Domů > Odborné články > Speciální vzdělávání > Podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Odborný článek

Podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

15. 9. 2008 Speciální vzdělávání
Autor
VÚP Praha

Anotace

Smyslem projektu je vytvoření nové komunikační platformy na bázi školního webu, který se tak stává strategickým mostem v procesu předávání informací mezi školou, rodiči a žáky.



Příklad dobré praxe vznikl jako součást systémového projektu Pilot G/GP (http://www.pilotg-gp.cz/), který v letech 2004 - 2008 spolufinancovaly ESF, MŠMT a MHMP.



Škola:
Biskupské gymnázium, Žďár nad Sázavou
Realizátor: Jan Marek
Konzultant VÚP: Darina Brücknerová

Projekt je zaměřen na vytvoření rovných příležitostí v přístupu ke vzdělávání u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), kteří mají určitá omezení, jež jim neumožňují dosáhnout výsledků odpovídajících jejich schopnostem a intelektu. Smyslem projektu je vytvoření nové komunikační platformy na bázi školního webu, který se tak stává strategickým mostem v procesu předávání informací mezi školou, rodiči a žáky. Sdílení těchto informací je zvláště významné u žáků, kteří mají speciální vzdělávací potřeby.

Do webových stránek je implementován modul elektronického vzdělávacího materiálu, který v sobě kombinuje prvky textu, statických obrázků, animací i zvukových komentářů, a stává se tak plnohodnotným studijním materiálem. Zároveň disponuje funkcemi automatického vyhledávání klíčových slov. Dalším modulem těchto stránek je elektronický identifikační systém, který je vytvořen především pro potřeby žáků se SVP. Součástí je rovněž intranetový systém, umožňující vstup do tohoto prostředí i učitelům, kteří se tak mohou spolupodílet na dotváření webu. Zároveň tento systém řeší exportování dat z programu Bakalář (například přehled o klasifikaci jednotlivých žáků pod unikátním kódem).

Kontext

Škola vytváří svoji koncepci moderního pojetí výuky nadaných žáků s různými druhy zdravotního postižení, zdravotního znevýhodnění a sociálního znevýhodnění, a to v duchu evropských trendů tak, aby umožnila plnou integraci těchto žáků, a tím i jejich plnohodnotné vzdělávání.

Cílovou skupinou projektu jsou žáci s různými druhy zdravotního postižení, případně sociálního znevýhodnění. V některých případech se jedná i o kombinaci daných postižení. Věkové složení cílové skupiny se pohybuje v rozmezí od 11 do 18 let.

Východiska

Iniciátorem projektu bylo jednak vedení školy, dále specialista v oblasti práce s postiženou mládeží a výchovný poradce. Významným argumentem pro realizaci tohoto projektu byl fakt, že ve škole studuje početná skupina žáků se SVP. Vzhledem k tomu, že vzdělávání těchto žáků je z mnoha hledisek náročné, vymezila si škola řešení této problematiky jako svůj dlouhodobý cíl, který se snaží postupně naplňovat. V posledních letech škola zaznamenává zvýšený zájem ze strany nadaných žáků se SVP o studium. Tento nárůst je odrazem snahy o systematické vzdělávání pedagogických pracovníků pro práci s těmito žáky a využívání nabytých poznatků i zkušeností ve vzdělávacím procesu. Učitelé pomáhali se specifikací systému pro tvorbu interaktivního vzdělávacího materiálu a v řadě případů byli jeho přímými tvůrci.

Při realizaci projektu nebyla škola ničím omezena. Projektové aktivity spojené s vytvořením kompenzačních opatření pro žáky se SVP byly finančně zajištěny v rámci projektů spolufinancovaných Evropskou unií, které škola realizovala:

  • Projekt Změna koncepce školy (Operační program Rozvoj lidských zdrojů),
  • Projekty Škola bez bariér a Educatio omnibus (Společný regionální operační program).
Cíle

a) projekt si stanovil naplnění následujících hlavních cílů:

  • vytvořit nové komunikační platformy na bázi školního webu,
  • rozšířit a zkvalitnit nabízené vzdělávací služby formou vytvoření interaktivního vzdělávacího materiálu,
  • vytvořit rovné příležitosti přístupů ke vzdělávání žákům se SVP, které povedou k dosažení výsledků odpovídajících jejich schopnostem a intelektu,
  • zapojit pedagogický sbor do dalšího vzdělávání.

b) naplnění hlavních cílů vede k dosažení dílčích cílů:

  • odstranit technologické bariéry,
  • zavést nové kvality komunikace mezi školou, žáky a rodiči,
  • zapojit rodiče a zvýšit jejich spoluúčast v procesu vzdělávání žáků,
  • vytvořit multimediální elektronický materiál,
  • zvýšit připravenost žáků se SVP pro další studium.
Realizace – postup a metody

Realizace projektu vycházela z osobních zkušeností pedagogů při práci se žáky se SVP v jednotlivých vyučovacích hodinách, z praxe výchovného poradce školy a z připomínek uznávaného specialisty v oblasti práce s dětmi a mládeží se zdravotním a mentálním postižením. Tyto zkušenosti spolu s ostatními požadavky na zefektivnění této práce, se staly hybnou silou k tomu, aby vedení školy začalo uvažovat o realizaci projektu komplexně – ve všech vazbách. Celý projekt byl ještě ve své přípravné fázi představen učitelům a veřejnosti (rodičům žáků, přátelům školy, pedagogicko-psychologické poradně, úřadu práce apod.). Ti všichni měli možnost se k jednotlivým projektovým činnostem vyjádřit. V následné fázi byly sepsány žádosti o finanční podporu z programů OP RLZ a SROP. Po schvalovacím procesu byly obě projektové žádosti doporučeny k realizaci a finančně podpořeny ze strukturálních fondů EU.

Vlastní realizaci projektu tvořily dvě základní aktivity – tvorba redakčního systému webového prostředí a vytváření interaktivních vzdělávacích materiálů, které probíhaly současně a vzájemně se překrývaly.

V první aktivitě bylo vytvořeno moderní webové prostředí postavené na redakčním systému, které se stalo základem veškeré komunikace, neboť obsahuje veškeré důležité informace potřebné pro učitele, žáky i rodiče. Tato aktivita byla realizována dodavatelem, protože je časově poměrně náročná. Celý systém se musel několikrát „doladit“ a ověřit v praxi. Vytvoření elektronického vzdělávacího materiálu představuje období zhruba jeden rok. Na počátku této aktivity byly specifikovány požadavky a cíle webového prostředí. Především bylo třeba stanovit, které informace bude web obsahovat, jaké budou součásti vnitřní intranetové sítě a jaká budou přístupová práva. Současně bylo třeba určit, které části budou určeny ostatním uživatelům volně bez nutnosti přístupových práv.

Výslednou fází této aktivity tak bylo vytvoření modulárního uživatelského prostředí, pomocí něhož je zajištěna aktualizace a rozšiřování informačních sítí směrem k uživateli – žákům (včetně žáků se SVP) a jejich rodičům, učitelům školy, široké veřejnosti. Výhodou je, že práce s tímto systémem není vůbec závislá na webmasterovi, a tudíž ji mohou provádět nejen členové pedagogického sboru, ale i samotní žáci. Systém dále umožní rozšiřovat stávající strukturu webu a jeho kompletní obsah. Umožní vkládat a tím i aktualizovat web formou nových článků, témat, obrázků, souborů ke stažení apod. Pro žáky se zrakovým postižením (slabozraké) je v rámci redakčního systému zajištěno přizpůsobení vzhledu stránek a změna velikosti písma.

Systém je tedy postaven na prostředí, kde jsou jednotlivé informace pro žáky a rodiče součástí modulů. Je možné se zde dočíst informace o škole a jejím životě, o jejím organizačním schématu, o žácích, učitelích a vyučovacích předmětech. Žáci (rodiče, zákonní zástupci) mají možnost využít elektronické omluvenky, přihlásit či odhlásit stravu ve školní jídelně. Celý systém komunikuje s programem Bakaláři, což umožní mj. využívat modul, který klasifikuje žáky (tu vidí pouze konkrétní žák, kterého se klasifikace týká).

Systém pracuje na úrovni trojího oprávnění. Administrátor (učitel ICT) má přístup do celého systému. Redaktoři (učitelé školy) mají přístup k určité části systému, např. vytvářejí rubriky, články, umisťují fotografie a soubory ke stažení. Učitelé a žáci mají přístup na intranet. Učitelům slouží část Pedagog, kde např. klasifikují žáky ve speciálním modulu. Žáci mají přístup do části, kde např. prohlíží svoje hodnocení v klasifikačním modulu. Součástí webu jsou rovněž elektronické učebnice.

Webové prostředí 1 – ukázka úvodní stránky školního webu

foto

Webové prostředí 2 – ukázka stránky informující o vyučovacím předmětu na škole

foto

Druhá rovina projektu sledovala tvorbu vlastního interaktivního vzdělávacího materiálu, a to elektronických učebnic, vizualizačních schémat a interaktivních audionahrávek. Byly specifikovány požadavky, např.: pro které vyučovací předměty bude materiál vytvořen, jaká bude jeho forma a obsah, kteří učitelé jej budou editovat. Rovněž byly dohodnuty konkrétní harmonogramy postupu prací, stanoveny kontrolní mechanismy a zároveň byli zvoleni garanti jednotlivých materiálů.

Před vlastní tvorbou interaktivních materiálů byli učitelé-tvůrci systematicky proškoleni v jednotlivých produktech, pomocí kterých materiály vytvářeli. Jednalo se o MM Flash (animační program), MM Fireworks (bitmapový grafický editor), Cinema 4D (animační program v 3D prostoru), MM Dreamweaver (HTML editor), Pinnacle Liquid (editace, tvorba videa), Nuendo (editace, tvorba zvuku), Captivate a Robohelp (práce se systémem elektronických učebnic). Pro tvorbu audionahrávek proběhlo školení zaměřené na správnou techniku artikulace a výslovnosti při namlouvání textů. Výsledkem této aktivity bylo zvládnutí základních technik jednotlivých produktů.

V další fázi již byly vytvářeny tyto interaktivní vzdělávací materiály:

  • elektronické učebnice,
  • vizualizační schémata,
  • interaktivní audionahrávky.

Elektronické učebnice vytvářeli učitelé na základě předem stanového harmonogramu po dobu osmi měsíců. Garant tohoto materiálu dohlížel spolu s řídícím týmem projektu na jeho plnění a zároveň prováděl kontrolu postupně předkládaných dílčích materiálů. Tvůrci materiálu ve spolupráci s vedoucími předmětových komisí postupně předložili obsah elektronických učebnic (včetně návrhu textu a grafiky). Vedoucí předmětových komisí zhodnotili jeho věcnou a odbornou správnost. Poté již materiál vytvářeli za pomoci počítačových produktů, ve kterých byli proškoleni. Do systému elektronických učebnic byly vkládány texty a vytvořené grafické prvky. V okamžiku vytvoření elektronické učebnice provedla ještě dodavatelská firma celkovou grafickou korekturu a zároveň vytvořila některé složitější grafické prvky, které přesahovaly rozsah základních znalostí učitelů. Celkem bylo vytvořeno 44 elektronických učebnic pro 13 vyučovacích předmětů v různých ročnících. Tento vzdělávací materiál byl následně implementován do webového prostředí, a je tak žákům k dispozici na webových stránkách školy.

Elektronické učebnice – Informační a komunikační technologie, Fyzika, Biologie

foto

foto

foto

Vizualizační schémata vytvářeli učitelé rovněž na základě předem daného harmonogramu po dobu čtyř měsíců. Doba jejich tvorby se překrývala s přípravou elektronických učebnic, neboť se jednalo o materiál, který doplňuje výklad učitele v hodině. Postup prací na vizualizačních schématech byl stejný jako u tvorby elektronických učebnic. Celkem bylo vytvořeno 20 vizualizačních schémat pro osm vyučovacích předmětů pro různé ročníky a učitelé je využívají ve svých hodinách.

Vizualizační schémata – Fyzika: rovinné zrcadlo, Dějepis: rozšíření Islámu

fotofoto

Použití dataprojektoru při výkladu – fotografie

foto

Použití vizualizéru při výkladu – fotografie

foto

Interaktivní audionahrávky vytvářeli učitelé rovněž na základě předem daného harmonogramu po dobu osmi měsíců, a to nezávisle na tvorbě elektronických učebnic a vizualizačních schémat. I při pracích na audionahrávkách byl zvolen stejný postup jako u vytváření elektronických učebnic a vizualizačních schémat. Vlastní materiál audionahrávek byl pořízen ve školním nahrávacím studiu. Živými spíkry byli jak učitelé, tak i samotní žáci. Pořízení a následné vytvoření do finální podoby realizovala dodavatelská firma. Celkem bylo pořízeno 26 audionahrávek pro sedm vyučovacích předmětů pro různé ročníky.

Využité zdroje a pomůcky a způsob jejich využití

Projekt je ve svém plném rozsahu finančně náročný. Bez finančního zajištění v rámci projektů spolufinancovaných Evropskou unií by se z prostředků školy nedal realizovat. Rozpočet lze rozhodným způsobem ovlivnit počtem vytvářených interaktivních vzdělávacích materiálů a množstvím nově pořízených notebooků pro pedagogy.

Finanční náklady:

zavedení a správa webu

70 000

umístění webu

15 400

zavedení a správa systému pro tvorbu interaktivního vzdělávacího materiálu

170 000

školení pedagogů pro práci se SW

86 000

nákup SW

69 000

notebooky pro pedagogy k tvorbě interaktivního vzdělávacího materiálu (9 ks)

352 000

scannery (2 ks)

4 000

mzda pedagogů vytvářejících interaktivní vzdělávací materiál (44), včetně odvodů

426 000

grafické zpracování a korektura interaktivního vzdělávacího materiálu

40 000

V projektu byly využity lidské i materiální zdroje. V rámci lidských zdrojů byli do projektu zapojeni pedagogové školy, a to formou specifikování a utváření webového prostředí i vlastní tvorby interaktivního vzdělávacího materiálu (14 osob). Tomu předcházelo školení pedagogů pro práci s počítačovými programy se zaměřením na tvorbu tohoto materiálu. V rámci materiálních zdrojů byly v projektu použity prostředky ICT, které souvisely s tvorbou interaktivního vzdělávacího materiálu (HW – stolní počítače i notebooky s připojením na internet, scannery; SW – MM Dreamweaver, MM Flash, MM Fireworks, Cinema 4D, Nuendo edition 3, Adobe Premiere 6, MM RoboHelp a MM Captivate). Dodavatelsky byly v projektu řešeny služby související s tvorbou webového prostředí a jeho následnou správou, stejně jako zavedení a správa systému, ve kterém se vytvářel interaktivní vzdělávací materiál a jeho následná implementace do webových stránek.

Reflexe sledovaného příkladu dobré praxe

Veškeré hlavní cíle, které si projekt stanovil, byly naplněny. Představa vycházela z dlouhodobého záměru školy vytvořit webové prostředí, které se stane novým komunikačním nástrojem ve smyslu základního prostředku odstraňujícího komunikační bariéry, jehož součástí bude rovněž elektronický vzdělávací materiál.

Novým webovým prostředím založeným na redakčním systému se tak vytvořila nová komunikační platforma, která umožní přijímat a vytvářet důležité informace potřebné pro učitele, žáky i rodiče. Přístupová práva pro jednotlivé komunikační účastníky (učitel, žák) zajišťují ochranu informací a jistotu, že se informace nedostanou k nepovolaným osobám.

Tvorbou elektronických učebnic, vizualizačních schémat a audionahrávek vznikl interaktivní vzdělávací materiál, který významným způsobem rozšířil a zkvalitnil nabízené vzdělávací služby. Zároveň se tak vytvořily rovné příležitosti přístupů ke vzdělávání žákům se SVP, které vedou k dosažení výsledků odpovídajících jejich schopnostem a intelektu.

Elektronické učebnice mají další nezanedbatelnou výhodu, neboť svojí pravidelnou aktualizací nemohou nikdy zestárnout (na rozdíl od tištěných učebnic) a jsou dosažitelné z kteréhokoliv místa internetové sítě. Jedná se tak o moderní studijní multimediální materiál s textovými a obrazovými prvky, včetně animací a videí. Pro lepší přehlednost a práci s nimi se využívá nejen elektronických odkazů, ale i vyhledávačů klíčových slov.

Vizualizační schémata zpracovaná formou počítačových prezentací jsou učitelovým pomocníkem v jednotlivých hodinách. Jsou promítány žákům přes dataprojektor ve vysoké kvalitě grafického provedení a významným způsobem zefektivňují jeho práci v hodinách. Doplňují tak verbální výstup učitele, zápis na tabuli apod. Lze kdykoliv pravidelně aktualizovat, stejně jako elektronické učebnice.

Audionahrávky jsou významným doplňkem elektronických učebnic. Využívají je především žáci s vadami zraku, s postižením jemné motoriky nebo žáci se specifickými poruchami učení. Jednotlivé audionahrávky jsou žákům k dispozici na CD nosičích.

Interaktivní vzdělávací materiál byl pro potřeby žáků vytvořen učiteli, kteří pro jeho tvorbu prošli školeními jednotlivých počítačových produktů. Tato školení v rámci dalšího vzdělávání tak v konečném efektu vedla ke zvýšení počítačové gramotnosti pedagogického sboru.

Naplnění cílů příkladu dobré praxe na úrovni klíčových kompetencí lze posoudit jak z kvality přípravy žáků na vyučovací hodinu, tak z úspěchů a výsledků žáků ve vyučovacích předmětech, ve kterých jsou elektronické vzdělávací materiály využívány.

Shrnutí a zhodnocení celkové kvality příkladu dobré praxe

Realizovaný projekt vytvořil nové webové prostředí, které se stalo základním komunikačním nástrojem mezi žáky, učiteli a rodiči. V neformálních rozhovorech nejen s žáky se SVP, ale i s rodiči na třídních schůzkách, ze setkání se zástupci pedagogicko-psychologické poradny a úřadu práce, byla realizace tohoto projektu hodnocena velmi pozitivně. Svůj díl na tom rozhodně měla i komunikace se všemi zainteresovanými osobami a institucemi již v přípravné fázi projektu, kdy jednotliví účastníci měli možnost se k projektovým činnostem vyjádřit.

Projekt tak žákům zásadním způsobem otevřel možnost komunikace se školou i se svými učiteli. Tato možnost je zvláště významná u žáků se SVP, neboť jim umožňuje např. po dobu nepřítomnosti ve škole být v neustálém kontaktu s vnitřním životem školy. Mohou tak využívat elektronické učebnice jako studijní materiál z kteréhokoliv počítače připojeného k internetové síti. Učitelé mají možnost sdělovat nejaktuálnější informace žákům, klasifikovat je, aktualizovat obsah elektronických učebnic a vizualizačních schémat, a tak okamžitě reagovat na nejnovější poznatky v oboru. Rodičům žáků systém dává možnost kontrolovat výsledky svých dětí, omlouvat jejich nepřítomnost ve škole přímo třídnímu učiteli apod.

Celý projekt je založen na práci ve webovém prostředí, a významným způsobem tak přispívá k utváření klíčových kompetencí – komunikativní (využívání informační technologie k žákovskému rozvoji a ke komunikaci se svým okolím), k učení (vyhledávání a třídění informací a na základě jejich pochopení k využívání v samotném procesu učení) a k řešení problémů (vyhledávání informací pro řešení problému).

Projekt je z časového, finančního a technického hlediska náročný a vyžaduje nejen ochotu pedagogického sboru zapojit se do jednotlivých aktivit (nad rámec základních školních povinností), ale i nutnost získání peněžních prostředků i z jiných zdrojů (např. z evropských strukturálních fondů). V neposlední řadě je potřeba vytvořit takový řídící tým, který hned na počátku seznámí se záměrem realizovat projekt samotné žáky, rodiče a učitele, a teprve poté přistoupí k vlastní realizaci, přičemž si stanoví konkrétní harmonogram prováděných prací, vymezí kompetence realizátorů jednotlivých aktivit a definuje kontrolní mechanismy.

Budoucí perspektiva příkladu dobré praxe

Vzhledem k náročnosti celého projektu je opakování, případně rozšíření tohoto příkladu dobré praxe spojeno se zajištěním zvýšeného objemu finančních prostředků. Vzhledem k faktu, že projekt řeší vytvoření nového komunikačního prostředí s hlavním důrazem na web, jsou popis a jeho výsledky velmi dobře předatelné prostřednictvím internetu i dalším zájemcům.

Další zdroje informací k příkladu dobré praxe:
Další podrobnosti lze nalézt na stránkách http://www.bigyzr.cz/.

Kontaktní osoby:
Jiří Cočev
e-mail: jirka@bigyzr.cz

Jan Marek
e-mail: honza.marek@ssgak.cz

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
VÚP Praha

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Člověk a jeho svět