Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Nová role školních knihoven v 21.st.
Odborný článek

Nová role školních knihoven v 21.st.

16. 6. 2005 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Bořivoj Brdička

Anotace

Článek popisující změny ve fungování školních knihoven v souvislosti se zaváděním technologií do škol na základě zkušeností Mika Eisenberga – děkana Fakulty informačních studií na Washingtonské univerzitě.

S příchodem nového století se úloha školních knihoven příliš nemění. Jejich hlavním úkolem je zajištění podmínek k tomu, aby studenti i učitelé efektivně pracovali s informacemi a myšlenkami. Nejvážnějším problémem přitom zůstává způsob integrace činnosti knihovny do realizace všech výukových cílů školy. Vhodnou náplní práce knihovny zůstává i nadále pomoc studentům při osvojování informační gramotnosti, zvyšování zájmu o čtení a organizování přístupu k informacím.

To, co je v 21.st. nové, je všudypřítomná dostupnost informací pro všechny děti. Dříve bylo hlavním problémem potřebné informace nalézt. Nově je to však spíše schopnost systematického přístupu k jejich hledání, shromažďování a zpracování jdoucí ruku v ruce se smysluplnou syntézou vedoucí k vyšším formám myšlení. Nová je přesycenost informacemi a médii všeho druhu, která na výukový proces působí rušivě. Nové jsou i jinak pojaté vzdělávací plány škol a nedostatek peněz (pozn.: mluví se o USA), který způsobuje, že vedení škol musí hledat maximálně efektivní postupy. Důraz na poznávání v prostředí přesyceném informacemi nás naléhavě vede k zavedení nového pojetí práce školních knihoven.

V americkém státě Washington existuje příkladná spolupráce mezi školským úřadem a Asociací školních knihoven. Ta umožnila proškolit 900 školních knihovníků v oblasti informační gramotnosti a strategického plánování. Mike Eisenberg – děkan fakulty informačních studií na Washingtonské univerzitě – říká, že „ve školách potřebujeme mít oddělení informací disponující profesionálními pracovníky, zpracovávající nezdolatelné množství informací v rozličném systémovém prostředí, schopné poskytovat požadované informace přímo zájemci, konzultující vhodné využití informačních technologií, hledání informací, zpracování, manipulaci a jejich hodnocení. Proto zakládáme knihovny, které jsou pečlivě organizovaným systémem kombinace informačních služeb, informačních zdrojů a vhodného zařízení. Mnoho z nich je přístupno kdykoli a odkudkoli."

Eisenberg žádá školní knihovníky aby na svou profesi nahlíželi ze tří základních úhlů – jako učitel, propagátor čtení a manažer informací. Na základě toho definuje tyto hlavní úkoly:

  • učit schopnost pracovat s informacemi na základě zpracování aktuálního obsahu učiva
  • podporovat zájem o čtení vedením a propagací
  • poskytovat informační servis a spravovat informační systémy, zdroje a zařízení

O tom, co je nové, Eisenberg říká: "Nejpodstatnější je přímé propojení všech aktivit školní knihovny s výukou." Klíčové je přitom ono 'přímé propojení'. Vše musí být zkrátka svázáno s činností studentů. „Novou úlohou školních knihoven je také řízení a správa informačních systémů školy. Pokud tuto úlohu nesplní knihovníci, ujme se jí někdo jiný."

Ve washingtonském obvodě Bellingham školní knihovníci Eisenbergovu výzvu akceptují. Jsou klíčovými hráči v procesu implementace počítačových technologií a v jejich využití pro intelektuální práci studentů. Za hlavní hodnotu technologií je považována schopnost komunikační a pomoc při analýze a řešení problémů. Rozhodování o nákupu software a hardware i jejich alokace jsou podřízeny výukovým potřebám. Nově je sledována přímá spojitost mezi výukovými výsledky a úspěšnou činností školní knihovny.

Školní knihovníci sedí ve všech významných školských komisích obvodu Bellingham a mají tak možnost se ujistit, že informační výchova má své místo ve všech oficiálních dokumentech – především v osnovách a standardech. Týmy učitelů spolu s knihovníky připravují webové výukové materiály – např. průvodce pomáhající studentům zpracovat určité informační zdroje. Pracují spolu se studenty na projektech jako jsou virtuální muzea (např. Salmon Museum) apod.

Jelikož internet není vždy tím nejideálnějším prostředím pro vzdělávání, nakupuje obvod Bellingham též specializované výukové aplikace (např. databáze ProQuest, World Book Online, ABC-CLIO World Geography nebo SIRS Online) a distribuuje je prostřednictvím sítě na každý školní počítač. Některé programy (např. SchoolKit nebo Investigations) dovolují studentům absolvovat na řešení problémů orientované aktivity, které v případě potřeby mohou být modifikovány učitelem. Některé školy investují do komplexního programu na podporu samostatného čtení Accelerated Reader, který po úspěšném ověření znalosti fakt z ke čtení doporučených knih odměňuje děti hodnotnými cenami.

Výukové materiály jsou pečlivě vybírány v souladu se školskou politikou tak, aby napomáhaly splnění stanovených vzdělávacích cílů. Jestliže žádáme, aby děti i dospělí byli intelektuálně na výši, nesmíme se soustředit jen na technologie samotné, ale musíme zajistit, aby školy měly k dispozici aktuální informační zdroje a pomůcky.

Stručně řečeno, školy jsou všeobecně zodpovědné za nezbytné zdokonalování schopností studentů. Jestliže hledáme způsoby, jak toho co nejúčinněji dosáhnout, nesmíme zapomínat na zcela nezastupitelnou úlohu školních knihoven v procesu efektivního zpracování informací a myšlenek.

zdroj: Nancy Messmer (ředitelka školních knihoven obvodu Bellingham) - What's new--and essential--for school libraries in the 21st century, eSchool News;

 

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.