Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Ropné látky v půdě

Ropné látky v půdě

Praktický příspěvek
inspirace
Prakticky zaměřená vyučovací jednotka k tématu znečištění životního prostředí. Simulace možného rizika ovlivnění přirozených procesů v půdě působením přítomné ropné látky. Praktický pokus pro jednotlivce i malé skupinky žáků, jako samostatné cvičení nebo i jako součást širšího projektového úkolu. Simulace podporuje nejen uplatnění a praktické ověření teoretických poznatků, ale motivuje žáky k dlouhodobějšímu pozorování, k průběžnému vyhodnocování a samozřejmě i k závěrečnému stanovení výsledků a zobecnění souvisejících vztahů v rámci daného tématu i v mezipředmětových vztazích.
Žáci pozorují změny ve vzorcích půdy a na vlhkém filtračním papíře. Pozorují návaznost biologických procesů v půdě v závislosti na výši koncentrace a množství znečišťující látky v půdě.
Simulace by měla motivovat žáky i k dalšímu širšímu poznávání problematiky ochrany půdy, ale i s tím spojené ochrany podzemních vodních zdrojů.

Motivační úvod:

Ropné látky jsou vesměs uměle uzpůsobené a synteticky vyrobené látky na bázi ropy, která je přírodní složkou a kapalnou horninou. Její umělá přeměna při zpracování však mění i původní přirozený charakter a vytváří pro životní prostředí v podstatě cizorodé, špatně biologicky odbouratelné složky.

Znečišťování půdy a tím i ohrožování podzemních zdrojů pitné vody ropnými látkami patří mezi nejproblematičtější zásahy člověka do životního prostředí.

Ropné látky dlouhodobě kontaminují půdu a tím snižují její schopnost uvolňovat potřebné živiny pro vegetaci, která slouží jako potrava pro důležitý článek potravního řetězce – konzumenty I. řádu.

Kromě toho ropné látky také znemožňují biologický rozklad přirozené organické hmoty i některých lehce biologicky rozložitelných odpadů a jejich přirozenou mineralizaci.

Simulační pokus

Pro lepší pochopení těchto vztahů si můžeme vytvořit praktickou simulaci toho, jak probíhají rozkladné procesy v půdě znečištěné ropnými látkami při rozkladu přirozené organické hmoty – buničiny.

Jako tzv. ropnou látku použijeme stolní rostlinný olej, který po ukončení pokusu a ekologické likvidaci vzorků (třeba kompostováním – další námět na školní pokus) nezpůsobí žádnou vážnou kontaminaci.

ROZKLAD CELULÓZY V PŮDĚ ZNEČIŠTĚNÉ OLEJEM

Odvážit 5 stejných vzorků půdy po 5 g a promíchat s olejem v dávkách:

Č. 1 … 0,5 g oleje
Č. 2 … 1 g oleje
Č. 3 … 1,5 g oleje
Č. 4 … 2,5 g oleje
Č. 5 ... vzorek ponechat bez oleje jako KONTROLNÍ

Připravené vzorky s olejem dát do Petriho misek, navlhčit je a přikrýt navlhčenou buničinou – přitisknout ji k půdě, aby byla v těsném kontaktu. Uzavřít Petriho misky.

Buničinu pravidelně zvlhčovat destilovanou vodou!!!

Připravit tabulku pro hodnocení rozkladu buničiny po 5, 10, 20 a 30 dnech, pro všechny vzorky.

Pozorované změny

Vzorek/Dny kontaminace 5 10 20 30
kontrolní



č. 1



č. 2



č. 3



č. 4

Vyhodnocení:

intenzita rozkladu v jednotlivých vzorcích (filtrační papír hnědne, mohou se vyskytnout i plísně), v průběhu dní porovnávat s kontrolním vzorkem.

Výsledky zaznamenávat do tabulky a zhodnotit intenzitu rozkladu a vliv znečištění olejem na rychlost změn a rozkladu buničiny.

Případný výskyt plísní lze ověřit i mikroskopickým pozorováním stěrů a z nich vytvořených preparátů.

Po ukončení simulace je možno také provést z jednotlivých vzorků vodný výluh a přeměřit hodnotu pH.
V takovém případě zásadité hodnoty pH korespondují s výskytem plísní v půdě.

Výsledky je možno vyhodnotit i formou vhodného grafu v programu MS Excel jako samostatné cvičení v rámci předmětu Informatika, Informační a komunikační technologie a jim příbuzných.

Závěr:

S přibývajícím počtem dnů se změny na kontrolním vzorku budou plně projevovat, neboť vzorek není kontaminovaný olejem.

S množstvím oleje a dobou kontaminace bude patrnost změn u jednotlivých vzorků stále menší. Může se však vyskytnout nežádoucí působení spór plísní nebo bakterií, které by se mohly do vzorků dostat z vnějšího prostředí při častém a zbytečném otevírání Petriho misek se vzorky. Je lépe misky otvírat jen na nezbytně nutnou dobu při průběžném vlhčení buničiny, která nesmí vyschnout.

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám