétní.. Tedy ne: "velikost slona", ale "velikost slona je 2 m na výšku a 2 metry do délky" apod. Tato metoda rozvíjí čtenářské dovednosti, ale hlavně schopnost kritického myšlení a čtení.

Reflexe

a
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Celkové hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek