Celostátní testování žáků v Evropě – výtah ze studie

Celostátní testování žáků v Evropě – výtah ze studie

Celostátní testování žáků se v celé Evropě stává stále důležitějším prostředkem pro měření a monitorování kvality vzdělávání. Studie Celostátní testování žáků v Evropě: Cíle, organizace a využití výsledků je komplexním přehledem o vývoji, cílech a organizaci celostátních testů v evropských zemích (členské státy EU, Island, Lichtenštejnsko a Norsko) a byla vypracována na žádost České republiky předsedající Radě Evropské unie v první polovině roku 2009.

Účelem studie je poskytnout srovnávací přehled vývoje, cílů a organizace celostátních testů v EU a přispět k pochopení toho, jak jsou výsledky testů využívány. Referenčním rokem je školní rok 2008/09 a informace se vztahují k úrovním ISCED 1 (primární vzdělávání – 1. st. ZŠ) a ISCED 2 (nižší sekundární vzdělávání – 2. st. ZŠ).

Studie popisuje pouze sektor státního školství kromě Belgie, Irska a Nizozemska, kde je předmětem zkoumání i sektor soukromého školství subvencovaného státem, protože v těchto zemích tyto školy navštěvuje většina dětské populace.

Pro účely této studie byly celostátní testy rozděleny do tří kategorií:

• sumativní testy, které se týkají dosažené úrovně jednotlivých žáků na konci určitého období vzdělávacího procesu a které slouží jako podklad pro udělení osvědčení, k diferenciaci žáků, k postupu do dalšího ročníku nebo k výběru další vzdělávací dráhy;
• testy zaměřené na kontrolu výkonu škol, kvality výuky, výkonů učitelů nebo k posouzení celkové efektivity vzdělávací politiky a praxe;
• formativní testy zaměřené na identifikaci vzdělávacích potřeb, kterým se následně výuka přizpůsobí.

Kapitola 1

Hodnocení žáků v Evropě – kontext a zavádění celostátního testování

Tato kapitola poskytuje přehled rozvoje celostátního testování v posledních desetiletích a hlavních příčin jeho stále širšího využívání ve státech Evropy.

Celostátní testy doposud nevyužívají tyto státy:

• Belgie (německy mluvící společenství)
• Česká republika
• Řecko
• Wales
• Lichtenštejnsko

Pokud jsou testy zavedeny, vždy jsou využívány různé kategorie testů společně s dalším hodnocením a obvykle se řídí podle zvláštních právních předpisů či pokynů. Vždy je ale zdůvodněna jejich potřebnost, vývoj jejich využívání bývá v souladu s celostátní politikou a strukturou vzdělávání, stávají se jejich důležitým nástrojem a monitorují nejen výkony jednotlivých žáků a škol, ale také celých vzdělávacích systémů.

Historické okolnosti a příčiny využívání celostátního testování ve státech Evropy:

• postupné šíření od 90. let minulého století
• decentralizace vzdělávacích systémů
• zvyšování autonomie škol
• rostoucí pozornost kvalitě vzdělávání
• propojení s politickými otázkami

Kapitola 2

Cíle a organizace celostátního testování

Zde je možné nalézt informace o účelu testování a podmínek, za kterých se provádí, o četnosti, o testovaných předmětech, typech otázek včetně využití ICT apod.

Významné rozdíly v systémech celostátního testování byly nalezeny v těchto oblastech:

• cíle
• organizace
• využití výsledků
• typy testů a otázek
• váha testů
• četnost testů
• počet testovaných předmětů
• účast žákovské populace
• využívání ICT

Je důležité poznamenat, že ve většině evropských zemí se řeší zapojení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami formou nepovinné účasti na celostátním testování.

Obvyklé cíle celostátního testování:

• srovnatelné měření výsledků vzdělávání
• standardizované měření
• monitorování škol
• monitorování vzdělávacího systému jako celku
• plnění formativních cílů při výuce
• poskytování zpětné vazby:
• žákům
• rodičům a vedení o práci učitelů
• tvorba vzdělávací politiky a opatření k odstraňování rozdílů

S vytyčováním cílů celostátního testování se ale téměř ve všech státech pojí problémy. Diskuse, které se při tom vznikají (jak v kruzích odborníků, tak i v celé veřejnosti) se týkají především:

• zajištění validity v souladu s jejich účelem
• obsahu, formy a organizace testů
• způsobu využití
• technického zpracování
• objektivnosti
• finanční efektivity
• testovacích nástrojů a postupů
• metod v souvislosti se spolehlivostí testů
• metod přizpůsobených měnícím se potřebám evr. vzdělávacích systémů

Kapitola 3

Využití a dopad výsledků celostátních testů

Tato kapitola zkoumá to, k jakým účelům jsou výsledky testů využívány na úrovni jednotlivých žáků, škol, místních úřadů a celého vzdělávacího systému se zvláštním zaměřením na systém informování o výsledcích testů.

Otázky k řešení se týkají těchto oblastí:

• využívání jednoho testů k různým účelům:
• jediný test ® formativní + sumativní účely
• monitorování celého systému ® zaslání školám
• rovnováhy mezi potřebou dat a přemíry testování (zátěž):
• vliv na motivaci a stres
• vymezení ročníků
• zapojení žákovské populace (většinou všichni X výběrové testování)
• vlivu na výuku (možného zúžení vzdělávacího obsahu):
• rozsah testovaných vzdělávacích předmětů
• často 2 předměty (jazyk výuka + matematika)
• někde + přírodní vědy + cizí jazyk

↓

hodnocení výsledků žáka pouze ve zlomku kurikula

• někde napříč kurikulem
• střídání vzdělávacích předmětů
• tendence přizpůsobit nebo omezit vyučování na přípravu k testování
• kombinace výsledků testů s ostatními metodami hodnocení
• poskytování souhrnných výsledků školám pro:
• srovnání s celostátním průměrem
• ke zlepšení práce školy
• zřídka zařazeno do interního nebo externího hodnocení škol
• zřídka se podílí na poskytování financí školám
• zveřejňování výsledků testování:
• většinou se nezveřejňuje
• někde zákaz využití pro sestavování srovnávacích tabulek (žebříčků škol), pouze Anglie

Jak je vidět z výčtu otázek k řešení, problémy s celoplošným testováním se vyskytují v celé Evropě. Nejvíce diskuzí a různých názorů však vzniká v souvislosti s poskytováním výsledků testování a jejich zveřejňováním, kdy jsou uvedeny v mnohém nepředvídané dopady těchto testů. Tato oblast testování se jeví jako jedna z velmi důležitých otázek a řeší se téměř ve všech státech EU, kde se již celoplošné testování využívá nebo se k jeho zavedení připravuje.