Celostátní testování žáků v Evropě – výtah ze studie
Účelem studie je poskytnout srovnávací přehled vývoje, cílů a organizace celostátních testů v EU a přispět k pochopení toho, jak jsou výsledky testů využívány.
Celostátní testování žáků v Evropě – výtah ze studie
Celostátní testování žáků se v celé Evropě stává stále důležitějším prostředkem pro měření a monitorování kvality vzdělávání. Studie Celostátní testování žáků v Evropě: Cíle, organizace a využití výsledků je komplexním přehledem o vývoji, cílech a organizaci celostátních testů v evropských zemích (členské státy EU, Island, Lichtenštejnsko a Norsko) a byla vypracována na žádost České republiky předsedající Radě Evropské unie v první polovině roku 2009.
Účelem studie je poskytnout srovnávací přehled vývoje, cílů a organizace celostátních testů v EU a přispět k pochopení toho, jak jsou výsledky testů využívány. Referenčním rokem je školní rok 2008/09 a informace se vztahují k úrovním ISCED 1 (primární vzdělávání – 1. st. ZŠ) a ISCED 2 (nižší sekundární vzdělávání – 2. st. ZŠ).
Studie popisuje pouze sektor státního školství kromě Belgie, Irska a Nizozemska, kde je předmětem zkoumání i sektor soukromého školství subvencovaného státem, protože v těchto zemích tyto školy navštěvuje většina dětské populace.
Pro účely této studie byly celostátní testy rozděleny do tří kategorií:
- sumativní testy, které se týkají dosažené úrovně jednotlivých žáků na konci určitého období vzdělávacího procesu a které slouží jako podklad pro udělení osvědčení, k diferenciaci žáků, k postupu do dalšího ročníku nebo k výběru další vzdělávací dráhy;
- testy zaměřené na kontrolu výkonu škol, kvality výuky, výkonů učitelů nebo k posouzení celkové efektivity vzdělávací politiky a praxe;
- formativní testy zaměřené na identifikaci vzdělávacích potřeb, kterým se následně výuka přizpůsobí.
Kapitola 1
Hodnocení žáků v Evropě – kontext a zavádění celostátního testování
Tato kapitola poskytuje přehled rozvoje celostátního testování v posledních desetiletích a hlavních příčin jeho stále širšího využívání ve státech Evropy.
Celostátní testy doposud nevyužívají tyto státy:
- Belgie (německy mluvící společenství)
- Česká republika
- Řecko
- Wales
- Lichtenštejnsko
Pokud jsou testy zavedeny, vždy jsou využívány různé kategorie testů společně s dalším hodnocením a obvykle se řídí podle zvláštních právních předpisů či pokynů. Vždy je ale zdůvodněna jejich potřebnost, vývoj jejich využívání bývá v souladu s celostátní politikou a strukturou vzdělávání, stávají se jejich důležitým nástrojem a monitorují nejen výkony jednotlivých žáků a škol, ale také celých vzdělávacích systémů.
Historické okolnosti a příčiny využívání celostátního testování ve státech Evropy:
- postupné šíření od 90. let minulého století
- decentralizace vzdělávacích systémů
- zvyšování autonomie škol
- rostoucí pozornost kvalitě vzdělávání
- propojení s politickými otázkami
Kapitola 2
Cíle a organizace celostátního testování
Zde je možné nalézt informace o účelu testování a podmínek, za kterých se provádí, o četnosti, o testovaných předmětech, typech otázek včetně využití ICT apod.
Významné rozdíly v systémech celostátního testování byly nalezeny v těchto oblastech:
- cíle
- organizace
- využití výsledků
- typy testů a otázek
- váha testů
- četnost testů
- počet testovaných předmětů
- účast žákovské populace
- využívání ICT
Je důležité poznamenat, že ve většině evropských zemí se řeší zapojení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami formou nepovinné účasti na celostátním testování.
Obvyklé cíle celostátního testování:
- srovnatelné měření výsledků vzdělávání
- standardizované měření
- monitorování škol
- monitorování vzdělávacího systému jako celku
- plnění formativních cílů při výuce
- poskytování zpětné vazby:
- žákům
- rodičům a vedení o práci učitelů
- tvorba vzdělávací politiky a opatření k odstraňování rozdílů
S vytyčováním cílů celostátního testování se ale téměř ve všech státech pojí problémy. Diskuse, které se při tom vznikají (jak v kruzích odborníků, tak i v celé veřejnosti) se týkají především:
- zajištění validity v souladu s jejich účelem
- obsahu, formy a organizace testů
- způsobu využití
- technického zpracování
- objektivnosti
- finanční efektivity
- testovacích nástrojů a postupů
- metod v souvislosti se spolehlivostí testů
- metod přizpůsobených měnícím se potřebám evr. vzdělávacích systémů
Kapitola 3
Využití a dopad výsledků celostátních testů
Tato kapitola zkoumá to, k jakým účelům jsou výsledky testů využívány na úrovni jednotlivých žáků, škol, místních úřadů a celého vzdělávacího systému se zvláštním zaměřením na systém informování o výsledcích testů.
Otázky k řešení se týkají těchto oblastí:
- využívání jednoho testů k různým účelům:
- jediný test ® formativní + sumativní účely
- monitorování celého systému ® zaslání školám
- rovnováhy mezi potřebou dat a přemíry testování (zátěž):
- vliv na motivaci a stres
- vymezení ročníků
- zapojení žákovské populace (většinou všichni X výběrové testování)
- vlivu na výuku (možného zúžení vzdělávacího obsahu):
- rozsah testovaných vzdělávacích předmětů
- často 2 předměty (jazyk výuka + matematika)
- někde + přírodní vědy + cizí jazyk
↓
hodnocení výsledků žáka pouze ve zlomku kurikula
- někde napříč kurikulem
- střídání vzdělávacích předmětů
- tendence přizpůsobit nebo omezit vyučování na přípravu k testování
- kombinace výsledků testů s ostatními metodami hodnocení
- poskytování souhrnných výsledků školám pro:
- srovnání s celostátním průměrem
- ke zlepšení práce školy
- zřídka zařazeno do interního nebo externího hodnocení škol
- zřídka se podílí na poskytování financí školám
- zveřejňování výsledků testování:
- většinou se nezveřejňuje
- někde zákaz využití pro sestavování srovnávacích tabulek (žebříčků škol), pouze Anglie
Jak je vidět z výčtu otázek k řešení, problémy s celoplošným testováním se vyskytují v celé Evropě. Nejvíce diskuzí a různých názorů však vzniká v souvislosti s poskytováním výsledků testování a jejich zveřejňováním, kdy jsou uvedeny v mnohém nepředvídané dopady těchto testů. Tato oblast testování se jeví jako jedna z velmi důležitých otázek a řeší se téměř ve všech státech EU, kde se již celoplošné testování využívá nebo se k jeho zavedení připravuje.