Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Celostátní testování žáků v Evropě – výtah ze studie
Odborný článek

Celostátní testování žáků v Evropě – výtah ze studie

Anotace

Studie Celostátní testování žáků v Evropě: Cíle, organizace a využití výsledků je komplexním přehledem o vývoji, cílech a organizaci celostátních testů v evropských zemích (členské státy EU, Island, Lichtenštejnsko a Norsko) a byla vypracována na žádost České republiky předsedající Radě Evropské unie v první polovině roku 2009. Účelem studie je poskytnout srovnávací přehled vývoje, cílů a organizace celostátních testů v EU a přispět k pochopení toho, jak jsou výsledky testů využívány.

Celostátní testování žáků v Evropě – výtah ze studie

Celostátní testování žáků se v celé Evropě stává stále důležitějším prostředkem pro měření a monitorování kvality vzdělávání. Studie Celostátní testování žáků v Evropě: Cíle, organizace a využití výsledků je komplexním přehledem o vývoji, cílech a organizaci celostátních testů v evropských zemích (členské státy EU, Island, Lichtenštejnsko a Norsko) a byla vypracována na žádost České republiky předsedající Radě Evropské unie v první polovině roku 2009.

Účelem studie je poskytnout srovnávací přehled vývoje, cílů a organizace celostátních testů v EU a přispět k pochopení toho, jak jsou výsledky testů využívány. Referenčním rokem je školní rok 2008/09 a informace se vztahují k úrovním ISCED 1 (primární vzdělávání – 1. st. ZŠ) a ISCED 2 (nižší sekundární vzdělávání – 2. st. ZŠ).

Studie popisuje pouze sektor státního školství kromě Belgie, Irska a Nizozemska, kde je předmětem zkoumání i sektor soukromého školství subvencovaného státem, protože v těchto zemích tyto školy navštěvuje většina dětské populace.

Pro účely této studie byly celostátní testy rozděleny do tří kategorií:

  • sumativní testy, které se týkají dosažené úrovně jednotlivých žáků na konci určitého období vzdělávacího procesu a které slouží jako podklad pro udělení osvědčení, k diferenciaci žáků, k postupu do dalšího ročníku nebo k výběru další vzdělávací dráhy;
  • testy zaměřené na kontrolu výkonu škol, kvality výuky, výkonů učitelů nebo k posouzení celkové efektivity vzdělávací politiky a praxe;
  • formativní testy zaměřené na identifikaci vzdělávacích potřeb, kterým se následně výuka přizpůsobí.

Kapitola 1

Hodnocení žáků v Evropě – kontext a zavádění celostátního testování

Tato kapitola poskytuje přehled rozvoje celostátního testování v posledních desetiletích a hlavních příčin jeho stále širšího využívání ve státech Evropy.

Celostátní testy doposud nevyužívají tyto státy:

  • Belgie (německy mluvící společenství)
  • Česká republika
  • Řecko
  • Wales
  • Lichtenštejnsko

Pokud jsou testy zavedeny, vždy jsou využívány různé kategorie testů společně s dalším hodnocením a obvykle se řídí podle zvláštních právních předpisů či pokynů. Vždy je ale zdůvodněna jejich potřebnost, vývoj jejich využívání bývá v souladu s celostátní politikou a strukturou vzdělávání, stávají se jejich důležitým nástrojem a monitorují nejen výkony jednotlivých žáků a škol, ale také celých vzdělávacích systémů.

Historické okolnosti a příčiny využívání celostátního testování ve státech Evropy:

  • postupné šíření od 90. let minulého století
  • decentralizace vzdělávacích systémů
  • zvyšování autonomie škol
  • rostoucí pozornost kvalitě vzdělávání
  • propojení s politickými otázkami

Kapitola 2

Cíle a organizace celostátního testování

Zde je možné nalézt informace o účelu testování a podmínek, za kterých se provádí, o četnosti, o testovaných předmětech, typech otázek včetně využití ICT apod.

Významné rozdíly v systémech celostátního testování byly nalezeny v těchto oblastech:

  • cíle
  • organizace
  • využití výsledků
  • typy testů a otázek
  • váha testů
  • četnost testů
  • počet testovaných předmětů
  • účast žákovské populace
  • využívání ICT

Je důležité poznamenat, že ve většině evropských zemí se řeší zapojení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami formou nepovinné účasti na celostátním testování.

Obvyklé cíle celostátního testování:

  • srovnatelné měření výsledků vzdělávání
  • standardizované měření
  • monitorování škol
  • monitorování vzdělávacího systému jako celku
  • plnění formativních cílů při výuce
  • poskytování zpětné vazby:
  • žákům
  • rodičům a vedení o práci učitelů
  • tvorba vzdělávací politiky a opatření k odstraňování rozdílů

S vytyčováním cílů celostátního testování se ale téměř ve všech státech pojí problémy. Diskuse, které se při tom vznikají (jak v kruzích odborníků, tak i v celé veřejnosti) se týkají především:

  • zajištění validity v souladu s jejich účelem
  • obsahu, formy a organizace testů
  • způsobu využití
  • technického zpracování
  • objektivnosti
  • finanční efektivity
  • testovacích nástrojů a postupů
  • metod v souvislosti se spolehlivostí testů
  • metod přizpůsobených měnícím se potřebám evr. vzdělávacích systémů

Kapitola 3

Využití a dopad výsledků celostátních testů

Tato kapitola zkoumá to, k jakým účelům jsou výsledky testů využívány na úrovni jednotlivých žáků, škol, místních úřadů a celého vzdělávacího systému se zvláštním zaměřením na systém informování o výsledcích testů.

Otázky k řešení se týkají těchto oblastí:

  • využívání jednoho testů k různým účelům:
  • jediný test ® formativní + sumativní účely
  • monitorování celého systému ® zaslání školám
  • rovnováhy mezi potřebou dat a přemíry testování (zátěž):
  • vliv na motivaci a stres
  • vymezení ročníků
  • zapojení žákovské populace (většinou všichni X výběrové testování)
  • vlivu na výuku (možného zúžení vzdělávacího obsahu):
  • rozsah testovaných vzdělávacích předmětů
  • často 2 předměty (jazyk výuka + matematika)
  • někde + přírodní vědy + cizí jazyk

hodnocení výsledků žáka pouze ve zlomku kurikula

  • někde napříč kurikulem
  • střídání vzdělávacích předmětů
  • tendence přizpůsobit nebo omezit vyučování na přípravu k testování
  • kombinace výsledků testů s ostatními metodami hodnocení
  • poskytování souhrnných výsledků školám pro:
  • srovnání s celostátním průměrem
  • ke zlepšení práce školy
  • zřídka zařazeno do interního nebo externího hodnocení škol
  • zřídka se podílí na poskytování financí školám
  • zveřejňování výsledků testování:
  • většinou se nezveřejňuje
  • někde zákaz využití pro sestavování srovnávacích tabulek (žebříčků škol), pouze Anglie

Jak je vidět z výčtu otázek k řešení, problémy s celoplošným testováním se vyskytují v celé Evropě. Nejvíce diskuzí a různých názorů však vzniká v souvislosti s poskytováním výsledků testování a jejich zveřejňováním, kdy jsou uvedeny v mnohém nepředvídané dopady těchto testů. Tato oblast testování se jeví jako jedna z velmi důležitých otázek a řeší se téměř ve všech státech EU, kde se již celoplošné testování využívá nebo se k jeho zavedení připravuje.

Literatura a použité zdroje

[1] – Celostátní testování žáků v Evropě: Cíle, organizace a využití výsledků. Brussels, Praha : Education, Audiovisual and Culture Executive Agenc, 2010.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
PaedDr. Miroslava Salavcová

Hodnocení od uživatelů

Jiří Zajíc
6. 3. 2011, 01:02
Bylo by možné tento zajímavý článek graficky "doopravit"? Zejména seznam v čási 3. kapitola je značně nepřehledný a navíc je v něm nějaký znak, který seznam ve střední části "rozhodil".

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Hodnocení žáků