Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Rozvojové cíle tisíciletí ve výuce integrovaného...

Rozvojové cíle tisíciletí ve výuce integrovaného předmětu Globální výchova

Praktický příspěvek
zkušenost
Autor Jiřina Svobodová
Spoluautor: Mgr. Jan Vrtiška

Cíl výuky:

Základní škola ve Vraném nad Vltavou je úplnou základní školou a současně spádovou školou pro žáky z okolních vesnic. Škola je zapojena do mezinárodních projektů a realizuje i množství vlastní celoškolních projektů. Sympatickým rysem školy je výrazná orientace na realizaci environmentálních programů a otevřenost vůči veřejnosti.

Motto školního vzdělávacího programu zní: „Vzděláním a výchovou ke svobodě a odpovědnosti“. Cílem pedagogického působení školy je vychovávat svobodné jedince s vědomím odpovědnosti za své činy a rozhodnutí. Je důležité, aby lidé byli svobodní, ale neméně důležité je, aby byli schopni svoji svobodu unést a aby byli schopni odpovědnosti za své činy a rozhodnutí.

Mezi priority školy patří mj.:

  • posilování mezipředmětových vztahů;
  • realizace environmentální výchovy;
  • zapojení do mezinárodních projektů zaměřených na životní prostředí (Eco-school, ENO, GLOBE);
  • uskutečňování vlastních celoškolních projektů (Internet spojuje generace – program, v němž žáci školy učí místní seniory pracovat na počítači; Tři schody k udržitelnému životu; Adopce Afrika; patronát deváťáků nad prvními třídami atd.);
  • podporování globální výchovy.

Globální výchova je ve školním vzdělávacím programu zařazena jako povinný předmět v 7.–9. ročníku s jednohodinovou týdenní dotací. Výuka probíhá nejčastěji v podobě dvouhodinových bloků, jedenkrát za 14 dní. Jedná se o netradiční předmět, který zohledňuje globální pohled na svět v souvislostech a vztazích 21. století. Předmět je výrazně orientován na vytváření postojů žáků. Mezi hlavní cíle předmětu patří vybudování komplexního pohledu žáků na svět v jeho rozmanitosti, důraz je kladen na porozumění problémům současného světa a podporu přesvědčení žáků o možnostech jedinců aktivně se na jejich řešení podílet a nést důsledky za své činy. Jedná se o předmět, který do svého obsahu integruje prvky ze vzdělávacích oblastí Člověk a příroda, Člověk a společnost a Informační a komunikační technologie a zároveň má úzký vztah i ke všem průřezovým tématům.

Učivo je prostředkem pro rozvíjení klíčových kompetencí, v současné době zahrnuje šest tematických celků. Jejich zařazení do ročníků, mezipředmětové vazby a vztah k průřezovým tématům specifikuje příloha č. 1.

Výuka je realizována převážně aktivními metodami, které samy o sobě slouží jako prostředek pro vytváření příslušných kompetencí a výstupů – např. simulačními hrami, hraním rolí, skupinovými projekty, obhajobou vlastních hypotéz. Žáci mají k dispozici pracovní listy a různé zdroje informačních materiálů – odborné knihy, trvalé internetové připojení k počítači. Na konci povinného základního vzdělávání obhajují ročníkovou práci na vybrané téma.

Přes rozmanitost témat a množství mezioborových přesahů realizuje výuku Globální výchovy v 7.–9. ročníku jediný učitel, Mgr. Jan Vrtiška. Jeho aprobací je matematika a přírodopis, na škole působí jako předseda předmětové komise přírodovědných předmětů, koordinátor EVVO, je zakladatelem Centra ekologické výchovy Zvoneček. Připravil osnovy předmětu a jako materiály pro jednotlivé hodiny globální výchovy využívá různé zdroje, souhrn v podobě učebnice pro žáky neexistuje. Přes velkou náročnost na přípravu ho výuka tohoto netradičního předmětu velmi baví. Výuka je atraktivní a přínosná i z pohledu žáků.

Výukový blok Rozvojové cíle tisíciletí byl realizován v odborné učebně vybavené dataprojektorem, tabulí a zeměpisnou mapou světa, výuky se účastnilo 14 žáků. Menší počet žáků ve třídách je jedním ze specifik základní školy ve Vraném, na které se pokusně ověřuje individuální vzdělávání žáků v domácím prostředí. Menší počet žáků poskytuje učiteli možnost individualizace výuky, ale i efektivnějšího využití skupinové práce.

Cílem hodiny bylo:

  • seznámit žáky s problematikou rozvojové pomoci chudým zemím a regionům;
  • přiblížit žákům možnosti každého jedince k této pomoci přispět;
  • rozvíjet globální rozvojové myšlení žáků.

Téma hodiny integruje vzdělávací obsah oborů Výchova k občanství (tematický celek Mezinárodní vztahy; globální svět), Zeměpis (tematický celek Regiony světa a tematický celek Životní prostředí), Přírodopis (tematický celek Základy ekologie) a Výchova ke zdraví. Ve výuce se projevují i prvky průřezových témat, například Osobnostní a sociální výchovy (Sociální rozvoj), Výchovy k myšlení v evropských a globálních souvislostech (Evropa a svět nás zajímá) a Environmentální výchovy (Lidské aktivity a problémy životního prostředí, Vztah člověka k prostředí).

Dvouhodinový blok odpolední výuky probíhal svižně, žáci vystřídali množství aktivit, aktivně a se zájmem se zapojovali do diskuse, vyjadřovali se kultivovaně, prokázali schopnost týmové práce, velmi dobře si poradili s náročnými úkoly. Výuka probíhala podle modelu E-U-R, tedy evokace – uvědomění si – reflexe.

Zahájena byla v komunitním kruhu, kdy žákům bylo předloženo motto „Mysli lokálně, jednej globálně“. Pomocí brainstormingu a diskuze se žáci vyjadřovali k potřebám jedince a jejich naplňování. Další aktivitou bylo zamyšlení nad problematikou pomoci. Žáci stáli v řadě vedle sebe a vyučující jim kladl otázky související s pomocí a pomáháním. V případě souhlasu žáci postupovali o krok vpřed. Mohli tak sledovat, jak jsou na tom jejich spolužáci, a zároveň aktivně prezentovali svou zkušenost. U některých otázek se vyučující zastavil – nechal žáky zformulovat stanovisko a také dal prostor pro sdílení osobních zkušeností. V závěru aktivity byly objasněny a porovnány termíny humanitární a rozvojová pomoc.

Poté se hodina vrátila k úvodnímu tématu. Žáci dostávají od učitele krátké texty s popisem životních situací konkrétních lidí z regionů s vysokou mírou chudoby. Uvědomují si, že životní situace, ve které se tyto osoby nacházejí, je nezaviněná, a bez pomoci druhých – států, institucí i jednotlivců – neřešitelná.

Výuka plynule přechází do fáze uvědomění. Krátká videa, která následují, ilustrují rozdíl mezi životem v rozvinuté společnosti a v nejchudších regionech světa. Ve skupinové aktivitě se žáci zamýšlejí nad příčinami a důsledky chudoby, na mapě světa lepíky označují oblasti, kde je situace nejhorší, a porovnávají různé příčiny tohoto stavu. Vyučující žáky seznamuje ze způsoby měření lidské chudoby pomocí indexů lidského rozvoje a globálního indexu hladovění. V navazujícím krátkém výkladu jsou žáci seznámeni s cíli Miléniové deklarace.

Ve dvojicích pak pracují s texty, které přibližují jednotlivé rozvojové cíle, a poté prezentují informace ze svého textu ostatním. Společně ke každému cíli krátce diskutují. Následuje informace učitele o rozvojové pomoci, kterou chudým regionům poskytují rozvinuté země, i konkrétní pomoci poskytované Českou republikou.

V závěrečné reflexi v komunitním kruhu učitel vede žáky k diskusi a úvahám o možnostech zapojení jednotlivců do neformální pomoci. Výuka končí příslovím Dej hladovému rybu a nasytíš jej na jeden den. Nauč jej rybařit a nasytíš jej na celý život“ a zadáním úkolů do příští hodiny. Podrobný popis výukové situace je uveden v Příloze č. 2

Reflexe:

Jedním z cílů Globální výchovy je působení na myšlení, jednání a postoje žáků tak, aby pomáhala formovat osobnosti, kterým nejsou problémy okolního světa lhostejné. Žáci svými příspěvky v diskusi, která v hodině probíhala, dokazovali, že se jich problematika geograficky vzdáleného lidského utrpení velmi dotýká, uvědomují si její příčiny i důsledky a mají zájem sami k jeho zmírnění přispět. Škola je zapojena mj. do projektu Adopce na dálku, žáci v různých aktivitách získali peněžní prostředky na podporu keňského chlapce a udržují s ním písemný kontakt. Pozitivní vztah k poskytování pomoci lidem v nouzi může být ovlivněn i tím, že obci samotné byla poskytnuta nezištná pomoc při povodni v roce 2002. V osobě pana učitele Mgr. Jana Vrtišky mají žáci příklad hodný následování, i to bude jeden z důvodů jejich zájmu o podporu rozvojové pomoci.

Vyučovací předmět Globální výchova výběrem témat reaguje na aktuální situaci a události, témata je třeba průběžně aktualizovat a doplňovat novými podklady. Výuka v dvouhodinových blocích s sebou přináší nejen možnost zabývat se konkrétním problémem z širšího úhlu pohledu, ale také časový stres v podobě hodin, které z nejrůznějších důvodů odpadají a není možné je nahradit. Z výše uvedených důvodů se na ZŠ ve Vraném n. Vltavou po pilotním ověření osnov předmětu připravují úpravy a přesuny některých témat. V 8. ročníku bude na kapitolu Lidská práva navazovat kapitola Práva ohrožených skupin (práva dětí, žen, minorit, zdravotně postižených, zaměstnanců, pacientů, spotřebitelů, ale i zvířat), v 9. ročníku vznikne kompaktní blok Udržitelný rozvoj.

Integrovaný předmět Globální výchova je ukázkou výuky v širokých souvislostech. Žákům přináší nové pohledy na fakta a procesy v přírodě i společnosti a rozvíjí jejich postoje a hodnoty. I z tohoto důvodu je realizace výrazně ovlivněna osobností učitele – jeho nadšením a přesvědčením o smysluplnosti globálního vzdělávání. Globální výchova je bezesporu přínosem v rovině celoživotního učení, ale také v rovině sociálního rozvoje.

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám