Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Speciální vzdělávání > Často kladené dotazy

Ikona informativni

Často kladené dotazy

Autor: VUP Praha
Anotace: Často kladené dotazy

Konzultační centrum
Potřebujete pomoci s tvorbou svého školního vzdělávacího programu?


 

Zvláštní škola podle předchozích právních předpisů je podle školského zákona základní školou. Jaký název může škola mít, aby se odlišila od základní školy běžného typu?

 

Podle čeho lze zřídit přípravný stupeň pro přípravu na vzdělávání dětí s těžkým mentálním postižením?

Jakou školu bude navštěvovat žák s kombinovaným postižením (smyslové nebo tělesné a mentální postižení)?

Mění se v souvislosti s novým školským zákonem i dosud platná legislativa v oblasti práce se žáky se SPUCH?

Kdo určí, že žák potřebuje asistenta?

Škola, která sdružuje více součástí (mateřská škola, základní škola, základní škola praktická), bude muset vypracovat tři samostatné ŠVP nebo bude stačit jeden složený ŠVP?

Škola, která vzdělává i žáky s lehkým mentálním postižením, má sestavit rozvrh hodin podle „Upravených učebních plánů pro vzdělávací program zvláštní školy, čj. 22980/1997-22 s platností od 1.9.2006“ (Rozvojový program Rozšíření učebních plánů vzdělávacích programů pro zákl. vzdělávání o 5 vyučovacích hodin od školního roku 2006/2007, čj. 31042/2005-22), nebo respektovat rozvržení časové dotace hodin dle rámcového učebního plánu v RVP ZV-LMP od školního roku 2007/2008?

Prodloužení základního vzdělávání žáků se zdravotním postižením na deset ročníků

Jak postupovat při integraci žáků se zdravotním postižením do ZŠ běžného typu?


Zvláštní škola podle předchozích právních předpisů je podle školského zákona základní školou. Jaký název může škola mít, aby se odlišila od základní školy běžného typu?
Z § 8 odst. 8 zákona č. 561/2004 Sb. (školského zákona) vyplývá, že název právnické osoby vykonávající činnost školy musí obsahovat označení druhu nebo typu školy. Druh školy vždy odpovídá určitému oboru vzdělání - v tomto případě základní škola. Typ školy odlišuje školy v rámci určitého druhu školy podle jejich zaměření.
Typy škol pro vzdělávání žáků s mentálním postižením jsou upraveny takto:
Základní škola speciální, kterou je nutné podle § 16 odst. 8 zákona č. 561/2004 Sb. (Základní škola) považovat za typ základní školy upravený přímo zákonem a jako takový je možno jej užívat pro účely označování právnické osoby vykonávající činnost školy (dosud pomocná škola).
Základní škola praktická, kterou je podle § 5 vyhlášky č. 73/2005 Sb. možné používat pro účely označování základních škol samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením (dosud zvláštní škola).
Zřizovatelům je dáno právo určit název školy podle § 8 odst. 8 zákona č. 561/2004 Sb., tzn. při stylizaci názvů mohou použít buď druh nebo typ školy s možností uplatnit charakterizující přívlastek, eventuálně čestný název.

Podle čeho lze zřídit přípravný stupeň pro přípravu na vzdělávání dětí s těžkým mentálním postižením?
Zřízení přípravného stupně základní školy speciální umožňuje § 17 vyhlášky č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních. Třída má nejméně 4 a nejvýše 6 dětí. Přípravný stupeň lze zřídit samostatně při nejnižším počtu 12 dětí.

Jakou školu bude navštěvovat žák s kombinovaným postižením (smyslové nebo tělesné a mentální postižení)?
Žáci s kombinovaným postižením budou navštěvovat základní školu pro daný typ postižení a školní vzdělávací program dané školy bude vycházet z RVP ZV a jeho přílohy pro vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (RVPZV-LMP) nebo podle RVP pro vzdělávání žáků v základní škole speciální (RVP ZŠSP).

Mění se v souvislosti s novým školským zákonem i dosud platná legislativa v oblasti práce se žáky se SPUCH?
Vzdělávání žáků se SPUCH řeší vyhláška č. 73/2005 a kapitola č. 8 v RVP ZV.

Kdo určí, že žák potřebuje asistenta?
Asistent žáka bude přidělen na žádost školy podle konkrétních potřeb postižených žáků na doporučení školského poradenského zařízení a přidělených finančních prostředků zřizovatele.

Škola, která sdružuje více součástí (mateřská škola, základní škola, základní škola praktická), bude muset vypracovat tři samostatné ŠVP nebo bude stačit jeden složený ŠVP?
Z hlediska právního jsou obě varianty možné, to znamená, jak tři samostatné dokumenty, tak jeden dokument rozdělený do tří částí s jasnou výpovědí, na základě kterého RVP je daná část ŠVP zpracována. Ustanovení § 3 a 5 školského zákona ponechává toto rozhodnutí na řediteli školy.
odbor 14 MŠMT

Škola, která vzdělává i žáky s lehkým mentálním postižením, má sestavit rozvrh hodin podle „Upravených učebních plánů pro vzdělávací program zvláštní školy, čj. 22980/1997-22 s platností od 1.9.2006“ (Rozvojový program Rozšíření učebních plánů vzdělávacích programů pro zákl. vzdělávání o 5 vyučovacích hodin od školního roku 2006/2007, čj. 31042/2005-22), nebo respektovat rozvržení časové dotace hodin dle rámcového učebního plánu v RVP ZV-LMP od školního roku 2007/2008?
Budete muset mít dočasně dva učební plány. Jeden podle rozvojového programu pro ročníky, které budou „dojíždět“ podle dosavadních dokumentů, a jeden pro žáky, kteří budou postupně zahajovat vzdělávání podle RVP ZV-LMP.

Prodloužení základního vzdělávání žáků se zdravotním postižením na deset ročníků
Na základě častých dotazů škol vzdělávajících žáky se zdravotním postižením ohledně prodloužení základního vzdělávání na deset ročníků jsme vznesli dotaz na legislativní odbor MŠMT. Uveřejňujeme odpověď legislativního odboru:
V souladu s ustanovením § 46 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) "může základní vzdělávání pro žáky se zdravotním postižením, kteří se vzdělávají ve třídách nebo školách s upraveným vzdělávacím programem, s předchozím souhlasem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministerstvo") trvat deset ročníků.".
Určité nejasnosti lze spatřovat v otázce výkladu termínu "upravené vzdělávací programy". V této souvislosti je třeba zmínit ustanovení § 16 odst. 8 zákona č. 561/2004 Sb., v souladu s kterým "vyžaduje-li to povaha zdravotního postižení, se zřizují pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením školy, popřípadě se souhlasem krajského úřadu v rámci školy jednotlivé třídy, oddělení nebo studijní skupiny s upravenými vzdělávacími programy".
Z výše uvedeného je třeba dovodit, že zmiňovanými upravenými vzdělávacími programy jsou míněny školní vzdělávací programy, nikoliv vzdělávací programy rámcové, které jsou obecnými dokumenty závaznými pro vzdělávání v daném oboru vzdělání, neváží se tedy ke konkrétní škole či třídě.
Podle § 4 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb. vydává rámcové vzdělávací programy ministerstvo. S ohledem na skutečnost, že v souladu s výše uvedeným ustanovením § 46 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb. je možnost prodloužení základního vzdělávání na deset ročníků vázána na souhlas ministerstva, bylo by udělování takového souhlasu nelogické, pokud by již v rámcovém vzdělávacím programu daného oboru vzdělání (např. oboru vzdělání Základní škola speciální 79-01-B/01) bylo možné délku vzdělávání prodloužit obecně pro všechny školy tento obor vzdělání uskutečňující.
Souhlas ministerstva je tedy udělován individuálně jednotlivé škole (třídě), ve které se žáci se zdravotním postižením vzdělávají podle upraveného vzdělávacího programu.
Postup ministerstva při udělování souhlasu s prodloužením základního vzdělávání žáků se zdravotním postižením na deset ročníků byl s ohledem na jednotlivé způsoby uskutečňování takového vzdělávání vyjádřen ve Sdělení MŠMT č. j. 8225/2006-24 k prodloužení základního vzdělávání žáků se zdravotním postižením na deset ročníků publikovaném na www.msmt.cz/Files/HTM/MTT_36b_finalSchluss.htm.

Jak postupovat při integraci žáků se zdravotním postižením do ZŠ běžného typu?

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (žáci se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním) formou integrace na ZŠ
Vzdělávání žáků se speciálními potřebami na ZŠ běžného typu respektuje individuální potřeby a možnosti žáků, které vycházejí z druhu a stupně postižení nebo znevýhodnění. Diagnostika speciálních potřeb žáka kompletuje a zahrnuje všestrannou péči o žáka, stanovuje míru podpůrných opatření a je základním předpokladem k vytvoření individuálního vzdělávacího plánu pro žáka na ZŠ běžného typu.
Individuální vzdělávací plán(dále jen IVP) pro žáka vychází ze vzdělávacího programu konkrétní školy v souladu s platnou školskou legislativou pro školní rok 2007/2008 takto:

  • Žáci, kteří v uvedeném školním roce nastoupí do 1. ročníku nebo do 6. ročníku, budou vzděláváni podle ŠVP ZV v souladu s potřebami žáků a možnostmi základní školy. Vzdělávací obsah v IVP se upraví podle RVP ZV kap. 8, kde jsou stanoveny podmínky pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením.
  • Žáci, kteří navštěvují ostatní ročníky, jsou vzděláváni podle vzdělávacího programu konkrétní školy, jenž je upraven podle doporučení školského poradenského zařízení.

V obou případech využívají školy školská poradenská zařízení, která diagnostikují speciální vzdělávací potřeby. Vzhledem k danému zdravotnímu postižení nebo znevýhodnění je nutné zařazení speciálních vyučovacích předmětů a předmětů speciálně pedagogické péče. V případě potřeby a v souladu s právními předpisy je umožněno pro žáky zajistit asistenta pedagoga. Spolupráce asistenta pedagoga a třídního učitele umožňuje realizovat individuální vzdělávací potřeby žáků.

Vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením na ZŠ běžného typu
Při sestavování IVP pro žáky 1. a 6. ročníku se vychází z RVP ZV - přílohy upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. V ostatních ročnících se postupuje podle Vzdělávacího programu zvláštní školy. Vzdělávání žáků s těžším mentálním postižením při sestavování IVP vychází ze Vzdělávacího programu pomocné školy nebo Rehabilitačního vzdělávacího programu pomocné školy.

Základním pravidlem pro zvolení vzdělávacího programu je komplexní speciálně pedagogická diagnostika, osobnost žáka a jeho speciální vzdělávací potřeby.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 20. 10. 2005
Zobrazeno: 27501krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
PRAHA, VUP. Často kladené dotazy. Metodický portál: Články [online]. 20. 10. 2005, [cit. 2019-09-18]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/S/352/CASTO-KLADENE-DOTAZY.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.