Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Mediální výchova v praxi – Case Study Wiki...

Ikona teoreticky

Mediální výchova v praxi – Case Study Wiki (Wikipedia, WikiLeaks)

Ikona odbornost
Autor: Petr Hlavatý
Spoluautor: Klára Maličovská
Anotace: Case Study Wiki (Wikipedia a WikiLeaks) uvádí čtenáře do současné problematiky využívání informací z internetových zdrojů. Autor nejprve obecnou charakteristikou čtenáře seznámí s oběma subjekty, které následně podrobně rozebírá. Text také přináší praktické rady a tipy, jak správně informační zdroje tohoto typu používat.
Téma příspěvku:Mediální výchova
Klíčová slova: wiki, wikipedia, wikileaks, online encyklopedie

Wiki. Velká rodina i jedináčci. Pojem Wiki, který známe hlavně ve spojitosti s on-line encyklopedií Wikipedia nebo serverem WikiLeaks, si totiž v poslední době půjčují i společnosti nebo jednotlivci a pod podobným názvem zakládají svoje webové stránky s podobným účelem jako ona veřejná encyklopedie. Příkladem může být Metodický portál rvp.cz a jeho sekce Wiki, jejíž smyslem je rychlé sdílení materiálů a studijních pomůcek. Existuje ale více institucí používajících stejný systém, zatraktivňující jejich »portfolio služeb« poskytovaných on-line. V přeneseném významu slova lze za wiki považovat každý software založený na stejném principu. Termín wiki se původně používal zcela opačně. Za wiki web byl považován ten, který byl založen na softwaru wiki. Postupně došlo k přenesení významu slova wiki na výsledný web a pro použitou platformu byl zaveden termín wiki-software. V současnosti ho tedy může využívat kterákoliv společnost se snahou nabídnout návštěvníkům jejích webových stránek jakousi přidanou hodnotu k jejich standardnímu obsahu.

V současnosti všichni považujeme za samozřejmé, že pokud hledáme například definici nějakého pojmu nebo přehledné zpracování nějaké historické události, využijeme jako zdroj informací otevřenou internetovou encyklopedii Wikipedia. Každý uživatel může do encyklopedie přispívat a rozšiřovat tak její obsah – ten může také upravovat. Najdeme zde články jak od odborníků, tak od laických autorů. Právě ono volné přispívání se ale nelíbí některým kritikům. Autoři totiž mohou v textu prosazovat své osobní přesvědčení, názory apod. Proto v současnosti odborníci nedoporučují jako primární zdroj informací využívat právě wikipedii. Největší oblibu má tento server u studentů, kteří nabyté vědomosti rádi používají ve svých seminárních pracích či k doplnění studijních materiálů k dílčím zkouškám či testům. Právě v ten okamžik se může stát, že informace, které na wikipedii student získal, mohou být nepřesné, mylné či nepravdivé.

Za počátek vzniku české verze Wikipedie lze – dle zdrojů Wikipedie – považovat rok 2002. Její český autor Miroslav Malovec uvedl: „Na popud amerického esperantisty Chucka Smitha jsem českou Wikipedii založil překladem dlouhého textu, který jsem pak poslal jinému americkému esperantistovi, Brianu Vibberovi. Ten nahrál text do Wikipedie a já teprve potom viděl, že některé věci jsem přeložil špatně, a žádal jsem Briana o opravu. Dal mi právo své chyby opravit, a tak jsem se stal »správcem«, aniž bych chtěl opravovat někoho jiného.“[1] Od prosince 2003 byl tehdejší jediný správce české verze M. Malovec dlouho neaktivní a přibližně v téže době do Wikipedie přišel Vít Zvánovec, který se zapojil do diskuzí a vytváření článků a později se stal správcem a byrokratem. 10. dubna 2004 se v Praze-Karlíně konalo patrně první české wiki-setkání. Wikipedie rostla jak počtem článků (počítaných v tisících), tak počtem aktivních wikipedistů.

V polovině června 2004 Wikipedie získává alias wikipedia.cz. V současnosti obsahuje česká Wikipedie 197 686 článků (aktuální počet ze dne 14. června 2011 z http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_wikipedie) a každým dnem se jejich počet zvyšuje.

Z pohledu běžného uživatele je wikipedie užitečným médiem, ke kterému má neomezený přístup. Nahrazuje složité hledání v odborné literatuře, obsahuje mnoho informací napříč všemi oblastmi vědy, historií i uměleckými směry. Jsou v ní zaznamenány důležité mezníky vývoje technologií nebo komunikačních prostředků.

Sice se jedná o jeden z nejpohodlnějších neomezených přístupů k informacím (pokud tedy námi hledaný výraz encyklopedie obsahuje), ale na úkor jejich důvěryhodnosti. Pokud už chcete wikipedii využít, učiňte tak, ale její pomoc vyhledávejte jen jako podpůrný prostředek.

Mezi mediálně a politicky velmi žhavá média patří další člen rodiny Wiki, server WikiLeaks[2]. Tato nezisková mediální společnost je od počátku zahájení svého působení trnem v oku vládním organizacím i obchodním subjektům. Jedná se o mezinárodní organizaci umožňující právně a technicky bezpečné získávání citlivých vládních, korporátních či církevních dokumentů z anonymních zdrojů a následné zveřejňování těchto informací pro širokou veřejnost prostřednictvím médií. Už když se zamyslíme nad názvem této společnosti – Wiki + leak (ENG »to leak« = vypouštění, prozrazení), pochopíme její smysl. K zachování anonymity svých zdrojů a nemožnosti vypátrat, odkud přispívají, využívá WikiLeaks internet.

Od roku 2007, kdy byla organizace oficiálně založena, pracovala WikiLeaks na reportování a zveřejnění důležitých informací. Také ale vyvíjí a přizpůsobuje technologie, které tyto aktivity podporují. Internet a informační technologie využívá pro zveřejňování obrovského množství dokumentů, které neměly nikdy spatřit oči běžných občanů. Jako jediná mediální společnost na světě má servery umístěny ve Švédsku, ale doposud se nikomu nepodařilo ono místo lokalizovat. Na veřejnost pronikla pouze informace, že jsou pravděpodobně zakopané někde v jeskyni ve skále, aby odolaly i raketovým útokům. Za vznikem mediální společnosti WikiLeaks stojí kontroverzní Julian Paul Assange, australský nezávislý publicista, šéfredaktor, který je zároveň jejím mluvčím. V současnosti jsou s ním vedeny soudní procesy právě kvůli zveřejňování citlivých informací na serveru WikiLeaks.

WikiLeaks také úspěšně vystoupila proti soudním a politickým útokům s cílem umlčet nejen její publikační činnost, ale také novináře a anonymní zdroje. Širšími principy, na kterých práce WikiLeaks stojí, jsou obrana svobody slova a práce médií, zlepšování běžných historických záznamů a podpora práva všech lidí vytvářet novou historii. Tuto myšlenku převzali tvůrci WikiLeaks z Listiny lidských práv. Konkrétně článek 19 je inspirací pro novináře a ostatní dobrovolníky. WikiLeaks reflektuje právo každého svobodně vyjadřovat svůj názor. Toto právo zahrnuje také svobodu vyhledávání a předávání informací prostřednictvím médií a bez ohledu na hranice. Organizace WikiLeaks podporuje i další články Listiny práv a svobod. V roce 2008 získala cenu Amnesty International Spojeného království za podporu dodržování lidských práv.        

WikiLeaks ustála několik soudních i ilegálních útoků – například Pentagonu, kanceláře Čínské veřejné bezpečnosti, dřívějšího prezidenta republiky Keňa, bermudského premiéra, scientologické, katolické a mormonské církve, největší švýcarské soukromé banky a ruských společností. WikiLeaks uvolnila více tajných zpravodajských dokumentů než všechna světová média dohromady.

Do jaké míry je »poslání« WikiLeaks pouze alibismus a do jaké míry je její odvolávání se na Listinu práv a svobod opravdovou misí za svobodu slova a vyjadřování názorů, se můžeme zatím dohadovat. Nikdo zatím do organizace nepronikl natolik, aby skutečné cíle této mediální společnosti odkryl.

Zdroje: Wikipedia.cz, Wikipedia.com, Wikileaks.org, rvp.cz, abclinuxu.cz, cnews.cz


[1] Zdroj: Wikipedia.cz – Česká Wikipedie

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 07. 09. 2011
Zobrazeno: 3158krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 3.3333

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
HLAVATÝ, Petr. Mediální výchova v praxi – Case Study Wiki (Wikipedia, WikiLeaks). Metodický portál: Články [online]. 07. 09. 2011, [cit. 2019-09-22]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/13301/MEDIALNI-VYCHOVA-V-PRAXI---CASE-STUDY-WIKI-WIKIPEDIA-WIKILEAKS.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
1.Autor: Recenzent1Vloženo: 07. 09. 2011 11:02
Základním přínosem článku je upozornění na to, jakými cestami se k nám informace dostávají. Informace jsou dostupné, rychlé a „zaručené“. Nenahraditelná práce s prameny je často nahrazována pouze vyhledáváním. Rychle tak může dojít k záměně dezinformace za informaci. Jak se uchrání společnost, která sama sebe klasifikuje jako společnost informační od toho, aby se neutopila v dovedně generovaných bludech?
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.