Výhody, které přináší svobodný software, lze shrnout následovně (vycházíme přitom z konkrétního dotazníkového šetření, viz odkazy na konci článku):
Faktem zůstává, že Linux na pracovním počítači je ekonomicky výhodnější, stabilnější, bezpečnější a správa je transparentnější. Navíc škola s linuxovými počítači v praxi předkládá funkční alternativu zdarma, což může být nezanedbatelné pro sociálně slabší rodiny, které mají zájem na počítačové gramotnosti svých dětí.
— David Dvořák, ITC koordinátor a správce sítě na Základní škole J. Valčíka
Open-source programy poskytujú oveľa väčšiu slobodu výberu a kombinácie. Pretože náš server je postavený na Linuxe, bolo veľmi jednoduché sprevádzkovať webhosting pre našich žiakov, spolu s podporou skriptovania v PHP. Ak je potrebné, môžeme dať k dispozícii aj prístup k MySQL databáze.
— Michal Hrobár, Spojená škola Novohradská, Bratislava
Pokud jde o rodiče, je pro ně určitě pozitivní, že nemusí investovat do licencí za software, což v případě operačního systému Windows a kancelářského balíku Microsoft Office znamená více než 5 000 Kč, plus další náklady (např. na antivirus). V době hospodářské krize představuje tato částka nezanedbatelnou položku v rozpočtu. Rovněž další software dostupný v Linuxu zadarmo znamená další úsporu a rodiče se nemusí tolik obávat, že by jejich potomek do počítače nainstaloval nějaký software nelegálně.
— Mgr. Martin Raus, Gymnázium Jevíčko
Samozřejmě lze poukázat na to, že mnohých výhod lze dosáhnout také s proprietárním softwarem (closed source softwarem). Jistě lze využít existujících multilicencí a slev, ale počítačovou kriminalitu „klasický“ software podporuje a je její živnou půdou. S tím souvisí také dostupnost nástrojů a pestrost nabídky. Na kolika školách se vyučuje používání softwaru od Adobe a Microsoftu, přičemž se nezkoumá, kde žáci software vezmou pro domácí použití (a pro druhý a další počítač, na nichž pracují)?
Je zarážející, jak moc se české školství stalo líhní zákazníků několika softwarových firem. Velké množství učitelů připravuje komerčním subjektům zákazníky a maskuje to tvrzeními o obecných standardech a zvyklostech (nechci paušalizovat, vím o mnoha učitelích, kteří to nedělají). Lze se vymlouvat na mnoho faktorů, vysvětlovat mnoho důvodů a příčin, přesto nelze přijmout jako definitivní fakt, že žáci jsou formováni přístupem učitele, který zcela nepokrytě propaguje produkty konkrétních firem.
Mezi jednoznačné výhody svobodného softwaru patří to, že studenti mohou pracovat ve stejných aplikacích jak ve škole, tak i doma. Nejsou nuceni si kvůli programu používanému ve škole pořizovat drahý proprietární software, případně jej krást někde na webu. Také možnost zbavení se závislosti na jedné firmě a její cenové politice licencí bude do budoucna obrovskou výhodou.
— Mgr. Pavel Hodál, učitel informatiky, správce sítě, ICT koordinátor
Snadno lze vyvrátit také častý argument, že žáci mají pracovat s takovým softwarem, který se používá v praxi. Pomiňme často nejasnou koncepci hodin informatiky a jejich skutečný obsahový přínos včetně často chatrného technického vybavení (to není kritika, ale konstatování) – oblast informačních technologií se vyvíjí tak mohutným tempem, že není v silách člověka (ani učitele, ani žáka), aby se vše nauči".
Je třeba abstrahovat, učit se principy, koncepty, porovnávat, zkoušet a hledat. Smyslem není (nemá být) naučit se pracovat v Excelu, ale umět zpracovat kontingenční tabulku nebo vytvořit vizualizaci tabulkových dat. Krátce řečeno – až půjdou dnešní žáci do své první práce, budou počítače vypadat jinak a jinak se s nimi bude pracovat.
Tou dobou mezi nimi budou také pračky, ledničky, televize nebo auta. A až dnešní žáci změní své povolání podruhé a potřetí, budou se zase učit nové věci. Proto se domnívám, že pro jejich budoucí úspěch není podstatné, zda umí pracovat s Photoshopem, Excelem nebo Facebookem, které jsou zrovna dnes považovány za standard. Podstatné bude, zda umí zpracovat fotografie, používat vzorce v tabulkovém kalkulátoru a kriticky hodnotit informace kolem sebe.
Čtvrtým důvodem [pro volbu open source, pozn. aut.] je otevřenost, svoboda volby a zvyšování právního povědomí studentů v oblasti informačních technologií. Škola a obecně ani jiná státní moc (úřady apod.) nemají právo nutit studenty ani nikoho dalšího (např. občany), aby si zakoupili nějaký konkrétní program. Stejně tak nemají právo je nutit odevzdávat a přijímat dokumenty a komunikovat ve formátech, které jsou uzavřené (viz §3 odst. 4 a §4 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím).
Naším cílem je studenty učit, že existuje něco jako schválené standardy. Naučit je, že si mohou vybrat, že si např. nemusí nechat vnutit Windows při koupi počítače a že kvalitní software lze získat i zadarmo a nemusí ho nelegálně kopírovat. Pokud budeme studenty nutit, aby používali k plnění úkolů uzavřený komerční software, budeme jim tímto také nepřímo říkat: „Pokud na to nemáte, abyste si software koupili, tak si ho někde zkopírujte nelegálně.“ Touto cestou jít nechceme. Naším cílem je, aby žáci vzali na vědomí, že používání nelegálně získaného softwaru je trestným činem a aby pochopili, že existují alternativy ke komerčnímu softwaru.
— Mgr. Martin Raus, Gymnázium Jevíčko
Open-source software – a otevřené zdroje vůbec – mají důležitou vlastnost. Uživatel nemusí překonávat žádnou významnou bariéru, aby je mohl používat. Nestojí mu v cestě vysoká pořizovací cena, nemusí se registrovat a obnovovat předplatné nebo platit poplatek. Samozřejmě existují modely prodeje, kdy je možné open source zakoupit – je na tom založen obrovský business nejen linuxových firem. Ale běžný uživatel nic z toho dělat nemusí. Snadno dostupný software je legální a uživatel se nemusí obávat, že bude nařčen z nelegálního používání softwaru (softwarového pirátství).
Na Linuxu mají studenti vše, co potřebují pro výuku, a i nainstalovaných programů je tam mnohem více, než kolik jich mají k dispozici ve Windows. Navíc cíleně vybíráme pro výuku takové programy, které si mohou studenti nainstalovat zdarma i doma (OpenOffice.org, GIMP, … ). Díky tomu studenti sami zjišťují, že pokud mají stejný program ve Windows i v Ubuntu, tak je úplně jedno, v jakém systému pracují.
— Mgr. Martin Raus, Gymnázium Jevíčko
Přesto jedna bariéra existuje – brání lidem v tom, aby používali řešení, které je na první pohled jednoznačně výhodnější. Je pravděpodobné, že open-source softwaru chybí onen „faktor X“. I když má objektivně vzato mnoho výhod, majorita ho – podle mého názoru – nelogicky odmítá. Uživatelé se např. odvolávají „na složité nebo jiné ovládání“, přičemž netuší, že Windows Vista nebyl první ani poslední systém, v němž proběhla radikální změna uživatelského rozhraní a ovládání (ještě výraznější změnu lze očekávat ve Windows 8). Oproti tomu prostředí Unity, které je základním rozhraním Ubuntu, je sice jiné, ale ovladatelné je velmi dobře. Předsudky však mají bohužel dlouhou životnost.
Určitě doporučili, je to alternativa k Windows a dalším aplikacím od Microsoftu. A musím říct, že v poslední době je vcelku povedená. Samozřejmě jsou tady i ekonomické výhody, jelikož je systém i většina aplikací zdarma.
— Mgr. Jaroslav Šlehofer, ICT koordinátor, Základní škola a mateřská škola Bystřice
 |
| Prostředí Ubuntu – Unity Autor díla: Roman Bořánek |
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Článek je zařazen v těchto kolekcích:
