Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Současní umělci a jejich potenciál pro rozvoj kreativity a informační gramotnosti mladých lidí
Odborný článek

Současní umělci a jejich potenciál pro rozvoj kreativity a informační gramotnosti mladých lidí

7. 2. 2012 Základní vzdělávání
Autor
Barbora Škaloudová
Spoluautor
Lucie Vobořilová

Anotace

Příspěvek představuje multimediální vzdělávací projekt ArtCrossing pro žáky a učitele, realizovaný Lektorským oddělením Národní galerie v Praze v letech 2006–2008. Prezentuje zejména kontexty vzniku vzdělávání skrze nová média v galerii a přínosy spolupráce mezi umělci a galerijními pedagogy. English resumé: This paper introduces the two-year multimedia educational project ArtCrossing for students and teachers of the sixth to ninth elementary grades and high schools launched by the Educational Department of the Collection of Modern and Contemporary Art of the National Gallery in Prague. The project aims to make the target student group computer literate and foster their creativity and key competencies within the framework of art, music and media classes and to support the upgrading of teaching skills of art, music and media teachers. The project further aims to present the art of new media to elementary and high school students and their teachers. This paper describes also the context of the whole project within the framework of gallery education carried out by the Education Department of National Gallery.

Zaměření projektu ArtCrossing – multimediálního vzdělávacího projektu pro žáky a učitele 

V roce 2006 zahájilo Lektorské oddělení Národní galerie v Praze realizaci projektu ArtCrossing, který přispíval ke zkvalitňování základního a středního vzdělávání ve výuce oborů výtvarná a hudební výchova, které v novém kurikulu společně formují oblast Umění a kultura. Projekt se zaměřil na dvě cílové skupiny. 

První skupinu představovali žáci 2. stupně základních škol a žáci středních škol. Cílem projektu bylo rozvíjet informační gramotnost, kreativitu a klíčové kompetence žáků skrze tvůrčí umělecké aktivity. K naplnění tohoto cíle byl připraven komplexní vzdělávací program, který obsahoval formy prezenčního a distančního vzdělávání využívající vzdělávacího potenciálu sbírek Národní galerie v Praze. Žákům byly určeny multimediální vzdělávací programy, připravené současnými umělci, realizované přímo v Národní galerii v Praze, tvůrčí aktivity v hodině výuky předcházející programu v galerii a v hodině výuky následující po programu – činnosti, které obsah programu nějakým způsobem předjímají nebo rozvíjejí.

Komplexní vzdělávací program určený této cílové skupině doplnil i e-learningový kurz o současném umění, který kromě naplňování výše uvedených cílů podporuje žáky k získání kladného postoje k e-learningu, jenž představuje jednu z efektivních možností celoživotního vzdělávání. 

Druhou cílovou skupinou projektu byli pedagogové výtvarné a hudební výchovy – projekt posiloval jejich kompetence k rozvíjení informační gramotnosti, kreativity a klíčových kompetencí žáků při výuce výtvarné, hudební a mediální výchovy. Komplexní program pro pedagogy zahrnoval intenzivní čtyřdenní vzdělávací seminář, nově vzniklou knihovní jednotku se zahraniční odbornou literaturou, manuál pro práci s e-learningovými kurzy ve vyučování, metodické listy pro přípravu a realizaci vzdělávacích aktivit navazujících ve školním prostředí na programy, které učitelé s žáky absolvovali v galerii, a příručku „ICT a současné umění ve výuce – inspirace pro pedagogy výtvarné, hudební a mediální výchovy“.

Projekt tak podpořil a rozšířil nabídku celoživotního vzdělávání vyučujících. Důležité bylo jeho zacílení na rozvíjení informační gramotnosti v rámci oborů oblasti Umění a kultura. V tomto směru vycházel projekt vstříc aktuálním potřebám pedagogů, neboť jim poskytl možnost získat kompetence pro práci s ICT, které si mnoho z nich neosvojilo při studiu pedagogické fakulty, neboť takové zaměření nebylo v době jejich vysokoškolského studia dostupné. 

Autor díla: Barbora Škaloudová
Autor díla: Barbora Škaloudová
Autor díla: Barbora Škaloudová

Výstupy projektu ArtCrossing

Multimediální programy, aktivity do hodin i e-learningový kurz lze souhrnně charakterizovat jako otevřené formy vzdělávání, ve kterých byl velký prostor věnován dialogu/komunikaci a uměleckému experimentu. Vzdělávací výstupy v rámci projektu ArtCrossing zohlednily požadavky na obsah výtvarné výchovy (popř. hudební či mediální výchovy) stanovené v rámcových vzdělávacích programech a přispěly k nadpředmětovému pojetí vzdělávání, které odpovídá úkolům a problémům, před které je postaven žák či kterýkoliv člověk mimo školní prostředí. Úkoly a zadání, se kterými se žáci během projektu setkávali, byly koncipovány tak, aby podporovaly osvojování klíčových kompetencí.

Vzdělávací programy probíhaly formou tvůrčích setkání se současnými umělci, kteří zprostředkovávali autentické setkání s novými technologiemi ve výtvarném umění. Umělci využívali potenciálu děl vystavených ve sbírkách moderního a současného umění Národní galerie v Praze, ale i koncepty svých vlastních uměleckých děl. Do projektu se zapojilo sedm umělců a umělkyň: Pavel Mrkus, Radka Müllerová, Pavel Ryška, Pavla Sceranková, Matěj Smetana, Michaela Thelenová, Petra Vargová.

Všechny vzdělávací výstupy, jejich scénáře, záměry, rozhovory s jejich tvůrci a hodnocení je možné nalézt v publikaci ICT a současné umění ve výuce – inspirace pro pedagogy výtvarné, hudební a mediální výchovy [1].

Na příkladu jednoho multimediálního programu pro ZŠ „Moje místo“ a e-learningového kurzu „Chytání vzpomínek“ si ukážeme některé možné přístupy a záměry vzdělávacích aktivit projektu.

Program „Moje místo“ vytvořil umělec Pavel Ryška. V programu se zaměřil především na formulování a zaznamenávání zážitků z prostředí galerie. Žáci dostali možnost najít si, co je samotné v prostoru galerie přitahuje. Měli si zde najít „své místo“ nebo vymezit prostor, který jim připadá v expozici zajímavý (důležitý, nepříjemný, zvláštní). Klíč k výběru místa byl výslovně ponechán na jejich osobních preferencích. Žáci zde pořizovali zvukové záznamy na diktafon v podobě různorodých komentářů či diskuzí. Své promluvy pak vkládali na všem přístupnou internetovou stránku, kde má každá školní skupina účastnící se programu svou interaktivní mapu expozice Veletržního paláce www.mojemisto.net. Žáci si tak hledali vlastní místo: určitou polohu mezi veřejným prostorem webu a soukromým vyjádřením vlastních názorů a pocitů. Po technické stránce se učili mimo jiné přetahovat zvukové záznamy na PC a následně na internetovou síť. 

Autor díla: Barbora Škaloudová

E-learningový kurz Chytání vzpomínek byl vytvořen pro žáky 2. stupně ZŠ i SŠ v délce 90 min (2 vyučovacích hodin). E-learning byl zvolen zejména díky tomu, že je jednou z moderních distančních metod vzdělávání, která zajišťuje vysokou míru interaktivity a rozvíjí řadu klíčových kompetencí a kreativitu formou tvůrčích úkolů. Autoři kurzu se zaměřili na soudobé umění, ve kterém umělci využívají pro svou tvorbu různorodé  prostředky nových médií. Žáci se tak v kurzu nejen o současném umění učí, ale seznamují se i s  jeho uplatněním. Představitelkou současného umění se stala umělkyně Pavla Sceranková, která ve svých projektech používá nejaktuálnější umělecké prostředky, jako jsou video, digitální fotografie, animace či internet.

P. Sceranková tak byla vhodným příkladem pro ukázku tvořivého přístupu k užití ICT. Její tvorba byla technologicky nenáročná, a tak i žáky motivovala k jejich prvním krokům v této oblasti. Žáci měli možnost v rámci kurzu její umění reflektovat, inspirovat se jím a sami si vyzkoušet svůj tvůrčí potenciál. Kurz vychází především ze vztahu paměti a digitálních technologií. Reaguje tak na kontext prací P. Scerankové, jejichž ústředním tématem je uchování si vzpomínek. Autory kurzu zajímá, jak a co vnímáme a jak si naše zážitky pamatujeme, kam je ukládáme či jak je vizualizujeme. 

Umělci a jejich potenciál pro rozvoj kreativity a informační gramotnosti

Zapojení umělců do projektu dokládá posun, k jakému dochází v galerijním vzdělávání. Není to již jen kurátor či lektor, kteří připravují a vedou vzdělávací aktivity, svůj význam nabývá neformálně koncipované setkání s uměním vedené umělcem, které nesměřuje k transferu informace od „znalce“ k „laikovi“, ale naopak nabízí platformu pro diskusi či ještě častěji jiný než verbální způsob interpretace uměleckého díla (např. interpretace díla tvůrčí aktivitou).

V českém prostředí se možnosti spolupráce umělce a veřejnosti teprve otevírají.

Výrazná iniciativa usilující o navázání spolupráce mezi galerií a současnými umělci vychází od Lektorského oddělení Sbírky moderního a současného umění v Národní galerii v Praze. Nejprve byly v Národní galerii ověřovány možnosti spolupráce umělce s nejširší veřejností při příležitosti oslav Mezinárodního dne muzeí, oslav výročí založení Národní galerie apod. Při takovýchto akcích šlo zejména o dílny koncipované umělcem, do kterých se může zapojit kdokoliv, na jak dlouho má zájem (někteří účastníci tak setrvají několik minut, jiní hodiny). Oslovení umělci přicházejí se zajímavými nápady, které přinášejí novou formu setkání veřejnosti a současného umění a podporují vzájemné porozumění (dílny v Národní galerii připravili např. M. Mainer, M. Pěchouček, M. Dopitová, Š. Šimlová, Kamera Skura, M. Rittstein ad.). Ke spolupráci jsou zváni zejména autoři zastoupení ve sbírkách Národní galerie či ti, kteří aktuálně v galerii vystavují. To dává možnost vztáhnout koncept dílny k autorovým vystaveným pracím. 

Autor díla: Barbora Škaloudová

Projekt ArtCrossing zkoumal další možný model zapojení umělců do vzdělávání. Ověřoval potenciál spolupráce školy, galerie a současných umělců. Jde o první průzkum, jehož výsledky, doufáme, povedou k rozvíjení dalších partnerství.

Mezi hlavní rysy, kterými se spolupráce s umělci vyznačovala, byly zejména otevřenost, autentičnost a originalita, s kterou vstupovali do vzdělávacího procesu. Nabídli účastníkům programů svou zkušenost z tvorby svých děl, ať jde o techniku či samotný proces tvorby. Umělci, na rozdíl od lektorů, při své práci více riskovali a experimentovali tak, jak se to často děje v procesu vývoje jejich díla.

Umělci většinou pro přípravu programu potřebovali galerijního pedagoga jako partnera. Programy měly za sebou několik hodin konzultací. Vznikaly s pomocí galerijních pedagogů, kteří asistovali i při komunikaci s žáky či s praktickou přípravou realizace programu.

Inspirací pro zapojení současných umělců a umělkyň do galerijního vzdělávání byly i projekty, které jsou realizovány v zahraničí. Příkladem zajímavé spolupráce školy a umělce je projekt ROOM 13 [2] – umělecké studio žáků a žáky vedené, fungující ve skotské základní škole Caol Primary School. Jde o projekt, v rámci kterého se prostor tradiční učebny výtvarné výchovy transformoval ve studio, ve kterém pracují společně žáci a hostující umělec. Cílem existence studia je podporovat umělecký i intelektuální rozvoj žáků a rozvíjet výměnu idejí a zkušeností. Projekt Room 13 přináší do Caol Primary School svobodu a odpovědnost. Žáci posledního ročníku dokonce mohou umělecké studio navštěvovat kdykoliv, i během vyučování, podmínkou však je, že nesmí zůstávat pozadu v předmětech, které „vynechali“. Žáci jsou sami odpovědní za denní chod studia, za jeho administrativní i finanční chod. Umělec v projektu hraje velkou roli, neučí umění, ale vyzývá k přemýšlení a podporuje nově krystalizující nápady žáků.

Zapojení umělců do koncipování a vedení setkání veřejnosti s uměleckým dílem může mít nejrůznější podobu. Velmi zajímavý se zdá výsledek spolupráce Tate Modern a Live Art Development Agency, které podpořily projekt britského umělce Joshuy Sofaera nazvaný Performance Pack. Performance Pack je vzdělávací hra (zdroj), který je připraven k přímému hraní (využití) v nejrůznějším prostředí – ve škole, na veřejnosti apod. Obsahuje audio nahrávky, pomůcky a pokyny pro provedení velmi netradiční performance (která je jistou parodií na lekce historiků umění) o vztahu umění a performance. Zapojit se mohou všichni zúčastnění, výsledkem performance-hry je vytvoření konceptu a případně i realizace konkrétní diváky-hráči vymyšlené performance. Balíček pomůcek k realizaci této netradiční formy blízké hře, performance-lekci, je signován jeho autorem – umělcem Joshuou Sofaerem, a je tedy zároveň i limitovanou edicí uměleckého díla. 

Závěrem

Během celého projektu jsme pečlivě sbírali zpětné vazby účastníků. Některé z nich příkladmo uvádíme.

„Pro starší studenty bylo přínosem skutečné, autentické setkání s dospělými tvůrci a možnost porovnat vlastní představy o osobě umělce se skutečností.“ – pedagožka SŠ

„Na začátku (tedy celý dnešní život do dneška) jsem odsuzovala  moderní umění. Teď chápu tu radost, když se člověk může uplatnit v umění, i když neumí perfektní drapérii nebo portrét...“ – žákyně SŠ

„Nevěděla jsem, že výtvarné umění zahrnuje také fotografie a že jimi jde vyjádřit za pomoci počítačového programu nějaký pocit, nebo např. stáří.“ – žákyně ZŠ

Zhodnocení celého projektu je uvedeno v Evaluační zprávě projektu, která je dostupná v Lektorském oddělení Sbírky moderního a současného umění Národní galerie v Praze.

Více informací o projektu naleznete na www.artcrossing.cz nebo v publikaci ICT a současné umění ve výuce – inspirace pro pedagogy výtvarné, hudební a mediální výchovy, kterou lze získat na adrese artcrossing@ngprague.cz. Na webových stránkách projektu je také možné získat aktuální přehled výstupů projektu, které jsou realizovány i po jeho oficiálním skončení, jako například akreditovaný kurz pro učitele „Tvůrčí využití ICT ve výuce výtvarné výchovy“. Další informace lze najít v současné nabídce multimediálních programů pro žáky. 

Poznámky:

[1] ICT a současné umění ve výuce – inspirace pro pedagogy výtvarné, hudební a mediální výchovy. Národní galerie v Praze, 2008. ISBN: 978 80 7035 378 3.

[2] více o Room 13 na www.room13scotland.com  

Související literatura:

Chocholová, L., Škaloudová, B., Štůlová Vobořilová, L. (ed.). ICT a současné umění ve výuce – inspirace pro pedagogy výtvarné, hudební a mediální výchovy. Národní galerie v Praze, 2008. ISBN: 978 80 7035 378 3. 

Harding, A. (ed.). Magic Moments – collaboration between artists and young  people. London : Black Dog Publishing, 2005. ISBN: 1904772285.

Havlůjová H., Štůlová Vobořilová, L.  Digitální média v muzeu a galerii: „kvadratura kruhu“ nebo „koně pod kapotou“? in Sborník konference Muzeum a změna. Asociace muzeí a galerií (připraveno k publikaci).

Pringle, E. We Did Stir Things Up, The Role of Artists in Sites of Learning. London : The Arts Council of England, 2002.

Škaloudová, B. Umělec jako pedagog. in Aktuální otázky zprostředkování umění (Teorie a praxe galerijní pedagogiky, vizuální kultura a výtvarná výchova). Masarykova Univerzita v Brně, 2007. ISBN 978-80-210-4371-8.

Škaloudová, B. Mohu něco říct? – Spontánní promluvy žáků 2. stupně ZŠ v expozici Veletržního paláce. in Muzejní pedagogika dnes. Pedagogická fakulta Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. s. 303. ISBN 978-80-244-1993-0.

Štůlová Vobořilová, L. Umělec – partner galerijního pedagoga. in Muzejní pedagogika dnes. Pedagogická fakulta Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. s. 263. ISBN 978-80-244-1993-0. 


Tento článek byl převzat z publikace PŘIKRYLOVÁ, K. (ed.) Odvaha tvořit a stereotyp: Odborná kritická reflexe příprav na hodiny výtvarné výchovy. Hradec Králové : Gaudeamus, nakladatelství Univerzity Hradec Králové, 2011.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Barbora Škaloudová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.