Domů > Odborné články > Speciální vzdělávání > Zkušenosti z integrace dítěte s postižením zraku do MŠ a ukázky specifických cvičení
Odborný článek

Zkušenosti z integrace dítěte s postižením zraku do MŠ a ukázky specifických cvičení

25. 2. 2008 Speciální vzdělávání
Autor
Mgr. Miroslava Strakatá

Anotace

Zapojení dítěte s postižením zraku do činností v běžné mateřské škole přineslo mnoho nových a zajímavých zkušeností. Prostřednictvím her a specifických cvičení se podařilo rozvíjet dovednosti dítěte s postižením i jeho intaktních kamarádů a vytvořit v mateřské škole podnětné a bezpečné prostředí pro společné soužití.

Do naší jednotřídní mateřské školy jsme integrovali dítě s postižením zraku. Při přijímání dítěte do předškolního zařízení nám rodiče podali informace o typu a rozsahu zrakového postižení a rovněž nám sdělili povahové rysy a projevy dítěte. Společně jsme pak konzultovali předpokládané možnosti dítěte v rámci jeho postižení. Poté ředitelka informovala pedagogické i provozní zaměstnance o přijetí tohoto dítěte.

Spolupráce s rodiči a speciálně pedagogickým centrem Praha

Navázali jsme spolupráci se speciálně pedagogickým centrem v Praze pro děti se zrakovým postižením a po konzultaci se speciální pedagožkou paní Janou Kulštrunkovou jsem vypracovala následující program specifických cvičení.

Během tří let, kdy docházelo dítě do naší mateřské školy, byla výborná spolupráce jak s rodiči, tak se SPC. Paní Kulštrunková do mateřské školy dojížděla 1 x za měsíc, později 1x za dva měsíce, vyšetřila dítě prostřednictvím různých hrových činností a společně jsme pak zkonzultovali, jak se dítě dál vyvíjí, v čem je potřeba ho více podpořit a v čem naopak udělalo velký pokrok.

Přijala jsem také pozvání paní Kulštrunkové do SPC, kde jsem se blíže seznámila se vzděláváním dětí s postižením zraku, s pomůckami pro jejich vzdělávání a diskutovala o problematice se speciálními pedagogy. Rodiče jsme pravidelně informovali o projevech a pokrocích jejich dítěte a rodiče nám vždy sdělovali nové a potřebné informace.

Smyslová cvičení podle jejich praktického využití

1. Cvičení hmatová
Cílem těchto cvičení je rozvinout manuální zručnost dítěte, naučit ho vnímat prostorové tvary předmětů, jejich tvar, povrch, teplotu, velikost, změnu polohy, druhy materiálů apod.
třídění různých materiálů

  • sypkých, tuhých a kapalných
  • materiálů s různým povrchem - hladký, hrubý, pichlavý...
  • třídění podle velikosti, tvaru apod.
  • rozlišování hmotnosti - porovnávat, co je lehké x těžké

zasouvání různých předmětů do příslušných přihrádek nebo otvorů

  • tyčková hra, hříbečková stavebnice, rozkládací babušky apod.

cvičení jemné motoriky

  • navlékání korálků - zpočátku dle volby dítěte, později podle konkrétního zadání; střídat korálky různé velikosti, tvaru, barev; navlékací šňůra musí být dostatečně silná a pevná
  • modelování
  • práce s papírem - mačkání, vytrhávání, překládání apod.
  • cvičení celé ruky a zejména motoriky jemných svalů při uvolňovacích průpravných cvičeních - příprava na psaní
  • cvičení sebeobsluhy - šněrování, zapínání...

tvořivé hry na písku

  • tvoření různých bábovek
  • hloubení jamek
  • prosívání písku na jemný
  • se zavázanýma očima určit jemný a hrubý písek
  • kamínky porovnat podle velikosti

cvičení vnímání hmatem

  • cvičení vnímání tepelných rozdílů
  • poznávání tvrdých a měkkých předmětů - kámen, mycí houba atd.
  • poznávání povrchu předmětů - hladké, drsné, pichlavé apod.
  • poznávání známých předmětů - prostřednictvím „kouzelného sáčku", do kterého se vkládá jen ruka a prsty přitom zjišťují, o jaký předmět se jedná
  • cvičení hmatu pomocí nohou - bosou nohou poznat předměty

2. Cvičení sluchová
Sluch je potřeba cvičit k větší pozornosti, např.:

  • druhy hluku na ulici
  • podle sluchu poznat druhy dopravních prostředků
  • hlasy a zvuky zvířat - v přírodě, na zvukové nahrávce
  • určovat a napodobovat jednotlivé tóny klavíru
  • určovat činnosti vydávající zvuky - např. pilování, klepání, otvírání dveří, nalévání vody apod.
  • určovat směr, odkud zvuky přicházejí
  • určovat intenzitu a množství zvuků - slabý, silný, více zvuků apod.

3. Cvičení čichová
Čich dokresluje vjemy sluchové a hmatové.

  • rozeznávání vůní - květin, stromů, ovoce, koření, parfémů, látek používaných v domácnosti
  • rozeznat intenzitu vůně - slabá x silná vůně
  • určit, co voní a co zapáchá

4. Cvičení chuťová

  • rozeznávání jednotlivých chutí u potravin (sladké, slané, kyselé, hořké, umami, trpké...)
  • rozeznávání jednotlivých druhů potravin podle chuti
  • didaktické hry: na kuchaře, na obchod s potravinami...
    Je nutné seznámit dítě i s tím, co se neochutnává, co je zdraví nebezpečné.

5. Cvičení zaměřená k výcviku postiženého zraku
Dítě se učí samo zacházet s oční protézou, učí se, jak ji vyndat a nandat, a upevňuje si s tím spojené správné hygienické návyky. Samo si umí říct, když je protéza obtěžuje, řeže, pálí; například, když se do oka dostala nečistota. Je důležité učit dítě udržovat správnou vzdálenost od vnímaného objektu, mít dostatek denního světla nebo kvalitní umělé osvětlení, naučit se odpočívat při zrakové práci.
cvičení rozlišování barev:

  • hledání shodných barev např. na látkových předložkách
  • podle barevné předlohy skládat obrazec
  • střídání barev dle určitých pravidel
  • hledání shodné barvy dle vzoru, kterou ukazuje učitelka nebo kamarád
  • pohybová hra se skupinou dětí „Čáp ztratil čepičku"
  • vybarvování obrázku dle předlohy - omalovánky

cvičení v určování velikosti:

  • např. skládanky s různě velkými kostkami, skládací stromky složené z různých tvarů, různě velké kroužky navlékat na stojánek
  • porovnávání předmětů - např. obrázky stejného námětu, ale různě velké - korále, tvary, tkaničky
  • třídění materiálu podle velikosti do příslušných přihrádek

určování tvarů:

  • stavebnice z geometrických těles - hledat určený tvar, ohmatat, porovnávat, skládat
  • obtahovat fixem na papíře nebo křídou různé tvary
  • polystyrenová podložka - přišpendlit na ni obrázek např. papírového míče, dítě propichuje silnou čáru a hmatem kontroluje svoji práci
  • píchání špejlí do modelíny apod.

6. Cvičení orientace na ploše a v prostoru - využití kombinací zraku, hmatu, sluchu i čichu.
orientace na podložce, papíře, tabuli, v knize apod.:

  • hledat určený předmět na velké ploše barevného papíru
  • podle barevných šipek na magnetické tabuli určit směr
  • podle slovního vedení umístit předmět na, pod, vedle, mezi, nad...
  • podle slovního vedení totéž jako v předchozím bodě, ale dítě kreslí na papír
  • labyrinty - plošné i prostorové

orientace v prostorách třídy, okolí MŠ, v neznámém terénu:

  • hledání barevného míče
  • chůze podle značek a hledání daných předmětů
  • chůze mezi nábytkem třídy, ale nábytek je jinak rozestavěný než obvykle - vytyčit cíl, hledat určitou věc
  • slalom mezi kuželkami, mezi stromy na zahradě MŠ, nebo v lese
  • určit polohu předmětů - nábytku, stromů, květin...- stoleček je vlevo, kočárek před kuchyňkou, nádobíčko na stole, ve skříňce, motýl sedí na květině, květina je vedle stromu apod.

7. Cvičení zaměřená k fixování pozornosti, paměti a představivosti
Týká se oblasti zrakové, hmatové, sluchové, čichové i chuťové.
cvičení zrakové pozornosti:

  • všímat si nejbližšího okolí
  • hry „na stoleček s překvapením"(kimova hra) - zakryté předměty na stolečku, po odkrytí se hádá, co se na stolečku změnilo apod.
  • porovnat a slovně popsat dva obrázky, mezi nimiž jsou rozdíly
  • reakce na slovní pokyn - zvedat levou nohu, ohýbat pravou ruku apod.

cvičení zrakové představivosti:

  • doplnit chybějící detaily
  • doplnit druhotné znaky k obrázkům - např. holčička dostane stuhu do vlasů, sukýnku apod.
  • manipulace geometrických obrazců na podložce (představivost, vzor)
  • sestavit obrázky tak, aby děj chronologicky navazoval
  • dokreslování obrázků - např. panák nemá všechny prsty u ruky, dům nemá střechu, auto nemá kola apod.

cvičení paměti:

  • vybavit si různé obrázky, různé uspořádání věcí - co je jinak, co na stolečku přibylo, co ubylo, co je na jiném místě...
  • vybavit si určité situace, děje - pohádky, činnosti, které jsme dělali ve školce; vyprávět, co jsi dělal o víkendu apod.
  • zapamatovat si tóny, melodie, zvuky apod.
  • zapamatovat si krátké texty - básničky, říkadla, rozpočitadla

V rámci smyslové výchovy je možné prostřednictvím smyslových cvičení procvičit zároveň zrak, chuť, čich, hmat i orientaci v prostoru.
Příklad:
Na stolečku je miska s několika druhy ovoce. Dítě má poznat jablíčko, přitom využívá všech smyslů. Správnost toho, že se jedná o jablko, obohatí chuťovým vjemem (jablko ochutná), čichem si ověří vůni jablka. Po té jablko odnese na jinou misku na konci třídy (orientace v prostoru).

Formy provádění smyslových cvičení
Smyslová cvičení prolínala prakticky celým režimem dne v MŠ, v kolektivu dětí bez postižení (intaktních), s tím, že jsme dítěti s postižením zraku věnovali zvýšenou pozornost. Individuálně jsme smyslová cvičení s dítětem prováděli několikrát týdně během různých volnějších činností, častokrát se zapojovaly i ostatní děti, což bylo přínosem pro obě strany. Dítě se zrakovou vadou nemělo pocit, že se nějak výrazně liší, když stejné činnosti dělají i kamarádi, a ostatní děti si procvičily třeba něco navíc.

Formy cvičení v rámci tělesné výchovy
Tělesná výchova rozvíjí orientaci v prostoru, odhad vzdálenosti, obratnost, nebojácnost a celkovou tělesnou zdatnost. Během TV ve vnitřních prostorách se dítě zapojovalo téměř do všech činností, velmi rádo mělo pohybové hry. Pokud se na některou fyzickou činnost necítilo, nabídli jsme mu pomoc, ale do ničeho jsme je nenutili. Zajímavým poznatkem bylo, že při pobytu venku, například na zahradě mateřské školy, využívalo bez jakýchkoli problémů houpačky, skluzavky, průlezky. V zimním období se zúčastňovalo všech her na sněhu s ostatními dětmi, včetně sáňkování. Venku bylo spontánnější než ve vnitřních prostorách.

Naše mateřská škola v té době absolvovala kurzy plavání s dětmi. Společně s rodiči se nám podařilo, že se dítě časem bez větších obtíží zúčastňovalo plavání s ostatními dětmi. Zpočátku bylo váhavější, ale nakonec se naučilo samo vyndávat a nasazovat oční protézu před plaváním a po plavání (učitelky se to samozřejmě musely naučit také, aby mu mohly pomoci k začlenění do všech činností s ostatními dětmi). Velmi důležité bylo dodržování hygienických zásad, aby se dítěti nezanesla s protézou do oka nějaká nečistota.

Význam integrace dítěte s postižením do běžné skupiny dětí (do skupiny intaktních)

Když za námi přišli rodiče dítěte se zrakovou vadou, měli viditelnou obavu, zda jejich dítě přijmeme do běžné mateřské školy. Po zvážení všech aspektů jsme neviděli žádný důvod, proč bychom to neudělali. Byli jsme si vědomi, že péče o dítě se zrakovým postižením s sebou přinese více práce a starostí, ale současně i nové zkušenosti, a to nejen pro dítě s postižením, ale i pro učitelky, provozní personál školky a pro ostatní děti.

Děti jsme předem dopodrobna neinformovali o nově přijaté kamarádce, ani jsme je na její handicap neupozorňovali. Děti v běžné skupině začaly samy velmi nenásilně zjišťovat, že jsou mezi námi i lidé nebo děti, které se něčím liší. Samozřejmě, že si všimly oční vady a ptaly se s přirozenou dětskou zvídavostí. Každý dotaz jsme dětem zodpověděli v tom smyslu: „Ano, vaše kamarádka má nemocné očičko a můžeme jí pomoci třeba tím, že ji vezmeme po schodech za ruku." Nebylo potřeba více vysvětlovat nebo učit děti, jak se k ní mají chovat. Učily se to tím, že napodobovaly naše chování a postoje, které se v zásadě nelišily od postojů k ostatním dětem. Braly ji tedy jako sobě rovnou s tím, že se jí v některých situacích snažily pomoci. Po tříleté zkušenosti se nám do písmene potvrdila slova pana profesora Z. Matějčka, který zdůrazňoval význam předškolního věku v souvislosti se schopností dětí přirozeně přijmout odlišnost druhých a v souvislosti s formováním jejich postoje k lidem s postižením.

Jsem přesvědčena, že školní docházka společně s dětmi bez postižení dívce výrazně pomohla v pěstování zdravého sebevědomí a začlenění se mezi ostatní. Dětem bez postižení pomohlo soužití s ní naučit se bez problémů přijímat lidi s nějakou odlišností a umět se k nim chovat přirozeně. V neposlední řadě jsme my učitelky měly neocenitelnou možnost s takovým dítětem pracovat, naučit se v rámci jeho postižení nové věci a získat nové poznatky a zkušenosti.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Miroslava Strakatá

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Člověk a jeho svět