Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Školní parlament - proč ano?

Ikona teoreticky

Školní parlament - proč ano?

Ikona odbornost
Autor: Jan Hoštička
Anotace: Proč na základních školách vytvářet školní parlamenty? Kterými znalostmi, dovednostmi a postoji můžeme žáky ve školním parlamentu vybavit?
Obor příspěvku:Výchova k občanství
Klíčová slova: ŠVP, školní vzdělávací program, klima školy, školní parlament, žákovská samospráva

Příspěvek vychází z autorových praktických zkušeností při působení na ZŠ Táborská v Praze 4 a je součástí seriálu Školní parlament.


Na konci měsíce srpna roku 2002, kdy byla velká část území České republiky postižena povodněmi, se sešla část členů školního parlamentu při ZŠ Táborská a jednala s vedením školy, jak by se školní parlament mohl zapojit do pomoci těm, kteří to nutně potřebují. Žáci ještě v té době měli prázdniny, mohli se tedy věnovat takovým činnostem, které je ve volném čase baví. Přesto den co den chodili do školy a společně s dospělými plánovali účinnou pomoc postiženým. První otázkou, ale nikoli jedinou, bylo, kam by taková pomoc měla směřovat. V tomto případě panovala obecná shoda. Rozhodlo se, že škola pomůže škole (školám) v postižených regionech. A konečný výsledek? Na začátku září škola uspořádala výstavu fotografií, na nichž byly zachyceny výsledky povodní. V den zahájení výstavy byla škola "plná až po střechu". Přišli žáci, jejich kamarádi, rodiče, prarodiče a další příbuzní, zaměstnanci a jejich rodinní příslušníci, zástupci zřizovatele a novináři. Do kasičky ve tvaru školní budovy mohl každý vhodit jakoukoli částku jako výraz pomoci postiženým školám. Po ukončení výstavy se vedení školy společně se zástupci školního parlamentu vydalo na cestu a vybraným postiženým školám předalo finanční dar na pořízení toho nejnutnějšího, co v dané chvíli potřebovaly. Sbírka nevynesla nijak závratnou částku, v tomto případě však šlo úplně o něco jiného - žáci základní školy společně s dospělými prokázali, že jim není lhostejné, co se v naší zemi děje. Nechtěli jen tak nečinně přihlížet, ale aktivně pomáhat. V tomto případě se tak potvrdilo, že školní parlament má svoji nezastupitelnou roli v systému základního vzdělávání.

Ještě před zavedením Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) existovaly dva druhy škol. Školy, které školní (žákovské) parlamenty neměly, a školy, které je měly. Ve druhé skupině škol však docházelo k velké diferenciaci - jednoduše by se dalo uvést: co škola, to jiný model fungování školního parlamentu. Samozřejmě existovaly jednotící prvky, zejména s ohledem na cíle, které si pedagogové kladli při ustanovování školních parlamentů. Avšak právě způsob realizace byl rozdílný. Počet žáků ve školním parlamentu, kritéria pro výběr jeho členů a vedení, členění parlamentu, četnost pravidelných schůzí celého parlamentu i jeho jednotlivých částí, stanovení/nestanovení časového harmonogramu schůzí parlamentu, podíl dospělých na fungování školního parlamentu, co všechno se žáci ve školním parlamentu naučili, kterými činnostmi si prošli a kterými znalostmi, dovednostmi a postoji byli vybaveni - to je jen minimum aspektů, poukazujících na to, že fungování školního parlamentu na základních školách bylo, je a bude velmi rozdílné.

Na různorodosti školních parlamentů není ovšem nic špatného. Potřebnou změnou je, že již nebudou existovat dvě zmíněné skupiny škol. Pro naši společnost je žádoucí, aby se na všech školách postupně začaly vytvářet školní parlamenty, ve kterých se žáci budou učit principům demokracie. Možná si mnoho z nás řekne: proč bychom se měli s žáky o něčem radit, vždyť to je záležitost nás dospělých a žádný žák nemá právo do světa dospělých mluvit. Zkušenost však ukázala, že opak je pravdou. Do mnoha záležitostí je dobré zasvětit právě žáky školy. Proč? Uveďme si dva příklady z praxe.

Žáci se neustále dožadovali šatních skříněk. Kdyby nebyl školní parlament, žáci by se nějakou formou pouze dozvěděli, že na ně nejsou peníze. Této informaci mohli věřit či nikoliv. Pokud však funguje školní parlament, který je seznámen s finanční situací školy, s cenami různého zařízení, možnostmi a zároveň současnými prioritami školy, prostorovými možnostmi školy apod., žáci dojdou např. k poznání, že v současnosti není možné jejich požadavku vyhovět, a tudíž se tak ze tříd vytratí zbytečné šíření mylných informací. Tyto aktivity zároveň povedou k tomu, že sami žáci začnou přemýšlet o tom, co se současným stavem udělat, přijdou s vlastními návrhy, o nichž je možné na úrovni celé školy diskutovat a v případě reálnosti návrhu i uskutečnit.

Dalším příkladem mohou být výchovná opatření. Známe přece situace, kdy se žák svého třídního učitele ptá: "Proč já mám důtku ředitele školy a spolužák jen napomenutí třídního učitele? Vždyť to, co jsem provedl, je stejné, jako to, co udělal spolužák!" Ano, i zde bychom mohli odvětit: "Je to tak, jak to je, smiř se s tím a již s tebou o tom nehodlám diskutovat". Této situaci se ale jistou měrou dá předcházet. Vytvořme společně s žáky pravidla, co se smí, co nesmí, co už je přestupek, který si zaslouží napomenutí třídního učitele a který např. dvojku z chování. Nejprve je nutné, aby proběhly celotřídní diskuze v rámci jednotlivých tříd. S veškerými návrhy pak zástupci jednotlivých tříd přijdou na jednání školního parlamentu. Jejich diskuse o tom, zda něco je či není přestupek a co po něm má následovat, ukáží nám dospělým, jak danou věc vidí žáci. V mnoha případech se většinou s žáky shodneme, někdy mohou být naše názory diametrálně odlišné. Pokud pak dojde k odhlasování pravidel chování žáka školy a u jednotlivých kázeňských přestupků bude určeno, do jaké kategorie výchovného opatření spadají (zda je to napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy, dvojka z chování, trojka z chování), vězme, že žáci s tím budou mnohem více ztotožněni než v opačném případě.

Praxe skutečně ukázala, že zasvěcení žáka do dané problematiky u něj vede k jejímu hlubšímu poznání a zároveň pochopení a k jinému náhledu na danou věc. S žáky se nám bude lépe pracovat, pokud se budou podílet na vytváření klimatu ve škole.

V samotném RVP ZV najdeme patřičnou oporu pro fungování školních parlamentů a zároveň povinnost jistým způsobem realizovat školní demokracii. Pojďme si ony pasáže představit.

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA

Průřezová témata, která "reprezentují v RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa" (RVP ZV, s. 90), jsou právě tím prvním nástrojem, s jehož pomocí můžeme ve škole ustanovit vlastní školní parlament. Průřezová témata jsou totiž "důležitým formativním prvkem základního vzdělávání, vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění žáků i pro jejich vzájemnou spolupráci a pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot." (RVP ZV, s. 90) Pokud si pročteme obsahy jednotlivých průřezových témat, zjistíme, že školní parlament vychází z tématu Výchova demokratického občana a jistou měrou i z Mediální výchovy. Podívejme se nejprve na první zmíněné průřezové téma.

Výchova demokratického občana

"Výchova demokratického občana má vybavit žáka základní úrovní občanské gramotnosti. Ta vyjadřuje způsobilost orientovat se ve složitostech, problémech a konfliktech otevřené, demokratické a pluralitní společnosti. Její získání má umožnit žákovi konstruktivně řešit problémy se zachováním své lidské důstojnosti, respektem k druhým, ohledem na zájem celku, s vědomím svých práv a povinností, svobod a odpovědností, s uplatňováním zásad slušné komunikace a demokratických způsobů řešení.
Průřezové téma v základním vzdělávání využívá ke své realizaci nejen tematických okruhů, ale i zkušeností a prožitků žáků, kdy celkové klima školy (vztahy mezi všemi subjekty vzdělávání založené na spolupráci, partnerství, dialogu a respektu) vytváří demokratickou atmosféru třídy, sloužící jako "laboratoř demokracie". V ní jsou žáci více motivováni k uplatňování svých názorů v diskuzích a k možnosti demokraticky se podílet na rozhodnutích celku, společenství, komunity. Zároveň si sami na sobě mohou ověřit nejen význam dodržování pravidel, eventuálně v zájmu spravedlnosti se podílet na vytváření pravidel nových, ale i to, jak je důležité se o udržování demokracie starat, protože překročení hranice k anarchii či naopak k despotismu je neustále přítomným nebezpečím. Tato zkušenost pak rozvíjí schopnost kritického myšlení."
(RVP ZV, s. 93)

Průřezové téma Výchova demokratického občana je členěno na čtyři tematické okruhy a právě první z nich - Občanská společnost a škola - je "přímo ušit na míru školnímu parlamentarismu". "Občanská společnost a škola - škola jako model otevřeného partnerství a demokratického společenství, demokratická atmosféra a demokratické vztahy ve škole; způsoby uplatňování demokratických principů a hodnot v každodenním životě školy (význam aktivního zapojení žáků do žákovské samosprávy - žákovských rad či parlamentů); formy participace žáků na životě místní komunity; spolupráce školy se správními orgány a institucemi v obci" (RVP ZV, s. 94)

Mediální výchova

Mediální výchovu zde uvádím na základě zkušenosti, jakou jsem měl s fungováním školního parlamentu na ZŠ Táborská. Jelikož na této škole existovala redakční rada školního časopisu složená z žáků z jednotlivých ročníků, vznikla vcelku logicky spolupráce mezi školním parlamentem a školním časopisem. Budoucí členové školního parlamentu a jejich spolužáci ze tříd se tak nejen při volební kampani, která k této spolupráci přímo vybízela, ale i při běžné činnosti učili formulovat přes školní časopis taková mediální sdělení, která odpovídala dané situaci. Vyjma školního časopisu bylo nutné v době volební kampaně vytvářet i další mediální sdělení, a to formou plakátů a letáků. V tomto případě tak jistou měrou docházelo k naplňování tematického okruhu Tvorba mediálního sdělení.

VZDĚLÁVACÍ OBLASTI A OBORY

V rovině vzdělávacích oblastí najdeme úzkou vazbu mezi školním parlamentem a těmito vzdělávacími oblastmi - Člověk a jeho svět a Člověk a společnost. Tyto dvě vzdělávací oblasti, kdy první je určena pro první stupeň základního vzdělávání a druhá pro druhý stupeň základního vzdělávání, na sebe tematicky přímo navazují.

Člověk a jeho svět

Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je tvořena jedním, totožně nazvaným vzdělávacím oborem. Ten se dál člení na pět tematických okruhů, kdy právě tematický okruh Lidé kolem nás může sloužit jako pomocník pro tvorbu dílčích cílů pro školní parlament.

"V tematickém okruhu Lidé kolem nás si žáci postupně osvojují a upevňují základy vhodného chování a jednání mezi lidmi, uvědomují si význam a podstatu tolerance, pomoci a solidarity mezi lidmi, vzájemné úcty, snášenlivosti a rovného postavení mužů a žen. Poznávají, jak se lidé sdružují, baví, jakou vytvářejí kulturu. Seznamují se se základními právy a povinnostmi, ale i s problémy, které provázejí soužití lidí, celou společnost nebo i svět (globální problémy). Celý tematický okruh tak směřuje k prvotním poznatkům a dovednostem budoucího občana demokratického státu." (RVP ZV, s. 37)

V rovině očekávaných výstupů tohoto tematického okruhu může docházet při práci se školním parlamentem k dílčímu naplňování níže uvedených výstupů:

  • "vyjádří na základě vlastních zkušeností základní vztahy mezi lidmi, vyvodí a dodržuje pravidla pro soužití ve škole, mezi chlapci a dívkami, v rodině, v obci (městě)
  • rozlišuje základní rozdíly mezi jednotlivci, obhájí při konkrétních činnostech své názory, popřípadě připustí svůj omyl, dohodne se na společném postupu a řešení se spolužáky
  • rozpozná ve svém okolí jednání a chování, která se už tolerovat nemohou a která porušují základní lidská práva nebo demokratické principy

  • ...
  • poukáže v nejbližším společenském a přírodním prostředí na změny a některé problémy a navrhne možnosti zlepšení životního prostředí obce (města)"
    (RVP ZV, s. 40)

Člověk a společnost

Ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost, která se člení na dva vzdělávací obory - Dějepis a Výchova k občanství, "se u žáků formují dovednosti a postoje důležité pro aktivní využívání poznatků o společnosti a mezilidských vztazích v občanském životě." (RVP ZV, s. 43) A právě vzdělávací obor Výchova k občanství "učí žáky respektovat a uplatňovat mravní principy a pravidla společenského soužití a přebírat odpovědnost za vlastní názory, chování a jednání i jejich důsledky. Rozvíjí občanské a právní vědomí žáků, posiluje smysl jednotlivců pro osobní i občanskou odpovědnost a motivuje žáky k aktivní účasti na životě demokratické společnosti." (RVP ZV, s. 43)

Vzdělávací obor Výchova k občanství se člení na pět tematických okruhů. Tematický okruh Člověk ve společnosti, který je uveden jako první, obsahuje očekávaný výstup a učivo, které opět korespondují s činností školního parlamentu.

Očekávaný výstup:

  • "posoudí a na příkladech doloží přínos spolupráce lidí při řešení konkrétních úkolů a dosahování některých cílů v rodině, ve škole, v obci"

Učivo:

  • "naše škola - život ve škole, práva a povinnosti žáků, význam a činnost žákovské samosprávy, společná pravidla a normy..."
    (RVP ZV, s. 48)
KLÍČOVÉ KOMPETENCE

"Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. ... Klíčové kompetence nestojí vedle sebe izolovaně, různými způsoby se prolínají, jsou multifunkční, mají nadpředmětovou podobu a lze je získat vždy jen jako výsledek celkového procesu vzdělávání. Proto k jejich utváření a rozvíjení musí směřovat a přispívat veškerý vzdělávací obsah i aktivity a činnosti, které ve škole probíhají." (RVP ZV, s. 14)

Promyšlený systém činností při práci se školním parlamentem povede k rozvíjení jednotlivých klíčových kompetencí. Ukažme si dílčí části klíčových kompetencí, kterých se činnost školního parlamentu může týkat.

Kompetence k učení:

  • vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení je efektivně využívá
  • uvádí věci do souvislostí

Kompetence k řešení problémů:

  • vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni
  • rozpozná a pochopí problém
  • přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách
  • promyslí a naplánuje způsob řešení problémů
  • využívá vlastního úsudku a zkušeností
  • vyhledá informace vhodné k řešení problému
  • nachází shodné, podobné a odlišné znaky jednotlivých problémů
  • využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení problému
  • vytrvale hledá konečné řešení problému
  • ověřuje prakticky správnost řešení problémů
  • činí uvážlivá rozhodnutí, která je schopen obhájit
  • uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí

Kompetence komunikativní:

  • formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu
  • vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu
  • naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim a vhodně na ně reaguje
  • účinně se zapojuje do diskuze, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje
  • využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem

Kompetence sociální a personální:

  • účinně spolupracuje ve skupině
  • podílí se společně s pedagogy na vyváření pravidel práce v týmu
  • na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce
  • podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu
  • na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů
  • přispívá k diskuzi v malé skupině i k debatě celé třídy
  • chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu

Kompetence občanské:

  • respektuje přesvědčení druhých lidí
  • chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy
  • je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo ni
  • rozhoduje se zodpovědně podle dané situace

Kompetence pracovní:

  • využívá znalosti a zkušenosti v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost
  • dodržuje vymezená pravidla
    (vybráno z RVP ZV, s. 14-16)

Školní parlament se skutečně může stát styčnou plochou, kde bude docházet k naplňování uvedených průřezových témat, vzdělávacích oborů a klíčových kompetencí. Do jaké míry se to podaří, záleží na každé škole. Forem realizace existuje mnoho a záleží na nás, kterou si vybereme. Práci se školním parlamentem však nesmíme podcenit. Je třeba se mu věnovat s maximálním úsilím, jako to činíme v případě jednotlivých vyučovacích předmětů. Nebojme se žákům poskytnout prostor pro vyjádření vlastních názorů. Pod naším profesionálním vedením se to jistě povede a využijeme tak příležitost získat žáky pro dobrou věc. Spolupráce mezi dospělými a žáky může dostat úplně jiný obsah. Školní parlament totiž umožní překonat bariéru mezi těmi, co již mají v rovině zkušeností něco za sebou, a těmi, kteří toho mají hodně před sebou. Právě ona společná práce může vést k vylepšování školního klimatu - jak prostředí, tak i vzájemných vztahů.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 15. 03. 2007
Zobrazeno: 7249krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
HOŠTIČKA, Jan. Školní parlament - proč ano?. Metodický portál: Články [online]. 15. 03. 2007, [cit. 2019-07-21]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/1233/SKOLNI-PARLAMENT---PROC-ANO.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.