Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Komentář k úloze „DÁREK“ – otázka 32
Odborný článek

Komentář k úloze „DÁREK“ – otázka 32

25. 5. 2011 Základní vzdělávání
Autor
Panel čtenářské gramotnosti při VÚP v Praze

Anotace

Tento článek je osmým komentářem seriálu komentářů k uvolněným úlohám mezinárodní sondy PISA 2000, která se zaměřila na zjišťování čtenářské gramotnosti žáků českých základních a středních škol ve věku 15 let. Na článcích seriálu pracoval panel čtenářské gramotnosti při Výzkumném ústavu pedagogickém. Tyto komentáře jsou publikovány pouze na Metodickém portálu www.rvp.cz. Výchozí text k úloze naleznete v příloze článku.

Otázka 32

Zde je několik dřívějších zmínek o pumě, které se ve vyprávění objevují.

„Uprostřed noci ji probudil řev, zvuk tak trýznivý...“ (řádek 24)
„Odpovědí jí bylo další zařvání, tentokrát však méně pronikavé a jakoby unavené...“ (řádek 32)
„... slýchávala v dáli jejich řev, podobný výkřikům utrpení.“ (řádek 38)

S ohledem na to, co se odehrálo ve zbytku příběhu, proč se, podle tebe, autor rozhodl pumu vylíčit těmito popisy?

...................................................................................................

Zdroj hodnocení:

Úplná odpověď

Kód 3: Rozpozná, že popisy mají vzbudit soucit. Odkaz na autorův záměr nebo na účinek na čtenáře je přímo uveden nebo může vyplývat z toho, co žák napsal. Odkaz na to, co se stane ve zbytku příběhu, je přímo uveden nebo může vyplývat z napsaného.

Odpověď uvádí, že:

  1. citované popisy spojují v utrpení pumu se ženou (nebo člověkem obecně), NEBO
  2. citované popisy jsou přípravou na pozdější soucitné chování hrdinky příběhu vůči pumě, NEBO
  3. puma je vylíčena jako předmět soucitu.

Částečné odpovědi

Kód 2: Odkazuje na jiné možné záměry (nebo účinky) citovaných popisů než na vzbuzování soucitu. Komentář prokazuje přesné porozumění textu. Odkaz na autorův záměr nebo účinek na čtenáře je přímo uveden nebo může z napsaného vyplývat. Odkazy na to, co se stane ve zbytku příběhu, jsou přímo uvedeny nebo mohou vyplývat z napsaného.

Odpověď uvádí odkaz na:

  1. záměr či účinek vytvoření napětí nebo tajemství, NEBO
  2. myšlenku, že puma je vylíčena z pohledu ženy.

Kód 1: Odkazuje na doslovnou informaci obsaženou v citovaných popisech. Komentář prokazuje přesné porozumění textu. Odkaz na autorův záměr nebo účinek na čtenáře je přímo uveden nebo může z napsaného vyplývat. Odkazy na to, co se stane ve zbytku příběhu, jsou přímo uvedeny nebo mohou vyplývat z napsaného.

Odpověď uvádí odkaz na:

  1. realistické vylíčení pumy, NEBO
  2. způsob, jakým popisy odpovídají popisovanému prostředí a situaci.

Co otázka testuje

Zjišťuje se, zda žák:

  • své individuální porozumění textu opírá o prostředky v textu použité autorem,
  • z náznaků (z vypravěčských prostředků) vložených v textu interpretuje autorský záměr nejen na určitém místě v textu, ale i vzhledem k celkovému smyslu povídky;
  • rozpozná, že jde o vyvolání emoce a jakou emoci chce autor větami čtenářům prezentovat a v nich vyvolávat
  • vědomě propojuje jednotlivá autorská vodítka také s jednáním hlavní postavy a s celkovým vyzněním textu
  • propojuje popisy „řevu“ na začátku textu s dalšími myšlenkami nebo událostmi dále v textu a hledá, co mají společného
  • rozpoznává, že ženino vnímání řevu pumy je jedním z vodítek pro pochopení vývoje příběhu
  • se vcítí do kontrastu „řev X utrpení, trýznivost, únava“, a rozpoznává napětí, které z toho pro příběh vyplývá

Poznámka: V uvedených zmínkách o řevu pumy je uloženo jednak to, jak vnímá v danou chvíli situaci pumy hrdinka příběhu, a zároveň to, jak autor zamýšlí vztah mezi ženou a pumou rozvíjet. Žák má porozumět oběma aspektům.

Z dovedností ČG úloha zapojuje:

Doslovné porozumění

  • Je samozřejmostí pro většinu složitějších úloh, zde však jsou výstižně pojmenovány odstíny zaslechnutého zvuku – řevu, a právě podle porozumění těmto odstínům můžeme odhadovat konec příhody.

Vysuzování

  • Ze správně pochopených popisů řevu má žák vyvodit něco o vztahu ženy a šelmy, co není v textu přímo pojmenováno, co je právě skrytým smyslem, k němuž povídka míří.

Vztah ke čtení

  • Díky silnému emočnímu působení situací i jednání hrdinky v textu na žáka je žák vtahován do četby, díky reflexi vlastních emocí lépe rozumí emocím dalších postav (ženy i šelmy), zažívá při četbě vzrušení a tím si čtení může oblíbit.

Metodická doporučení

  • Ve výuce pracujeme s texty analyticky i synteticky – zkoumáním textu, vyhledáváním motivů a vyvozováním a formulací závěrů.
  • Vhodnými otázkami nebo zadáními v průběhu četby textu učíme žáky, že pro literaturu je důležité stále předpokládat, že motivy, zvolená slova i určitá stylizace vyjádření nejsou v beletrii náhodné, libovolné, ale že vždy slouží k vytváření celkového smyslu.
  • Ukazujeme žákům, jak rozpoznáváme důvody pro použití konkrétních formulací v textu, a vedeme žáky k tomu, aby význam použitých prostředků sami vyvozovali a ověřovali.
  • Se žáky obměňujeme autorské formulace (necháváme žáky vytvářet různé varianty vyjádření) a společně vyhodnocujeme, jak se tím změní  vyznění textu.
  • Využíváme podvojného deníku k vyhledávání motivů důležitých pro vyznění celého textu a k jejich komentování.
  • Pracujeme s podvojným deníkem jako s východiskem pro diskusi, v níž je učíme, aby si všímali důležitých úkazů v textu a zkoušeli hledat jejich vysvětlení nebo z nich vyvozovali závěry.
  • Učíme žáky klást si nad textem otázky – nečíst mechanicky. Tedy je vhodné např. žákům nejprve modelovat, jak se nad textem používá metoda čtení s otázkami, pak je naučit používat ji ve dvojici a podávat si k ní zpětnou vazbu.
  • Využíváme řízené čtení s interpretačními otázkami.
  • Žákům, kteří se k smyslu textu dobírají intuicí, můžeme předkládat složitější texty (složitější situace i složitější podání), aby si ověřili, že analytické čtení textu bývá nezbytné u složitých příběhů nebo u naučných textů, kde jim intuice nebude stačit na porozumění smyslu sdělení. Žákům, kteří takovou intuici nemají, pomáhá analytické zkoumání textu pomocí „signálů‟ v textu, aby jednak porozuměli tomu, jak interpretují text druzí, zkušenější nebo citlivější čtenáři, jednak aby sami dokázali najít v textu opory pro své vlastní porozumění.
  • Vyhledáváme krátké a přitom podnětné, nepřímočaré texty, jichž je v čítankách i obecně spíše málo. Pokud máme ve třídě zralejší čtenáře, můžeme je zapojit do projektu sběru inspirativní četby v domácí i přeložené literatuře.
  • Cíleně vybíráme i texty s výrazným emočním, sociálním a etickým přesahem.
  • Své osobní porozumění smyslu povídky nepředkládáme žákům jako to nejlepší, i když k němu máme prokazatelně nejvíce opory v textu samém a třeba i v literární historii – učíme žáky spíše tomu, aby se dokázali samostatně a kvalitně dobírat smyslu, nikoli aby přijímali a zapamatovali si něčí výklad.
  • Vedeme žáky k tomu, aby si cenili toho, že společným hledáním vzniká i společně sdílený výklad díla, který se však může lišit mezi různými skupinami čtenářů, a také se odlišuje od jednotlivého pochopení každého z čtenářů.
  • Ukázky nepřijatelných odpovědí v otázce 32 musíme umět zdůvodnit: např. puma v této povídce není potměšilá, protože tak ji tady autor vůbec nikde nepředvádí! Co by musela opravdu dělat, kdyby byla potměšilá? Kde v textu by se hodilo ji tím jako potměšilou předvést? A jak vůbec žák rozumí slovu potměšilý?
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
doc
840.82 kB
Dokument
Dárek – výchozí text k úlohám PISA 2000 zaměřeným na zjištění čtenářské gramotnosti žáků

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Panel čtenářské gramotnosti při VÚP v Praze

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Téma článku:

Čtenářská gramotnost