Domů > Odborné články > Základní umělecké vzdělávání > Využití zkušeností z norského školství při zavádění rámcového vzdělávání v českých základních uměleckých školách
Odborný článek

Využití zkušeností z norského školství při zavádění rámcového vzdělávání v českých základních uměleckých školách

30. 4. 2010 Základní umělecké vzdělávání
Autor
Mgr. Pavla Kovalová
Spoluautoři
Mgr. Kamila Hýžová
Mgr. Jiří Taufer, Ph.D.

Anotace

Informativní článek pojednává o zkušenostech českých pedagogů z návštěvy v norských základních uměleckých školách.

O tom, že Norsko je nejen země s nádhernou přírodou, ale také s vysokou úrovní školského systému, kde mají již 14 let dobré zkušenosti právě s rámcovým vzděláváním (obdobou našeho rámcového vzdělávání), se přesvědčilo 12 pedagogů základních uměleckých škol z Moravskoslezského kraje.

Základní umělecká škola z Rýmařova v Moravskoslezském kraji se stala garantem a vedoucím mezinárodního projektu Partnerství škol v oblasti uměleckého vzdělávání (Finanční mechanismy EHP/Norska), k jehož cílům patřilo kromě srovnání školských systémů obou zemí i možné využití zkušeností z rámcového vzdělávání, které je v Norsku ke všeobecné spokojenosti funkční již 14 let. Projekt, jehož se zúčastnily ještě dvě další základní umělecké školy (z Ostravy - Mariánských Hor a z Frenštátu pod Radhoštěm), se skládal ze dvou částí. První část projektu, která proběhla v březnu letošního roku, tvořila stáž 12 českých učitelů základních uměleckých škol v partnerské škole Fagerlia videregaende skole v Ålesundu. Jejím obsahem byly zejména výměnné lekce norských i českých učitelů při výuce tance, hudby a výtvarné výchovy, vzájemné diskuze, brainstorming, burza nápadů a výměna materiálů. Druhá část projektu proběhne v říjnu letošního roku a bude ji tvořit nejen reciproční návštěva norských kolegů v základních uměleckých školách v Moravskoslezském kraji, ale především finální konference za účasti představitelů kraje, MŠMT, vzdělávacích institucí a dalších význačných osobností nejen z oblasti základního uměleckého školství.

Na konkrétní poznatky z návštěvy Norska jsme se zeptali tří účastníků zahraniční stáže - Mgr. Pavly Kovalové, ředitelky jedné z partnerských škol projektu, Základní umělecké školy z Ostravy - Mariánských Hor, učitelky výtvarného oboru Mgr. Karmily Hýžové ze Základní umělecké školy z Rýmařova a ředitele téže školy Mgr. Jiřího Taufra, Ph.D.

Pavla Kovalová

Během návštěvy tří různých škol s výukou uměleckých oborů (Ålesund, Volda) a zhlédnutí dvou představení dramatických oddělení jsem došla k několika závěrům. Zaujala mě vybavenost jednotlivých učeben (technická úroveň, praktičnost a účelnost zařízení, vybavení hudebními nástroji vysoké kvality, účelnost a estetika materiálního zázemí školy ve Voldě). Úroveň výuky jsem nemohla zhodnotit objektivněji, protože v našem programu nebyly náslechové hodiny u norských kolegů.

Ze zhlédnutého představení dramatického oddělení University colledge Volda a zejména z ukázkové hodiny sborového zpěvu, kterou vedli naši učitelé, jsem si odnesla několik poznatků. U žáků a studentů v norských školách je preferován zejména zájem o studovaný obor, základním předpokladem je jejich aktivita. Talentová zkouška není povinnou součástí přijímacího řízení na daný typ školy. U žáků, s nimiž jsme pracovali (1. ročník Fagerlia Videregaaende skole, věk mezi 15 a 16 lety, obor hra na hudební nástroj), jsem vnímala soustředění, otevřenost, zájem a ochotu spolupracovat. V průběhu představení University colledge Volda byla patrná velká invenčnost a nápaditost studentů (budoucích učitelů nejmenších dětí), která byla spojená s možností využití výborných prostorových technických podmínek. Stejně tak v představení West Side Story, které pořádala Fagerlia Videregaaende skole v Ålesundu, bylo patrné nasazení jednotlivých aktérů, vysoká autonomie studentů a rozvinutá kolektivní spolupráce.

Domnívám se, že pro uplatnění kurikulární reformy základního uměleckého vzdělávání je podnětná zejména podpora samostatnosti a osobní aktivity žáků, vedení ke spolupráci na konkrétním projektu, stejně jako možnost vybrat si typ školy především na základě vlastního zájmu.

Kamila Hýžová

Srovnáme-li systémy uměleckého školství obou zemí z hlediska návaznosti stupňů jednotlivých škol, nemají v Norsku tak soustavnou přípravu jako u nás a jednotlivé stupně škol na sebe také tolik nenavazují. Co se týká přístupu učitele k žákům, v Norsku převládá individuální přístup učitele k žákovi a ve třídách je také méně žáků. Zaujalo mě hodnocení ve výtvarné výchově, kde je každá výtvarná práce hodnocena zvlášť známkami od 0 do 6 a učitel ke známce píše i hodnotící text. Materiální vybavení je výborné, žáci i učitelé mají k dispozici velké množství materiálů a nářadí, kvalitní výpočetní techniku - počítač pro každého žáka je samozřejmostí a právě na něm probíhá i zkoušení žáků a testy. Tento systém má však i své nevýhody, jak jsme slyšeli od norských kolegů, protože žáci si mají možnost najít správné odpovědi na internetu a chatu.

Výtvarná výchova je více založena na řemesle a učení technik (odlévání forem, učení techniky fresky, práce s olejovými barvami, točení na kruhu, tvorba architektonických modelů) oproti našemu vysokoškolskému systému, kdy zadaný úkol plní každý žák technikou, kterou ovládá, ale nové techniky se již neučí.

Jiný je i systém přijímacích zkoušek. Každý zájemce o studium si může vyzkoušet, co ho zajímá, žáci jsou přijímáni bez talentových zkoušek. Výborná je jazyková vybavenost, kdy všichni žáci i učitelé hovoří perfektně anglicky i o odborných tématech. Systém zkoušení je spíše vysokoškolský - žáci si sami nastudují látku před přednáškou, která je pak spíše diskuzí o daném tématu a výměnou názorů. Zkoušení probíhá formou eseje, kterou opravují dvě osoby a nezávisle na sobě ji taky známkují. Výborné mezioborové propojení jsme si mohli ověřit na muzikálu, na jehož přípravě se podíleli žáci různých ročníků i oborů.

Jiří Taufer

Přesvědčili jsme se, že školství patří v Norsku skutečně k prioritám země a vláda uvolňuje ze svého rozpočtu daleko větší procento financí na tuto oblast, než je tomu u nás. Dělá to především s vědomím, že aktivity jednotlivých politiků přesahují jejich funkční období a investice do vzdělání není investicí do jejich momentální popularity, ale do daleké budoucnosti celé společnosti. Je to pak vidět nejen na materiálním vybavení škol, ale i na jejich celkovém klimatu. Čeští učitelé, zvyklí na obvyklý divoký ruch na chodbách, v jídelnách a někdy i ve vyučování, byli překvapeni soustředěnou pozorností norských žáků a jejich klidným a slušným chováním ve chvílích volna. Přestože projekt ještě pokračuje druhou částí, můžeme už teď říct, že získané zkušenosti můžeme dobře využít nejen při přípravě školních vzdělávacích programů, ale i při naší další práci v oblasti základního uměleckého vzdělávání.

Článek byl původně uveřejněn v časopise Talent (2008, roč. 11, č. 2, s. 22 - 23).

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Pavla Kovalová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.