Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Výuka OSV v prvních dvou ročnících ZŠ: Úvod...

Ikona teoreticky

Výuka OSV v prvních dvou ročnících ZŠ: Úvod

Ikona odbornost
Autor: Monika Jirsáková
Anotace: Tento článek je stručným teoretickým a informačním úvodem k sérii tří prakticky zaměřených příspěvků, zabývajících se výukou OSV v prvních dvou ročnících ZŠ.
Téma příspěvku:Osobnostní a sociální výchova
Příspěvek může být vzhledem k datu publikace zastaralý. V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.

K jejich napsání mne přiměl fakt, že i když jde o povinnou součást kurikula od prvních ročníků, není OSV v mladším školním věku věnována pozornost v podobě cíleně zaměřené literatury, přestože jde o věk s mnoha specifiky zejména v oblastech kognitivního a sociálního vývoje. Tuto mezeru bych chtěla alespoň částečně zaplnit předložením zpracování tří konkrétních témat OSV „ušitých na míru“ právě žákům mladšího školního věku.

Možnosti začlenění OSV do práce se třídou jsou v zásadě čtyři. Nejde o žádná nová zjištění, přesto však myslím neuškodí shrnout základní fakta, a to v neposlední řadě proto, že pomáhají objasnit, proč jsem zpracovala témata OSV právě ve formě, v jaké je dále předkládám.

První možností je způsob, jakým se chováme a komunikujeme se žáky, kolegy, rodiči a dalšími osobami. Děti v nás zde mají model a vzor, a pokud své chování podrobíme spolu s nimi reflexi (jak působilo na zúčastněné i pozorovatele, jaký mělo výsledek, mohlo probíhat jinak – lépe/hůře ap.), využijeme jeho potenciálu pro učení. Zde můžeme nalézt souvislost s věkovými specifiky. V první a druhé třídě se totiž učitel stává jednou z nejvýznamnějších osob v životě dítěte a jeho význam často na určitou dobu částečně zastíní i rodiče. Jím předváděný model chování a komunikace děti přejímají nekriticky a je proto dvojnásob důležité, aby šlo o vzor hodný následování.

Druhou cestou je využití reálných situací, které se ve třídě naskytnou. Opět lze s nimi pracovat a podrobit je zkoumání, hledat jiné možné způsoby řešení a nacvičovat chybějící schopnosti pro jejich řešení. K tomu, aby bylo možné tuto cestu využít, je třeba monitorovat kontinuálně chování žáků, a to nejen v hodinách, ale i o přestávkách, na výletech atd., aby učitel získal dobrou představu o vzájemných vztazích, schopnostech a možnostech a mohl pak situaci spolu s dětmi správně posoudit a řešit.

Třetím způsobem je začlenit OSV do vyučovacích předmětů a propojit její témata s učivem. Zde mají učitelé prvních dvou ročníků otevřené široké pole působnosti. Jelikož obvykle učí všechny nebo většinu předmětů ve své třídě, mohou dané téma OSV zapojit ne do jednoho, ale klidně i do všech předmětů a učinit z něj tak jejich spojovací prvek. Děti jsou pak tématem více pohlceny a také vidí, že se jeho elementy promítají do různých oblastí života.

Poslední, čtvrtou možností je práce na tématech OSV v k tomu vyčleněných samostatných blocích.

Protože žáci se musí během školní docházky setkat se všemi požadovanými tématy OSV, první a druhý způsob jsou sice důležité a pro dosažení skutečných pozitivních dopadů na osobnost žáků nezbytné, podstatný je však z tohoto pohledu zejména způsob třetí a čtvrtý. Ty lze totiž systematicky zpracovat do podoby výukového plánu tak, aby na sebe témata navazovala, aby byla propojena s obsahem dalších předmětů a aby k rozvíjení jednotlivých kompetencí docházelo v logickém sledu. Oba způsoby se přitom navzájem nevylučují a lze je aplikovat paralelně.

Další odstavce věnuji právě dvěma posledním cestám OSV k žákovi, protože právě tímto způsobem jsem pojala zpracování tří konkrétních témat, která v seriálu následují.

V případě, že se učitel rozhodne věnovat osobnostně sociálním tématům ve formě samostatných, k tomu cíleně vyhrazených časových bloků (což je pro učitele prvních a druhých tříd de facto nutnost), existuje několik cest, jak to udělat. Z těchto možností si pak může vybrat jednu, nebo je různě kombinovat.

Samostatné bloky OSV

Jednou z možností je vytvoření povinného samostatného předmětu, jehož obsahem budou postupně všechna témata OSV, nebo některá jejich část. To však není běžnou praxí našich škol.

Určitý čas lze OSV pravidelně vyhradit v rámci třídnických hodin, ovšem vzhledem k omezenému času by během nich nebylo možné probrat všechna témata. Velmi vhodné je využít třídnické hodiny k diagnostice a řešení konkrétních aktuálních problémů skupiny tak, aby se předešlo jejich eskalaci a vzniku sociálně patologických jevů. Hodí se i na cílenou prevenci – v prvních dvou ročnících jde zejména o šikanu, ale může jít např. i o problematiku krádeží či kouření a užívání alkoholu. Jinak je samozřejmě možné zařadit v podstatě jakékoli téma.

Další možností je pořádání prožitkových kurzů a výjezdů. Ty mohou mít z časového i místního hlediska různou podobu, od několikahodinových přes celodenní po vícedenní, a probíhat ve škole i mimo ni. Umožňují věnovat se v delších časových blocích intenzivně a nerušeně vybraným tématům. Velice výhodné je z hlediska pojednávaného tématu uspořádat adaptační kurz pro žáky prvního ročníku, který jim umožní seznámit se navzájem, s učitelem a s pravidly, poskytne šanci prolomit počáteční bariéry ostychu a obav a navodit pocit bezpečí a důvěry. Učiteli takový kurz nabízí dobrou možnost základního poznání žáků, kteří mu byli svěřeni do péče, a orientace při další práci. Na určité téma zaměřený kurz se může i periodicky opakovat, ať už v průběhu jednoho, nebo několika ročníků.

Na některé z témat OSV lze také zaměřit projekt, v němž je pak možné výhodně spojit rozvíjení kompetencí osobnostně-sociálních se znalostmi a dovednostmi z dalších předmětů.

Můžeme také vytvořit nepovinný předmět nebo kroužek, ale zde opět narážíme na skutečnost, že by se tak témata nedostala ke všem žákům, a proto jde v tomto případě pouze o možnost doplňkovou či nadstavbovou.

Propojení OSV s předměty

Způsobů jak spojit výukový či výchovný předmět a OSV je více. Může se tak stát v podstatě čtyřmi způsoby: nalezením styčného tématu předmětu a OSV, použitím životních zkušeností žáků jako zdroje tématu pro daný předmět, využitím potenciálu výukových metod daného předmětu pro formování osobnostně sociálních kompetencí a naopak uplatněním metody specifické pro OSV ve výuce předmětu. V první a druhé třídě, kdy třídní učitel plánuje (časově, obsahově, organizačně) a prakticky uskutečňuje výuku ve všech předmětech (nebo ve většině), je tato cesta daleko snadnější než na vyšších stupních vzdělávací soustavy, a proto by jí měl věnovat pozornost.

Spojení látky předmětů a OSV má oproti výše zmíněným samostatným blokům své výhody i určitá úskalí. Pokud jde o výhody, spojení s jednotlivými předměty umožňuje žákům lépe vidět, pochopit a prožít souvislost různých stránek života s tématy OSV a reálně využít získané osobnostně-sociální kompetence v celé škále činností. Navíc učení a uplatňování těchto kompetencí pomáhá udržování dobrého klimatu ve třídě. Učiteli pak dává tento způsob možnost zapojit OSV do výuky v podstatě kdykoli a kdekoli, pokud si dá tu práci a najde styčné body v tématech či metodách.

Poněkud těžší je v tomto případě plánování výuky. Je totiž potřeba jasně formulovat jednak předmětové cíle, jednak cíle z oblasti OSV. Je také nutno počítat s tím, že zosobnění a praktické zpřítomnění osobnostně-sociálního tématu (reflexe, nácvik a uplatnění kompetencí) v hodině ubere čas na práci v rámci daného předmětu. Proto nelze takto pracovat stále. Pokud to však čas a dovednost učitele dovolí, jsem přesvědčena, že tento způsob je pro žáky velice přínosný.

Konkrétní témata a jejich zpracování

Po tomto stručném úvodu nyní blíže ke způsobu zpracování konkrétních témat, která jsem vybrala jako ukázku, jak lze s OSV v prvních dvou ročnících nakládat.

Pro první ročník (začátek roku) jsem vytvořila program seznamovacího kurzu vycházející z oblasti sociálního rozvoje, kombinující témata poznávání lidí a mezilidských vztahů, a dále program z oblasti osobnostního rozvoje zaměřený na téma rozvoje dovedností poznávání a to specificky na rozvoj vnímání a soustředění (2. pololetí).

Pro druhý ročník (2. pololetí) jsem vybrala z oblasti osobnostního rozvoje téma emocí a práce s nimi.

Výběr témat pro ilustraci toho, jakým způsobem s tématy OSV pracovat v prvním a druhém ročníku, tak aby to odpovídalo jejím ideám a principům, stejně jako možnostem a potřebám dětí, jsem provedla podle teorií i vlastní praxí podloženého poznání, co je důležité a možné děti v prvních dvou ročnících v oblasti osobnostně-sociálních kompetencí učit a jakým způsobem.

Tematika OSV je ovšem natolik rozsáhlá oblast vzdělávání, že možností na výběr je nepřeberné množství. Jde skutečně jen o příklady, jak lze s těmito tématy naložit, které by měly ukázat možnou cestu, jak postupovat při zpracovávání témat dalších.

Je třeba vždy vycházet ze situace v konkrétní třídě z hlediska sociálního složení, materiálních možností, z ŠVP jednotlivých škol a v neposlední řadě i z možností učitele. Přesto myslím, že mnou vybrané oblasti jsou právě pro tyto ročníky důležité a v nějaké míře by měly být zprostředkovány všem žákům dané věkové skupiny a doplněny pak o další témata podle volby učitele a výše zmíněných kritérií. Důvody výběru osvětlují teoretické vstupy k jednotlivým tématům, uvedené v příslušných částech dílů seriálu.

Obecné charakteristiky jednotlivých kurzů/programů/bloků

  • jde o dvoutýdenní bloky (s různým počtem hodin);
  • časové údaje jsou pouze orientační – záleží na zkušenostech učitele, možnostech žáků, počtu žáků ve třídě, ap.;
  • do programů v různé míře včleňuji jak samostatné bloky OSV, tak hodiny propojující OSV s předměty, jak to bylo popsáno výše;
  • ve druhém zmíněném případě konkretizuji pouze cíle z oblasti OSV;
  • povaha lekcí odpovídá třem základním principům OSV, tak jak je definuje Josef Valenta – tedy praktičnosti, zosobněnosti a provázejícímu principu (jen co se týče principu provázení, ten sice platí univerzálně, avšak řídicí funkce učitele je zvýrazněna vzhledem k možnostem a potřebám žáků více, než je to potřeba v pozdějších věkových stadiích);
  • postupuji podle didaktického postupu T-C-M-I-A-R-E, teoreticky popsaného např. v materiálech hnutí Odyssea, tedy od výběru tématu přes vymezení obecných i konkrétních cílů, výběr metod, formulování instrukce (v bloku o emocích), předpokládanou akci, reflexi až po evaluaci;
  • otázky k reflexi jsou vždy jen orientační a je třeba je modifikovat, vypustit či doplnit (případně změnit) podle konkrétního průběhu akce;
  • snažím se využít širokého spektra metod, vycházejících z různých metodických principů, jichž OSV využívá (př. činnosti s akcentem na fyzickou stránku, hraní rolí, dramatizace, kompetitivní situace, kresebný princip, úkolově kooperativní situace, vizualizace/imaginace, atd.);
  • při konstrukci všech lekcí přihlížím k psychologickým charakteristikám daného věku v oblastech kognitivního, emočního i sociálního vývoje.

*V případě bloku věnovaného emocím jde o v praxi vyzkoušený program, v popisu tohoto programu jsem některé aktivity pro větší názornost doplnila i možným zněním konkrétní instrukce.

Literatura použitá v seriálu:

DUBEC, Michal. Třídnické hodiny. Metodika práce třídního učitele s tématy osobnostní a sociální výchovy. Praha : Občanské sdružení Projekt Odyssea, 2007. 82 s. ISBN 978-80-87145-20-3.
HERMOCHOVÁ, Soňa. Skupinová dynamika ve školní třídě. Kladno : AISIS, 2005. 169 s. ISBN 80-239-5612-4.
HERMOCHOVÁ, Soňa; NEUMAN, Jan. Hry do kapsy I. Sociálně psychologické, motorické a kreativní hry. Praha : Portál, 2003. 96 s. ISBN 80-7178-672-1.
HERMOCHOVÁ, Soňa; NEUMAN, Jan. Hry do kapsy II. Sociálně psychologické, motorické a kreativní hry. Praha : Portál, 2003. 96 s. ISBN 80-7178-673-X.
HERMOCHOVÁ, Soňa; NEUMAN, Jan. Hry do kapsy III. Sociálně psychologické, motorické a kreativní hry. Praha : Portál, 2003. 96 s. ISBN 80-7178-817-1.
HERMOCHOVÁ, Soňa; NEUMAN, Jan. Hry do kapsy IV. Sociálně psychologické, motorické a kreativní hry. Praha : Portál, 2003. 96 s. ISBN 80-7178-818-X.
HLADKÝ, Radim; BUKÁČKOVÁ, Miroslava. Adaptační /stmelovací/ soustředění. Kurz osobnostně sociální výchovy pro žáky 1. ročníku ZŠ. Praha : Občanské sdružení Projekt Odyssea, 2007. 30 s. ISBN 978-80-87145-21-0.
KOUPIL, Ondřej. Hranostaj.cz [online]. 2006 [cit. 2011-06-14]. Dostupné z WWW: <http://www.hranostaj.cz/>.
Výchovné poradenství. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2009. 249 s.
KUTÁLKOVÁ, Dana. Jak připravit dítě do 1. třídy. Praha : Grada, 2005. 168 s. ISBN 80-247-1040-4.
MÉGRIEROVÁ, Dominique. 100 námětů pro dramatickou výchovu. Hry a cvičení pro děti od 3 do 10 let. Praha : Portál, 1999. 112 s. ISBN 80-7178-288-2.
ŠIRCOVÁ, Ivana. Bystříme své smysly. Praha : Občanské sdružení Projekt Odyssea, 2007. 50 s. ISBN 978-80-87145-35-7.
ŠVEJDOVÁ, Hanka. „Maxi, nezlob.“ Vzdělávací projekt pro děti předškolního věku. Plzeň : Pedagogické centrum Plzeň, 2004. 38 s. ISBN 80-7020-135-5
SRB, Vladimír. Jak na osobnostní a sociální výchovu. Výchozí příručka k metodikám OSV. Praha : Občanské sdružení Projekt Odyssea, 2007. 60 s. ISBN 978-80-87145-00-5.
VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie I. Dětství a dospívání. Praha : Karolinum, 2005. 467 s. ISBN 80-246-0956-8.
VALENTA, Josef. Osobnostní a sociální výchova a její cesty k žákovi. Kladno : AISIS, 2006. 226 s. ISBN 80-239-4908-X.
VALENTA, Josef. Metodický portál RVP [online]. 04. 08. 010 [cit. 2011-06-03]. Metody pro výuku osobnostní a sociální výchovy. Dostupné z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/9069/metody-pro-vyuku-osobnostni-a-socialni-vychovy.html/>.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.
Nahlásit příspěvek
INFO
Publikován: 12. 12. 2011
Zobrazeno: 1976krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 3

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
JIRSÁKOVÁ, Monika. Výuka OSV v prvních dvou ročnících ZŠ: Úvod . Metodický portál: Články [online]. 12. 12. 2011, [cit. 2020-07-09]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/14307/VYUKA-OSV-V-PRVNICH-DVOU-ROCNICICH-ZS-UVOD.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.