Průvodce tvorbou učebních osnov Tělesné výchovy ve ŠVP<br />(4. část)

Předcházející části textu - 1, 2, 3

Rozpracování vzdělávacího obsahu v učebních osnovách

Vzdělávací obsah každého vyučovacího předmětu (tedy i TV) má podle struktury ŠVP obsahovat distribuci a rozpracování očekávaných výstupů z RVP do ročníků, případně do delších časových úseků. Co je myšleno distribucí? Každý z očekávaných výstupů formulovaný v RVP ZV ve vzdělávacím oboru Tělesná výchova - pro 1. stupeň (3. a 5. ročník - 7 + 13 výstupů, včetně ZdrTV) i pro 2. stupeň (tj. 9. ročník - 17 výstupů, včetně ZdrTV) musí být v učebních osnovách (UO) odpovídajícího vyučovacího předmětu ve ŠVP obsažen. Ať už přímo, nebo prostřednictvím dílčích výstupů, které k nim směřují.

Rozpracování pak znamená, že daný očekávaný výstup z RVP je konkretizován pro jednotlivé ročníky, případně delší časové úseky (jsou vytvořeny dílčí, školní nebo jinak nazvané výstupy). Žák se tak postupně dostává ke zvládnutí očekávaných výstupů a v souhrnu všech vyučovacích předmětů k získání klíčových kompetencí. Současně je pro jejich naplnění vybráno a konkretizováno učivo.

Struktura rozpracování vzdělávacího obsahu

Než se budu věnovat rozpracování výstupů a učiva, rád bych připomenul otázku struktury UO. Jde o úvahy o praktické využitelnosti dokumentu. Proč se vůbec učební osnovy tvoří? Aby mohl někdo zkontrolovat, co učíte? Jistě také, ale je to až to poslední. Hlavní je, že si při rozpracování výstupů a učiva ujasňujete, co by si měl žák ve školní TV osvojit - s čím odcházet do dalšího života a proč, v jakých krocích toto osvojování bude postupovat, na jakém učivu a jakým způsobem bude probíhat, jak se bude vaše snaha prolínat se snahami učitelů jiných předmětů, kde na sebe budete navazovat, kdy vytvoříte společný projekt, jak poznáte, že si žák osvojil požadovaný výstup atd.

Podstatná pro zachycení těchto úvah je i struktura UO (rozpracování výstupů a učiva). Většina škol rozpracovává vzdělávací obsah do tabulek, kde mají jednotlivé sloupce či řádky svá záhlaví (označení). Zde se však velmi často chybuje, je zde řada nejasností. V následující ukázce přináším názvy sloupců, které se v mnohých variantách UO ve ŠVP vyskytují. Přitom jen druhý, čtvrtý a pátý sloupec jsou povinné. První a třetí si školy zařazují, aby zdůraznily přímou vazbu na očekávané výstupy a učivo RVP ZV, ale pokud v ŠVP nejsou, není to chyba.

Pokud jde o členění vzdělávacího obsahu do ročníků a období, je také možné využít několik variant. Základní jsou dvě. Pokud zvolíte jako stěžejní ročník, případně období dvou ročníků, pak zpracováváte samostatně vše, co patří do daného období. Pokud je základním stavebním kamenem výstup, pak je ročník spíše doprovodným údajem. V této druhé verzi je pak možné strukturovat vzdělávací obsah pro celé vzdělávání na daném typu školy (dva stupně), pro jednotlivé etapy v návaznosti ročníků.

Výhodou prvního způsobu strukturace je jednodušší práce se vzdělávacím obsahem v rámci daného ročníku ("vše je pohromadě"). Velkou nevýhodou je nutnost vždy se v každém ročníku vracet ke všem výstupům (nebo většině z nich), opakovat některé učivo, případně formy, které prostupují několika ročníky. Je zde i snížena možnost uvědomovat si návaznosti na předchozí a následné ročníky.

Výhodou druhého způsobu je možnost sledovat narůstající kvalitu dílčích výstupů směřujících k očekávanému výstupu. Dále jednoduchá možnost využít rozpracování výstupu nebo učiva do období a většinou i menší možnost formalizovat UO (opakovat v jednotlivých ročnících stále totéž). Nevýhodou je určitá větší náročnost zpracování - na první pohled je však patrné, jak se výstupy a učivo jednotlivých ročníků utvářejí, mění.

Dalším významným prvkem pro rozpracování vzdělávacího obsahu TV je volba tematických okruhů a jejich řazení.

Vzdělávací obor Tělesná výchova v RVP ZV je členěn do tematických okruhů činností:

1. ovlivňující zdraví
2. ovlivňující úroveň pohybových dovedností
3. podporující pohybové učení (v RVP ZV a RVP G a RVP GSP)
4. zdravotní tělesná výchova (v RVP ZV)

V dosavadních školních vzdělávacích programech nacházíme v podstatě dvě základní varianty řazení tematických okruhů.

První (častější) varianta vymezuje vzdělávací obsah ve shodě s RVP, tj. nejprve rozpracovává výstupy a učivo z 1. tematického okruhu, pak ze 2. a ze 3. (případně ze 4.) nebo je řadí v pořadí 1., 3., 2. (4.), případně 4. okruh začleňuje do okruhu 1. Výhoda je v tom, že výstupy a učivo obsažené v tématech 1., 3. (4.), která prolínají veškerou TV, jsou řešeny souhrnně, aniž by se musely opakovat u každého "sportu" či "disciplíny". U tematického okruhu 2. jsou pak případně jen odkazy na specifika (upřesnění), uplatňovaná v jednotlivých "sportech". Např. otázka bezpečnosti a první pomoci je rozpracována v 1. tematickém okruhu, ale u lyžování je odkaz na první pomoc v nestandardních podmínkách, u sebeobrany odkaz na právní stránku obranných činností a propojení s výchovou k občanství a problematikou právního jednání občanů, u gymnastiky je doplněna o záchranu a dopomoc atd.

Druhá varianta dává přednost členění podle sportů, sportovních disciplín (atletika, gymnastika, sportovní hry, plavání atd.) a předřazuje je před obecnými společnými činnostmi nebo se snaží o jejich propojení. Výhodou této varianty je skutečné propojování procesu osvojování pohybových dovedností s problematikou zdraví, s jednáním žáků v procesu učení, s organizací výuky atd. Vychází ze skutečného komplexního promýšlení vyučovacího procesu a jeho realizace (i když v samotných ŠVP se tak děje zatím jen málo). Nevýhodou této varianty je zmíněné opakování některých obecných či společných činností ve všech sportech (disciplínách). Zatím se v pojetí současných ŠVP jeví tato varianta jako náročnější a sklouzává k určitým formálnostem.

Chyby, které se vyskytují ve ŠVP

• UO mají chybné názvy jednotlivých sloupců, respektive jejich obsah nekoresponduje s názvy.

• Už samotná struktura UO nepočítá s rozpracováním očekávaných výstupů i učiva.

• Zapomíná se na tematický okruh Zdravotní tělesná výchova.

Následující části textu - 5