Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Administrativní náležitosti vstupu žáka-cizince do školy
Odborný článek

Administrativní náležitosti vstupu žáka-cizince do školy

27. 6. 2011 Základní vzdělávání
Autor
PhDr. Petr Vodsloň

Anotace

Článek se zabývá administrativními náležitostmi, s kterými se vyučující setkává, když přijde do české školy žák-cizinec. Je praktickou ukázkou všech legislativních kroků, které jsou při vstupu žáka-cizince ze strany školy zapotřebí.

Požadované doklady

Při přestupu jakéhokoli žáka ze školy na školu standardně vyžadujeme doklady o jeho dosavadní školní docházce (vysvědčení, žákovská knížka, později si vyžádáme od předchozí školy kopii katalogového listu). Od žáka-cizince přicházejícího z české školy tedy vyžadujeme vysvědčení nebo jiný doklad z české školy jako od jakéhokoli jiného žáka. Od žáka přicházejícího ze zahraniční školy pak logicky požadujeme vysvědčení ze zahraniční školy, samozřejmě přeložené do češtiny. Vzhledem k tomu, že je to základní doklad, od kterého dále vedeme jeho pedagogickou dokumentaci v české škole, vyžadujeme, aby překlad byl autorizovaný (úřední – provedený oprávněným překladatelem).

Pro vyloučení možných komplikací se doporučuje vyžadovat i lékařskou prohlídku žáka-cizince. Touto prohlídkou se mimo jiné osvědčí shoda systému očkování žáka a jeho fyzické zatížení v tělesné výchově a obdobných předmětech.

Školský zákon rozděluje v § 20 žáky-cizince na cizince z členských zemí EU (odst. 3) a na cizince obecně (odst. 1). Toto rozdělení a z něj vyplývající rozdílný přístup platily již podle předchozího školského zákona, podle jeho tzv. „harmonizační novely“. Zákon č. 161/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, novelizoval i školský zákon v § 183. Podle této úpravy se pro účely školského zákona za osobu se státní příslušností jiného členského státu EU považuje také osoba, které bylo Českou republikou přiznáno postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta, a osoba, které bylo přiznáno postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v jiném členském státě EU a na území ČR jí bylo uděleno povolení k pobytu.

Podle tohoto rozdělení jsme oprávněni vyžadovat také příslušné dokumenty.

Žáci-cizinci obecně (ze zemí mimo EU)

Podle § 20, odst. 2, se děti cizinců ze států mimo EU stávají žáky školy, „pokud řediteli školy prokáží nejpozději při zahájení vzdělávání oprávněnost svého pobytu na území České republiky“. Z tohoto ustanovení by vyplývalo, že ředitel školy má právo vyžadovat při příchodu žáka-cizince do školy jediný doklad, a to doklad o legálnosti jeho pobytu. V předchozím textu jsme si ale ukázali, že dalšími doklady, které potřebujeme pro zařazení žáka do určitého ročníku, jsou jeho dosavadní školní vysvědčení. Vysvědčení potřebujeme i pro zápis žáka do školní matriky a pro zjištění jiného důležitého údaje – roku školní docházky, z nějž se pak odvíjejí další záležitosti, jako termín ukončení povinné školní docházky, vydání závěrečného hodnocení atd. Přesto může nastat situace, kdy rodiče žáka-cizince školní vysvědčení ani jiný doklad o docházce do školy nemají a nejsou ochotni nebo schopni nechat si je poslat od příbuzných nebo nechat si zaslat od zahraniční školy alespoň potvrzení o absolvovaném ročníku. Toto může nastat zejména u žadatelů o azyl, kteří nemohou komunikovat se svými příbuznými v původní zemi a nesmějí komunikovat se státními úřady své původní země. V takovém případě doporučuji na základě vlastní zkušenosti od požadavku na získání dokladu o dosavadní školní docházce žáka upustit. Vyhnete se tím možnému konfliktu s organizacemi pečujícími o uprchlíky a vaše dobře míněná snaha pak narazí na stanovisko školských orgánů, že vlastně na nic jiného než na doklad o legálnosti pobytu nemáte nárok.

Žáci-cizinci z členských zemí EU

Žáci-cizinci z členských zemí EU mají podle § 20, odst. 3 školského zákona přístup ke vzdělávání a školským službám za stejných podmínek jako občané České republiky, podle téhož ustanovení se pak dokladem o legálnosti pobytu logicky neprokazují. Doporučuji stejně jako u cizinců mimo EU požadovat doklady o dosavadním vzdělání a lékařskou prohlídku.

Přístup ke vzdělání a k školským službám

Rozdělení žáků na žáky z členských zemí EU a na ostatní žáky má dopad i na jejich odlišný přístup ke školským službám. Zatímco žáci z ostatních členských zemí EU (včetně tzv. dlouhodobě pobývajících rezidentů) mají přístup ke školským službám za stejných podmínek jako žáci z ČR, na ostatní žáky-cizince škola od školního roku 2006–07 nedostává finanční prostředky na platy pedagogických i nepedagogických zaměstnanců. Z toho zpravidla vyplývá, že pokud se tito žáci ke školským službám přihlásí, pak si je platí.

Přístup ke vzdělání mají obě kategorie žáků stejný.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
PhDr. Petr Vodsloň

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
27. 6. 2011
Článek popisuje jednotlivé legislativní kroky při přijímání žáka-cizince na českou školu. Ředitelům škol pomůže si s touto problematikou lépe poradit.

Hodnocení od uživatelů

Ivana Černá
2. 7. 2011, 13:51
Přehledné, jasné a v době přílivu cizinců do škol velmi potřebné. Stručně a jasně poskytuje rukověť pro ředitele, kteří jsou už tak zavaleni administrativou a potřebují si snadno ověřit prováděné kroky při přijímání žáka cizince.Myslím, že tento text ocení hlavně ti, kteří doposud zkušenost s problematikou žáků cizinců nemají nebo se s ní setkávali jen zřídka.
Kristýna Titěrová
13. 7. 2011, 14:10

Ráda bych upozornila, že dne 1. ledna 2008 vstoupila v platnost novela školského zákona (zákon č. 343/2007 Sb.), kterou se mění přístup cizinců ke vzdělávání a školským službám.

„Smyslem novely je naplnit právo dítěte na bezplatné základní vzdělávání deklarované Úmluvou o právech dítěte bez ohledu na to, zda na našem území pobývají oprávněně nebo neoprávněně. Novela zákona proto zajišťuje rovný přístup žákům plnícím povinnou školní docházku v základních školách, nižších stupních gymnázií a odpovídajících ročníků konzervatoře, jak k základnímu vzdělávání, tak ke školnímu stravování a školským službám (tedy např. školní družině).

Tento rovný přístup je zaručen všem dětem bez ohledu na to, z jaké země pocházejí, a to i v případech, kdy není prokázána legalita pobytu dětí na našem území.

Finanční prostředky jsou přidělovány školám na všechny žáky, včetně cizinců. Základní školy při přijímání dětí cizinců již nemají právo posuzovat oprávněnost jejich pobytu na území naší republiky.“ Převzato z portálu www.inkluzivniskola.cz , který se začleňováním dětí cizinců přímo zabývá.

Kristýna Titěrová, META o.s.
Mgr. et Mgr. Aleš Franc
14. 7. 2011, 09:49
Po přečtení článku pana Vodsloně musím v souladu s komentářem Kristýny Titěrové konstatovat, že autor článku ve svých prakticky a přehledně laděných doporučeních skutečně neakceptuje novelu školského zákona, tj. zákon č. 347/2007 Sb., kterým se dosti výrazně mění přístup cizinců ze třetích zemí ke vzdělávání a školským službám. Nové znění § 20 tak zajišťuje přístup k základnímu vzdělávání a souvisejícím školským službám všem cizincům za stejných podmínek jako státním občanům ČR bez ohledu na to, zda na našem území pobývají oprávněně či neoprávněně.
Z výše naznačených skutečností tedy vyplývá závěr, že sebepraktičtěji a sebepřehledněji zaměřený příspěvek, avšak vycházející z neplatné legislativy, tak ztrácí svou výpovědní hodnotu a může tedy způsobit více škody než užitku.   
Aleš Franc, NÚV a člen Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka (AUČCJ)   

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Inkluzivní vzdělávání / menšiny