Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Soutěživost a vlastní tvorba jako motivace...

Soutěživost a vlastní tvorba jako motivace pro začlenění žáka-cizince

Praktický příspěvek
zkušenost
Článek přibližuje možnosti i problémy při zapojování žáka-cizince do školních soutěží v českém jazyce a literatuře. Zabývá se touto problematikou jak z hlediska schopností a dovedností žáka, tak z hlediska délky pobytu žáka v české škole.

Cíl výuky

Tento příspěvek ukazuje zkušenost s konkrétní situací – jak vtáhnout žáka-cizince do běžného dění ve škole, jak mu usnadnit cestu k jazyku a umožnit mu přispět svým pohledem do soutěžního literárního klání. Zároveň jde o inspiraci pro ty, kteří v nelehkém procesu integrace cizinců ztrácejí mnoho sil, a potřebují tak jako já povzbudit, aby si na hmatatelném důkazu ověřili, že snaha nese ovoce, pomalu, ale jistě.

Popis situace

Zapojení žáků-cizinců je v běžném životě školy proces ovlivněný řadou objektivních i subjektivních okolností. Škola, v níž působím, se věnuje několik desítek let tvorbě autorského literárního časopisu. Texty do něho vznikají jako mezitřídní soutěž žáků druhého stupně a porota pak vybírá texty k otištění na základě jejich výpovědní a umělecké hodnoty.

V posledních letech se do přípravy zcela spontánně zapojují žáci-cizinci, jejichž úroveň zvládnutí jazyka je na dobré nebo velmi dobré úrovni zejména proto, že jsou žáky české školy od mladšího školního věku, tady tedy problémy s jejich motivací a uplatněním v podstatě nenastávají. Naopak jejich mnohdy nový, neobvyklý pohled na dané téma přináší ostatním velké obohacení a oni sami, díky možnosti publikovat v češtině, získávají zdravé sebevědomí, neřeší svoji odlišnost a cítí se být nedílnou součástí jak autorského týmu, tak školy.

Aktuálně nastává situace, kdy na druhý stupeň nastupují starší žáci rovnou ze země, kde dosud žili. Úroveň jejich znalostí češtiny je od nulové k základní, málokdy jsou jazykově připraveni tak, aby vpluli do proudu učiva bez obtíží. V takovém okamžiku lze jen velmi těžko bez individuální péče postoupit do nadstandardní formy výuky, jakou je výše uvedená aktivita. Lze ovšem vytvářet podpůrné činnosti, kterými žáka dovedeme až k samostatné tvorbě.

Tvorba společné výstavy

Jak jsme postupovali my, se pokusím stručně nastínit na několika příkladech. Startovním momentem se stalo jakési třídní předkolo tvorby prací pouze pro potřeby třídy – téma Já a moje třída. Probíhalo v klasických dvou po sobě následujících hodinách – je třeba dostatek času. Lavice ve třídě upravíme do tvaru jakéhosi konferenčního stolu, aby měli k sobě blízko – je to důležité zejména ve druhé části práce. Hodina je uvedena například tím, že učitel má na své dlani nakreslené srdce a stručně pohovoří o pozitivních poselstvích, která si budeme předávat. Motivace je vždy závislá na atmosféře třídy a na vztahu učitel–žáci ve třídě, lze ji tedy kreativně měnit. Žáci si na připravený list papíru obkreslí svoji ruku, vytvoří si na obrázku náramek přátelství a vepíší do něho svoje jméno. Pak na pokyn učitele vepíší do spodní části volného prostoru několik údajů o sobě – mohou vybrat cokoli, co chtějí o sobě říci ostatním.

Se slovníkem v ruce je této činnosti schopen i žák, který v Čechách pobývá prvním rokem a je z neslovanského prostředí. V případě potřeby radí a pomáhají okolo sedící spolužáci. Následuje druhá fáze práce – do dlaně a prstů ruky vepisujeme jména ostatních spolužáků – úkon snadný pro všechny, opět jde snadno odpozorovat a každopádně má učitel předem jasno v tom, že přítomní cizinci již jména a jejich grafickou podobu ovládají. Pokračujeme těžším úkolem – přiřazujeme ke jménu stručnou, nejlépe jedno- až dvouslovnou charakteristiku spolužáka. Je zajímavé přitom sledovat počínání a výběr pořadí – a to nejen u žáků-cizinců. V hodině tohoto typu očekávejme šum a ruch svědčící o snaze být tím, kdo se vyjádří nejoriginálněji a nejvýstižněji. Spontánní pomoc cizinci lze očekávat, pokud s ním třída běžně aktivně spolupracuje, je slovník v permanenci a pokračujeme k závěrečnému bodu.

Ve finále si žáci posílají ruce mezi sebou a ve stanoveném čase připisují do bublin, vytvořených v horní části papíru nad prsty, vzkazy pro majitele ruky. Tady je důležité být nablízku žáku-cizinci a dostupnými prostředky přiblížit úkol. Po splnění všech psaných prací se v závěru hodiny dostaneme k prezentaci – losujeme jména, žáci čtou charakteristiky, vybírají nejzajímavější vzkazy z bublin a na konec vytvoří ve třídě kompaktní výstavní plochu vylepením prací na podklad, umístěním na nástěnku nebo zavěšením pomocí kolíčků na třídní výstavní plochu. Zpravidla tuto práci zorganizují ochotně a aktivně sami bez zasahování učitele.

První pokus o vlastní text k publikování

Touto formou poznávání jsme připravovali soutěžní téma Potkal jsem je/ji, které bylo o týden později zadáno všem žákům. Pro aktivizaci konkrétního žáka-cizince jsme pak využili povídání u jeho obrazu ruky, debata byla postupně delší, až se odhodlal k vlastnímu psaní o tom, jak potkal svoji současnou školu a třídu. Pro zpracování jeho prvotiny v českém jazyce po sedmi měsících v České republice bylo potřeba asi pěti návodných otázek k tomu, aby vznikl rukopis o rozsahu jedné stránky obvyklého formátu. Stránka bude přiložena k textu, je bez jakéhokoli vnějšího zásahu, aby neztratila výpovědní hodnotu a kouzlo originálu. Text bude zařazen do letního vydání školního časopisu. Práce s přípravou a podporou žáků v této oblasti se možná zdá zdlouhavá, ale pomoc pro každého žáka, aby našel chuť a odvahu česky psát a mluvit, je nesmírně obohacující zkušeností.

Reflexe

Příspěvek může být návodem, cestou k vyzkoušení, lze jej obohatit mnoha dalšími variantami. Zároveň ukazuje na fakt, že je sice náročné, ale velmi přínosné hledat nové cesty, jak začlenit do života školy, tedy i do soutěží v jazyce českém, opravdu všechny žáky. I když se ostýchají, obávají a potřebují podporu třídy i učitele. Výsledek je pozitivním momentem pro všechny.

Zkušenosti s tímto způsobem práce jsem získala vesměs velmi pozitivní. Pouze v kolektivu, kde je více žáků z různých zemí a s různou úrovní znalosti jazyka, je potřeba dobře zvážit, jestli jsou schopni všechny kroky zvládnout s ostatními, případně je užitečné pracovat v menších skupinkách, které mají jakýsi patronát nad svým spolužákem-cizincem. Velmi pečlivě se musíme věnovat žákům introvertním, kterým jazyková bariéra introvertní ladění ještě prohlubuje.

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám