Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Hodnocení žáků a autoevaluace
Odborný článek

Hodnocení žáků a autoevaluace

16. 3. 2007 Základní vzdělávání
Autor
VUP Praha

Anotace

Časté dotazy - Hodnocení žáků a autoevaluace.

Odborné dotazy a připomínky k funkci portálu posílejte na e-mail.


Lze kombinovat hodnocení slovní (např. u "výchov") a známkování?

Jak bude vypadat vysvědčení?

Lze vydat vysvědčení, které bude kombinací známek (z Čj, M atd.) a slovního hodnocení (výchovy), nebo lze tuto kombinaci používat jen v průběhu roku a na vysvědčení musí být buď známky, nebo slovní hodnocení?

V dokumentu ŠVP máme jasně stanovit způsob hodnocení a pak uvést výčet kritérií, která budou pro nás i pro žáky závazná. Je ale nutné popsat kritéria hodnocení podrobně v každém ročníku a pro každý vyučovací předmět?

Pro autoevaluační činnosti si škola v této části ŠVP stanovuje (v souladu s § 8, odst. 2, písm. a – f vyhlášky č. 15/2005) oblasti, v nichž bude autoevaluaci provádět (podmínky ke vzdělávání, průběh vzdělávání, podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků a rodičů na vzdělávání, výsledky vzdělávání žáků; řízení školy, personální práce, kvalita vzdělávání pedagogických pracovníků, úroveň výsledků práce školy vzhledem k podmínkám a ekonomickým zdrojům). Znamená to tedy, že škola musí provádět autoevaluaci ve všech uvedených oblastech, nebo si může pro začátek vybrat oblasti třeba 4 a zaměřit se jen na ty?

Je možné si zavést na vysvědčení nějakou jinou formu hodnocení, než jsou známky nebo slovní hodnocení? Máme tím na mysli např. body, procenta apod.

Mohou mít různou charakteristiku známky pro 1. a 2. stupeň?

Sebehodnocení žáka je dáno zákonem, nestojí tam však, od kterého ročníku bychom ho měli zavádět. Co s tím?


Lze kombinovat hodnocení slovní (např. u "výchov") a známkování?
Možnosti základních způsobů hodnocení žáků řeší školský zákon a vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, které připouštějí klasifikaci, slovní hodnocení i kombinaci obou způsobů. To znamená, že lze některé vyučovací předměty klasifikovat a současně některé jiné hodnotit slovně - při dodržení pravidla o převedení slovního hodnocení na klasifikaci při přechodu na SŠ.

Jak bude vypadat vysvědčení?
Vzory platných tiskopisů vysvědčení pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka v základní škole jsou stanoveny vyhláškou č. 223/2005 Sb., o některých dokladech o vzdělání, a to v příloze č. 1 (pro 1. stupeň ZŠ), v příloze č. 2 (pro 2. stupeň ZŠ) a v příloze č. 5 (pro získání základního vzdělání). Další podrobnosti o obsahu a formě tiskopisů vysvědčení jsou stanoveny v § 1 odst. 4 až 7 vyhlášky č. 223/2005 Sb. O tom, jak vyplňovat vysvědčení při výuce podle ŠVP, podrobně hovoří "Informace k vyplňování vysvědčení na základních školách od školního roku 2005/06" čj. 25668/2005-22 (dostupné zde).

Lze vydat vysvědčení, které bude kombinací známek (z Čj, M atd.) a slovního hodnocení (výchovy), nebo lze tuto kombinaci používat jen v průběhu roku a na vysvědčení musí být buď známky, nebo slovní hodnocení?
Podoba vysvědčení a jeho vyplňování se řídí Vyhláškou 223/2005 Sb., o některých dokladech o vzdělání (naleznete na www.msmt.cz / dokumenty ). Nové vzory vysvědčení umožňují jak klasifikaci, tak slovní hodnocení nebo kombinaci klasifikace a slovního hodnocení. Informace k vyplňování vysvědčení na základních školách od školního roku 2005/06 vydalo MŠMT pod čj. 25668/2005-22 (naleznete na www.msmt.cz / základní vzdělávání).

V dokumentu ŠVP máme jasně stanovit způsob hodnocení a pak uvést výčet kritérií, která budou pro nás i pro žáky závazná. Je ale nutné popsat kritéria hodnocení podrobně v každém ročníku a pro každý vyučovací předmět?
V první fázi popište stávající systém hodnocení, který ve vaší škole funguje a nebo ten, který chcete zavést. Hodnotit žáka jako individualitu znamená do ŠVP popsat, čeho se hodnocení bude týkat, na co je zaměřené. Mělo by se tedy jednat o obecný popis toho, co bude prioritou. Nastavení systému hodnocení žáků v ŠVP se pro vás stává závazným. Tudíž je v jistém ohledu výhodnější, pokud na začátku do první verze ŠVP uvedete méně než více. Je nutné si uvědomit, že vše, co budete mít v ŠVP, je pro školu závazné a musí být splnitelné. Co se týká popisu kritérií hodnocení pro vyučovací předměty a jednotlivé ročníky, bývá vymezeno v podobě rozpracovaných výstupů, které přesně popisují, čeho má žák na konci ročníku v daném vyučovacím předmětu dosáhnout, jaké dovednosti má prokázat. V rámci kritérií také popište, zda kromě vědomostí budete při výuce hodnotit i způsob skupinové práce, komunikaci mezi žáky, dodržování pravidel apod. Systém a způsob hodnocení se bude neustále vyvíjet, proto bude potřeba na nové trendy v hodnocení žáků a v autoevaluaci školy reagovat i postupnými úpravami.

Pro autoevaluační činnosti si škola v této části ŠVP stanovuje (v souladu s § 8, odst. 2, písm. a – f vyhlášky č. 15/2005) oblasti, v nichž bude autoevaluaci provádět (podmínky ke vzdělávání, průběh vzdělávání, podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků a rodičů na vzdělávání, výsledky vzdělávání žáků; řízení školy, personální práce, kvalita vzdělávání pedagogických pracovníků, úroveň výsledků práce školy vzhledem k podmínkám a ekonomickým zdrojům). Znamená to tedy, že škola musí provádět autoevaluaci ve všech uvedených oblastech, nebo si může pro začátek vybrat oblasti třeba 4 a zaměřit se jen na ty?
Podle vyhlášky č. 15 /2005 provádí škola autoevaluační činnost ve všech oblastech, které jsou vymezeny touto vyhláškou (viz § 8, odst. 2, písm. a – f), a to jednou za rok nebo za dva roky. Škola si však může zvolit oblasti, kterým bude věnovat větší pozornost, např. z důvodu nutnosti zlepšení, a ty bude hodnotit v kratších časových úsecích. Další vybrané oblasti pak bude hodnotit každoročně a některé pouze jedenkrát za dva roky.

Je možné si zavést na vysvědčení nějakou jinou formu hodnocení, než jsou známky nebo slovní hodnocení? Máme tím na mysli např. body, procenta apod.
Školský zákon č. 561/2004 Sb. umožňuje hodnotit slovně, klasifikací nebo kombinací obou způsobů. Pokud si učitel povede ještě jiné hodnocení (procenta, body, grafické symboly apod.), to samozřejmě může, ale oficiálně na vysvědčení a v ostatní pedagogické dokumentaci se s touto variantou hodnocení nepočítá.

Mohou mít různou charakteristiku známky pro 1. a 2. stupeň?
Dnes nikde není oficiálně stanoveno, co se myslí známkou 1, 2 apod. ŠVP poskytuje právě prostor pro to, aby si škola podle vlastních zkušeností a z hlediska potřeb a věku žáků vymezila, co jednotlivé klasifikační stupně znamenají. Z tohoto důvodu je logické a správné, že na 1. a 2 stupni se budete odlišovat.

Sebehodnocení žáka je dáno zákonem, nestojí tam však, od kterého ročníku bychom ho měli zavádět. Co s tím?
Zákon skutečně nestanovuje, od kterého ročníku se má zavádět sebehodnocení žáka. To je však jednou z obecných životních dovedností podílejících se na rozvoji osobnosti žáka a na utváření a rozvíjení klíčových kompetencí. Tato schopnost je velice důležitá pro uplatnění žáků v dalším studijním, pracovním i osobním životě. Proto je nutné, aby si škola vytvořila konkrétní představu o tom, kdy a jak budou učitelé vkládat sebehodnotící aktivity žáků do jednotlivých vyučovacích předmětů (do života školy). Vhodnými způsoby lze žáky na sebehodnocení připravovat v podstatě od započetí školní docházky.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
VUP Praha

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.