Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Využití adaptovaných textů ve výuce češtiny pro cizince – text jako prostředek nácviku čtení s porozuměním
Odborný článek

Využití adaptovaných textů ve výuce češtiny pro cizince – text jako prostředek nácviku čtení s porozuměním

17. 3. 2011 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Jarmila Karlovcová

Anotace

Cílem tohoto příspěvku je ukázat možnosti práce s adaptovaným textem tak, aby sloužil jako prostředek nácviku čtení s porozuměním. Základem pro tuto práci je adaptace klasické pohádky a vytvoření klasifikačních úloh, které kontrolují porozumění textu či s textem dále pracují.

V našem příspěvku se zabýváme problematikou adaptace textu a jeho využití. Adaptování textu je vhodnou alternativou mezi texty původními, které mohou být pro studenty příliš náročné a demotivující, a texty uměle vytvořenými, které jsou sestaveny autory učebnic nebo samotnými učiteli za účelem nácviku čtení a k osvojení si gramatických jevů. Adaptovaný text je velmi žádoucí, protože obsahuje určitou podobu původního textu, ale je také srozumitelný a efektivně může být využit při výuce. Vhodně upravený text můžeme zařadit již do výuky začátečníků.

Pro náš příspěvek jsme adaptovali klasickou pohádku Františka Bartoše – Jak stařeček měnil, až vyměnil tak, abychom ji mohli použít v hodinách češtiny pro cizince. Dále předkládáme možnou práci s tímto textem. Úkoly jsou voleny tak, aby kontrolovaly porozumění textu, nepředpokládáme, že při výuce učitel použije všechny úkoly, spíše si vybere určitý typ cvičení podle úrovně studenta. Adaptovaná pohádka je přiložena jako příloha.

Konkrétní práce s adaptovaným textem – Pohádka o tom, jak stařík měnil, až vyměnil

Ještě před čtením samotného textu je vhodné studenty motivovat předtextovým cvičením. Toto cvičení nemusí být dlouhé a může zahrnovat odpovědi na předem připravené otázky. Před čtením této pohádky bychom se zeptali studentů: Za jakou věc byste vyměnili kus zlata? Vyměnili jste někdy něco za něco jiného? Co to bylo a kdy to bylo?

Text jako prostředek nácviku čtení s porozuměním

Při práci s textem je vždy důležité ověřit si, jak student textu rozumí. Ke kontrole se využívá těchto způsobů:

A) Student vyhledává na dané otázky odpověď v textu nebo sám odpoví v cizím jazyce, popř. provede nějaký požadovaný úkon (např. určí, zdali tvrzení je správné nebo špatné, seřadí věty podle návaznosti v textu nebo dokončí větu podle textu).

  1. Odpovězte na otázky: Jakého koně si stařík vybral? Jakou krávu si stařík vybral? Jaké prase si stařík vybral?
  2. Je to pravda, že...? Stařík se ve městě velmi dobře najedl. Stařík si vybral nejsilnější prase. Stařík šel domů kolem lesa a okolo potoka. Stařík chtěl dárek pro svoji ženu. Stařík vyměnil krávu za koně.                 
  3. Složte správně příběh:
    • Stařík vyměnil prase za nejkrásnější jehlu.
    • Stařík dostal kus zlata.
    • Stařík vyměnil koně za nejsilnější krávu.
    • Stařenka byla ráda, že je stařík doma.
    • Stařík vyměnil krávu za největší prase.
    • Stařík zachránil bohatého muže v řece.
    • Stařík ztratil nejkrásnější jehlu.
    • Stařík vyměnil zlato za nejrychlejšího koně.
  4. Dokončete větu:

Jednoho krásného a teplého dne plaval jeden bohatý muž v ________ .

  • Nejdříve ho pozval do svého domu, dal mu dobré _________ a  _________.
  • Stařík vzal zlato a šel _________ .
  • Muž s koňmi mu řekl: „Dej mi to zlato a vyber si nejrychlejšího ___________.“

Žáci pak ve dvojici s textem mohou pracovat dále. Jeden z dvojice vymýšlí otázky k textu a druhý na tyto otázky pravdivě odpovídá.

B) Žáci ve dvojici nebo spolu s učitelem tvoří otázky k textu a jeden druhého se ptá na informace z daného textu. Od cvičení 1 v oddíle A se toto cvičení odlišuje především rozsahem odpovědi. Na rozdíl od prvního cvičení žák nenajde přesnou jednoslovnou odpověď v textu, ale musí odpověď vytvořit sám na základě porozumění textu.

  1. Odpovězte na otázky: Proč dal bohatý muž staříkovi kus zlata? Koho potkal stařík na cestě domů? Co nakonec přinesl stařík domů?

C) Student libovolně dokončí vyprávění nebo domýšlí jeho závěr. V tomto případě by bylo nutné vypustit závěr či některé pasáže v textu a nechat studenta, aby pohádku dokončil. Jinou variantou je rozstříhat pohádku po odstavcích a nechat studenta, aby text správně seřadil.

D) K textu se můžeme ve výuce vracet popisem či charakteristikou postavy,  pozměněním nebo ovlivněním děje. Tyto úkoly již nejsou přímo zaměřené na porozumění textu, jsou spíše kreativní a motivující, ale z porozumění vycházejí.

  1. Které postavy v pohádce vystupují?
  2. Charakterizuj staříka a stařenku. Jak vypadají, jak se jmenují, jaký mají charakter?
  3. Doplň do pohádky ještě postavu muže s králíky.

E) U delších textů (převážně vyprávěcích, epických) může student pořídit jejich osnovu, vymyslet nadpis k textu nebo tvořit odpovědi na zadané otázky:

  1. Která část textu vám připadá nejzajímavější a proč?
  2. Kdybyste mohli zasáhnout do textu, co byste změnili?
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
doc
25.39 kB
Dokument
Adaptace pohádky

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Jarmila Karlovcová

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
17. 3. 2011
Příspěvek se zaměřuje na práci s adaptovaným textem známe pohádky, která žáky motivuje k lepšímu porozumění textu, k osvojení gramatických jevů, správné skladbě věty a k rozšíření slovní zásoby. Jsou zde uplatněny různé metody a formy práce, které vedou k rychlejšímu a ucelenějšímu osvojení učiva - cizí jazyk.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a aktivnímu zapojení se do společenského dění
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Komunikace

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová, Individuální

Organizace prostorová:

Školní třída, Učebna v přírodě

Spec. vzdělávací potřeby:

z cizojazyčného prostředí