Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Vytváření úspěšného partnerství mezi školou a rodiči
Odborný článek

Vytváření úspěšného partnerství mezi školou a rodiči

19. 5. 2011 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Marek Lauermann

Anotace

Přestože managamenty škol věří, že existuje nepříznivé ovzduší spolupráce mezi nimi a veřejností, nic se nezmění, dokud ředitelé nebudou muset odpovídat na požadavky rodičů a společně s nimi plánovat a konzultovat většinu důležitých organizačně-rozvojových opatření. To je mnohdy to nejobtížnější (a nejdůležitější) – začít hledat odpovědi na nepříjemné otázky. Jakmile spolupráce s rodiči bude narušovat naše poslání vzdělávat a vychovávat, kdo za to bude zodpovědný? Jak budeme hodnotit a měřit výsledky? Jak mohou být ředitelé zodpovědní za zapojení rodičů, když nemohou kontrolovat všechny jejich aktivity?

Mnoho škol neúspěšně zkoušelo zlepšit vztahy mezi učiteli a vedením školy na jedné straně a rodiči a veřejností na straně druhé. Rozvoj těchto vztahů je velmi obtížný, částečně kvůli tomu, že škola a veřejnost jsou rozděleny na dva tábory, kdy se jeden na druhého dívají podezíravýma očima. Je to také kvůli tomu, že existuje jen málo příkladů ukazujících, jak může být fungující spolupráce uspořádána. Když si vezmeme tyto školy jako příklad, můžeme rozvinout praktické rady, jak povzbudit efektivnější partnerství mezi rodiči a školou. Zvláště čtyři problémy jsou společné:

  • zákon dvou kultur
  • nedostatek zpětné vazby
  • příliš málo odpovědnosti
  • vytváření úspěšného partnerství škola–rodič

Podcenění strategického partnerství

Školy se ve většinou soustřeďují na formální komunikaci a následnou spolupráci s rodiči a podceňují možnosti neformálního setkávání s rodiči a veřejností vůbec. Přitom právě zde leží jedna z možných příčin jejich nezájmu o spolupráci se školou. Ani jedna ze stran, tedy ani škola, soukromí i institucionální partneři ani veřejnost, totiž neformulují prospěšnost partnerství, neříkají, v čem si mohou být prospěšní a vzájemně si pomáhat v naplňování vlastních cílů.

Partnerství vzniká z důvěry

Každý partnerský vztah je ovšem vytvořen na základě důvěry ke schopnostem druhého. Proto je třeba vytvořit na škole atmosféru, která bude tuto důvěru podporovat. Škola o sobě musí dávat vědět, aby byla pro své partnery dostatečně čitelnou organizací. Zároveň musí vědět, co si o ní okolí, zejména pak rodiče myslí. A také jim pro vyjádření těchto názorů dávat dostatek příležitostí a učinila z nich jeden z důležitých kamínků mozaiky autoevaluace své školy. Jak před časem napsala na tomto portálu Jana Hejčíková: „Analýza by nebyla objektivní, kdyby školy nevěděly, jak se na jejich práci dívají samotní žáci a jejich rodiče. Jejich spokojenost či kritické připomínky k různým oblastem, které se školy týkají, dávají učitelům zpětnou vazbu a upozorňují na to, co je třeba upravit, změnit a o čem případně rodiče více informovat, aby lépe pochopili záměry školy a změny, které ve školství přicházejí.“[1]

Partnerství mezi školou a rodiči?

Jak již z výše napsaného vyplývá, jedním z nejdůležitějších prvků komunitního vzdělávání je komunikace s veřejností. Nejširší možnosti se naskýtají v kontaktu s rodiči. Jejich tradiční role zajišťování potřeb a bezpečí dítěte je přivádí do nejčastějšího kontaktu s aktivitami konanými na škole a nabízí tak nejvíce možností zapojení se. Mohou být zapojeni do speciálních programů jako konzultanti (odborníci ve své profesi), mohou pomáhat při opravách a zlepšeních na škole nebo konat dobrovolný dohled při sportovních a kulturních akcích. Od některých lze získat finanční podporu projektu.

K bližšímu poznání partnerů přispívá:

  • nabídka pomoci
  • zviditelňování vlastních přání, očekávání a záměrů
  • předem ohlášená a znovu opakovaná vůle se dorozumívat
  • vymezení, o čem se dorozumívat a proč
  • zprostředkování, předávání a šíření naděje, kterou komunitní plánování nabízí

Definování odpovědnosti

Je nevyhnutelné definovat subjekt, který ponese jak odpovědnost, tak iniciativu celého procesu spolupráce. Jako nejvhodnější se jeví právě školy, které se svou činnosti vztahují k široké řadě občanů – rodičů, kteří mají na škole své děti, bývalých absolventů, ale také lidí, kteří navštěvují vzdělávací, kulturní a sportovní aktivity nabízené školou. V rámci tohoto definování je potřeba získat, zaměstnat či pověřit člověka, nejlépe na celý úvazek, který bude komunitní plánování připravovat a posléze realizovat. Tato činnost je jednou z důležitých úkolů komunitního koordinátora.

Cesta k tomu, aby každý měl příležitost zažít úspěch, vede přes nabídku mimoškolních aktivit, v nichž bude dán dostatečný prostor pro nalezení vlastní užitečnosti a prospěšnosti. Realizací těchto aktivit získává i škola, neboť rozšiřuje svou náplň. Přátelsky a otevřeně orientovaná škola ve vlastním zájmu vytváří pro spolupráci mnoho příležitostí. Možnosti jsou široké a sahají od spolupráce při plánování přes dobrovolnou práci až po finanční podporu školy.

Spolupráci s rodiči lze rozdělit do tří oblastí:[2]

  • Oblast ekonomická
    • rodiče průběžně zásobují hygienickými potřebami (papírové kapesníčky, papírové ubrousky a utěrky, toaletní papír) a výtvarným materiálem (čtvrtky, pastelky, lepidla...)
    • sbírají pro školu starý papír, hliník, víčka od PET lahví (vydělané peníze jsou využity např. na výlety)
    • malují obrázky na zeď
    • poskytují škole právní pomoc i finanční prostředky – po dohodě s rodiči a dětmi vybíráme vhodné hračky a další vybavení tříd
  • Oblast výchovně-vzdělávacího procesu
    • spolupráce při rozvíjení a obohacování integrovaných bloků
    • nabídka exkurzí a návštěv rodičů v zaměstnání (policie, záchranka, škola, restaurace, obora...)
    • půjčování osvědčených a oblíbených pomůcek, knih, hraček a výchovných programů pro naši interaktivní tabuli
    • společný karneval s rodiči – výroba masek
    • společné plánování nové fasády – výběr barev, obrázků
    • odpolední kroužky pro rodiče a děti (logopedický, keramický, výtvarný, literárně-dramatický, pohybově-taneční apod.) – dávají nový rozměr poznání dětí i jejich rodičů
  • Oblast evaluační
    • spolupráce při organizaci zpracování vstupních dotazníků
    • konzultace s učitelkami ohledně vzdělávacích problémů
    • konzultace ohledně doporučených vyšetření (PPP, psycholog, výchovný poradce)
    • 2–3x/rok možnost konzultovat individuálně evaluační záznamy o vzdělávacích pokrocích žáků
    • spolupráce při zpracování individuálních plánů práce s dětmi s odloženou povinnou školní docházkou i s nadanými žáky

Netradiční formy komunikace a zapojení rodičů

Příručka pro rodiče

Není výjimečné, že školy mají vypracovány „příručky pro rodiče“, které jim mají umožnit lépe proniknout do tajů učení, předestřít záměry školy a pochopit roli, kterou od nich bude vzdělávání jejich dětí vyžadovat. Tyto „handbooky“, rozdávané všem rodičům po nástupu jejich dítěte do školy, začínají úvodním slovem ředitele, který vysvětlí důležitost tohoto dokumentu a zároveň přímo vyzývá rodiče k zapojení do dění na škole. Na poslední straně pak rodič na speciálním listu („formuláři“) svým podpisem, příp. i podpisem svého dítěte potvrdí, že příručku důkladně prostudoval a rozumí všem požadavkům, pravidlům a zásadám potřebným pro úspěšné fungování školy. Tento formulář musí být škole doručen vyplněný do čtyř týdnů po nástupu dítěte do školy.

Příručka rodiče seznamuje se vzdělávací filozofií školy a jejími vzdělávacími a výchovnými cíly, popisuje organizační členění školy s jasně definovanými úkoly jednotlivých složek (s čím se obracet na ředitele, jak se zapojit do aktivit sdružení rodičů atd.). Jsou zde popsána všechna pravidla a předpisy, včetně návodu, jak řešit krizové záležitosti, stejně jako pravidla pro telefonní kontakt se školou. Nejpodstatnější část dokumentu tvoří důkladný, ale čitelně zpracovaný popis vzdělávacího programu na jednotlivých stupních školy, včetně používaných metod výuky, kritérií hodnocení a pravidel pro zadávání a zpracovávání domácích úkolů.

Ranní kávička

V této technice jde o to, že reprezentant vedení školy pozve v pravidelných intervalech a čase (např. jednou měsíčně, jednou za čtvrt roku apod.) rodiče k neformálnímu pohovoru na jakékoli téma. Setkání se uskutečňují na frekventovaném místě školy, kterým prochází většina rodičů (vestibul, prostor před školní jídelnou). Smyslem takového setkávání je, že rodiče začnou brát vedení školy jako partnera k rozhovoru, který umí naslouchat. Když pak vyvstane problém, nebudou se bát formulovat svoji nespokojenost a budou usilovat o nalezení efektivního řešení.

Měsíční společná setkání/Mezinárodní Cofee Party

Snídaně připravená rodiči z  různých ročníků, pořádaná pravidelně každý měsíc. Je to vnímáno jako šance setkat se, sdílet nápady a myšlenky a hlavně být pravidelně informován o dění na škole.

Přivítání nových rodičů

Pod tímto označením se skrývá řada různých aktivit směřujících k tomu, aby rodiče nových žáků (nově příchozích či prvňáčků) cítili ve škole přátelskou atmosféru a nebáli se vstupovat do kontaktu a spolupracovat s ostatními členy „komunity jejich školy.“

Staff Appreciation Reception

Na některých školách posilujících komunitní rozměr se Sdružení rodičů stará také o to, aby učitelé věděli, že si rodiče jejich práce váží. Speciálně pro vyjádření této vážnosti rodiče nastudují pro učitele zvláštní večer, na kterém jim zazpívají, zahrají scénky, připraví pro ně pohoštění. Této akci se říká Staff Appreciation Reception (volně přeloženo Recepce k ocenění pedagogického sboru).

Forem komunikace, předávání informací a spolupráce je několik. K předávání informací, komunikaci a spolupráci již nestačí ústní sdělení na třídních schůzkách či nástěnka při hlavním vchodu školy, ale také je nutné umět využívat počítač. Webové stránky školy a e-mailová pošta, to je realita těchto dnů. K tomu přidat mobilní telefon jak pro hovory, tak pro krátké textové zprávy (sms). Začít vydávat školní noviny a informační letáky, pořádat pro rodiče semináře, třídní schůzky vést jiným způsobem, než na jaký je většina rodičovské veřejnosti zvyklá, zapojit rodiče do třídních či školních projektů.[3]

Tipy pro sdružení rodičů

  • Jasně definujte svou roli.
  • Co škola potřebuje? – Ptejte se po jejích potřebách a snažte se je pochopit.
  • Realizujte jeden hlavní, velký projekt.
  • Určete rodiče, kteří se budou podílet na tvorbě vize školy.
  • Zvěte rodiče do školy.

Otázky k zamyšlení pro vedení škol a aktivní rodiče:

  • Jaká je vaše filozofie zapojení rodičů?
  • Co chcete a požadujete od rodičů na vaší škole?
  • Jak by mohlo vypadat ideální uspořádání vztahů mezi rodiči a školou?
  • Co už ve vaší škole děláte?
  • Co vás napadá ohledně možných změn ve vaší komunikaci s rodiči?
  • Čím mohou rodiče prospět a přispět vaší škole?
  • Jaké stávající akce mohou být využity k nastartování rodičovské organizace?

Vymezení rolí a kompetencí

Škola, která se snaží být centrem obce, ať už vzdělávacím, společenským, kulturním či komunitním, musí počítat s tím, že různé skupiny budou stále zřetelněji formulovat své cíle a záměry. Vyvolá to potřebu účinně komunikovat a společně hledat řešení problémů v rámci celé komunity. Musí být jasné, že každá ze zúčastněných stran v komunitě má své vlastní odlišné cíle, které mají stejnou cenu jako cíle ostatních, že existují společné zájmy, např. efektivní poskytování kvalitních služeb, a na nich lze stavět. Výsledná dohoda bude kompromisem přání a možností všech aktérů.

Je třeba hledat shodu zejména v následujících otázkách:

  • osobě pověřené společným/komunitním plánováním
  • revizi předložené představy o společném/komunitním plánování
  • společném vytvoření nové vize, to znamená nepočítat s tím, že je všem jasné, jak společné/komunitní plánování bude probíhat

Pro jakoukoli organizaci i systém je nejdůležitější identifikace poslání a vize. Proč jsme tady? Proč vyvíjíme zrovna tuto činnost? Poslání by mělo sjednocující filosofii  managementu školy, zřizovatele a rodičů (případně i zaměstnanců) o budoucnosti školy (o budoucí výchovné a vzdělávací činnosti školy, o jejím ekonomickém účelu a společenském smyslu). Stručně řečeno, poslání školy je její současný smysl a cíl. Poslání ovlivňuje všechny aktivity školy. Je snadné napsat skvělé poslání, ale mnohdy nejsme schopni jej naplnit. I na to je třeba myslet, pokud se rozhodnete naplňovat ve své škole její potenciál pro zapojení a širší spolupráci s rodiči.

Literatura a použité zdroje

[1] – HEJČÍKOVÁ, Jana. Analýza podmínek školy aneb SWOT analýza jako odrazový můstek pro tvorbu ŠVP. 2005. [cit. 2011-05-19]. Dostupný z WWW: [http://clanky.rvp.cz/clanek/s/Z/421/ANALYZA-PODMINEK-SKOLY-ANEB-SWOT-ANALYZA-JAKO-ODRAZOVY-MUSTEK-PRO-TVORBU-SVP.html/].
[2] – BERÁNKOVÁ, Lenka. Spolupráce s rodiči. 2009. [cit. 2011-05-19]. Dostupný z WWW: [http://clanky.rvp.cz/clanek/s/P/3193/SPOLUPRACE-S-RODICI.html/].
[3] – HOŠTIČKA, Jan. Komunikace mezi školou a rodiči žáků. 2006. [cit. 2011-05-19]. Dostupný z WWW: [http://clanky.rvp.cz/clanek/s/Z/620/KOMUNIKACE-MEZI-SKOLOU-A-RODICI-ZAKU.html/].
[4] – LAUERMANN, Marek. Ověření standardů kvality komunitní školy – dílčí výsledky mezinárodního projektu. 2011. [cit. 2011-05-19]. Dostupný z WWW: [http://clanky.rvp.cz/clanek/s/Z/10473/OVERENI-STANDARDU-KVALITY-KOMUNITNI-SKOLY-%E2%80%93-DILCI-VYSLEDKY-MEZINARODNIHO-PROJEKTU.html/].
[5] – ERCOLINO, Karen. Involvement of parents, text pro účastníky semináře Mýtus jménem americká škola. Brno, 2004.
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
doc
42.97 kB
Dokument
Dotazník pro rodiče

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Marek Lauermann

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
19. 5. 2011
Článek může poskytnout cennou inspiraci a konkrétní praktické rady, jak zlepšovat vztahy mezi učiteli a vedením školy na jedné straně a rodiči a veřejností na straně druhé. Autor zde ukazuje příklady, jak může být fungující spolupráce navázána a dále pěstována.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Vazby na další články:

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Téma článku:

Management