Pomine-li se skutečnost, že základní obsah učiva vždy vychází ze školních vzdělávacích programů, podobně jako při výběru učiva pro výuku v rodném jazyce, by učivo mělo vycházet ze žáků, jejich znalostí, zkušeností, zájmů apod. Učivo je třeba přizpůsobit, ale v žádném případě neomezit. Při výběru je důležité zvažovat vztahy mezi novým a starým učivem, smysluplné využití obsahu v reálné situaci či jeho aplikaci při řešení reálných problémů. Je třeba také respektovat jazykové vybavení žáků a úroveň abstrakce daného učiva a zvážit rozsah použití konkrétních a abstraktních pojmů. Čím více je možné nahradit slova neverbálními nástroji, tím vhodnější je učivo. Nedostatek jazykového vybavení na straně žáků může být pak díky názornosti učiva kompenzován neverbálně a prostřednictvím různých forem reprezentace (více článek CLIL – neverbální prostředky komunikace a různé formy reprezentace). Tato skutečnost je zvláště důležitá v počátečních fázích výuky metodou CLIL a u žáků s nízkou jazykovou úrovní.
Cíle a charakter obsahu učiva i zkušenosti žáků ovlivňují volbu vhodných organizačních forem a metod práce. Podobně jako ve výuce v rodném jazyce platí princip, že čím více je žák aktivně zapojen do vyučovacího procesu, tím lépe si osvojuje nové poznatky. V případě CLIL výuky se pak jedná nejenom o poznatky obsahového rázu, ale i o poznatky jazykové. Je třeba volit mezi samostatnou prací, prací ve dvojicích, trojicích, skupinkách, kooperativních skupinkách či v celé třídě podle potřeb. Každá forma má svá specifika a její uvážený výběr úzce souvisí s výstupy učební jednotky, s tím, co by žáci měli znát a být schopni dělat ve vztahu k danému učivu. Důležitá je rozmanitost organizačních forem a metod práce (více článek o vhodných učebních metodách pro výuku CLIL).
Učitelé by měli kriticky vyhodnotit situaci ve vztahu ke svému oboru (obsah a výstupy, časový plán, možnosti integrace témat a adekvátních forem), ale také k dalším oborům na škole (identifikovat mezipředmětové vazby a přesahy). Zhodnotí také jazykové vybavení žáků, zkušenost s výukou CLIL (čím menší zkušenosti žáků, tím vyšší nároky na celý proces plánování) a s pomocí kolegů zvolí takové učivo, při němž žáci zažijí pozitivní zkušenost s výukou prostřednictvím cizího jazyka. Při hledání vhodného učiva pro výuku CLIL pak mohou pomoci následující otázky:
Výběr učiva a s ním spojené metody práce a organizační formy by měly povzbuzovat aktivní a smysluplné zapojení žáků a jejich kooperaci. Učivo by mělo být srozumitelné, stavět na předchozích znalostech žáků a dovolovat pracovat se širokou škálou neverbálních prostředků komunikace a různých forem reprezentace. Následně bude nové učivo zvládnutelné i prostřednictvím cizího jazyka a povede k velmi dobrým výsledkům (z obsahu i cizího jazyka) u žáků.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Pojetí CLIL a bilingvní výuky.
Ostatní články seriálu: