Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Dějiny jako hra

Praktický příspěvek
inspirace
uč.hodina
Autor Eva Špačková
Pomocí příspěvku můžeme žákům přiblížit české země od pravěku až do dob nedávných, objasnit život v jednotlivých obdobích dějin naší země. Jedná se o motivační hru sloužící především ke zpestření výuky a vytvoření určitého vztahu k naší historii.

Tento příspěvek popisuje, jak je možné jiným způsobem realizovat vlastivědná témata ve 4. a v 5. ročníku ZŠ. Snaží se žákům přiblížit české země od pravěku až do dob nedávných, objasnit život v jednotlivých obdobích dějin naší země. Jedná se o motivační hru sloužící především ke zpestření výuky a k vytvoření určitého vztahu k naší historii. V neposlední řadě se žáci naučí vnímat sami sebe a také ostatní jinak než jen ve vyjmenovávání toho, co vědí či nevědí. Čtenou dramatizací probírané látky si žáci vyzkouší, jak to asi vypadalo před dávnými časy, možná i zjistí, že by v té době žít nechtěli, a snad se i poučí z minulosti.

Průběh činnosti

Přípravné práce, poučení žáků o chování při představení, samotná hra, rozhovor bezprostředně po představení - hodnocení, převyprávění děje s dalším výkladem, četba z učebnice, zápis.

Přípravné práce

Nejprve vybereme žáky, rozdělíme jim role a předáme předtištěné papíry s textem. Úkolem žáků bude vše nastudovat, aby byli schopni vše zahrát spolužákům. Papíry mohou žáci dostat den či dva dny dopředu, o přestávce či na začátku hodiny. Výhodou předání role k nacvičení domů je možnost naučit se text zpaměti a přinesení si potřebného oděvu či jiných pomůcek. Někdy si žáci mohou vyrobit potřebné kulisy například o výtvarné či pracovní výchově. Už to některé povzbudí k nadcházející činnosti. Pro jiné hodiny je zase zajímavější a mnohdy účelnější, přinese-li již učitel vše připravené.

Poučení herců i diváků před představením

Těsně předtím, než začnou hrající žáci přicházet na scénu, je nutné upřesnit místo, odkud budou postupně přicházet a odcházet, kde budou vždy stát, aby se nepletli na jevišti. Zvolíme též vhodné místo pro vypravěče. Nehrající zde tvoří publikum, proto se tak také musí chovat. Pokud se jich zeptáme, jak správně slušně sledovat představení, jistě sami dokáží vytvořit pravidla. Ticho a koncentrace na hru je opravdu nezbytností (nejde jen o pouhé hraní, ale také o nově probíranou látku), musíme je tedy vyžadovat.

Samotné představení

Mají-li žáci role nacvičené dopředu, zahrají vše během 5 - 10 minut spolužákům. Nestihli-li si text nacvičit, ať již z jakéhokoli důvodu (např. chybí důležitý hráč pro roli, učitel neměl možnost nakopírovat včas papíry), několik minut na začátku hodiny věnují trénování. Diváci (ostatní žáci) zatím čtou článek v učebnici. Činnost je vhodné provádět několik hodin, nelze jim však věnovat všechny vyučovací jednotky, neboť mnohdy žáci očkávají, že se zase něco bude hrát.

Během představení má učitel po ruce text a sleduje průběh hry. Aby byl efekt pro diváky co nejlepší, je mnohdy nutné do děje vstoupit, některého žáka poslat pryč či na správné místo anebo raději při zkomolení nějakých důležitých slov začít hrát znovu. Někdy lze dokonce danou scénu opakovat i několikrát, což je často velice zábavné, povídá-li dotyčný pořád dokola například místo "Namáhejte ty své HŘBETY!" slova "Namáhejte ty své HŘEBY!". Navíc aby hru někteří jen nečetli, ale opravdu hráli, je třeba žákům na některé situaci názorně, až přehnaně ukázat, jak se do role vžít. Klidně i zakřičet, jste-li např. dráb nebo vojenský velitel, či předvést pana továrníka, jak se nese.

Po představení

  • Hodnocení herců
    Zpočátku je dobré, když učitel s hodnocením začne. Žáci brzy pochopí, co mají či nemají sledovat, co oceňovat a co nikoli. Pokud se nejedná o nadané žáky, kteří přesto předvedli dobrý výkon, máme jedinečnou šanci je za něco pochválit. Téměř vždy se najde něco, za co je možné říci pěkné slovo. Mnozí žáci dokáží ocenit i práci méně oblíbených spolužáků a toho je potřeba využít. Některou z hodin můžeme vyzkoušet i sebehodnocení každého hrajícího. Pokud však máme nějakého velice stydlivého žáka, doporučila bych poprvé raději hodnocení na papírek, později se již jednotlivci sami hodnotí nahlas.

  • Převyprávění děje příběhu
    Hodnocení herců není nutné provádět každou hodinu. Nemáme-li dostatek času, věnujeme se pouze samotnému ději příběhu. S žáky se pokoušíme průběh scény převyprávět. Bavíme se s nimi, proč si myslí, že to tak bylo, kdo to asi byl dráb, nevolník atd. Dodáváme navíc informace, které nebylo možné do děje zahrnout.

Článek v učebnici

K lepšímu zapamatování látky slouží text v učebnici. Žáci si během čtení ještě utřídí již zmíněné skutečnosti a získají jakýsi přehled. Doporučuji ještě v téže hodině, kdy proběhla hra, či v bezprostředně následující.

Zápis

Důležité údaje zapíšeme do sešitu na konci hodiny, popř. v nejbližší další hodině.

Pomůcky

Využijeme zejména nějaký starší oděv, nástroje na pěstitelské činnosti, vlastní výrobky apod. Poměrně časté jsou jednoduše vyrobitelné papíry s nápisy, okopírované obrázky z knih a zejména improvizace, zapomeneme-li např. půjčený klobouk či kravatu doma.

Časová dotace

Většinou stačí jedna hodina. Využijeme-li však dvouhodinovky, výuka proběhne ve větším klidu a žáci mají více příležitostí k případným dotazům.


Konkrétní náměty:
České země v době Rakouska
Buditelé českého národa
Obrození českého jazyka
Husité
Mistr Jan Hus


Informační zdroje:

Čornej, P.: Dějiny českých zemí. Vlastivěda pro 4. a 5. ročník, Alter.

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám