Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Deskriptor úrovně A2
Odborný článek

Deskriptor úrovně A2

15. 1. 2007 Základní vzdělávání
Autor
Gabriela Baladová

Anotace

Článek nabízí podrobný popis znalostí a dovedností, kterých by měl dosáhnout člověk, který v jazykovém vzdělávání dosáhne úrovně A2.

Společný evropský referenční rámec pro jazyky stanovuje úrovně receptivních, produktivních, interaktivních a mediačních řečových dovedností. Ze zmíněného referenčního rámce vybíráme hlavní kategorie užívání jazyka pro deskriptor A2. Výběr provedla Mgr. Gabriela Baladová.


Sebehodnocení
  • Porozumění/poslech
    Rozumím frázím a nejběžnější slovní zásobě vztahující se k oblastem, které se mě bezprostředně týkají (např. základní informace o mně a mé rodině, o nakupování, místopisu, zaměstnání). Dokážu pochopit smysl krátkých jasných, jednoduchých zpráv a hlášení.

  • Porozumění/čtení
    Umím číst krátké jednoduché texty. Umím vyhledat konkrétní předvídatelné informace v jednoduchých každodenních materiálech, např. v inzerátech, prospektech, jídelních lístcích a jízdních řádech. Rozumím krátkým jednoduchým osobním dopisům.

  • Mluvení/ústní interakce
    Umím komunikovat v jednoduchých běžných situacích vyžadujících jednoduchou přímou výměnu informací o známých tématech a činnostech. Zvládnu velmi krátkou společenskou konverzaci, i když obvykle nerozumím natolik, abych konverzaci sám/sama dokázal(a) udržet.

  • Mluvení/samostatný písemný projev
    Umím použít řadu frází a vět, abych jednoduchým způsobem popsal(a) vlastní rodinu a další lidi, životní podmínky, dosažené vzdělání a své současné nebo předchozí zaměstnání.

  • Psaní/písemný projev
    Umím napsat krátké jednoduché poznámky a zprávy týkající se mých základních potřeb. Umím napsat velmi jednoduchý osobní dopis, například poděkování.

Kvalitativní aspekty užívání mluveného jazyka
  • Rozsah
    Používá základní typy vět s pamětně osvojenými frázemi, skupinami několika slov a formulacemi k tomu, aby byl schopen/byla schopna vyjádřit omezený rozsah informací v jednoduchých každodenních situacích.

  • Správnost
    Používá správně některé jednoduché struktury, ale stále se systematicky dopouští elementárních chyb.

  • Plynulost
    Dokáže se dorozumívat pomocí krátkých příspěvků, ačkoliv pauzy, zadrhávání a přeformulování jsou zcela zřejmé.

  • Interakce
    Umí odpovídat na otázky a reagovat na jednoduché výroky. Umí naznačit, že rozumí, ale jen zřídka je schopen/schopna porozumět natolik, aby konverzaci sám/sama udržel(a) v chodu.

  • Koherence
    Dokáže propojit skupiny slov pomocí jednoduchých spojovacích výrazů, jako jsou "a" ("and"), "ale" ("but"), "protože" ("because").

Ústní projev - všeobecná stupnice
Dokáže podat jednoduchý popis nebo charakteristiku lidí, životních nebo pracovních podmínek, každodenních zvyklostí, toho, co má a nemá rád atd., a to v podobě krátkého sledu jednoduchých frází a vět spojených v seznam.

  • Souvislý monolog
    • Popis zážitku
      • Dokáže vyprávět příběh nebo jednoduchý sled myšlenek. Umí popsat skutečnosti, se kterými se každodenně setkává ve svém prostředí, např. lidi, různá místa, zážitky ze zaměstnání nebo studia.
      • Zvládne krátké, základní popisy událostí a činností.
      • Dokáže popsat plány a úmluvy, zvyky a rutinu, minulá jednání a osobní zážitky.
      • Umí užít jednoduchý popisný jazyk, aby formuloval krátká sdělení, která se týkají věcí a jejich srovnání.
      • Dokáže vysvětlit, co se mu/jí na dané věci líbí nebo nelíbí.
      • Dokáže popsat svoji rodinu, životní podmínky, dosažené vzdělání, současné a předchozí zaměstnání.
      • Dokáže jednoduše popsat lidi, různá místa a věci, které lidé vlastní.
    • Argumentace (např. v debatě)
      Deskriptor není k dispozici.

  • Veřejná hlášení
    Dokáže pronést krátké, předem nacvičené hlášení s předvídatelným obsahem, které je posluchačům srozumitelné tehdy, jsou-li připraveni na toto hlášení se soustředit.

  • Oslovování různého publika
    • Dokáže přednést krátkou, předem nacvičenou přednášku na téma, které se vztahuje k jeho/jejímu každodennímu životu, stručně zdůvodnit a vysvětlit své názory, plány a jednání.
    • Dokáže reagovat na omezené množství jednoznačně formulovaných následných dotazů.
    • Dokáže přednést krátkou, předem nacvičenou jednoduchou přednášku na známé téma.
    • Dokáže odpovídat na jednoznačné formulované dotazy za předpokladu, že může požádat o jejich zopakování a že mu/jí někdo pomůže s formulacemi jeho/jejích odpovědí.

Písemný projev - všeobecná stupnice
Dokáže napsat řadu jednoduchých frází a vět spojených jednoduchými spojkami, jako jsou "a", "ale" a "protože".

  • Samostatný písemný projev
    • Dokáže v souvislých větách psát o běžných stránkách svého okolí, např. o různých lidech, místech a práci nebo zážitcích spojených se studiem.
    • Dokáže napsat velmi krátké a jednoduché popisy událostí, osobních zážitků a toho, co dělal v minulosti.
    • Dokáže napsat sled jednoduchých frází a vět o své rodině, životních podmínkách, dosaženém vzdělání, o současném nebo nedávném zaměstnání.
    • Dokáže napsat krátké a jednoduché smyšlené životopisy a jednoduché básně o lidech.

  • Zprávy a pojednání
    Deskriptor není k dispozici.

Plánování
Dokáže si vybavit a zopakovat odpovídající sadu frází ze svého pamětního repertoáru.

Kompenzování
Dokáže užít nevhodné slovo ze svého repertoáru a gesty objasnit, co chce říct. Označí to, co má na mysli tak, že na to ukáže (např. "Chci tohle, prosím.").

Monitorování a přeformulování
Deskriptor není k dispozici.

Poslech s porozuměním - všeobecná stupnice
Dokáže porozumět natolik, aby vyhověl(a) konkrétním potřebám, za předpokladu, že jde o jasně formulovanou pomalou řeč. Rozumí frázím a výrazům, které se vztahují k nejnaléhavějším potřebám (např. základní osobní a rodinné informace, nakupování, místopis, zaměstnání), pokud jsou vysloveny pomalu a zřetelně.

  • Porozumění interakcí mezi rodilými mluvčími
    Obvykle dokáže rozpoznat téma diskuse, které je svědkem, pokud je vedena v pomalé, jasně artikulované řeči.

  • Poslech v živém publiku
    Deskriptor není k dispozici.

  • Poslech hlášení a pokynů
    Dokáže zachytit hlavní body v krátkých, zřetelných a jednoduchých vzkazech či hlášeních. Rozumí jednoduchým pokynům, jak se dostat z bodu X do bodu Y pěšky nebo prostředky hromadné dopravy.

  • Poslech médií a nahrávek
    Rozumí podstatným informacím v krátkých nahraných pasážích o každodenních záležitostech přednesených pomalu a zřetelně.

Čtení s porozuměním - všeobecná stupnice
Rozumí krátkým, jednoduchým textům, které se týkají běžných konkrétních záležitostí a obsahují častou každodenní slovní zásobu nebo jazyk vztahující se k práci. Rozumí krátkým, jednoduchým textům obsahujícím nejčastěji užívanou slovní zásobu včetně internacionalismů, které existují v jeho/jejím mateřském jazyce.

  • Čtení korespondence
    • Rozumí základním typům standardních dopisů a faxů (obsahujícím žádosti o informace, objednávky, potvrzení atd.) týkajících se běžných témat.
    • Rozumí krátkým, jednoduchým osobním dopisům.

  • Orientační čtení
    • Umí vyhledat konkrétní předvídatelné informace v jednoduchých každodenních materiálech, např. v inzerátech, prospektech, jídelních lístcích, bibliografiích a jízdních řádech.
    • Dokáže vyhledat určitý druh informací v seznamech a požadovanou informaci z nich vybrat (např. najít službu nebo řemeslníka ve Zlatých stránkách).
    • Dokáže pochopit obvyklá značení a nápisy na orientačních a informačních tabulích na veřejných místech, tj. na ulici, v restauraci, na vlakovém nádraží atd.; na pracovištích, kde se jedná o orientační tabule, pokyny, výstražné nápisy.

  • Čtení pro informaci a pochopení argumentace
    Dokáže rozpoznat určité informace v jednodušších psaných materiálech, se kterými přichází do styku, jako jsou dopisy, brožury a krátké novinové články popisující události.

  • Čtení pokynů
    • Dokáže porozumět směrnicím, například týkajícím se bezpečnosti, pokud jsou vyjádřeny jednoduchým jazykem.
    • Dokáže porozumět jednoduchým návodům k přístrojům, se kterými se setkává v každodenním životě, např. u veřejného telefonu.

  • Sledování televize a filmu
    • Dokáže rozpoznat hlavní myšlenky televizních zpráv týkajících se událostí, nehod atd., pokud je komentář doprovázen obrazovým materiálem.
    • Dokáže postřehnout změnu tématu u faktograficky zaměřených televizních zpráv a vytvořit si představu o základním obsahu.

Rozpoznávání klíčových signálů a vyvozování významu (mluvený i psaný jazyk)
Dokáže využít celkového pochopení významu krátkých textů a výpovědí týkajících se všedních témat konkrétní povahy k odvození pravděpodobného významu neznámých slov z kontextu.

Ústní interakce - všeobecná stupnice
Dokáže se poměrně snadno zapojit do interakce v situacích, které mají jasnou strukturu, a do krátkých rozhovorů za předpokladu, že mu/jí druhá strana pomůže v případě nutnosti. Zvládne jednoduché, rutinní výměny bez nadměrného úsilí, dokáže klást otázky a odpovídat na ně, vyměňovat si názory a informace týkající se běžných témat v předvídatelných každodenních situacích. Umí komunikovat v jednoduchých běžných situacích vyžadujících jednoduchou, přímou výměnu informací o běžných rutinních záležitostech, které se týkají práce a volného času. Zvládne velmi krátkou společenskou konverzaci, ale zřídka je schopen porozumět natolik, aby konverzaci sám(a) udržel(a) v chodu.

  • Porozumění rodilému mluvčímu jako partneru v komunikaci
    • Rozumí natolik, aby zvládl jednoduché rutinní výměny bez nadměrného úsilí. Ve většině případů rozumí jasně artikulovanému spisovnému jazyku, který je mu/jí adresován a který se týká běžných záležitostí, pokud může občas požádat o zopakování nebo přeformulování.
    • Rozumí tomu, co mluvčí přímo jemu/jí říká zřetelně a pomalu v rámci jednoduchého rozhovoru na každodenní témata. Porozumění mu/jí může být usnadněno, pokud se mu/jí mluvčí opravdu snaží pomoci.

  • Rozhovor, konverzace
    • Dokáže navázat společenský kontakt: přivítat se, rozloučit se, představit se a vyjádřit poděkování.
    • Obvykle dokáže porozumět zřetelně artikulovanému spisovnému ústnímu projevu, který je mu/jí přímo adresován a který se týká známých skutečností, pokud může občas požádat o zopakování nebo přeformulování.
    • Dokáže se účastnit krátkých rozhovorů v obvyklých kontextech, které se týkají jeho/jejích zájmů.
    • Dokáže jednoduše vyjádřit, jak se cítí, a vyjádřit poděkování.
    • Zvládne velmi krátké společenské výměny, ale zřídka je schopen porozumět natolik, aby sám udržel konverzaci v chodu, ačkoliv mu/jí může k porozumění pomoci mluvčí, který se o to bude opravdu snažit.
    • Dokáže užívat jednoduché všední zdvořilostní obraty pro přivítání a oslovení.
    • Dokáže formulovat pozvání a na pozvání reagovat, činit návrhy a omlouvat se.
    • Dokáže vyjádřit, co se mu/jí líbí a co nikoli.

  • Neformální diskuse (s přáteli)
    • Ve většině případů dokáže rozpoznat námět diskuse probíhající kolem něj/ní, pokud je řeč pomalá a zřetelná.
    • Dokáže diskutovat o tom, co se bude dělat večer, o víkendu.
    • Dokáže činit návrhy a reagovat na ně.
    • Dokáže souhlasit i nesouhlasit s ostatními.
    • Dokáže jednoduchým způsobem diskutovat o otázkách praktického rázu, pokud je oslovován(a) zřetelně, pomalu a přímo.
    • Dokáže diskutovat o tom, co se bude dělat, kam se půjde, a domluvit se na setkání.

  • Formální diskuse a schůze
    • Ve většině případů dokáže postřehnout změny tématu ve formální diskusi vztahující se k jeho/jejímu oboru, která probíhá v pomalé, jasně artikulované řeči.
    • Dokáže se podělit o důležité informace a vyjádřit svůj názor na problémy praktického rázu, pokud je osloven přímo, za předpokladu, že se mu/jí pomůže s některými formulacemi a že v případě nutnosti může požádat o zopakování hlavních myšlenek.
    • Dokáže vyjádřit, co si o věcech myslí, když je přímo osloven na formální schůzi, za předpokladu, že v případě nutnosti může požádat o zopakování hlavních myšlenek.

  • Spolupráce zaměřená na dosažení cíle
    • Rozumí natolik, aby zvládl(a) jednoduché, rutinní úlohy bez nadměrného úsilí, a dokáže velmi jednoduše požádat o zopakování, když nerozumí.
    • Dokáže prodiskutovat další postup a přitom činit návrhy a na podobné návrhy reagovat, požadovat a dávat pokyny.
    • Dokáže naznačit, čemu rozumí, a pokud se mluvčí bude opravdu snažit, může mu/jí pomoci s porozuměním toho, co je zapotřebí.
    • Dokáže komunikovat v rámci jednoduchých a rutinních úloh a pomocí jednoduchých frází dokáže požádat o různé věci nebo je poskytnout, získat jednoduché informace a diskutovat o dalším postupu.

  • Vyjednávání za účelem získání zboží a služeb
    • Dokáže se vyrovnat s běžnými záležitostmi každodenního života, jako je cestování, ubytování, stravování a nákupy.
    • Dokáže získat potřebné informace z turistické kanceláře, pokud jde o záležitosti jednoduché a nespecifické povahy.
    • Dokáže požádat o zboží a služby každodenní potřeby a poskytnout je.
    • Dokáže získat jednoduché informace o cestování, užívání veřejné dopravy: autobusu, vlaku, taxíku, ptát se na cestu a ukázat cestu a koupit si jízdenky.
    • Dokáže se zeptat na různé věci a vyřídit jednoduché záležitosti v obchodech, na poště nebo v bance.
    • Dokáže poskytovat a vyžádat si informace o množství, počtu, cenách atd.
    • Dokáže sjednat jednoduchou koupi, říci, co chce, a zeptat se na cenu.
    • Dokáže si objednat jídlo.

  • Výměna informací
    • Rozumí natolik, aby zvládl(a) jednoduchou, rutinní konverzační výměnu bez přílišné námahy.
    • Dokáže zvládnout praktické nároky každodenního života: vyhledat a předat jednoduché faktografické informace.
    • Dokáže klást otázky týkající se zvyků a rutinních záležitostí a podobné otázky zodpovídat.
    • Dokáže klást otázky týkající se trávení volného času a minulých činností a podobné otázky zodpovídat.
    • Dokáže poskytnout jednoduché orientační pokyny, např. vysvětlit, jak se někam jde, a také se dokáže podobnými pokyny řídit.
    • Dokáže komunikovat v rámci jednoduchých rutinních úloh, které vyžadují jednoduchou a přímou výměnu informací.
    • Dokáže si vyměnit omezený rozsah informací o známých a rutinních pracovních postupech.
    • Dokáže klást a zodpovídat otázky o tom, co kdo dělá v práci a ve volném čase.
    • Dokáže se ptát na cestu i vysvětlit cestu pomocí odkazu na mapu nebo plánek.
    • Dokáže se zeptat na osobní informace a také je poskytnout.

  • Pohovor (interview) v roli dotazovatele/dotazovaného
    • Dokáže se u pohovoru domluvit a sdělovat myšlenky a informace týkající se známých témat, pokud může občas požádat o objasnění a dostane se mu/jí pomoci při vyjadřování toho, co chce říct.
    • Dokáže u pohovoru odpovědět na jednoduché otázky a reagovat na jednoduchá sdělení.

  • Ujímání se slova (střídání partnerů v komunikaci)
    • Dokáže užít jednoduchých způsobů, jak začít, udržet a ukončit krátký rozhovor.
    • Dokáže zahájit, udržet a uzavřít jednoduchý osobní rozhovor "z očí do očí".
    • Dokáže si vyžádat pozornost.

  • Spolupráce

    • Dokáže naznačit, že diskusi sleduje s porozuměním.
  • Žádost o objasnění
    • Dokáže velmi jednoduchým způsobem požádat o zopakování, pokud nerozumí.
    • Dokáže požádat o objasnění klíčových slov nebo frází, kterým nerozuměl(a), a k tomu užít běžných ustálených frází.
    • Dokáže říct, že nerozuměl(a).

Písemná interakce - všeobecná stupnice
Dokáže psát krátká frázovitá sdělení, která se vztahují k záležitostem z oblasti bezprostředních potřeb.

  • Korespondence
    Umí napsat velmi jednoduché osobní dopisy vyjadřující poděkování a omluvu.

  • Poznámky, vzkazy a formuláře
    • Dokáže zaznamenat krátký vzkaz za předpokladu, že může požádat o zopakování a přeformulování.
    • Umí napsat krátké jednoduché poznámky a sdělení týkající se jeho/jejích základních potřeb.

  • Zapisování poznámek (z přednášek, seminářů atd.)
    Deskriptor není k dispozici.

  • Zpracování textu
    • Dokáže vybrat a reprodukovat klíčová slova a fráze nebo krátké věty z krátkého textu v rámci své omezené kompetence a zkušenosti.
    • Dokáže opsat krátké tištěné texty nebo texty čitelně psané rukou.
Rozsah všeobecných znalostí jazyka
  • Má základní jazykový repertoár, který mu/jí umožňuje, aby se vyjadřoval(a) v rámci každodenních předvídatelných situací, ačkoliv bude muset ve většině případů zjednodušit obsah sdělení a hledat slova.

  • Ovládá užívání krátkých každodenních výrazů, pomocí nichž vyjadřuje jednoduché potřeby konkrétní povahy: osobní data, denní režim, potřeby a požadavky, požádání o informace.

  • Umí používat základní typy vět a komunikovat o sobě a jiných lidech, o tom, co dělají, o místech, o vlastnictví atd. pomocí pamětně osvojených frází, skupin několika slov a formulací.

  • Má omezený repertoár krátkých pamětně osvojených frází, které se týkají předvídatelných základních jazykových situací; v neobvyklých situacích dochází k častým selháním v jazykové komunikaci a nedorozumění.

Rozsah slovní zásoby
  • Má dostačující slovní zásobu k tomu, aby fungoval(a) v běžném denním styku v rámci známých situací a témat.

  • Má dostačující slovní zásobu k tomu, aby vyjadřoval(a) základní komunikativní potřeby.

  • Má dostačující slovní zásobu k tomu, aby se vypořádal(a) s nejzákladnějšími jazykovými potřebami.

Ovládání slovní zásoby
Ovládá omezený repertoár slovní zásoby, která se vztahuje ke konkrétním každodenním potřebám.

Gramatická správnost
Používá správně některé jednoduché struktury, ale přitom se systematicky dopouští elementárních chyb - např. má sklon k zaměňování časů, zapomíná na gramatickou shodu. Nicméně je stále jasné, co se pokouší vyjádřit.

Ovládání zvukové stránky jazyka
Výslovnost je celkově dostatečně jasná natolik, aby byla srozumitelná, navzdory zcela zřejmému cizímu přízvuku, ale účastníci promluvy budou občas potřebovat, aby bylo zopakováno, co již bylo řečeno.

Ovládání ortografie (pravopisu)
  • Dokáže opisovat krátké věty, které se týkají každodenního života - např. orientační pokyny, jak se někam dostat.

  • Umí poměrně přesně foneticky napsat krátká slova, která jsou součástí jeho/její slovní zásoby (ale přitom nutně zcela neovládá jejich správný pravopis).

Adekvátnost z hlediska sociolingvistiky (souvislosti jazyka a společnosti)
  • Dokáže se jednoduchým způsobem vyjadřovat pomocí základních jazykových funkcí, jako jsou výměna informací, žádosti, vyjádření vlastních názorů a postojů, a v jejich rámci reagovat.

  • Dokáže jednoduše, ale efektivně udržovat společenskou komunikaci prostřednictvím nejjednodušších běžných výrazů a fungováním v rámci základních zvyklostí.

  • Dokáže se slovně vypořádat s krátkými společenskými výměnami a využívá k tomu každodenních zdvořilých způsobů pozdravů a oslovení. Dokáže někoho pozvat, někomu se omluvit a reagovat na pozvání a omluvu.

Diskursní kompetence
  • Přizpůsobivost
    • Vzhledem k určitým okolnostem dokáže dobře přizpůsobit pamětně nacvičené jednoduché fráze prostřednictvím omezeného repertoáru lexikálních substitucí.
    • Dokáže rozšířit naučené fráze vytvářením nových spojení z jejich jednotek.
  • Ujímání se slova (střídání partnerů v komunikaci)
    • Dokáže užít jednoduchých způsobů, jak začít, udržet a ukončit krátký rozhovor.
    • Dokáže zahájit, udržet a uzavřít jednoduchý osobní rozhovor "z očí do očí".
    • Dokáže si vyžádat pozornost.

  • Rozvinutí tematických složek
    • Dokáže vyprávět příběh nebo něco popsat prostým výčtem myšlenek.

  • Koherence
    • Dokáže používat nejběžněji se vyskytující spojovací výrazy k propojení jednoduchých vět, aby mohl vyprávět příběh nebo něco popsat prostým vyjmenováním určitých myšlenek.
    • Dokáže propojit skupiny slov pomocí jednoduchých spojovacích výrazů, jako jsou "a" ("and"), "ale" ("but") a "protože" ("because").
Funkční užívání jazyka
  • Plynulost promluvy
    • Dokáže se dorozumívat pomocí krátkých příspěvků, ačkoliv pauzy, opakované snahy začít komunikovat a přeformulování promluv jsou zcela zřejmé.
    • Dokáže dostatečně lehce zrekonstruovat fráze týkající se známých témat tak, aby zvládl(a) krátké výměny navzdory zcela zřetelným zaváháním a neúspěšným počátkům komunikace.

  • Přesnost propozice
    Dokáže vyjádřit, co chce říct, za pomoci jednoduché a přímé výměny omezených informací týkajících se známých a běžných věcí, ale v ostatních situacích je nucen obsah sdělení značně zjednodušit.

Použitá literatura:
Společný evropský referenční rámec pro jazyky, Council for Cultural Co-operation, Education comittee, Modern Lenguages Division, Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002. ISBN 80-144-0404-4

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Gabriela Baladová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Cizí jazyk 2. stupeň