Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Průvodce tvorbou učebních osnov Tělesné výchovy ve ŠVP<br />(3. část)
Odborný článek

Průvodce tvorbou učebních osnov Tělesné výchovy ve ŠVP<br />(3. část)

24. 4. 2007 Základní vzdělávání
Autor
PaedDr. Jan Tupý

Anotace

Jak vymezit výchovné a vzdělávací strategie v charakteristice vyučovacího předmětu?

Předcházející části textu - 1, 2


Charakteristika vyučovacího předmětu

Výchovné a vzdělávací strategie

Vymezit v UO tzv. výchovné a vzdělávací strategie (VVS), uplatňované všemi učiteli TV, znamená vymezit společné vyučovací postupy, které umožní (navodí, usnadní) žákům dosahování očekávaných výstupů, a tím i utváření či rozvíjení některé z klíčových kompetenci (případně více klíčových kompetencí současně).

Při vytváření VVS na úrovni vyučovacího předmětu TV byste měli vycházet ze strategií na úrovni školy (které jste pomáhali formulovat v kapitole Charakteristika ŠVP nebo jste je alespoň odsouhlasili), protože VVS na úrovni vyučovacího předmětu jsou jejich konkretizací či specifikací v podmínkách TV.

Dále byste měli vycházet ze znalosti klíčových kompetencí, protože jejich utváření mají VVS podporovat. Je možná i opačná cesta, kdy budete nejprve vytvářet UO a VVS vyučovacích předmětů - i TV, které teprve následně zobecníte a propojíte s ostatními učiteli na úrovni školy. Je to v první fázi rychlejší a asi snazší, ale je zde narušena určitá logická cesta od obecných cílů a předpokládaných výsledků/kompetencí daných státem, přes záměry školy a uvědomění si společných možností a postupů ke konkretizaci výsledků, učiva, postupů a hodnotících kritérií na úrovni vyučovacích předmětů.

Formulování VVS je třeba považovat za jednu z nejobtížnějších částí tvorby učebních osnov. Spojuje se zde stránka obsahově významová (co a proč formulovat, co s čím provazovat) i jazyková (jak to formulovat). Osvědčilo se, aby byly VVS uvozeny nějakou větou, která říká, že všichni učitelé daného vyučovacího předmětu volí nějakou společnou cestu - "všichni budou".

Následující příklad ukazuje vazbu VVS na úrovni TV s VVS na úrovni školy.
Příklad rozpracovává směřování k jedné z klíčových kompetencí - k učení. Rozpracování na úrovni vyučovacího předmětu je zde poměrně bohaté a chce na jedné straně naznačit, že lze nalézt poměrně dost společných postupů (VVS), na druhé straně chce ukázat (což se zatím v charakteristikách vyučovacích předmětů, které zahrnují výuku probíhající dvěma stupni, nebere moc do úvahy), že ne všechny VVS jsou vhodnými postupy pro celou etapu vzdělávání. Jinak řečeno, že se strategie učitele s věkem žáků mění.

Příklad

Výchovné a vzdělávací strategie na úrovni školy Výchovné a vzdělávací strategie na úrovni vyučovacího předmětu TV
Kompetence k učení
Všichni učitelé školy (budou): Všichni učitelé vyučovacího předmětu tělesná výchova (budou):
  • vytvářet situace, při nichž budou mít žáci možnost plánovat, organizovat, řídit i hodnotit vlastní učení a pracovní činnosti (budou k tomu cíleně dávat příležitost všem žákům)
  • umožňovat žákům samostatnou přípravu, organizaci, řízení a vyhodnocování soutěží, závodů a jiných pohybových akcí na úrovni třídy (školy) nebo je budou do této činnosti zapojovat (postupně 1. i 2. stupeň)
  • připravovat pro žáky příležitosti k cílenému ověřování účinnosti některého z modelů kondičních programů pro rozvoj zdravotně orientované zdatnosti - sledování, zaznamenávání, vyhodnocování (vyšší ročníky 1. stupně a 2. stupeň)
  • uplatňovat ve výuce reciproční didaktický styl E (s nabídkou), kdy si žák z nabídky samostatně volí obtížnost pohybové činnosti podle svých možností atd. (podle povahy činností vyšší ročníky 1. stupně a 2. stupeň)
  • využívat pozitivní motivaci jako jeden ze základních postupů pro utváření trvalého zájmu o učení
  • uplatňovat motivaci v souladu s individuálními pohybovými zájmy a předpoklady žáků (1. i 2. stupeň)
  • začleňovat do výuky sociálně interakční formy, které umožní zažít úspěch každému žákovi v rámci týmů i samostatně (1. i 2. stupeň)
  • zařazovat diferencované činnosti (s handicapem apod.) odpovídající výkonnosti žáků (1. i 2. stupeň)
  • hodnotit žáky důsledně podle individuálního zlepšení jejich výkonu (1. i 2. stupeň)
  • předkládat žákům konkrétní postupy (návody) vedoucí k efektivnímu učení
  • uplatňovat v souladu s osvojovanou pohybovou činností efektivní didaktické metody, metodicko-organizační a sociálně interakční formy používané při pohybovém učení (1. i 2. stupeň)
  • nabízet žákům dostatek pohybových aktivit pro získání pohybových dovedností a zkušeností a pro ověření jejich významu v životě
  • vytvářet příležitosti a časový prostor pro dostatečné osvojení pohybových dovedností - pochopení, vícenásobné opakování, uplatnění ve výkonu, hře, soutěži (1. i 2. stupeň)
  • vytvářet příležitosti k osvojení a praktickému využití nástrojů pro ověření výkonnosti a svalové nerovnováhy - pohybové testy, testy svalové nerovnováhy (vyšší ročníky 1. stupně a 2. stupeň)
  • nabízet dostatek příležitostí pro osvojení a praktické využití vyrovnávacích cvičení - ve výuce, v režimu školy, v činnostech mimo vyučování (1. i 2. stupeň)
  • upozorňovat žáky na zajímavé zdroje informací;
  • vést žáky k samostatnému hledání informačních zdrojů a k využívání informací při učení
  • umožňovat žákům (vyžadovat od nich) ověřování informací, věrohodné zpracování informací atd.
  • upozorňovat žáky na informační zdroje (internetové, časopisecké, knižní atd.) související se zdravím, pohybem, rekreační TV, sportem (postupně 1. i 2. stupeň)
  • zadávat úkoly, které povedou k vyhledávání informací o pohybových a sportovních aktivitách (vyšší ročníky 1. stupně a 2. stupeň)
  • vytvářet situace pro výměnu zkušeností o těchto zdrojích - nástěnky, internet, www. stránky školy, ročníkové práce, diskuse atd. (vyšší ročníky 1. stupně a 2. stupeň)
  • umožňovat žákům hodnotit svou činnost, výsledky své práce a vlastní pokrok
  • navozovat situace, pro hodnocení žáků navzájem
  • předkládat žákům dostatek zpětných informací o jejich činnosti, o úrovni pohybových dovedností, o předvedených výkonech - v návaznosti na vstupní instrukce a kritéria hodnocení (postupně 1. i 2. stupeň)
  • uplatňovat pro samostatné a vzájemné hodnocení žáků didaktické styly C (reciproční) a D (se sebehodnocením)
    (vyšší ročníky 1. stupně a 2. stupeň)

Podobně by mohly být rozpracovány VVS směřující k dalším klíčovým kompetencím.

Často se učitelé ptají: Kolik VVS musí charakteristika vyučovacího předmětu obsahovat? Musí VVS směřovat ke každé klíčové kompetenci, jen k jedné klíčové nebo ke dvěma či více kompetencím?

Počet VVS bude dán především vaší zkušeností a podrobností pracování UO. Měl jsem možnost vidět ŠVP, které měly na úrovni TV vymezeno jen několik základních strategií, jiné jich obsahovaly desítky. Spíše než o množství však jde o jejich logičnost, reálnost, konkrétnost, specifičnost, neformálnost. Domnívám se, že postupem času se bude tato kategorie UO dále zpřesňovat.

Je zřejmé, že každý vyučovací předmět (včetně TV) by měl směřovat ke všem klíčovým kompetencím. Neumím si představit, že by některý vyučovací předmět nepřispíval (neměl možnost přispět) k některé z klíčových kompetencí. Jiná věc je, že "povaha" každého z vyučovacích předmětů má své dominanty. Cizí jazyk jistě přispěje víc ke kompetenci komunikativní, než pracovní. Člověk a svět práce naopak přispěje více ke kompetenci pracovní, než k některé jiné apod. Proto formulujte nejprve to, co je evidentní, postupně se zamýšlejte nad vazbami ke kompetencím, kde souvislosti pro vás nejsou zatím tak zřejmé. Pokud se vám nepodaří nalézt k některé klíčové kompetenci žádnou vazbu, nesnažte se o postupy za každou cenu. Volte cestu inspirace v UO jiných vyučovacích předmětů u jiných tělocvikářů, nechte si čas na promýšlení.

Otázka počtu VVS a jejich směřování vždy k jedné nebo více kompetencím najednou je především otázkou formy zpracování VVS. Komplexnost výuky a jejích výsledků jasně napovídá, že by VVS měly směřovat k více klíčovým kompetencím současně. Pro zpracování VVS je však jednodušší hledat (alespoň v první fázi) postupy "směřující k jedné klíčové kompetenci". Tento způsob zajišťuje, že docházíte k ucelenějšímu "inventáři" postupů, které pak můžete propojovat - přeformulovávat na VVS směřující k více kompetencím současně. Nevýhodou formulací k jednotlivým klíčovým kompetencím může být velmi rozdílné výsledné množství VVS, které se vám podaří nalézt. Snaha vytvořit k jednotlivým klíčovým kompetencím srovnatelný počet VVS pak často vede k formálnímu vytváření postupů, které jsou pro vyučovací předmět nefunkční.

Výhodou druhého způsobu formulací VVS k více klíčovým kompetencím současně je, že postupy neatomizujete, stanovuje VVS tak, jak je skutečně v praxi využíváte, tj. s více směry působení na žáky současně. Eliminuje se i problém rozdílného množství VVS k jednotlivým klíčovým kompetencím - není na první pohled patrné, kolik jich směřuje ke které z nich. Nevýhodou této formy může být větší náročnost při kontrole jejich vymezení.

Při přípravě UO může jít i o kombinaci obou postupů!

Následující příklad uvádí formulaci VVS směřující k více kompetencím současně. Je zřejmé, že zvolený postup vede žáky ke specifickým formám učení, vyžaduje od nich nalézt řešení určitých obsahových i formálních řešení, rozvíjí několik složek komunikace a má i svůj význam socializační.

Příklad VVS směřující k více klíčovým kompetencím

  • učitelé TV vedou žáky k samostatnému sledování konkrétních problémů souvisejících s pohybem a zdravím, k zaznamenání a vyhodnocení zjištěných dat a k veřejné prezentaci zjištěných výsledků
  • výběr vhodných témat, dohoda o způsobu jejich sledování a vyhodnocování (klíčová kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní, personální a sociální)
Chyby, které se vyskytují při tvorbě VVS

V této části učebních osnov se chybuje poměrně často. K nejčastějším chybám patří:

  • "Strategie" se vztahuje jen k jednomu tématu (např. podpora spolupráce žáků ve sportovních hrách, jako by se při jiných činnostech v TV nemohla spolupráce rozvíjet).

  • VVS jsou zaměňovány za cíle (učitel chce dosahovat něčeho, naučit žáky něco) nebo za očekávané výstupy (žák dělá, dosahuje).

  • VVS směřují především k neustálé kontrole žáka - učitelé kontrolují, sledují, dbají na dodržování atd., ale málo ve svých postupech podporují aktivní a samostatnou činnost žáků.

  • Jsou volena ne zcela vhodná uvozovací slovesa (např. "učí" - tento pojem navozuje proces učení, říká, že někoho něčemu učíme, ale neříká jaký postup (strategii) volíme, abychom naučili a při tomto učení utvářeli klíčové kompetence nebo abychom navozovali příležitosti pro jejich formování. Např. všichni pedagogové "učí žáky plánovat, organizovat a vyhodnocovat jejich činnosti a dovednosti" říká, že učitel seznamuje žáky s nějakými postupy vhodnými pro plánování, organizaci a vyhodnocování pohybových činností, ale už není zřejmé, zda si to žáci mohou vyzkoušet, zda získávají i praktickou zkušenost a dovednost. Podobně je to někdy i u tvrzení "podporuje žáka", "připravuje žáky" apod., opět není patrné, jak podporuje (připravuje), jaký postup k tomu volí.

  • Strategie jsou příliš obecné, vhodné spíše pro celoškolní úroveň, nezohledňují konkrétní specifika a možnosti daného vyučovacího předmětu. Např. "vedou žáky ke spolupráci", je platné pro učitele všech vyučovacích předmětů. "Strategie" v Tělesné výchově by měly říkat, jaké postupy učitelé volí, aby bylo spolupráce žáků dosahováno právě v tomto vyučovacím předmětu - např. "připravuje pro žáky takové pohybové činnosti a problémové pohybové úkoly (organizační situace), pro jejichž úspěšné řešení je nutná vzájemná žáků".

Na závěr této části uvádím příklad uceleného způsobu promýšlení cesty směřující od VVS až po hodnocení žáků. Sledujte i v dalších částech seriálu.

Příklad úvah směřujících od VVS ke kritériím hodnocení

VVS školy VVS TV očekávaný výstup z RVP ZV dílčí výstup kritéria hodnocení
- vytvářet situace, při nichž budou mít žáci možnost plánovat, organizovat, řídit i hodnotit vlastní učení
  • umožňovat žákům samostatnou přípravu, organizaci, propagaci, řízení a vyhodnocování soutěží, závodů a jiných pohybových akcí na úrovni třídy (školy)
    (KK k učení, řešení problémů, komunikativní, personální a sociální)
  • zorganizuje nenáročné činnosti a soutěže na úrovni třídy
  • aktivně se zapojí do přípravy a propagace přeboru třídy 4. ročníků v plavání
  • připraví seznam účastníků podle soutěžních disciplín
  • podle počtu žáků připraví postupový klíč
  • provede rozdělení do rozplaveb
  • k dané akci navrhne informační nebo propagační leták


Následující části textu - 4, 5


Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Tělesná výchova 2. stupeň