Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Použití synonym v mluvených i psaných projevech
Odborný článek

Použití synonym v mluvených i psaných projevech

13. 12. 2011 Základní vzdělávání
Autor
Milena Krobotová

Anotace

Synonyma obohacují projev. Důležitá jsou v běžné komunikaci, ne vždy vhodně používaná při odborném vyjadřování. Příspěvek předkládá náměty pro práci se synonymy a upozorňuje na některé nepřesnosti, jichž bychom se měli vyvarovat. Součástí textu jsou náměty pro cvičení.

Od kulturního uživatele národního jazyka se očekává, že při komunikaci používá pro vyjádření stejné skutečnosti různá synonymní slova. Obohacuje tím svůj projev, vyjadřuje jemnější významové odstíny a vyvaruje se stereotypu i opakování slov. Projev se tak stává zajímavější a pestřejší.

Pro práci se žáky lze využít záznamů typických kontextů u slovníkových hesel, neboť na nich velmi dobře uplatníme kritérium zaměnitelnosti. Můžeme procvičovat synonyma tvořená slovy domácími,  př. hezký – pěkný; kouř – dým aj., slovy domácími a přejatými, př. prvek – element;  soustava – systém aj., synonymními slovy cizího původu, př. indikátor – senzor; abstrakt – resumé aj., lze využít také zeměpisných znalostí žáků, př. Etiopie – Habeš; Siam – Thajsko; Persie – Irán aj. Upozorníme i na to, že během vývoje některá ze  synonym zastarávají anebo získávají jiný příznak. Často je uváděn příklad rozhlas – rádio. Slovo rádio má též význam radiový přijímač a v synonymním významu  se slovem rozhlas získává příznak hovorový.

Při nácviku částečné synonymie se můžeme zabývat intenzifikací jednotlivých synonym, ať již jde o zesílení významu, př. krásný – překrásný – nádherný – přenádherný, anebo jeho zeslabení, př. umlkat – slábnout – tichnout – zanikat. Velmi důležité je  postihnout jednotlivé stylistické příznaky, př. chytrý – bystrý – mazaný – vychytralý – pálený – vykutálený – prohnaný; koukat – hledět – patřit – čumět  zírat – civět  apod.

Často se při procvičování synonym učitelé zaměřují zvláště na podstatná jména, přídavná jména a na slovesa, méně pozornosti se věnuje dalším slovním druhům. Doporučujeme pracovat také se synonymními příslovci, př. tu – zde – tady; potom – pak – nato; pomalu – zvolna – mírně aj., se synonymními citoslovci, př. ach – ouvej – ouha, ale také s předložkami, př. vedle – u – při. U předložek mimo – kromě je třeba zdůraznit jejich pádovou vazbu, která žákům činí potíže, př. kromě tety (2. pád) – mimo tetu (4. pád) aj.

Malá schopnost používat synonyma v mluvních i písemných projevech se projevuje zvláště ve vysoké frekvenci sloves být a mít. Jako příklad uvádíme ukázku z mluvního projevu žáka 7. třídy na téma Co jsem vyrobil (popis):

Před sebou mám auto, které jsem si sám vyrobil. Auto má bílou barvu. Vpředu má průhledná okna. Na střeše a na bočních dveřích má nalepené reklamy, které mají různé barvy. Zadní okna mají hnědou barvu a není přes ně vidět vnitřek vozu... 

K frekventovaným přídavným jménům, která jsou častá v žákovských mluvních projevech, ale také ve slohových pracích, patří adjektivum velký. Připravili jsme proto cvičení, sestavené z vět a souvětí, které žáci do svých projevů zařadili, a snažili jsme se toto přídavné jméno nahrazovat co nejvíce synonymy, př. Můj  strýc je velký rybář. – Letos v lednu přišly velké mrazy. – Před vystoupením nás popadl velký strach. – Jeho recitace v nás zanechala velký dojem.

Obdobně jsme pracovali také s dalšími přídavnými i podstatnými jmény:

Šel po nerovné dlažbě olomouckého náměstí. – U domu byl starý plot z nerovných latěk. – Nerovný povrch vozovky vyžadoval opatrnost. – Uviděli jsme staršího muže nerovné postavy. – Vyšel vítězně z nerovného boje.

Podle věží jsem měl tušení, že se blížíme k Olomouci. –  Neměl jsem ani tušení, co pro mne připravuje. – Pořád mě pronásledovalo tušení, že mě někdo pozoruje. – Neměl jsem ani tušení, že budu vyvolán z češtiny. –  O tom, že v noci pršelo, jsem neměl ani tušení. 

Žáci by si měli uvědomit, že do synonymních vztahů vstupují kromě slov též pojmenování víceslovná, sousloví  (jednou – jednoho  dne – jedenkrát  – kdysi  – před  mnoha lety – před dávnými časy) a frazeologismy (chytrý – všemi  mastmi mazaný, má pod čepicí, má za ušima, nejedl chleba jenom z jedné pece, jde na to od lesa, má všech pět pohromadě, ...).  

Účinná jsou cvičení založená na doplnění správných výrazů ze synonymních slov uvedených za cvičením:

Reflektory nás...příliš silně.  – Plamének  svíčky...při závanu větru.  – Mokrý chodník...  – Ohniště  ještě stále...  – Na  zimním nebi...hvězdy.  – ...slunce? – Diamantový  náhrdelník se ... – Než  nás znovu... nový blesk, byla úplná tma. – Viděli  jsme, jak v dálce... světlo. – Mlhou... slabé světlo. – Měsíční  svit... na hladině jezera.  – Jejich  meče... ve slunci.  – Řidič  byl... ostrým světlem blížícího se auta.  – Oheň  v kamnech vesele...  – V  očích mu zlověstně...

(zářit, třpytit se, svítit, plápolat, žhnout,  zablesknout, blikat, prosvítat, blýskat se,  lesknout se, oslnit, jiskřit se, probleskovat) 

Na základě invenčních cvičení můžeme do textu doplňovat  slovesa, která co nejnázorněji vyjadřují pohyb:

Na hřišti... několik chlapců. – Kočka  se... tyčkovým plotem. – Na   zápraží... několik vrabců. – Po  zahradní pěšině... mravenci. – Vítr... prádlem zavěšeným na šňůře.  – Štěňata... v trávě.  – Fazole  se... po nízkých tyčích.  – Dlouhé stíny se ... po protější zdi.  – Chlapec se... davem zvědavců.  – Hladoví  vrabci... až  docela blízko k naší lavičce. 

Odborný text se nemůže obejít bez termínů, tj. výrazů, které zpravidla mají pouze jeden význam, alespoň ve stejné vědě, nauce nebo odborném odvětví. Oprávněný je požadavek jednoznačnosti termínů zvláště v odborném kontextu. Žák může říci, že by chtěl jít studovat řeči nebo jazyky, avšak v jazykovědě tyto termíny zaměnit nelze.

Žáci by si měli osvojovat především systémové dvojice synonym, př. mluvnice – gramatika; kysličník – oxid; výběr – selekce;  látka – substance; tvořivost – kreativita; rozměr – dimenze  apod.  Ve dvojici termínů je obvykle jeden termín  národní a druhý mezinárodní. V mnoha případech jde o kalky, př. životopis – biografie; pravopis – ortografie  aj. V odborné komunikaci jsou  synonymní termíny rovnocenné, ale v odborné komunikaci v rámci mezinárodní komunity doporučujeme používat mezinárodní termíny. Vzhledem k výzkumům srozumitelnosti textů by se měly internacionální termíny zavádět jen po zralé úvaze, a zvláště přiměřeně věku žáků.

Doposud se věnuje poměrně malá pozornost synonymii komponentů slov složených a synonymii jednotlivých předpon, př. mnohokulturní/multikulturní; protikorozní/antikorozní; odblokovat/deblokovat apod. Ne každou dvojici však lze považovat za synonyma. Máme na mysli např. označení chlorid sodný – sůl kuchyňská. Chlorid sodný představuje binární chemickou sloučeninu chloru a sodíku a má chemickou značku NaCl. Sůl kuchyňská představuje směsní látku, jejíž hlavní složka je sice NaCl, ale dále obsahuje i další přísady, např.  jod a jiné minerály. Není tedy správné používat termín kuchyňská sůl jako synonymní termín pro chlorid sodný.

Problematika synonym představuje velmi aktuální, dynamickou, avšak málo teoreticky propracovanou složku slovní zásoby, zejména v oblasti vědeckotechnické terminologie. 

Literatura

ČECHOVÁ, M. a CHLOUPEK, J.  et. al. Stylistika současné češtiny. Praha : ISV, 1997. ISBN 80-85866-21-8.
Čeština všední i nevšední. Praha : ČSAV, 1972. Bez ISBN.
KROBOTOVÁ, M. Úvod do české stylistiky. Olomouc : Vydavatelství UP, 2001. ISBN 80-244-0315-3.
KROBOTOVÁ, M. Cvičení z české stylistiky. Olomouc : Vydavatelství UP, 2003. ISBN 80-244-0608-X.
KROBOTOVÁ, M. a STOFFA, J.  K problematice synonym ve výuce českého jazyka. In Tradiční a netradiční metody a formy práce ve výuce českého jazyka na základní škole. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2003, s. 79–83. ISBN 80-244-0627-6.
PALA, K. a VŠIANSKÝ, J. Slovník českých synonym. Praha : Nakladatelství Lidových novin, 2000. ISBN 80-7106-450-5.
STOFFA, J. Terminológia v technickej výchove. 2. opr. a dopl. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2000. ISBN 80-244-0139-8.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Milena Krobotová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Český jazyk a literatura 2. stupeň