Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Speciální vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Speciální vzdělávání > Případová studie – žák s poruchou autistického...

Případová studie – žák s poruchou autistického spektra a jeho začlenění do třídy ve škole běžného typu (4. část a závěr)

Vzhledem k tomu, že se v současné době zvyšuje počet dětí s poruchami autistického spektra (PAS) integrovaných do běžných škol a PAS jsou navíc z hlediska edukačního procesu nejobtížněji uchopitelné a průběh vzdělávacího procesu bývá často nepředvídatelný a nejistý, je věnován tento seriál tomuto tématu.

4. část

Hodnocení průběhu integrace

Cíl integrace

Obecně by se dalo říci, že cílem integrace by mělo být porozumění diagnóze daného dítěte, jeho konkrétním projevům, obtížím a omezením a následně uplatnění efektivních výchovných a vzdělávacích metod a strategií, umožnit dítěti s handicapem maximální rozvoj a zároveň mu poskytnout podmínky pro přípravu na život v dospělosti. Každá integrace má svá pozitiva i negativa. Mezi pozitiva patří možnost nápodoby chování v běžném sociálním prostředí, odbourání izolace, kontakt s vrstevníky, lepší adaptace na pozdější studium či zaměstnání, lepší dostupnost školy. K negativům se řadí ztráta ochranného prostředí, nedostatečné uspokojování specifických potřeb dítěte, vyšší zátěž, stres a strach ze selhání, chybějící speciálně pedagogické vzdělání učitelů, málo zkušeností s výukou dítěte s PAS, problematičtější souhra mezi rodinou a školou, nebezpečí šikany. Jak vyplývá z předchozího výčtu, jsou pozitiva i negativa poměrně vyrovnaná a záleží pouze na přání a rozhodnutí rodičů dítěte [VOSMIK, BĚLOHLÁVKOVÁ 2010].

Po nástupu do první třídy probíhala integrace Michala bez výraznějších problémů. Podle mého názoru došlo k výrazné fixaci na asistentku pedagoga, která v podstatě nahrazovala vyučující. K sociálnímu kontaktu se spolužáky a ostatními dospělými docházelo minimálně.

Za pozitivum integrace v běžné základní škole lze považovat skutečnost, že Michal musel každodenně opustit domov, své chráněné území, a dodržovat daná pravidla. Dále má Michal možnost pohybovat se v běžné vrstevnické skupině a má tak možnost navazovat přátelské vztahy.

Začal se ale blížit přestup na druhý stupeň ZŠ, což se v současnosti jeví jako problém ze strany pedagogického sboru. Michal má bezesporu schopnosti i potenciál druhý stupeň na běžné základní škole zvládnout, otázkou zůstává, zda k tomu bude mít vytvořeny vhodné podmínky.

Doporučení pro praxi

Integrace každého žáka přináší hodně problémů, které je třeba řešit k prospěchu daného dítěte, a zároveň je to dlouhodobý závazek, poskytnout danému žákovi co nejlepší podmínky pro jeho zapojení do vzdělávacího procesu. Úkolem managementu školy by mělo být cílené vedení pedagogického sboru, jeho další vzdělávání a příprava, tak aby vyučující byli schopni a ochotni kvalitně vzdělávat integrované žáky. Jedná se především o neustálou a cílenou podporu dalšího vzdělávání pedagogů. Ředitel školy by měl vyžadovat a kontrolovat plnění IVP nejen na papíře, ale při každodenní práci v hodinách. Zároveň by měl být vyučujícím oporou při jednání s rodiči, nechlácholit rodiče neuskutečnitelnými sliby, ale reálně zhodnotit možnosti dané školy. Vedení školy by mělo jít příkladem a svým přístupem jasně určit, jakým směrem se bude škola ubírat, co se týče integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.               

Závěr

Pro celý proces integrace jsou klíčové tři instituce: škola (do níž je žák integrován), poradenské zařízení (specializující se na děti s PAS) a rodina. Dobře nastavený individuální vzdělávací plán, sestavení integračního týmu, fungující spolupráce s rodiči a se SPC je základem dobře fungující integrace. Pokud některá z těchto tří složek nezastává plnohodnotně svou funkci, je šance na úspěšnou integraci minimální [ZELINKOVÁ 2007].

Z hlediska Michala bych v tuto chvíli integraci nepokládala za celkově úspěšnou, a to přesto, že za čtyři předchozí roky dosáhl vynikajících výsledků. Domnívám se, že domácí výuka se nedá považovat za integraci, i když nadále zůstává žákem školy a IVP plní v souladu se školním vzdělávacím programem.

Použitá a doporučená literatura:

  • OPEKAROVÁ, Olga a Kateřina KŘUPALOVÁ. Práce s žáky s poruchami autistického spektra: Studium pedagogických pracovníků k rozšíření odborné kvalifikace pro integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu. Metodická příručka. Praha: Magistrát hlavního města Prahy, odbor školství, mládeže a sportu, 2012.
  • VOSMIK, Miroslav a Lucie BĚLOHLÁVKOVÁ. Žáci s poruchou autistického spektra v běžné škole: Možnosti integrace na ZŠ a SŠ. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-687-2.
  • ŠTRÉBLOVÁ, Miroslava. Individuální vzdělávací plán pro žáky se zdravotním postižením s pokyny k tvorbě. RVP.CZ [online]. 2009 [cit. 2013-07-14]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/s/2998/INDIVIDUALNI-VZDELAVACI-PLAN-PRO-ZAKY-SE-ZDRAVOTNIM-POSTIZENIM-S-POKYNY-K-TVORBE.html/
  • KAPRÁLEK, Karel a Zdeněk BĚLECKÝ. Jak napsat a používat individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-824-1.
  • THOROVÁ, Kateřina. Poruchy autistického spektra. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-091-7.
  • ZELINKOVÁ, Olga. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-326-0.

Použité zkratky

PAS – poruchy autistického spektra

IVP – individuální vzdělávací plán (program)

MŠMT – ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

SPC – speciálně pedagogické centrum

ZŠ – základní škola

OŠD – odklad školní docházky

ŠVP – školní vzdělávací program

Mgr. Hana Havlínová Ph.D.
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Celkové hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek