Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > CLIL – Výběr učiva pro výuku prostřednictvím cizího jazyka
Odborný článek

CLIL – Výběr učiva pro výuku prostřednictvím cizího jazyka

30. 8. 2011 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Gabriela Klečková Ph.D.

Anotace

Článek se věnuje kritériím pro výběr učiva v CLIL výuce, který je v mnohém podobný výběru učiva pro výuku v rodném jazyce, nicméně má svá specifika, která souvisí s tím, že obsah je prezentován prostřednictvím cizího jazyka, který žák plně neovládá. Článek se také zaměřuje na volbu odpovídajících organizačních forem výuky.

Pomine-li se skutečnost, že základní obsah učiva vždy vychází ze školních vzdělávacích programů, podobně jako při výběru učiva pro výuku v rodném jazyce, by učivo mělo vycházet ze žáků, jejich znalostí, zkušeností, zájmů apod. Učivo je třeba přizpůsobit, ale v žádném případě neomezit.  Při výběru je důležité zvažovat vztahy mezi novým a starým učivem, smysluplné využití obsahu v reálné situaci či jeho aplikaci při řešení reálných problémů. Je třeba také respektovat jazykové vybavení žáků a úroveň abstrakce daného učiva a zvážit rozsah použití konkrétních a abstraktních pojmů. Čím více je možné nahradit slova neverbálními nástroji, tím vhodnější je učivo. Nedostatek jazykového vybavení na straně žáků může být pak díky názornosti učiva kompenzován neverbálně a prostřednictvím různých forem reprezentace (více článek CLIL – neverbální prostředky komunikace a různé formy reprezentace).  Tato skutečnost je zvláště důležitá v počátečních fázích výuky metodou CLIL a u žáků s nízkou jazykovou úrovní.

Cíle a charakter obsahu učiva i zkušenosti žáků ovlivňují volbu vhodných organizačních forem a metod práce. Podobně jako ve výuce v rodném jazyce platí princip, že čím více je žák aktivně zapojen do vyučovacího procesu, tím lépe si osvojuje nové poznatky. V případě CLIL výuky se pak jedná nejenom o poznatky obsahového rázu, ale i o poznatky jazykové. Je třeba volit mezi samostatnou prací, prací ve dvojicích, trojicích, skupinkách, kooperativních skupinkách či v celé třídě podle potřeb. Každá forma má svá specifika a její uvážený výběr úzce souvisí s výstupy učební jednotky, s tím, co by žáci měli znát a být schopni dělat ve vztahu k danému učivu. Důležitá je rozmanitost organizačních forem a metod práce (více článek o vhodných učebních metodách pro výuku CLIL).

Učitelé by měli kriticky vyhodnotit situaci ve vztahu ke svému oboru (obsah a výstupy, časový plán, možnosti integrace témat a adekvátních forem), ale také k dalším oborům na škole (identifikovat mezipředmětové vazby a přesahy). Zhodnotí také jazykové vybavení žáků, zkušenost s výukou CLIL (čím menší zkušenosti žáků, tím vyšší nároky na celý proces plánování) a s pomocí kolegů zvolí takové učivo, při němž žáci zažijí pozitivní zkušenost s výukou prostřednictvím cizího jazyka. Při hledání vhodného učiva pro výuku CLIL pak mohou pomoci následující otázky:

  • Jak abstraktní či názorné je učivo?
  • Jak náročné je učivo z pohledu kognitivního zatížení žáků?
  • Jaké učivo již žáci znají ve vztahu k novému učivu?
  • Jakou mají žáci jazykovou úroveň ve vztahu k jazykovým prostředkům daného učiva?
  • Jak moc bude třeba adaptovat učivo tak, aby bylo zvládnuté v cizím jazyce?
  • Jaké materiály a pomůcky je možné využít ve vztahu k učivu?
  • Jak náročné bude najít obsahově i jazykově vhodné výukové materiály?
  • Jaké jazykové prostředky budu potřebovat k prezentaci učiva a vedení výuky?
  • Jaké jazykové prostředky budou žáci potřebovat k osvojení si učiva?
  • Povede zvolené učivo ke smysluplnému rozvíjení jazykových dovedností?

Výběr učiva a s ním spojené metody práce a organizační formy by měly povzbuzovat aktivní a smysluplné zapojení žáků a jejich kooperaci. Učivo by mělo být srozumitelné, stavět na předchozích znalostech žáků a dovolovat pracovat se širokou škálou neverbálních prostředků komunikace a různých forem reprezentace. Následně bude nové učivo zvládnutelné i prostřednictvím cizího jazyka a povede k velmi dobrým výsledkům (z obsahu i cizího jazyka) u žáků.

Literatura

  1. Echevarria, J., Vogt, M. E., & Short D. J. (Eds.). (2008) Making content comprehensible for English language learners: The SIOP model (3rd ed.)  Boston, MA: Allyn & Bacon.
  2. McCloskey, M. L., & Levine, L. N. (2008). Teaching learners of English in mainstream classrooms. Boston: Pearson Education.
  3. Pavesi, M., Bertocchi, D., Hofmannová, & M., Kazianka, M. (2001). Insegnare in una Lingua Straniera, Unterrichten durch eine Fremdsprache,Teaching through a foreign language, Enseñar en una Lengua Extranjera, Enseigner dans une Langue Vivante. Italy: M.I.U.R., Direzione Regionale Lombardia.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Gabriela Klečková Ph.D.

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
30. 8. 2011
Autorka představuje návodný článek, který učiteli pomůže při volbě vhodného učiva pro integrovanou výuku. Nabízí souhrn otázek, které by si učitel měl při volbě učiva klást, zdůrazňuje souvislosti se základními principy integrované výuky. Nabízí také návrhy řešení pro různé problematické situace, které s sebou zavádění integrované výuky nese.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Téma článku:

CLIL