Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Deskriptor úrovně B2
Odborný článek

Deskriptor úrovně B2

15. 1. 2007 Základní vzdělávání
Autor
Gabriela Baladová

Anotace

Článek nabízí podrobný popis znalostí a dovedností, kterých by měl dosáhnout člověk, který v jazykovém vzdělávání dosáhne úrovně B2.

Společný evropský referenční rámec pro jazyky stanovuje úrovně receptivních, produktivních, interaktivních a mediačních řečových dovedností. Ze zmíněného referenčního rámce vybíráme hlavní kategorie užívání jazyka pro deskriptor B2. Výběr provedla Mgr. Gabriela Baladová.


Sebehodnocení
  • Porozumění/poslech
    Rozumím delším promluvám a přednáškám a dokážu sledovat i složitou výměnu názorů, pokud téma dostatečně znám. Rozumím většině televizních zpráv a programů týkajících se aktuálních témat. Rozumím většině filmů ve spisovném jazyce.

  • Porozumění/čtení
    Rozumím článkům a zprávám zabývajícím se současnými problémy, v nichž autoři zaujímají konkrétní postoje či stanoviska. Rozumím textům současné prózy.

  • Mluvení/ústní interakce
    Dokážu se účastnit rozhovoru natolik plynule a spontánně, že mohu vést běžný rozhovor s rodilými mluvčími. Dokážu se aktivně zapojit do diskuse o známých tématech, vysvětlovat a obhajovat své názory.

  • Mluvení/samostatný písemný projev
    Dokážu se srozumitelně a podrobně vyjadřovat k široké škále témat, která se vztahují k oblasti mého zájmu. Umím vysvětlit své stanovisko k aktuálním otázkám a uvést výhody a nevýhody různých řešení.

  • Psaní/písemný projev
    Umím napsat srozumitelné podrobné texty na širokou škálu témat souvisejících s mými zájmy. Umím napsat pojednání nebo zprávy, předávat informace, obhajovat nebo vyvracet určitý názor. V dopise dovedu zdůraznit, čím jsou pro mne události a zážitky osobně důležité.

Kvalitativní aspekty užívání mluveného jazyka
  • Rozsah
    Má dostatečný rozsah jazyka, aby byl schopen/byla schopna vytvořit jasný popis, sdělil(a) své názory týkající se většiny obecných témat, což činí bez většího zřejmého hledání slov a pomocí některých druhů podřadných souvětí.

  • Správnost
    Ovládá gramatiku v relativně vysoké míře. Nedopouští se chyb, které by mohly způsobit nedorozumění, je schopen/schopna si většinu svých chyb opravit.

  • Plynulost
    Dokáže v relativně plynulém tempu produkovat úseky jazykové promluvy, ačkoliv může váhat v případech, kdy hledá strukturní a výrazové prostředky. Promluva je poznamenána jen několika znatelnými pauzami.

  • Interakce
    Dokáže iniciovat promluvu, vzít si slovo, kdy je to vhodné, a ukončit konverzaci, kdy potřebuje, ačkoliv to nemusí vždy provést elegantním způsobem. Napomáhá vývoji diskuse, která probíhá ve známé oblasti tím, že dává najevo, že rozumí, vyzývá ostatní k diskusi atd.

  • Koherence
    Dokáže užívat omezené množství kohezních prostředků tak, že umí ze svých výpovědí vytvořit věcnou a koherentní promluvu, ačkoliv v dlouhém textu občas nedokáže postihnout myšlenkovou návaznost.

Ústní projev - všeobecná stupnice
Dokáže podat jasný a systematicky rozvinutý popis a prezentaci, přičemž zvýrazňuje hlavní myšlenky a uvádí potřebné podrobnosti. Dokáže vytvořit jasné a podrobné popisy a srozumitelně a podrobně se vyjadřovat o široké škále témat, která se vztahují k oblasti jeho/jejího zájmu, přičemž rozvádí své myšlenky a podporuje je dodatečnými argumenty a odpovídajícími příklady.

  • Souvislý monolog
    • Popis zážitku
      Dokáže vytvořit jasné a podrobné popisy na široký okruh témat, která se vztahují k oblasti jeho/jejího zájmu.

    • Argumentace (např. v debatě)
      • Dokáže systematicky rozvinout argumentaci a přitom do určité míry dokládá své názory podpůrnými argumenty a vhodnými příklady.
      • Dokáže vystavět jasnou argumentaci, dostatečně rozvést a podpořit svůj názor doplňujícími argumenty a případnými příklady.
      • Dokáže sestavit řetěz promyšlených argumentů.
      • Dokáže vysvětlit svůj pohled na aktuální téma a uvést výhody a nevýhody různých přístupů.

  • Veřejná hlášení
    Dokáže pronést hlášení týkající se většiny obecných témat natolik zřetelně, plynule a spontánně, že se posluchač nemusí jakkoliv namáhat.

  • Oslovování různého publika
    • Dokáže srozumitelně přednést systematicky vystavěnou přednášku, zvýrazňovat důležité myšlenky a případné doplňující podrobnosti.
    • Dokáže se spontánně vzdálit od předem připraveného textu a navázat na zajímavé otázky z řad posluchačů, přičemž obvykle vykazuje pozoruhodnou plynulost a lehkost vyjadřování.
    • Dokáže srozumitelně přednést předem připravenou přednášku, vyjádřit souhlas či nesouhlas s určitým názorem a uvádět výhody a nevýhody různých možností.
    • Dokáže zodpovědět řadu následných otázek, a to natolik plynule a spontánně, že odpovědi nečiní žádné obtíže řečníku ani posluchačům.

Písemný projev - všeobecná stupnice
Dokáže napsat srozumitelné podrobné texty týkající se různých témat z oblasti jeho/jejích zájmů, přičemž dokáže shrnout, skloubit a zhodnotit informace a argumenty z velkého počtu zdrojů.

  • Samostatný písemný projev
    • Dokáže napsat srozumitelné a podrobné popisy skutečných nebo smyšlených událostí a zážitků, přičemž vyjadřuje vztahy mezi myšlenkami v logicky uspořádaném souvislém textu a dodržuje ustálené konvence daného žánru.
    • Dokáže napsat srozumitelné a podrobné popisy týkající se různých témat v oblasti jeho/jejího zájmu.
    • Dokáže napsat recenzi filmu, knihy nebo hry.

  • Zprávy a pojednání
    • Dokáže napsat pojednání nebo zprávy, které systematicky rozvíjejí argumentaci, patřičně zdůrazňují důležité myšlenky a dodávají potřebné detaily.
    • Dokáže zhodnotit různé nápady týkající se problému nebo jeho řešení.
    • Dokáže napsat pojednání nebo zprávu, které rozvíjejí argumentaci, uvádějí důvody pro a proti určitému názorovému stanovisku a vysvětlují výhody a nevýhody různých možností.
    • Dokáže shrnout a skloubit informace a argumenty z velkého počtu různých zdrojů.

Plánování
Dokáže si dopředu naplánovat, co je třeba říci a jak to říci, přičemž zvažuje účinek na posluchače.

Kompenzování
Dokáže užít opisů a parafrází, aby zakryl(a) mezery ve své slovní zásobě a gramatice.

Monitorování a přeformulování
Dokáže opravit přeřeknutí a chyby, pokud si je uvědomí nebo pokud by vedly k nedorozumění. Dokáže registrovat své "typické chyby" a vědomě je ve své řeči monitorovat.

Poslech s porozuměním - všeobecná stupnice
Rozumí spisovné řeči, živé nebo vysílané, jak na známá, tak méně známá témata, se kterými se běžně setkává v osobním, společenském, akademickém nebo profesním životě. Jeho/její schopnost porozumět ovlivňuje pouze značný hluk v okolí, nesprávná stavba vyslechnutého projevu a/nebo užití idiomatických výrazů.

Dokáže porozumět hlavním myšlenkám propozičně i jazykově složité řeči týkající se jak konkrétních, tak abstraktních témat ve spisovném jazyce, včetně odborných diskusí ve svém oboru. Dokáže rozumět delší promluvě a složité argumentaci, pokud jde o téma, které dostatečně zná, a pokud je postup přednášky výrazně signalizován explicitními prostředky.

  • Porozumění interakcí mezi rodilými mluvčími
    • Dokáže sledovat živý rozhovor mezi rodilými mluvčími.
    • S určitým úsilím dokáže pochytit většinu toho, co se kolem něj/ní říká, ale může mu/jí připadat obtížné účastnit se aktivně diskuse s několika rodilými mluvčími, kteří žádným způsobem svoje vyjadřování nepřizpůsobují.

  • Poslech v živém publiku
    Dokáže sledovat s porozuměním podstatné body formálních a méně formálních přednášek, zpráv a jiných forem akademických a profesních prezentací, které jsou propozičně a jazykově složité.

  • Poslech hlášení a pokynů
    Rozumí hlášením a vzkazům týkajícím se konkrétních i abstraktních témat, pokud jsou pronášena normální rychlostí ve spisovném jazyce.

  • Poslech médií a nahrávek
    • Rozumí nahrávkám ve variantě spisovného jazyka, se kterou se může setkat ve společenském, profesním nebo akademickém životě, a kromě informačního obsahu také rozpozná názory a postoje mluvčího.
    • Rozumí většině rozhlasových dokumentárních pořadů a většině ostatního nahraného nebo vysílaného materiálu ve spisovném jazyce a rozpozná náladu a tón mluvčího.

Čtení s porozuměním - všeobecná stupnice
Dokáže číst do značné míry samostatně, přičemž používá techniku a rychlost čtení odpovídající různým textům a účelům. Dobře se orientuje při výběru příručních materiálů. Má rozsáhlou funkční "čtecí" slovní zásobu, ale může mít problémy s málo častými idiomatickými spojeními.

  • Čtení korespondence
    Dokáže číst korespondenci, která se vztahuje k oblasti jeho/jejího zájmu, a pohotově chápe základní smysl textu.

  • Orientační čtení
    Dokáže rychle přehlédnout dlouhý, složitý text a najít důležité podrobnosti, rychle určit obsah a důležitost novinových zpráv, článků a hlášení týkajících se širokého okruhu profesních témat a umí se rozhodnout, zda má smysl je podrobněji prostudovat.

  • Čtení pro informaci a pochopení argumentace
    • Dokáže si najít informace, myšlenky a názory ve vysoce odborných zdrojích v rámci svého oboru.
    • Dokáže porozumět odborným článkům mimo svůj obor za předpokladu, že občas může nahlédnout do slovníku, aby se utvrdil(a), že jeho/její pochopení termínů je správné.
    • Dokáže porozumět článkům a zprávám zabývajícím se současnými problémy, v nichž autoři zaujímají konkrétní postoje či stanoviska.

  • Čtení pokynů
    Dokáže porozumět dlouhým, složitým návodům ve svém oboru, včetně podrobností tykajících se podmínek a varování, a to za předpokladu, že si může znovu přečíst obtížné pasáže.

  • Sledování televize a filmu
    Dokáže porozumět většině televizních zpráv a pořadů o současném dění, dokumentárním pořadům, rozhovorům "naživo", diskusním pořadům (a "talkshow"), hrám a většině filmů ve spisovném jazyce.

Rozpoznávání klíčových signálů a vyvozování významu (mluvený i psaný jazyk)
Dokáže využít různých strategií, včetně vytváření sledu hlavních myšlenek, ověřování správnosti porozumění za pomoci kontextových prostředku, aby porozuměl(a).

Ústní interakce - všeobecná stupnice
Dokáže jazyk užívat plynule, přesně a účinně a vyjadřovat se v rámci širokého okruhu všeobecných, akademických, profesních nebo zábavních témat a jasně označovat vztahy mezi myšlenkami. Dokáže komunikovat spontánně a gramaticky správně, aniž by zjevně musel(a) omezovat rozsah toho, co chce říct, a volí rovinu formálnosti odpovídající daným okolnostem. Dokáže se účastnit rozhovoru natolik plynule a spontánně, že může vést běžný rozhovor s rodilými mluvčími a udržovat s nimi vztahy, aniž by to některého z účastníků komunikace stálo nepřiměřené úsilí. Dokáže naznačit, jakou důležitost přikládá událostem a zážitkům, jasně vysvětlit a obhájit názory za pomoci vhodných argumentů.

  • Porozumění rodilému mluvčímu jako partneru v komunikaci
    Dokáže dopodrobna porozumět všemu, co se mu/jí říká ve spisovném mluveném jazyce, a to i v hlučném prostředí.

  • Rozhovor, konverzace
    • Dokáže se jako aktivní účastník zapojit do delších rozhovorů týkajících se většiny všeobecných témat, a to i v hlučném prostředí.
    • Dokáže udržet kontakt s rodilými mluvčími, aniž by je nechtěně pobavil(a) nebo podráždil(a), nebo aniž by od nich vyžadoval(a), aby se chovali jinak, než by se chovali ve styku s jiným rodilým mluvčím.
    • Dokáže vyjádřit různou míru emocí a zdůraznit, v čem jsou pro něj/ni události a zážitky z osobního hlediska důležité.

  • Neformální diskuse (s přáteli)
    • Dokáže sledovat živou diskusi mezi rodilými mluvčími. Umí přesně vyjádřit své myšlenky a názory, přesvědčivě pronášet složitou argumentaci a podobně na ni také reagovat.
    • Dokáže se aktivně zapojit do neformální diskuse ve známých kontextech, zhodnotit ji, jasně vyložit svůj názor, zhodnotit alternativní návrh, formulovat hypotézy a na hypotézy reagovat.
    • Dokáže při vynaložení určitého úsilí zachytit většinu toho, co se kolem něj v diskusi říká, může mu/jí ale připadat příliš obtížné účastnit se efektivně diskuse s několika rodilými mluvčími, kteří svou mluvu nijak nepřizpůsobují.
    • Dokáže v diskusi vysvětlit a obhájit své názory za pomoci vhodných vysvětlení, důvodů a poznámek.

  • Formální diskuse a schůze
    • Dokáže se zapojit do živé diskuse a rozpoznat přesně důvody pro a proti určitým názorům.
    • Dokáže přesně vyjádřit své myšlenky a názory, přesvědčivě předkládat rozvinutou argumentaci a na podobnou argumentaci reagovat.
    • Dokáže se aktivně zapojit do rutinních i méně běžných formálních diskusí.
    • Dokáže porozumět diskusi týkající se záležitostí spojených s jeho/jejím oborem a dopodrobna pochopit, které myšlenky mluvčí zdůrazňuje.
    • Dokáže přispět svými názory, vysvětlit a obhájit je, zhodnotit alternativní návrhy, formulovat hypotézy a na hypotézy reagovat.

  • Spolupráce zaměřená na dosažení cíle
    • Spolehlivě rozumí pokynům do všech podrobností.
    • Dokáže přispět k rychlému průběhu práce tím, že přizve ostatní, aby se zapojili, řekli, co si myslí atd.
    • Dokáže jasně vysvětlit danou věc nebo nastínit problém, uvažovat o možných příčinách nebo následcích a zvažovat výhody a nevýhody různých přístupů.

  • Vyjednávání za účelem získání zboží a služeb
    • Dokáže se jazykově vyrovnat se situací, kdy musí projednat řešení sporu, např. jde-li o pokutu, finanční zodpovědnost za škodu v bytě a vinu za nehodu.
    • Dokáže v hlavních bodech uvést důvody k odškodnění, přičemž využívá přesvědčivých jazykových prostředků, aby se domohl(a) zadostiučinění, a jasně vysvětlí meze ústupků, které je připraven(a) učinit.
    • Dokáže objasnit problém, který nastal, a vysvětlit, že dodavatel/zákazník musí učinit ústupek.

  • Výměna informací
    • Dokáže chápat a vyměňovat si složité informace a rady v širokém okruhu záležitostí spojených s jeho/její rolí v daném povolání.
    • Dokáže spolehlivě předat podrobné informace.
    • Dokáže jasně a podrobně popsat, jak provést určitý výkon.
    • Dokáže shrnout a skloubit informace a argumenty z řady zdrojů a podat o nich zprávu.

  • Pohovor (interview) v roli tazatele/dotazovaného
    Dokáže vést účinný a plynulý pohovor, spontánně se vzdálit od připravených otázek, sledovat a dále zkoumat zajímavé odpovědi. U pohovoru dokáže vyvíjet iniciativu, rozšiřovat a rozvádět myšlenky s minimální pomocí nebo povzbuzováním ze strany tazatele.

  • Ujímání se slova (střídání partnerů v komunikaci)
    • Dokáže užít patřičných jazykových prostředků ke vhodnému zásahu do diskuse.
    • Dokáže promluvu zahájit, udržovat v chodu a zakončit za pomoci efektivního střídání s partnerem v komunikaci.
    • Dokáže promluvu zahájit, vhodně se do ní zapojit a ukončit rozhovor, když potřebuje, i když ne vždy obratně.
    • Dokáže užívat běžné ustálené fráze (např. "That's a difficult question to answer" - "Na tuto otázku je těžké odpovědět."), aby získal(a) čas a neztratil(a) slovo, zatímco formuluje, co chce říct.

  • Spolupráce
    Dovede komentovat a dále rozvíjet sdělení a závěry ostatních mluvčích, a tak napomáhat vývoji diskuse. Dokáže napomáhat vývoji diskuse ve známé oblasti, potvrdit, že porozuměl(a), přizvat ostatní k účasti atd.

  • Žádost o objasnění
    Dokáže klást doplňující otázky, aby se ujistil(a), zda porozuměl(a) tomu, co mluvčí chtěl říct, a aby získal(a) objasnění víceznačných formulací.

Písemná interakce - všeobecná stupnice
Dokáže v písemné formě účinně podávat informace i vyjádřit své názory a dokáže na podobná sdělení reagovat.

  • Korespondence
    V dopisech dokáže vyjádřit míru pocitu, zdůraznit důležitost událostí a zážitků z osobního hlediska a ve své odpovědi reagovat na zprávy a názory pisatele dopisu.

  • Poznámky, vzkazy a formuláře
    • Dokáže zaznamenat vzkazy týkající se dotazů a vysvětlení problémů.
    • Dokáže napsat krátká sdělení obsahující jednoduché informace bezprostředně důležité pro přátele, pracovníky ve službách, učitele a ostatní lidi, kteří jsou součástí jeho/jejího každodenního života, a srozumitelně přitom vyjádří, co považuje za důležité.

  • Zapisování poznámek (z přednášek, seminářů atd.)
    Dokáže porozumět jasně uspořádané přednášce na známé téma a poznamenat si body, které mu/ jí připadají důležité, i když má sklon soustředit se na slova jako taková, proto mu/jí unikají některé informace.

  • Zpracování textu
    • Dokáže shrnout nejrůznější typy faktografických i imaginativních textů, okomentovat a prodiskutovat odlišné názory a hlavní témata.
    • Dokáže shrnout pasáže ze zpráv, rozhovorů nebo dokumentárních pořadů obsahujících výměnu názorů, odůvodnění a diskuse.
    • Dokáže postihnout zápletku a shrnout sled událostí ve filmu nebo hře.

Rozsah všeobecných znalostí jazyka
Umí se jasně vyjadřovat, aniž by bylo znát, že by musel(a) jazykově redukovat to, co chce vyjádřit. Jeho/její vyjadřovací prostředky dostačují k podání jasného popisu, vyjádření vlastních názorů, rozvinutí argumentace bez většího zřejmého hledání slov. K tomuto účelu používá některé druhy podřadných souvětí.

Rozsah slovní zásoby
Má dobrý rozsah slovní zásoby, která se vztahuje k oboru jeho/jejího zájmu a nejobecnějším tématům. Umí pozměňovat formulace, aby se vyhnul(a) častým opakováním, ale nedostatky ve slovní zásobě mohou způsobit zaváhání či používání opisných prostředků.

Ovládání slovní zásoby
Přesnost jeho/její slovní zásoby je všeobecně vysoká, ačkoli v malé míře dochází k záměnám a nesprávnému výběru slov, které však nezpůsobují problémy v komunikaci.

Gramatická správnost
Ovládá dobře gramatiku, pouze občas se dopouští malých nebo nesystematických chyb a menších nedostatků ve větné stavbě; ty však nejsou časté a mohou být zpětně opraveny. Ovládá gramatiku v relativně vysoké míře. Nedopouští se chyb, které by mohly způsobit nedorozumění.

Ovládání zvukové stránky jazyka
Osvojil(a) si jasnou, přirozenou výslovnost a intonaci.

Ovládání ortografie (pravopisu)
Dokáže vytvořit jasně srozumitelný souvislý písemný text, který odpovídá pravidlům týkajícím se úpravy textu a výstavby odstavců. Pravopis a interpunkce jsou poměrně přesné, ale mohou nést stopy vlivu mateřského jazyka.

Adekvátnost z hlediska sociolingvistiky (souvislosti jazyka a společnosti)
Dokáže se vyjadřovat sebevědomě, srozumitelně a zdvořile v rámci formálních a neformálních funkčních stylů, které odpovídají dané situaci a osobám, kterých se to týká. S určitým znatelným úsilím se dokáže účastnit diskuse ve skupině a přispívat k ní, i když se jedná o rychlou a hovorovou řeč. Dokáže komunikovat s rodilými mluvčími, aniž by je podvědomě a nechtěně bavil(a), iritoval(a), nebo aniž by je přinutil(a), aby se k němu/ní chovali jinak, než by se chovali k rodilému mluvčímu. Dokáže se vyjadřovat vhodně s ohledem na danou situaci a vyhnout se závažným chybám ve formulacích.

Diskursní kompetence
  • Přizpůsobivost
    • Dokáže to, co říká, i užité vyjadřovací prostředky uzpůsobit situaci a příjemci sdělení a dokáže si zvolit vhodnou úroveň formálnosti, která odpovídá daným okolnostem.
    • Dokáže se adaptovat na změny v průběhu konverzace, v jejím stylu a důraznosti tak, jak je to u konverzace běžné.
    • Dokáže přeformulovat svou výpověď (tvrzení).

  • Ujímání se slova (střídání partnerů v komunikaci)
    • Dokáže užít patřičných jazykových prostředků k vhodnému zásahu do diskuse.
    • Dokáže promluvu zahájit, udržovat v chodu a zakončit pomocí efektivního střídání s partnerem v komunikaci.
    • Dokáže promluvu zahájit, vhodně se do ní zapojit a ukončit rozhovor, když potřebuje, i když ne vždy obratně.
    • Dokáže užít běžné ustálené fráze (např. "That's a difficult question to answer."
      - "Na tuto otázku je těžké odpovědět."), aby získal(a) čas a neztratil(a) slovo, zatímco formuluje, co chce říct.

  • Rozvinutí tematických složek
    Dokáže rozvinout srozumitelný popis a vypravování, přitom umí rozvinout hlavní kompoziční složky a doložit je relevantními podrobnostmi a příklady.

  • Koherence
    • Dokáže efektivně používat rozmanité spojovací výrazy tak, aby výstižně postihl(a) vztahy mezi myšlenkami.
    • Dokáže užívat omezené množství kohezních prostředků tak, že umí ze svých výpovědí vytvořit věcnou a koherentní promluvu, ačkoli v dlouhém textu nedokáže občas postihnout myšlenkovou návaznost.
Funkční užívání jazyka
  • Plynulost promluvy
    • Dokáže spontánně komunikovat, občas se vyjadřuje pozoruhodně plynule a snadno i v delších a složitých úsecích promluvy.
    • Dokáže v relativně plynulém tempu produkovat úseky jazykové promluvy, ačkoliv může váhat v případech, kdy hledá strukturní a výrazové prostředky, promluva je pak poznamenána jen několika znatelnými dlouhými pauzami.
    • Dokáže docela plynule a spontánně komunikovat s rodilými mluvčími do té míry, že komunikace není obtížná pro žádnou ze zúčastněných stran.

  • Přesnost propozice
    Spolehlivě dokáže předat detailní informace.

Použitá literatura:
Společný evropský referenční rámec pro jazyky, Council for Cultural Co-operation, Education comittee, Modern Lenguages Division, Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002. ISBN 80-144-0404-4

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Gabriela Baladová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Cizí jazyk 2. stupeň