Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Kdo si hraje – nezlobí

Kdo si hraje – nezlobí

Praktický příspěvek
zkušenost
Autor Hana Fišerová
Hry mají nezastupitelnou úlohu ve vzdělávání nejen na 1. stupni základní školy. Mají své místo ve všech předmětech a s jejich pomocí dokážeme dosáhnout skvělých výsledků u všech žáků – jak žáků nadaných, tak i nějakým způsobem handicapovaných. Tento článek se zabývá univerzálními hrami, které nevyžadují přípravu náročnou na čas učitele a jsou po ruce vždy, když je potřeba.

Cíl výuky

Cílem článku je přiblížit několik univerzálních her, které jsou pro učitele časově nenáročné při přípravě a jsou vždy připraveny k použití.

Didaktická hra je analogií spontánní činnosti žáků, která sleduje didaktické cíle. Tyto hry lze rozdělit:

  • podle sledovaných didaktických cílů
  • podle počtu zapojovaných žáků – jednotlivci, dvojice, skupiny
  • podle místa, kde je využíváme – v učebně, v tělocvičně, na hřišti, v přírodě

Předností her je, že probouzí zájem a aktivitu žáků, podněcují tvořivost, spolupráci i soutěživost a nutí  žáky využívat svých poznatků a zkušeností. Hry s prvkem náhody dávají šanci i žákům znevýhodněným. Hry mají řadu aspektů – aspekt poznávací, procvičovací, emocionální, pohybový, motivační, tvořivostní, fantazijní, diagnostický a terapeutický. Podle cíle, který sledujeme, se odvíjí i daný aspekt. Přestože v žácích vyvolává hra dojem, že se v daný okamžik neučí, učitel vždy sleduje určitý didaktický cíl. Žáci jsou obohacováni i v dalších sférách – zvyšují svou rozumovou aktivitu, trénují logické myšlení, paměť, postřeh, soustředění, strategii, podporují vzájemnou spolupráci. Schopnosti, které jsou potřebné pro budoucí osobní i profesní život žáků mnohdy více než nabyté vědomosti.

Hry, které zkušený vyučující volí, nepodporují rychlost, dravost, soutěživost, ale jsou to ty, při kterých se zapojí všichni žáci i žáci ostýchaví, žáci s poruchami učení i poruchami chování či jinak znevýhodnění. Ideální je, když obsahují určitý prvek náhody a tak dávají šanci i žákům, kteří nevěří ve své schopnosti a neumějí se sami prosadit.

Nejen pro začínající učitele jsou výhodné hry tzv. univerzální. Tyto lze snadno modifikovat pro různé situace, různé cíle a různé vyučovací předměty. Záleží také na časovém úseku, který chceme hře věnovat, a na počtu zapojovaných žáků.

Z vlastní praxe mohu doporučit žáky velmi oblíbenou hru bingo, kterou využíváme v českém jazyce (procvičení vyjmenovaných slov, měkkých, tvrdých souhlásek apod.), v anglickém jazyce (libovolná slovní zásoba), v matematice (násobky).

Žáci si nakreslí čtverec rozdělený na devět okének (obměnou je malé bingo se čtyřmi okénky), do každého si zapíší slovo nebo číslo z dané oblasti. Vyučující nebo vybraný žák, který vede hru, říká nebo ukazuje klíč pro určení slova a žáci si ve své tabulce škrtají. Vítězem je žák, který má přeškrtnutou trojici pod sebou, vedle sebe, napříč tabulkou (u malého binga všechny 4).

Příklad pro angličtinu: hrajeme big bingo – colours, žáci si zapíší slovem anglicky názvy devíti barev, ukazuji kartičky s barevnými skvrnami a žáci si je ve své tabulce škrtají. Příklad pro matematiku: hrajeme malé bingo v oboru násobilky 2, žáci si napíší čtyři násobky do malé tabulky, říkám příklady a žáci škrtají výsledky. Ideální je použít místo papíru stírací tabulku, která je okamžitě připravena k dalšímu použití.

Kimovu hru („kimovku“) využijeme v angličtině (obrázky probírané slovní zásoby, fráze, slova i věty), v českém jazyce (karty se slovy na určování slovních druhů), v matematice (numerace v libovolném oboru), v prvouce (části lidského těla, měsíce v roce, ovoce, zelenina). Na magnetickou tabuli připevním 6–12 obrázků (podle obtížnosti), žáci mají 30 sekund na zapamatování, obrázky (karty se slovy) obrátím a žáci zapisují (zakreslují) vše, co si zapamatovali. Pokud chci úkol ztížit – záleží i na umístění obrázku. Poté lze navázat další činností, například tvořením příkladů k daným číslům, použitím slov ve větách, roztříděním obrázků do skupin (v českém jazyce například rozdělení na slova vyjmenovaná, příbuzná, ostatní). Obměnou je použití skutečných předmětů místo obrázků a přikrytí šátkem na stole.

Hra ANO/NE je také velmi oblíbená a na přípravu zcela nenáročná. Myslím si... (číslo, zvíře, osobu). Žáci kladou uzavřené otázky, na které lze odpovědět pouze ano/ne. Například: Je číslo větší než 20? Je to násobek 8? Opět lze s úspěchem využít v angličtině, v českém jazyce, v matematice, v prvouce.

K dalším oblíbeným hrám patří různé obměny pexesa, kvarteta, ty jsou ovšem náročnější na materiální přípravu. Ale jen zpočátku, později už máte krabici plnou různých karetních balíčků a stačí jen vybrat ty pravé. Tyto hry jsou náročnější i časově a těžko žáky přesvědčíte, aby přerušili rozehranou hru.

Závěrem lze říci, že motivace a zájem žáků, jejich pozornost a soustředění se významně zvýší, pokud jim nabídneme zajímavou činnost. Tou pro ně hra bezesporu je. V ideálním případě dojde k situaci, kdy žáci vyhledávají hry sami, dobrovolně i ve volných chvílích (přestávkách).

Reflexe

Hry jsou velmi široké téma, proto jsem se zaměřila na využití nejjednodušších, až notoricky známých her. Domnívala jsem se, že je musí znát a používat každý pedagog. Ve své vlastní praxi jsem se však setkala s tím, že při vzájemných hospitacích „jásaly“ nejen mladší kolegyně, ale i ty zkušenější. Proto jsem se rozhodla tento článek napsat. Dalo by se říct: „V jednoduchosti je krása.“

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám