Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Hraní rolí (Role-play)
Odborný článek

Hraní rolí (Role-play)

29. 1. 2014 Základní vzdělávání
Autor
PhDr. Jitka Tůmová
Spoluautoři
Ing Renata Votavová
Mgr. Alena Nosková
PaedDr. Jan Tupý

Anotace

Článek seznamuje čtenáře s využitím aktivity hraní rolí ve výuce cizích jazyků, výchově k občanství, výchově ke zdraví a při práci s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.

Aktivita hraní rolí je považována za specifickou formu didaktické hry a je úzce spojena s dramatickou výchovou a inscenačními metodami. Aktivita vychází z metody komunikativní (přímé). Zařazením aktivity do výuky získají žáci nové vědomosti a zároveň si osvojí důležité dovednosti, např. organizační a komunikační, a v neposlední řadě také rozvíjejí strategie pro život. Žák si nacvičuje praktické použití vědomostí, dovedností a postojů. Hraní rolí umožňuje žákům v bezpečném prostředí školní výuky napodobovat skutečný život, řešit problémy a osvojovat si tak strategie využitelné pro život. Velkou výhodou je to, že žák řeší situaci v určité roli, nemusí vystupovat tedy sám za sebe.

Zařazení aktivity hraní rolí do výuky vede žáka:

  • Ÿk rozvoji komunikačních a organizačních dovedností;
  • k rozvoji tvořivosti a schopnosti vcítit se do druhého;
  • k pružné reakci na  názory a postoje ostatních;
  • k získávání nových poznatků, principů, jevů a souvislostí mezi nimi;
  • k pochopení a řešení problémů;
  • k prozkoumání situace z různých úhlů pohledu;
  • k využívání sebekontroly, k vyhledávání a opravě chyb.

Hraní rolí napomáhá žákům vcítit se do dané situace, kterou pak mohou pochopit z více hledisek. Často bývá tato aktivita využívána ve společenskovědních předmětech a je oblíbená při výuce cizích jazyků. Existují však i způsoby využití v dalších předmětech. V rámci aktivity žáci pracují ve větších či menších skupinách (dvojice, trojice, někdy může hrát celá třída). Počet rolí je určen zvolenou situací, menší skupiny mohou hrát před spolužáky a postupně se prostřídá více skupin a žáků.

Při zařazení aktivity hraní rolí do výuky je nutné dbát na dodržení několika základních podmínek:

  • Žáci musí vystupovat a jednat za postavu určenou rolí, nikoli sami za sebe.
  • Učitel musí u žáků navodit pocit, že jsou v reálném prostředí.
  • Žáci musí získat jasné zadání a informace o své roli a prostředí, v němž se aktivita odehrává (kdo jsou, co si myslí, jak se cítí atd.).
  • Žáci by měli mít dostatečný čas na seznámení se s rolí a na zamyšlení nad zvolenou situací.
  • Učitel a žáci, kteří hru sledují, si v jejím průběhu dělají poznámky k závěrečné diskusi. V praxi se osvědčilo, když učitel žáky motivuje konkrétními otázkami, na které hledají v průběhu aktivity odpověď.

Za efektivní je považován otevřený konec - představitelé rolí mají různé názory na vyústění (to může být součástí následné diskuse o aktivitě). Přínos pro žáky také může být ve výměně rolí a řešení situace z „druhé strany“.

Náměty na využití hraní rolí konkrétních předmětech

Cizí jazyky

Aktivitu lze do výuky cizích jazyků zařadit již od prvního stupně a zahájení osvojování jazyka, tedy od úrovně A1 dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Učitel s ohledem na úroveň a vzdělávací stupeň připraví podmínky pro aktivitu. Důležité je naučit žáky pružně komunikovat na zadané téma. Zpočátku je proto možné hrát role formou krátkých rozhovorů (pozdrav, otázka, rozloučení) a postupně (společně s probíranými tematickými okruhy) vytvářet prostředí, kde se role-play odehrává.

Hraní rolí lze při výuce cizího jazyka realizovat ve většině probíraných tematických okruhů: rodina, škola, spolužáci, vztahy mezi lidmi, volný čas, cestování, nakupování a v dalších, ve kterých dochází ke komunikaci a komunikačním situacím.

Příklady situací pro hraní rolí v cizích jazycích:

  1. ŸSpolužáci se domlouvají o plánech na volný čas. Jeden chce jít do kina a druhý navrhuje opakování šloního učiva.
  2. V cestovní kanceláři domlouvá rodina s malými dětmi prázdninový pobyt - řeší se zaměstnancem kanceláře vhodné místo, dopravu, ubytování a program v místě pobytu.
  3. Motorista zaparkoval na místě, kde parkování není dovoleno. Odmítá zaplatit pokutu a přesvědčuje policistu, že zákaz parkování není odůvodněný.
  4. Dva spolužáci si všimli, že jeden ze žáků nese do školy nůž. Rozhodují se, zda o tom informují učitele nebo zda vysvětlí spolužákovi, že nůž do školy nepatří a že ohrožuje bezpečnost ostatních žáků.

Výchova k občanství

Hraní rolí má ve vzdělávacím oboru Výchova k občanství nezastupitelnou úlohu především při rozvoji sociálních a komunikačních dovedností. Je to aktivizující a efektivní metoda, jejímž prostřednictvím mohou žáci lépe porozumět sociální realitě a pomocí které lze u žáků pěstovat empatii. Hraní rolí je užitečné například tehdy, když není vhodné pracovat s citlivými osobními údaji nebo zkušenostmi. Hlubší vhled do problematiky přinese, když si žáci role vymění a podívají se na situaci také z jiného úhlu pohledu. Součástí zadání může být také to, že vyučující určí, jak má být situace vyřešena (např. kompromisem, přizpůsobením, únikem). Mnohdy je pak scénka předváděna před spolužáky. Ti mohou mít na aktéry doplňující otázky, nebo mohou rozvíjet alternativní průběh a vývoj situace. Nutné je zdůraznit, že k zadání rolí a situací je potřeba přistupovat velmi citlivě a s respektem k žákově individualitě.

Hraní rolí ve Výchově k občanství doporučujeme zakončit závěrečným vystoupením z role, kritickým zhodnocením a společným zpracováním zkušenosti (jaké pocity žáci v dané roli měli, co bylo obtížné, co z toho mohou uplatnit v životě). Hraní rolí lze ve Výchově k občanství uplatňovat například při realizaci následujícího učiva: lidská setkání, vztahy mezi lidmi, zásady lidského soužití, podobnosti a odlišnosti lidí, vnitřní svět člověka, osobní rozvoj, majetek, vlastnictví, hospodaření, lidská práva, právo v každodenním životě.

Příklady situací pro hraní rolí ve Výchově k občanství:

  1. Dva kamarádi mají ve škole společnou skříňku. Dříve se o prostor zvládli podělit, nyní se ale u jednoho z nich začaly objevovat výrazné sklony k nepořádnosti. Postupně jeho věci začínají zabírat veškeré místo ve skříňce. Mezi kamarády vznikl bouřlivý konflikt. Přehrajte scénku mezi kamarády.
  2. V rodině vznikl konflikt o společném strávení volné neděle. Matka chce jít plavat do bazénu, otec a syn chtějí zajít do kina, dcera trvá na tom, že zůstane doma. Přehrajte tuto situaci, hledejte možná řešení.
  3. Dvě spolužačky se dohodly, že zítra odpoledne budou společně pracovat na studentském projektu. Jedna z nich se ale nakonec setkání nad úkolem nemůže zúčastnit, pojede s rodiči nakupovat. Tuto skutečnost jde právě zatelefonovat své spolužačce. Přehrajte scénku mezi spolužačkami.
  4. Zuzanina maminka pořádá rodinnou večeři na oslavu svého životního jubilea. Zuzana je zamilovaná a ráda by na večeři přivedla svého nového přítele a představila jej svým rodičům i svému bratrovi. Rodina souhlasí, přítele rádi poznají. Zuzana se ale doposud nezmínila, že její přítel je cizinec. Přehrajte scénku, která by se mohla odehrávat u rodinné večeře.
  5. Hanka chce jít s kamarádkami o víkendu do kina. Své pravidelné kapesné už utratila a další dostane až za týden. Šla proto požádat rodiče o peníze na lístek. Hanky maminka je nezaměstnaná, tatínek pracuje jako řidič z povolání. Sehrajte scénku, kdy se řeší, zda rodiče mohou Hance peníze dát.
  6. Tomáš chodil přes léto na brigádu, aby si mohl koupit vysněné značkové sportovní boty. Hned po výplatě si šel boty koupit a splnil si tak své přání. Po 14 dnech se mu u bot ale odlepila podešev a začaly se párat švy. Tomáš proto doma našel účtenku a šel boty reklamovat. Přehrajte scénku mezi Tomášem a prodavačkou.

Speciální vzdělávání

Aktivita vedoucí k začleňování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami – Patřit do party.

Cílem této aktivity je vést žáky k uvědomění si významu toho být právoplatným členem party – třídy a být přijímán ostatními bez ohledu na své schopnosti či vzhled. Aktivita může být zařazena do výuky při začleňování žáka s handicapem do vrstevnické skupiny. Aktivita Patřit do party vychází z potřeby každého z nás být svým okolím přijímán. Týká se to samozřejmě i žáků se zdravotním postižením. Chtějí patřit do kolektivu vrstevníků, být ve třídě přijímáni a začleněni.

V průběhu realizace aktivity učitel žáky seznámí se slovy „začlenit“ a „vyčlenit“. Následně s žáky diskutuje o tom, co pojmy znamenají. Zaznamená vše, co žáky napadlo, aby se k průběhu diskuze mohl opakovaně vracet. Další fází aktivity je přehrávání situací na téma začleňování. Učitel rozdělí ve třídě role herečkám, hercům a publiku. Motivuje žáky, aby hráli situace, kdy můžeme něco pozitivního dělat pro své spolužáky, kdy zapojíme jeden druhého.

Příklady situací pro hraní rolí ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími aktivitami:

  1. Hraješ hru se spolužákem. Během hry k tobě přijde jiné dítě. Co můžeš udělat?
  2. Mluvíš o novém filmu – jiné dítě k tobě přistoupí, když mluvíš. Co můžeš říct?
  3. Přicházíš pozdě do skupiny. Ostatní ztichnou, když přijdeš. Jak se můžeš zachovat?

Učitel vyzve herce, aby sehráli scénku. Ihned komentuje způsob, jakým žáci hrají různé role a pozitivně je hodnotí. Po každé hře žáci popisují chování, které bylo vstřícné, přátelské a začleňující. Učitel opět zaznamená informace z aktivity pro další práci v hodině.

Jiná varianta aktivity může spočívat v identifikaci překážek, které musí osoba s postižením překonávat, např. prostorové bariéry u tělesně a zrakově postižených. Prostřednictvím hraní rolí si žáci přímo na sobě vyzkoušejí, co a jak prožívají, když si zakryjí oči, zacpou uši, posadí se na invalidní vozík apod. Učitel opět zaznamená výpovědi herců a ohlasy publika pro další práci v hodině.

V poslední fázi procesu přijímání odlišnosti (následně po popisovaných aktivitách), ve fázi akceptace, jde o to, jak pomoci ve třídě konkrétnímu spolužákovi. Zde už se jedná o uvědomělý proces vytváření způsobů chování k sobě navzájem.

Výchova ke zdraví

Hraní rolí může mít ve vzdělávacím oboru Výchova ke zdraví podobně významnou úlohu jako ve vzdělávacím oboru Výchova k občanství. Jde o aktivizující metodu, která se podílí především na rozvoji komunikačních a sociálních dovedností, v následných diskusích pak může vést i k řešení problémů, k pochopení každodenní a proměnlivé reality a ke schopnosti racionálně se rozhodovat a chovat se aktivně ve prospěch podpory zdraví.

Svůj význam má hraní rolí ve Výchově ke zdraví především v situacích, kdy se jedná o citlivá témata vztahující se ke zdraví, nemocem, handicapům, nebo se mohou dotýkat negativních či příliš osobních zkušeností.

Hraní rolí je vhodné realizovat postupně – začít od dvou rolí (herců) a postupovat k většímu počtu rolí a vztahů (3 – 5 herců). Při výměně dvou i více rolí pak herci i žáci, kteří sledují předváděné role, získají hlubší vhled do problematiky a jsou schopni (ochotni) o dané situaci přemýšlet z různých úhlů pohledů. Případně je vhodné témata omezovat, usměrňovat, jasně vymezovat jejich výsledek, vytvářet různé varianty stejných situací nebo sledovat jiný vývoj situace atd.

K zadávání rolí i témat je potřeba přistupovat citlivě a s ohledem na konkrétní žáky a konkrétní téma, případně hraní rolí včas usměrnit. Jako v ostatních oborech je vhodné i ve Výchově ke zdraví ukončit scénku vystoupením z role a zhodnocením zkušenosti herců i diskusí s „diváky“, kteří si v průběhu hraní dělají poznámky a mají možnost se ptát i hodnotit vyřešení daného tématu (scénky).

Hraní rolí je vhodné uplatňovat v tématech: vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity; výživa a zdraví; vlivy vnějšího a vnitřního prostředí na zdraví; denní režim; ochrana před přenosnými chorobami; ochrana před chronickými nepřenosnými chorobami a před úrazy; autodestruktivní závislosti; dodržování pravidel bezpečnosti a zdraví; podpora zdraví a její formy; mezilidské vtahy, komunikace, kooperace aj.

Příklady situací pro hraní rolí ve Výchově ke zdraví:

  1. Žák natrefil v obchodě na prošlou (zkaženou) potravinu, upozorňuje na to prodejce, který není vstřícný. Varianta: Do diskuse se přidává další kupující, který žáka v jeho diskusi podporuje. Přehrajte tuto situaci, hledejte možná řešení.
  2. Otec/matka přikazuje synovi/dceři, aby si přestal/a hrát na počítači a šel/šla „na vzduch“. Syn/dcera nechce a vymýšlí důvody, proč zůstat u počítače a nejít ven. Přehrajte tuto situaci, hledejte možná řešení.
  3. V prostředku hromadné dopravy sedí tři mladí lidé, přistoupí starý muž a těhotná žena. Jeden z mladých je chce pustit sednout, ostatní ho přemlouvají, ať sedí dál. Přehrajte tuto situaci, hledejte možná řešení.
  4. Kamarádi se chystají na vyjížďku na kole, jeden je s přilbou, ostatní dva bez přilby. Dohadují se, zda to je nebo není nutné, nechce se jim vracet se pro přilbu domů. Přehrajte tuto situaci, hledejte možná řešení.
  5. 4 přátelé se vracejí z diskotéky domů, dva jsou pod vlivem alkoholu. Mají možnost jet autem jednoho z těch, kdo požili alkohol, nebo čekat na autobus. Mohl by řídit i jeden ze střízlivých nebo by mohli zavolat rodičům, aby pro ně dojeli. Přehrajte tuto situaci, hledejte možná řešení.
  6. Na stanici tramvaje stojí člověk a kouří, obtěžuje tím ostatní. První člověk ho žádá, aby šel mimo stanici, druhý ho podpoří, třetí se zastává kuřáka. Přehrajte tuto situaci, hledejte možná řešení.

Literatura a použité zdroje

[1] – Modely inkluzivní praxe v základní škole . [cit. 2014-1-17]. Dostupný z WWW: [http://www.mip.viphosting.eu).].
[2] – HARMER, Jeremy. The Practice of English Language Teaching. 1. vydání. Cambridge : Longman, 2001. 370 s. ISBN 0582403855.
[3] – HESOVÁ, Alena. 2013. [cit. 2014-1-17]. Dostupný z WWW: [http://digifolio.rvp.cz/artefact/file/download.php?file=49405&view=2939&view=2939>].
[4] – Finanční gramotnost pro 2. stupeň základní školy. Praha : Fortuna, 2011.
[5] – Kompas. Manuál pro výchovu mládeže k lidským právům . 2002. [cit. 2014-1-17]. Dostupný z WWW: [http://www.mladezvakci.cz/fileadmin/user_upload/publikace/Kompas_manual.pdf].
[6] – Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha : Portál, 1998.
[7] – Průřezník aneb Jak začít s průřezovými tématy. Příručka dobré praxe. 2008. [cit. 2014-1-17]. Dostupný z WWW: [http://www.varianty.cz/download/pdf/pdfs_12.pdf].
[8] – Sousedé. Projekt výchovy k vzájemnému respektování. 2000. [cit. 2014-1-17]. Dostupný z WWW: [http://www.hrea.org/erc/Library/Sousede.pdf].
[9] – Demokracie versus extremismus. Výchova k aktivnímu občanství. Metodická část . 2013. [cit. 2014-1-17]. Dostupný z WWW: [http://moznosti-demokracie.cz/dox/DvE-metodika.pdf>.].
[10] – Učíme se otevřeně uplatňovat své názory, potřeby a práva. Tematický okruh osobnostní a sociální výchovy . 2007. [cit. 2014-1-17]. Dostupný z WWW: [http://www.odyssea.cz/soubory/c_lekce/8_3.pdf>.].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
PhDr. Jitka Tůmová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.