Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Již brzy v našich školách: tablety a elektronické knihy
Odborný článek

Již brzy v našich školách: tablety a elektronické knihy

21. 11. 2011 Základní vzdělávání
Autor
PhDr. Ondřej Neumajer Ph.D.

Anotace

Po stále pokročilejším a chytřejším využívání internetu, které vyvrcholilo webem druhé generace, komunitními weby a sociálními sítěmi, se do vzdělávání chystají vstoupit další technologické trendy. Mezi ty, které ovlivní české školství, přibudou brzy elektronické čtečky knih a tablety. Příspěvek popisuje rozdíl mezi tabletem a čtečkou, pojednává o jejich tušených i netušených možnostech a shrnuje množství zdrojů, kde mohou hledat nápady, podporu a porozumění učitelé, kteří začnou s využíváním těchto technologií již dnes.

Elektronické čtečky knih vs. tablety 

Výroční zpráva prestižního projektu Horizon – jak o tom referoval Spomocník [1] – je nejvýznamnější fundovanou předpovědí budoucího vývoje na poli technologií využívaných pro vzdělávání, vzniklou díky spolupráci stovky světových expertů. Zpráva Horizon Report 2011 označuje za nejaktuálnější trendy, které v krátkodobém horizontu ovlivní budoucí vývoj elektronické čtečky knih a mobilní zařízení.
 
Za hlavní znak, který má vést ke změně přístupu ke čtení, označuje Horizon Report 2011 nový způsob čtenářské zkušenosti, který tato zařízení zpřístupňují. Čtečky v podobě počítačových tabletů, jako je např. Apple iPad či Samsung Galaxy, nabízejí dotykové grafické vizuální rozhraní, které zpřístupňuje též multimediální obsah (videa, animace, zvuky, obrázky) s možnostmi současných tzv. kolaborativních technik, jako jsou interaktivní grafy, odkazy, sociální sítě, RSS atp. O změně přístupu ke čtení prostřednictvím elektronických médií hovoří také autoři PISA, když popisují specifika elektronického čtení, které je odlišné od toho tradičního, lineárního.
 
Je zajímavé, že v Česku se termín elektronická čtečka knih nebo také elektronická kniha používá spíše pro označení digitálního ekvivalentu tištěné knihy, tedy pro jednoúčelové zařízení, které je speciálně upravené pro čtení takovýchto souborů.
 
Multifunkční zařízení, která splňují Horizon Reportem 2011 popisované vlastnosti, jsou nejčastěji označovány jako tablety. 

Čtečky elektronických knih 

Zařízení pro čtení elektronických knih lze rozdělit do dvou hlavních kategorií. První zahrnuje elektronické čtečky a její technologie je označována jako elektronický inkoust. Princip je jednoduchý. Elektricky nabité mikrokapsle plavou v tmavé kapalině a jsou ovládány pomocí průhledných vodivých desek. Pokud je do horní desky zaveden proud, kapsle se přesune nahoru, odráží světlo a čtenáři se jeví jako bílý bod. Z těch se pak skládají černobílá písmenka či jiné obrazce. Hlavní výhodou této technologie je extrémně malá spotřeba energie. Ta je potřeba jen na „otočení stránky“, tedy na překreslení displeje a počítá se v týdnech až měsících. Displej tedy oproti tradičním počítačovým displejům nic nevyzařuje, kontrastní vzhled je skutečně podobný papíru, je příjemný pro oči.
 
Na druhou stranu má s tradičním papírem společná i negativa – technologie elektronického papíru zatím neumožňuje přehrávat videa či podsvícení displeje. Nejznámějším zástupcem této kategorie je čtečka Kindle od největšího prodejce tištěných knih na světě, společnosti Amazon. O vlastnostech a výhodách tohoto lídra trhu pro vzdělávání pojednává článek Učitelského Spomocníka Kindle 3 – nesnesitelná lehkost elektronického čtení [2]

Tablety 

Druhou kategorií pro čtení elektronických knih jsou tablety. Jedná se o malá přenosná zařízení s dotykovým displejem, který se používá jako hlavní způsob ovládání počítače. Mezi jejich hlavní výhody patří multifunkčnost, podsvícený displej a možnost přehrávat multimédia, mezi nevýhody oproti čtečkám pak výdrž na baterie, která bývá v řádu jednotek hodin provozu. Nejznámějším zástupcem je iPad od společnosti Apple. Z hlediska elektronických knih, či dokonce učebnic je nejzajímavější jejich vlastností možnost reagovat na chování uživatele, tedy přesně to, co dnes známe z kategorie výukových programů.
 
Je jen otázkou času, kdy se podaří na trh dostat technologii, která by skloubila výhody obou těchto kategorií. Prototypy zařízení, která mají nízkou spotřebu, přehrávají barevná multimédia, šetří oči a navíc je možné je podobně jako klasický papír srolovat, již existují.

Konec jedné éry

Koncept tradičního stolního počítače, někdy označovaného jako desktop, který stojí na nebo pod pracovním stolem a typicky vytváří pracovní nepohodu hlukem svého ventilátoru, lze podle mnoha analytiků považovat za přežitý. Ne že by takové počítače zcela vymizely. Své specifické využití jistě najdou i v budoucnu, ale tzv. mainstream půjde jinudy. To dokládají i prodeje jednotlivých typů počítačů za poslední období.
 
Průzkum společnosti Nielsen v amerických domácnostech ukazuje, že uživatelé opouštějí notebooky a desktopy kvůli tabletům. Agentura se dotazovala vlastníků tabletů na změny ve využívání ostatních počítačových zařízení poté, co si pořídili tablet. 35 % z nich uvedlo, že desktop používá méně či vůbec, a 32 % konstatovalo, že využití notebooku se po koupi tabletu významně snížilo. Vlastníci tabletů je používají na aktivity, na které dříve používali klasické počítače nebo notebooky. Očekávaným důvodem je jejich přenositelnost, přívětivost rozhraní i operačního systému a rychlý start a vypnutí.
 
K obdobnému závěru dochází analytická předpověď společnosti Deloitte [3], která označuje rok 2011 za zlomový: poprvé převáží počet prodaných počítačových zařízení nad tradičními počítači (PC). Analytici společnosti Gartner ve své vlastní prognóze docházejí ke stejnému závěru, byť ji v průběhu roku 2011 mírně korigovali. Nicméně i tak podle nich platí, že klasické stolní a přenosné počítače s klávesnicí brzy ustoupí dotykovým tabletům, telefonům a dalším typům přenosných počítačů. Z hlediska vzdělávání je velmi zajímavá informace šéfa výzkumu Gartneru Ranjita Atwala, který považuje za dlouhodobě znepokojující hlavně to, že příslušníci Generace Y ke koncovým zařízením přistupují jinak než starší lidé a nekupují si PC jako svůj první nebo hlavní počítač.

Využití ve vzdělávání 

Tyto trendy zcela jistě ovlivní i prostředí vzdělávání, tedy i vybavování škol technologiemi. Tablety a přenosná zařízení jako chytré telefony díky množství integrovaných senzorů umožňují využít v uživatelském rozhraní (tedy v ovládání a interakci s počítačem) dosud nevídané možnosti, které byly dříve známy jen ze sci-fi literatury. Například iPad obsahuje kromě citlivého vícedotykového displeje s vysokým rozlišením a LED podsvětlením dvě kamery, mikrofon, akcelerometr, gyroskop, senzor okolního světla, GPS. Aplikace je tak možné ovládat různým otáčením, natáčením či třesením zařízení.
 
Počítačový program může využít informaci, kde přesně se uživatel nachází, kolik je v dané lokalitě hodin či jaké jsou světelné podmínky. Ve spojení s možností propojovat tato data s informacemi dostupnými z internetu (iPad disponuje připojením Wi-Fi, Bluetooth i mobilním k sítím 3G) se otvírá dosud netušený obzor možností. Tyto možnosti mohou být využity k pokroku v tzv. rozšířené realitě (Augmented Reality), která je shodou okolností jedním z témat, kterému přisuzuje Horizon Report 2011 ve tříletém horizontu velkou budoucnost. 
 
Již dnes jsou k dispozici aplikace, které tyto vlastnosti využívají. Například umožňují díky otevřené platformě Layar sledovat okolí na displeji mobilního zařízení (např. chytrého telefonu) a nechat si do tohoto digitálního obrazu promítat popisky vybranýchˇzobrazovaných objektů. Například názvy a výšky okolních kopců a hor, které zrovna kamera zachycuje. Nebo přímo hypertextové odkazy na stránky o historických budovách a pamětihodnostech ve městě. Zjištění vzdálenosti a zajištění itineráře cesty k takovému cíli je již dnes běžná funkce automobilových navigací.
 
Jiným příkladem může být aplikace Google Sky Map, která, pokud je spuštěna v mobilním zařízení, umožňuje zobrazovat oblohu podle natočení přístroje a v ní přímo sledovat názvy hvězd a jejich spojnice, které tvoří souhvězdí. Před vývojáři aplikací se otevírají dosud netušené možnosti, kterými budou trh se vzděláváním jistě postupně zásobovat.
 
Kam může směřovat vývoj interaktivních elektronických knih, je možné usuzovat z aplikace Alice for the iPad, která propojuje text knihy Alenka v říši divů s neotřelou grafikou a roztomilými animacemi uváděnými do chodu čtenářem různorodým natáčením a třesením tabletu. Na serveru YouTube je dostupná ukázka práce s knihou, dokonce je možné zdarma stáhnout i ukázkovou kapitolu Alice for the iPad-Lite.
 
Velmi působivou prezentaci příští generace digitálních učebnic představuje Mike Matas na záznamu z kalifornské konference TED, natočeném v únoru 2011. Popisovat možnosti jeho elektronické knihy pojednávající o větrných elektrárnách, ovládané pomocí dvou prstů, ale i zvuků vytvářených čtenářem, je nad rámec tohoto textu, video je v tomto případě mnohem lépe vypovídající.
 
První nesmělé krůčky lze najít i v České republice. Například server eReading, nabízející elektronické knihy, v srpnu 2011 oznámil vydání první české videoknihy Afrikou na dohled pro iPad, která je navíc ke stažení zdarma. 

Ještě chvíli počkáme? 

Masivnějšímu rozšiřování tabletů do českých škol v současné době brání několik skutečností. Pomineme-li všechny důvody, které dosud omezovaly intenzivnější využívání technologií ve školách a třídách, objevují se mnohé další. Dodavatelé mají ve skladech interaktivní tabule, které považují zejména v Česku za prodejní trhák, a budou je chtít do škol dodat. Primárně byl iPad zaměřen na volnočasový segment (označuje se jako konzumace obsahu), čemuž jsou přizpůsobeny i jeho funkce a vlastnosti. Díky tomu ale pro školní prostředí například chybí přednastavené nástroje pro správu instalací, licencí a možnosti vzdálené správy a ovládání. Chybí možnost jednoduše integrovat iPad plnohodnotně do školních sítí, zejm. v Česku nejrozšířenější platformy Microsoft Windows.
 
Cena tohoto zařízení je relativně vysoká a ani nejlepší konkurenční tablety nejsou s cenou výrazně níže. Provedení druhé (dosud poslední) verze iPad 2 je podle některých kritiků pro používání dětmi problematické, přeci jen první verze byla sice těžší a robustnější, zato o to odolnější. Konkurence sice připravuje tablety, které by měly společnosti Apple odkrojit z koláče zisku plynoucího z prodeje iPadu, zatím se tak však nestalo. 
 
Zkušenosti ze škol uvedené v článku Bořivoje Brdičky Nástup tabletů je definitivním vítězstvím 1:1 [4] ukazují, že od okamžiku, kdy žáci tablety dostanou, projevují o výuku mnohem větší zájem než dříve. Zároveň ale platí, že nutí učitele modifikovat výukové metody tak, aby byly jejich možnosti využity, a výuka je díky nim mnohem více individualizovaná. V zahraničí probíhají na plné obrátky výzkumy a pilotní projekty ověřující vhodnost zařazování iPadů do výuky.
 
Podle Brita Iana Wilsona zahájil iPad nový trend, kterým bude postupné zmenšování role učitele v podobě technické podpory žákům. Učitelé jsou permanentně přetíženi řešením technických problémů, kterým musejí při využívání technologií ve výuce čelit, a právě iPad se svou jednoduchou až triviální správou by měl tento negativní jev pomoci minimalizovat.
 
Webové informační stránky pro iPad ve školách zakládají firmy i učitelé. První učitelky (anglicky bychom je mohli označit za Early Adopters neboli za inovátory) již úžasné možnosti tabletů objevují a živě o nich diskutují, například v diskuzích nebo v blozích na Metodickém portálu.
 
iPad je příkladem nového trendu, který probíhal v případě dřívějších technologií obráceně. V minulosti navrhovaly a vyráběly technologické firmy své produkty pro business sféru a z té se postupně některé  prostředky dostávaly do sféry konzumní, do využívání pro osobní potřebu. iPad byl ale primárně určen pro osobní využití a ihned si získal oblibu a stále častěji je využíván pro práci i vzdělávání. Lze tedy očekávat, že elektronické čtečky, tablety i další mobilní zařízení budou čím dál více ovlivňovat vzdělávání. Nejdříve to individuální, a později i to státní a soukromé. Ať už budou učitelé chtít, nebo ne. 

Citace a literatura: 

[1] BRDIČKA, B. Horizon Report 2011. Metodický portál: Články [online]. 21. 02. 2011, [cit. 2011-09-11]. Dostupný z WWW:<http://spomocnik.rvp.cz/clanek/c//11027/HORIZON-REPORT-2011.html>. ISSN 1802-4785.
[2] NEUMAJER, O. Kindle 3 – nesnesitelná lehkost elektronického čtení. Metodický portál: Články [online]. 05. 09. 2011, [cit. 2011-10-25]. Dostupný z WWW: <http://spomocnik.rvp.cz/clanek/13553/KINDLE-3---NESNESITELNA-LEHKOST-ELEKTRONICKEHO-CTENI.html>. ISSN 1802-4785.
[3] Technology, Media & Telecommunications Predictions 2011. Deloitte, 2011. [cit. 2011-10-25]. Dostupný z WWW: <http://www.deloitte.com/view/en_GX/global/industries/technology-media-telecommunications/tmt-predictions-2011/>.
[4] BRDIČKA, B. Nástup tabletů je definitivním vítězstvím 1:1. Metodický portál: Články [online]. 14. 03. 2011, [cit. 2011-10-25]. Dostupný z WWW: <http://spomocnik.rvp.cz/clanek/c//11297/NASTUP-TABLETU-JE-DEFINITIVNIM-VITEZSTVIM-11.html>. ISSN 1802-4785.

Zdroje obsažené v článku:

Horizon Report 2011 http://wp.nmc.org/horizon2011/
Gartner ve své vlastní prognóze http://www.gartner.com/it/page.jsp?id=1786014
otevřená platforma Layar http://www.layar.com/
kalifornské konference TED http://www.ted.com/talks/mike_matas.html
 

Tento článek byl převzat z publikace Metodický portál – příležitost pro učitele: Sborník k závěrečné konferenci projektu Metodika II. Praha : NÚV, divize VÚP a divize NÚOV, 2011.

Navštivte také pohled ke konferenci v Digifoliu.  

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
6.58 MB
PDF
Prezentace

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
PhDr. Ondřej Neumajer Ph.D.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Téma článku:

Informační a komunikační technologie