Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku

Ikona informativni

Ferdinand Krch

Autor: Magdaléna Turková
Anotace: Ferdinand Krch navázal na české i evropské reformní snahy 20. a 30. let, působil na řadě tzv. českých škol pokusných a v redakcích několika časopisů pro děti.
Klíčová slova: Ferdinand Krch, Josef Křička, Milíčův dům, Dům dětství

Ferdinand Krch vystudoval reálné gymnázium v Praze na Smíchově a roku 1905 Právnickou fakultu Karlovy univerzity. Rozhodl se však, že svůj život věnuje výchově dětí. Po doplňovací maturitě na pražském učitelském ústavě sbíral několik let pedagogické zkušenosti jako pomocný a prozatímní učitel na pražských obecných školách, včetně internátní školy pro mladistvé kárance. V roce 1913 otevřel se skladatelem a pedagogem Josefem Křičkou bezplatný Dětský hudební ústav, který financoval z vlastních prostředků. Výsledky práce na této škole oba zaznamenali v knize Dítě a hudba.

Ve 20. a 30. letech 20. století se v Evropě začaly objevovat reformní snahy změnit školu. Toto úsilí vycházelo z kritiky tradiční školy a výchovy - z mechanického způsobu pamětního učení, z pasivity a přísné kázně, z malého důrazu na individualitu. Reformní pedagogika postavila do centra zájmu dítě, neomezovala dětskou spontaneitu, individualitu, samostatnost a aktivitu. Ve 20. letech vznikala řada individuálních pokusů o změnu české školy, tzv. české školy pokusné, které v rozsahu počáteční školy experimentálně ověřovaly původní výchovné a vzdělávací programy výrazných pedagogických osobností té doby (F. Bakule, F. Krch, J. Křička, E. Štorch).

K pokusným školám uměleckého typu patřil v letech 1919 - 1924 také Dům dětství v Horním Krnsku u Mladé Boleslavi, jehož ředitelem se stal Ferdinand Krch. V tomto reformním výchovném ústavu pro legionářské sirotky, který se stal opravdovým domem dětství s rodinnými vztahy, působili také skvělí pedagogové Ladislav Švarc a Ladislav Havránek. Důraz byl kladen na výchovu v přírodě, výchovu hrou a na jednotu mravní, citové, estetické a tělesné výchovy. Cílem zdejší pedagogické činnosti byl rozvoj dětské pohybové a pěvecké tvořivosti, výchova hudebního sluchu a pěstování elementárních kompozičních dovedností. Osvědčenou formou poslechu hudby se v Domě dětství staly literárně hudební besídky, v nichž roli interpretů i posluchačů převzaly děti samy. V jeden múzický celek se pojily recitace, zpěv, poslech vybraných skladeb, pohyb, tzv. světelné obrazy, dětské kresebné pokusy na dané téma a zmelodizované původní dětské verše. (Zazněly zde např. prokomponované cykly s názvy Moře, O babičce, Jarní slavnost, Pohádka lesa, Vánoce.)

Krnsko navštívilo mnoho našich i zahraničních delegací; ředitel pokusných škol v USA profesor C. Washburne o své návštěvě v roce 1923 napsal: "Kdybych byl na své cestě do Evropy neviděl nic více než Dům dětství v Krnsku, stálo to za to, že jsem do Evropy jel. Dům dětství je nejzajímavější a nejpokrokovější školou na evropském kontinentě."

V Domě dětství Ferdinand Krch důsledně propracoval svou "výchovu srdce", stejně později vedl děti v Milíčově domě. Základ výchovného počínání viděl v citové výchově: "Při výchově musíme v prvé řadě zaměstnat dětské srdce, aby nejen cítilo úctu a soucit ke všemu, co žije, ale aktivně pomáhalo životu všude podle svých možností, aby se mu zkrátka zalíbilo být dobrým." Základními kameny moudré cílevědomé výchovy podle něj byly schopnost milovat, cítit a vciťovat se, schopnost myslit a schopnost sloužit něčemu dobrému.

Začátkem 30. let se Ferdinand Krch připojil k Přemyslu Pittrovi a jeho spolupracovníkům, kteří se rozhodli vybudovat Milíčův dům, denní domov pro zanedbané žižkovské děti. Těm pak věnoval bezplatně svůj volný čas jako učitel sborového zpěvu, vedoucí čtenářských kroužků a vychovatel. Zpočátku zde trávil 2 - 3 hodiny týdně, později dojížděl každý den, a to až do roku 1951, kdy byla činnost Družiny Milíčův dům komunisty násilně zastavena.

S pedagogickou činností byla spojena i Krchova činnost publicistická. Spolupracoval s řadou časopisů, od roku 1919 řídil časopis pro mládež Zlatá brána, později redigoval v té době nejrozšířenější dětské časopisy Dorostu Československého Červeného kříže Lípa a Radost (zde spolupracoval s Josefem Ladou, kterého povzbudil ke zpracování vyprávění o kocouru Mikešovi pro děti) a publikace v Knihovničce Lípy. Ferdinand Krch byl autorem nebo spoluautorem mnoha dětských knih, divadelních her a zpěvníčků. Po roce 1945 spolu s učitelem Ladislavem Havránkem a malířem Antonínem Pospíšilem pracovali na nových čítankách, počtářských listech a pomůckách pro mateřské školy, prvňáčky i zvláštní školy; několik z nich vyšlo i v zahraničí. V návrzích učebních pomůcek a leporel dokázal Ferdinand Krch mistrně uplatnit pedagogické zásady hravosti, názornosti a estetičnosti.

V roce 1944 byl Krch spoluzakladatelem ilegálního Výboru křesťanské pomoci židovským dětem. Pro tyto děti byly v květnu 1945 zřízeny ozdravovny v zámcích Štiřín, Kamenice, Olešovice, Lojovice a v penzionu Ládví, kde bylo v letech 1945-47 společně vychováváno 810 dětí různých národností: židovských dětí, které poznaly hrůzy nacistických koncentračních táborů, a německých dětí z českých internačních táborů, z nichž některé prošly i Hitlerjugend. Byl to čin ve světové pedagogice ojedinělý a v kontextu poválečného období zcela mimořádný. Hledání domova a rodičů pro tyto děti se po ukončení "akce zámky" v roce 1947 přesunulo do Milíčova domu.

Po roce 1948 zůstaly některé práce Ferdinanda Krcha pouze v rukopise, nebyl vydán Dům dětství ani Výchova srdce (rukopisy těchto prací spolu s celou pozůstalostí F. Krcha jsou uloženy v archivu Pedagogického muzea J. A. Komenského v Praze). Sám autor o tom napsal: "Věřím, že žádná dobrá myšlenka se nemůže ztratit, jen musí trpělivě čekat, až přijde ten, kdo ji svým pochopením a láskou rozdmýchá k novému životu a bude ji dále zdokonalovat a rozvíjet podle potřeb doby."

Ferdinand Krch chtěl ukázat společnosti její existenční potřebu věnovat dětem dostatek času, vytvářet pro ně prostor a porozumět si s nimi. Za svou práci si získal mezinárodní uznání. Oceněn byl i doma, v roce 1966 obdržel k 85. narozeninám titul zasloužilého učitele. Výchovné zásady Ferdinanda Krcha, který se po několik desetiletí aktivně podílel na ověřování experimentálních výchovných a vzdělávacích programů usilujících od 20. let 20. století o změnu české školy, jsou nepochybně i dnes v mnohém aktuální. Seznámit se s nimi prostřednictvím autentických pramenů a literatury není proto bez užitku.

Nejznámější publikace Ferdinanda Krcha:

Skládanky ze čtverce papíru, Padesát veselých výstupů a divadélek pro děti, Veselé cviky a hříčky pro děti, Říkadla a písně s pohybem, Tři sta Kašpárkových legrací, Běží liška k Táboru, Rýmovačky naší Kačky, Babičko, povídej

Citace a použitá literatura:
[1] - Archiv Pedagogického muzea J.A.Komenského v Praze, Fond Ferdinanda Krcha.  
[2] - Pedagogické muzeum J. A. Komenského v Praze, Český archiv Přemysla Pittra.  
[3] - LAUKOVÁ, Lenka. Ferdinand Krch.  
[4] - Přemysl Pitter, život - dílo - doba, Sborník referátů a diskusních příspěvků z mezinárodní vědecké konference konané ke 100. výročí narození Přemysla Pittra ve dnech 22. - 23. června 1995 na Univerzitě Karlově v Praze. Praha, 1996.  
[5] - RÝDL, Karel. Ferdinand Krch a rozvoj estetického vnímání světa. 1998.  
[6] - VOMÁČKA, Jiří. Ferdinand Krch a Přemysl Pitter - příklad síly přátelství, in: Přemysl Pitter, život a dílo, Sborník referátů a diskusních příspěvků z mezinárodního semináře konaného dne 27. 3. 1993 v Pedagogickém muzeu J. A. Komenského v Praze. 1994.  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 01. 02. 2007
Zobrazeno: 10251krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
TURKOVÁ, . Ferdinand Krch. Metodický portál: Články [online]. 01. 02. 2007, [cit. 2019-06-27]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/1124/FERDINAND-KRCH.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.